|
|
Smlouva o dílo ve výstavbě
Chroust, Jiří ; Zvára, Michael (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Smlouva o dílo ve výstavbě Abstrakt Diplomová práce se zabývá právní úpravou smlouvy o dílo ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to především v kontextu výstavbových projektů. Jejím úkolem je tedy vymezit specifika právní úpravy smlouvy o dílo v oblasti výstavby. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem smlouvy o dílo. Pojednání vymezuje tento smluvní typ v kontextu římského práva, rakouské monarchie a také socialistického zákonodárství. Dále je pojednáno o změnách v právní úpravě smlouvy o dílo v souvislosti se změnami, které přinesl rok 1989. Druhá kapitola se zabývá stávající právní úpravou smlouvy o dílo. Pozornost je věnována zejména vymezení předmětu díla a podstatných náležitostí smlouvy o dílo. Práce také rozebírá možné způsoby určení ceny za dílo a dále se zabývá právní úpravou samotné realizace díla. V této souvislosti se práce zabývá právní úpravou nebezpečí provádění díla, možností výplaty záloh v průběhu realizace díla a také způsobem provádění díla. Na závěr této kapitoly je dále pojednáno o dokončení a předání díla. Třetí kapitola se zabývá dalšími zvláštními specifiky smlouvy o dílo, uvádí do kontextu používání vzorových smluvních podmínek a vymezuje subjekty, které se nacházejí v oblasti výstavbových projektů. Dále je pojednáno o...
|
|
|
Analýza chyb studentů při tvorbě mapy ideálního ostrova
Čornyjová, Veronika ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Bernhäuserová, Veronika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit nejčastější chyby při tvorbě mapy ideálního ostrova, která je zadávána jako úkol pro studenty učitelských oborů geografie v rámci povinného předmětu Kartografie (pro učitele). V teoretické části práce jsou proto představené dosavadní poznatky o dovednostech tvorby map se zaměřením na vysokoškolské studenty a jsou popsány jednotlivé zásady tvorby map. Dále se poté práce věnuje druhům hodnocení map se zaměřením na kriteriální hodnocení. V rámci hodnocení také jsou představeny relevantní předchozí výzkumy a jejich zjištění. Teoretická část je ukončena popisem tří variací zadání úkolu mapy ideálního ostrova. Praktická část práce se věnuje metodice a výsledkům analýzy map ideálního ostrova za akademický rok 2021/2022. Celkem bylo hodnoceno 221 map. Kritéria hodnocení byla pro větší přehlednost rozdělena do čtyř samostatných skupin (Topografický podklad, Tematický obsah, Ostatní kompoziční prvky, Popis a ostatní). Analýzou dat bylo zjištěno, že celková četnost chyb s každým pokusem klesá a nejvíce problematická kritéria jsou rovnoměrně rozložena ve všech čtyřech skupinách. Dále bylo zjištěno, že na finální kvalitu mapy mohou mít vliv jak znalosti map a dovednosti tvorby map, tak i výtvarné dovednosti. Klíčová slova ideální ostrov, tvorba map, vysokoškolská příprava...
|
|
|
Význam střevních mikroorganismů u poruch příjmu potravy
Hlaváčková, Helena ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Již delší dobu je znám zásadní vliv mikrobioty na lidské zdraví. Komenzální mikroorganismy osidlují prakticky celý povrch lidského těla, ale jejich největší zastoupení lze nalézt ve střevech. Střevní mikrobiota hraje zásadní roli v trávení některých složek potravy, syntéze různých látek nebo ve fungování imunitního systému. V posledním desetiletí je pozornost také zaměřena na mechanismy, kterými střevní mikroorganismy mohou ovlivnit lidské chování. Jednou skupinou onemocnění, kde je tento vliv zkoumán, jsou poruchy příjmu potravy. Jedná se o skupinu psychiatrických poruch charakterizovaných nezdravým jídelním chováním. Cílem této práce je shrnout známé poznatky o způsobech, kterými střevní mikroorganismy mohou zasahovat do signalizačních a regulačních drah hostitele a jakou souvislost mají tyto změny na rozvoj a průběh poruch příjmu potravy. Z opačné strany pak, jaké dopady má chování pacientů na složení střevní mikrobioty a její fungování.
|
|
|
Covid-19: očkování, prodělání nemoci a post-Covid syndrom
Fořtová, Karolína ; Urbánková Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Cíl práce: Cílem této práce je nejdříve v teoretické části uvést čtenáře do problematiky onemocnění Covid-19. A v experimentální části prošetřit proočkovanost respondentů, prevalenci onemocnění, příznaky onemocnění, prevalenci post-Covid syndromu či zasažení konkrétních orgánových systémů post-Covid syndromem. Dále bylo cílem prozkoumat vliv jednotlivých faktorů (věk, pohlaví, aktivní kouření, BMI, komorbidity, očkování, varianta viru) na průběh onemocnění a post-Covid syndrom. Metody: Dotazníková studie zahrnuje 752 respondentů obou pohlaví a všech věkových kategorií. Sběr dat probíhal v rámci České republiky v období od června 2023 do ledna 2024. Pro statistické vyhodnocení byl využit program MS Excel a pro vizualizaci dat Power Bl. Výsledky: 84,18 % respondentů se nechalo naočkovat. 72,61 % respondentů prodělalo Covid-19 a větší podíl tvořili neočkovaní jedinci (52,20 %). Nejčastějšími příznaky byly silná únava (62,09 %), zvýšená teplota/horečka (62,27 %), bolest svalů a kloubů (56,96 %) a bolest hlavy (56,04 %). Post-Covid syndromem trpělo/trpí 62 respondentů (11,36 %) a nejčastěji zasaženými orgánovými systémy byly plíce (46,77 %), nervová soustava (32,26 %), smysly (30,65 %), svaly (20,97 %) a klouby (17,74 %). Statistickou analýzou byla prokázána závislost mezi očkováním a hospitalizací,...
|
|
|
Reprodukční chování mnohonožek (Myriapoda: Diplopoda)
Habrová, Jitka ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Tuf, Ivan Hadrián (oponent)
Neodmyslitelnou součástí života, nejen mnohonožek, je kopulace a s ní úzce spojené námluvy. Kopulace a námluvy jsou u mnohonožek velmi komplexní děje, které se různí mezi řády i druhy. Díky studiu mnohonožek v období páření se nám naskytuje nemalý náhled do jejich etologie. Kopulační orgány, především samců, nesou kvůli své komplexitě význam pro rozeznávání jednotlivých druhů. Práce se lehce dotýká základní taxonomie a morfologie mnohonožek, která napomáhá pochopení následujících poznatků od morfologie kopulačních orgánů a jejich uložení po způsob kopulace, popřípadě námluv. Konkrétně se zaměřuji na kopulační orgány samců (telopody, gonopody) i samic (vulvy), v morfologii pozornost věnuji i přídatným kopulačním orgánům (háčky, přísavky, zobákovité tváře, žlázy). Obecně shrnuji různé způsoby námluv ("olizování", "vrtění", "držení", stridulace, bubnování, taktilní a chemická komunikace) a rozmnožování jsem se snažila rozčlenit a popsat u jednotlivých řádů zvlášť, aby byly lépe pochopeny rozdíly, které mezi sebou dané druhy mají. Nejvíce údajů o rozmnožování a morfologii s ohledem na reprodukcí je známo u druhů z řádů Julida, Spirostreptida a Polydesmida, kdežto u řádu Polyxenida je reprodukce popsaná pouze u jednoho druhu - Polyxenus lagurus.
|
|
|
Role gliových buněk po ischemické cévní mozkové příhodě a jejich terapeutický potenciál.
Gorgol, Anastasija ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Danačíková, Šárka (oponent)
Cévní mozková příhoda (CMP) je celosvětově jedna z nejčastějších příčin úmrtí a invalidity. Při CMP dochází k náhlému přerušení krevního oběhu v mozku. Ovlivňuje neurony, ale také gliové buňky, které hrají důležité role v průběhu tohoto onemocnění. Cílem této bakalářské práce je poskytnout přehled možného terapeutického využití gliových buněk při ischemické CMP. Práce poskytuje přehled hlavních typů gliových buněk v centrálním nervovém systému, popisuje funkce jednotlivých glií v zdravém mozku a při ischemii a zaměřuje se na jejich potenciál v neuroprotekci a regeneraci mozku.
|
|
|
Pohled studentů učitelství geografie na využití umělé inteligence ve vzdělávání
Balvín, Vojtěch ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pohledem studentů geografie na umělou inteligenci. Hlavním cílem práce je zjistit, jak studenti magisterského studia učitelství geografie vnímají umělou inteligenci a její využití při studiu a výuce. Pro dosažení vytyčeného cíle byla využita metoda polostrukturovaného interview, kterého se celkem zúčastnilo dvanáct studentů. Vyhodnocení výpovědí respondentů bylo dosaženo pomocí metody obsahové analýzy. Z výzkumných zjištění vyplývá, že většina respondentů má na umělou inteligenci pozitivní pohled a minimálně jednou ji každý tázaný student během studia použil. Během studia je jimi nejvíce využívána k psaní seminárních prací a vyhledávání informací. Při výuce na základních nebo středních školách je pak studenty umělá inteligence využívána hlavně k přípravě hodin a materiálů do hodin. Respondenti se sami snaží prohlubovat své znalosti a dovednosti ohledně umělé inteligence. Také by rádi navštívili kurzy, kde by jim byly předány základy správné práce s umělou inteligencí.
|
|
|
Vliv stravovacích návyků rodičů na rozvoj poruch příjmu potravy u dětí
Černá, Barbora ; Krch, František (vedoucí práce) ; Konečná, Judita (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala problematikou poruch příjmu potravy (PPP), a to z hlediska vlivu stravovacích návyků rodičů na vznik a rozvoj poruch příjmu potravy u dětí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda tento vliv hraje v rámci vzniku onemocnění roli, jak velký tento vliv může být a o které konkrétní stravovací návyky se může jednat. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na popis onemocnění, epidemiologii, diagnostiku, nástup, průběh, léčbu a mortalitu. Dále byly přiblíženy jednotlivé typy poruch příjmu potravy včetně jejich diagnostiky a následků. Poslední část se věnovala rizikovým faktorům, a to především vlivu stravovacích návyků rodičů na vznik a rozvoj PPP. Praktická část byla realizována pomocí dotazníkového šetření. Toho se zúčastnilo 19 respondentů. Jednalo se o rodiče pacientek ambulantní péče psychiatrické kliniky VFN léčících se s PPP. Výsledky poukázaly na spojitost mezi stravovacími návyky rodičů a rozvojem poruch příjmu potravy u jejich dětí, nicméně nebyly jednoznačné. Je potřeba vzít v potaz existenci řady rizikových faktorů a rozdílnost jejich vlivů na vznik a rozvoj onemocnění.
|
|
|
Charakterizace proteinů, jejichž degradace je nezbytně nutná pro správný průběh embryonální genomové aktivace u savců
Svobodová, Nika ; Toralová, Tereza (vedoucí práce) ; Krejčová, Tereza (oponent)
Raný embryonální vývoj je řízen maternálními mRNAa proteiny, které byly nasyntetizovány během oogeneze. Klíčovým obdobím pro preimplantační vývoj je přechod od maternální kontroly vývoje k embryonální. Tento proces, známý spíše pod anglickým názvem maternal-to-zygotic transition (MZT), vyžaduje koordinovanou degradaci nahromaděných maternálních mRNA a proteinů a následnou aktivaci embryonálního genomu (EGA). Maternální mRNA jsou z embrya postupně odstraněny, degradace maternálních proteinů však zatím není příliš dobře objasněna. U savců je známo pouze několik málo proteinů, jejichž degradace je nezbytná pro správný průběh EGA. Aktivace embryonálního genomu velmi úzce souvisí s reorganizací struktury chromatinu. Spuštění genové exprese vyžaduje rozvolnění chromatinu v oblasti genu a také přítomnost příslušných transkripčních faktorů. Maternální proteiny, které je nutné degradovat pro správný průběh EGA u savců, se podílejí právě na regulaci struktury chromatinu a translokaci potřebných faktorů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat vybrané proteiny (PIASy, CBX5, TAB1 a H1FOO) a popsat úlohu, kterou hrají během přechodu od maternální k embryonální kontrole vývoje. Zatímco PIASy, CBX5 a H1FOO je nutné degradovat pro rozvolnění struktury chromatinu umožňující spuštění embryonální genové...
|
|
|
Rekonstituce lymfocytů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk
Zmij, Patrik ; Souček, Ondřej (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vladimíra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Patrik Zmij Vedoucí práce: RNDr. Ondřej Souček, Ph.D. Název diplomové práce: Rekonstituce lymfocytů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk je nejefektivnější léčebnou možností pro pacienty s hematoonkologickými malignitami, mezi které patří akutní myeloidní leukémie, myelodysplastický syndrom nebo vzácnější myelosarkom. Po úspěšně provedené transplantaci nastává znovuobnovení buněk imunitního systému a jednou z částí, rekonstitucí lymfocytů se zabývá tato diplomová práce. Výběrovým souborem experimentální části se stali pacienti, kteří podstoupili alogenní transplantaci krvetvorných buněk na základě jejich nepříznivé diagnózy a následně byli sledováni po dobu jednoho roku na Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Pozorování pacientů bylo stanoveno po třech měsících až do konečného jednoho roku a metodou stanovení se stala průtoková cytometrie. Na základě různorodých povrchových znaků vybraných imunitních buněk bylo možné sledovat pacienty s hematologickými malignitami a následný průběh rekonstituce lymfocytů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Věk pacientů...
|
host ::
RSS.