|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
| |
|
|
Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky
Bóday, Anna ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Zdobinský, Adam (oponent)
Název: Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky Cíle: Cílem této závěrečné práce bylo zjistit akutní psychickou odezvu respondentů na překonání adrenalinové překážky v přírodním prostředí. A to ve dvou případech, nejprve bez aspektu výšky a následně s ním. Poté porovnat, jak se liší míra úzkosti dotazovaných respondentů právě v závislosti na efektu výšky. Následně pak porovnat rozdíl v míře úzkosti mezi ženami a muži. Metody: Metodou zkoumání byl standardizovaný dotazník CSAI - 2, o 27 otázkách, cílících na tři oblasti akutní úzkosti, somatickou a kognitivní, a oblast sebedůvěry. Předložen byl koedukované skupině 34 respondentů čítající 20 žen a 14 mužů ve věkovém rozpětí 20-26 let. A to těsně před překonáním překážky na zemi, a následně před překonáním totožné překážky umístěné v jedenácti metrech nad zemí. Naměřená data byla analyzována pomocí statistického programu R 4.1.2. Výsledky: Mezi nízkou a vysokou kládou došlo k průkaznému nárůstu somatické úzkosti (V = 43, Padj <0.001) a kognitivní úzkosti (V = 93, Padj = 0.002), zároveň došlo ke snížení sebedůvěry. (df = 33, t = 4.06, Padj <0.001). Míra úzkosti mezi nízkou a vysokou kládou spolu velmi silně korelují jak pro somatickou (τ = 0.478, z = 3.78, Padj <0.001) a kognitivní úzkost (τ = 0.481, z = 3.83, Padj <0.001), tak...
|
|
| |
|
|
Vliv zranění na psychické zdraví sportovců
Vighová, Kristýna ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Práce řeší problematiku návratů sportovců do tréninkového a zápasového procesu po zranění a to se zaměřením na jejich psychické zdraví. Cílem práce je identifikovat negativní psychické stavy, které následně ovlivňují výkonost sportovců, a jejich četnost u sportovců vracející se do tréninkového a zápasového procesu po zranění. Dílčím cílem je zjistit následující možné proměnné podílející se na zvyšování/umírnění těchto stavů. Práce ověřuje četnost výskytu negativních psychických stavů; zjišťuje vliv opakovaného zranění, rozdíly mezi sportovci a sportovkyněmi, rozdíly u individuálních a týmových sportovců a také ověřuje četnost využívání copingových strategií a zjišťuje jejich konkrétní podobu. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě české a cizojazyčné odborné literatury. Ve výzkumné části zjišťujeme, pomocí psychologického dotazníku CSAI-2, u sportovců, kteří utrpěli zranění, výskyt úzkostí a jejich vliv na výkonnost jedinců. Od výzkumu jsme očekávali, že zranění bude zvyšovat anxiozitu sportovců v době návratu do tréninkového a zápasového procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychické stavy, zranění, návrat ke sportu, stres, emoce, úzkost, strach, sebevědomí, Copingové strategie, individualita x tým
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s pacienty s panickou atakou a úzkostnými stavy v přednemocniční péči
KLEINOVÁ, Elena
Výjezdy k úzkostným pacientům a pacientům s panickou atakou jsou poměrně častými případy v přednemocniční péči. Správný přístup a styl komunikace jsou stěžejní pro primární zajištění a stabilizování takového pacienta. Teoretická část práce se věnuje problematice úzkostných stavů a panické ataky, jejich charakteru, příčinám vzniku a způsobům možné intervence v přednemocniční péči. Dále se zabývá komunikací s pacientem a psychickou intervencí. Cílem práce bylo zjistit povědomost zdravotnických záchranářů o panické atace a úzkostných stavech, jak takové pacienty vnímají, jakým způsobem získávají znalosti a dovednosti v oblasti komunikace s úzkostnými a panickými pacienty a jak je využívají v praxi. Bylo také zkoumáno, jakými metodami záchranáři docílí psychické stabilizace pacienta, jak takové případy řeší a jak na to pacienti reagují. Důraz byl kladen také na komunikaci a její vliv na pacienta. Výzkum byl proveden kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů, které byli vedeny se zdravotnickými záchranáři z Jihočeského a Karlovarského kraje. Stanovené cíle byly výzkumem naplněny. Ukázalo se, že každý takový případ je velice individuální, z toho důvodu bylo mnohdy pro záchranáře obtížné jejich odpovědi formovat tak, aby byly obecně platné. Co se týče znalostí a řešení samotných situací, čerpají záchranáři z vlastních zkušeností, jelikož informovanost záchranářů v této oblasti se ukázala jako velmi povrchová. Navzdory tomu jsou jejich praktické a komunikační schopnosti na velmi dobré úrovni. Pevně doufám, že jak teoretické, tak praktické informace obsaženy v této práci najdou své využití a poslouží zdravotnickým pracovníkům či komukoliv, komu by mohly být jakkoli užitečné, ať už za účelem získání informací nebo praktickému užitku. Věřím, že moderní technologické možnosti, jako jsou programy nabízející praktické postupy pro efektivní poskytnutí první psychické pomoci, najdou své uplatnění i v oblasti přednemocniční péče.
|
|
|
Nomofobie u sester
GROMSKÁ, Veronika
Abstrakt Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na výskyt nomofobie u sester. Teoretická část se zabývá závislostí, úzkostí, popisem nomofobie a výskytem nomofobie ve zdravotnictví. Nomofobie u sester je velice závažný problém, jelikož vlivem častého používání mobilních zařízení dochází knegativním důsledkům, jako je například odkládání důležitých úkolů, hromadění úkolů nebo rozptýlení. Cíl: Cílem práce bylo zmapovat výskyt nomofobie u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních a zmapovat také vliv vzdělání sester na výskyt nomofobie. Metodika: Pro tuto práci byla použita kvantitativní metoda šetření. Data byla získaná pomocí standardizovaného dotazníku NMP-Q (angl. Nomophobia questionnaire). Rozdáno bylo 80 (100 %) dotazníků a celková návratnost byla 61 (76,25 %) dotazníků. Výsledky: Z celkového počtu 61 sester (100 %) se u každé projevil nějaký stupeň nomofobie. Největší počet sester, konkrétně 36 sester (59 %) mělo zjištěno, že trpí mírným stupněm nomofobie. U 22 sester (36 %) byl zjištěn střední stupeň nomofobie a u 3 sester (5 %) byl zjištěn těžký stupeň nomofobie. Výsledky také ukázaly, že sestry ze standardních oddělení vykazovaly vyšší míru nomofobie než sestry, které pracovaly jednotkách intenzivní péče (p = 3,9 %). Dále bylo zjištěno, že stupeň nomofobie se u sester nelišil podle stupně vzdělání. Sestry jak se středoškolským, tak i s vysokoškolským vzděláním vykazovaly stejnou míru nomofobie (p = 20,5 %). Závěr: Přínosem této bakalářské práce by měl být náhled do tématu nomofobie u sester a dopadu nomofobie na kvalitu poskytované péče. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká této problematiky a zároveň může práce sloužit zaměstnavatelům zdravotnických zařízení k větší motivaci sester.
|
host ::
RSS.