|
|
Suroviny a mikroorganismy pro výrobu pálenek
Jechová, Iva ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Výroba destilátů patří k tradičním fermentačním výrobám. Než se ze suroviny stane kvalitní pálenka musí projít řadou procesů. Nejdůležitějšími z procesů jsou kvašení, které probíhá díky mikrobiální kultuře, destilace a následná rektifikace a v neposlední řadě zrání destilátu, pro které je nutné vybrat vhodnou nádobu. Pro všechny procesy jsou určené dané podmínky, za kterých by měly probíhat, aby výsledný destilát dosáhnul co nejlepší kvality a senzorických vlastností. Proto se tato práce snaží zmapovat tyto jednotlivé procesy a zaměřuje se převážně na proces kvašení.
|
|
|
Pivovarství
Artýszková, Jana ; Illková, Kateřina (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem teoretické části bakalářské práce bylo prostudovat a zpracovat problematiku výroby piva se zaměřením na české podmínky a klasickou technologii. V teoretické práci byla stručně shrnuta historie tohoto průmyslového odvětví a některé moderní metody, které umožňují větší efektivitu práce a současně ekonomickou výhodnost. Experimentální část práce byla provedena v malém pivovaře v České republice s výstavem přibližně 10 000 hl za rok. V pivovaře byly sledovány vybrané parametry jak v průběhu vaření a kvašení piva, tak při výstupní kontrole při stáčení do sudů a plastových lahví. Sledované znaky byly: sacharizace předku a mladiny, kontrola mikrobiologické kontaminace na spilce a ve sklepě, obsah oxidu uhličitého při dokvašování a u hotového produktu pH a barva piva.
|
|
| |
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kašička, Václav ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem řešení dílčího projektu je stanovení podílu biogenních složek (pyly, mikrobi, plísně, kvasinky) na celkovém znečištění ovzduší suspendovanými částicemi, návrh charakterizace zátěže ovzduší v různých typech lokalit (městské, okolí zdrojů zemědělské výroby, malá sídla, přírodní pozadí), založené na stanovení podílu biogenních složek v různých frakcích suspendovaných částic a popis časového a prostorového rozložení částic biogenního původu. V roce 2005 byly provedeny tyto práce: Rešerše informačních pramenů a existujících datových souborů v ČR a ve světě; Popis časové variability suspendovaných částic, pylů a mikrobiologického znečištění ovzduší; Zpracování logistiky k organizaci odběrů vzorku aerosolů z venkovního ovzduší (výběr lokalit, frekvence odběrů, režimy odběru, definování zájmových frakcí) zajištění potřebných standardů a optimalizace jednotky pro pylový monitoring; Odběry vzorků aerosolu z venkovního ovzduší; Ověřování postupů vedoucích k identifikaci a kvantifikaci částic biogenního původu - kapilární elektromigrační metody (elektroforéza, izotachoforéza, elektrokinetická chromatografie); Příprava kampaňových měření v definovaných typech lokalit (městské, okolí zdrojů zemědělské výroby, malá sídla, přírodní pozadí).
|
|
|
Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly: Znečištění ovzduší bioaerosoly
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kvasničková, Simona ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem dílčího úkolu II bylo vypracovat obecně použitelnou metodu 24 hodinových odběrů vzorků ovzduší pro měření výskytu bioaerosolů, zhodnotit výskyt bioaerosolů v blízkosti vybraných zemědělských zařízení, popsat sezónní kolísání výskytu bioaerosolů a vliv meteorologických parametrů a zhodnotit míru rizika výskytu bioaerosolů. Práce zahrnovala čtyři etapy řešení. V prvé etapě řešení byla provedena rešerše dosud známých faktů o vzorkování bioaerosolů / živých částic a zvolen typ vzorkovače. V druhé etapě řešení bylo provedeno sledování denních profilů výskytu bioaerosolů / živých částic v lokalitě, která nebyla zatížena zvýšeným výskytem živých částic z jakéhokoliv zdroje znečištění jako jsou např. kompostárny, čistírny odpadních vod, zemědělská živočišná výroba apod. Ve třetí a čtvrté etapě byl zjišťován vliv zdroje znečištění jako je drůbežárna a velkochov vepřů na výskyt bioaerosolů/ živých částic v jejich okolí. Zároveň byl sledován vliv některých mikroklimatických podmínek na výskyt diskutovaných živých částic. Jako doplnění hodnocení vlivu významného zemědělského objektu bylo provedeno i hodnocení pachové zátěže.
|
|
| |
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi
Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny životního prostředí, Odborná skupina hygieny ovzduší, Praha ; Kašička, Václav ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Plnění úkolu v roce 2006. V průběhu celé pylové sezóny roku 2006 od 1.3.2006 do 31.10.2006, byly na dvou místech tj. v areálu SZÚ v Praze (zastupuje městskou aglomeraci s významným podílem dopravní zátěže) a v areálu nemocnice v Havlíčkově Brodě (zastupuje maloměstskou lokalitu pozaďového charakteru) realizovány paralelní odběry 24 hodinových vzorků aerosolů TSP. V obou lokalitách byly souběžně měřeny základní meteorologické parametry (teplota, relativní vlhkost, směr a rychlost větru). V obou lokalitách jsou dlouhodobě provozovány stanice celostátního pylového monitoringu a je realizován státní imisní monitoring (manuální stanice č. ISKO 457 v Praze SZÚ a automatická stanice č. ISKO 1200 v H. Brodě) suspendovaných částic frakce PM10 a na stanici v Praze i monitoring suspendovaných částic frakce PM2,5 a spadu. V paralelních 24 hodinových vzorcích frakce TSP byly stanoveny hmotnostní koncentrace suspendovaných částic, mikrobiologické složky (celkové počty mikroorganismů, celkové počty plísní a kvasinek, spory plísní) a jako indikátor výskytu pylových zrn či jejich částí stanoveny i alergenní složky biogenního původu. V roce 2006 byly ukončeny činnosti související s úpravou metod pro kvantifikaci a identifikaci částic biogenního původu.
|
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi
Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny životního prostředí, Odborná skupina hygieny ovzduší, Praha ; Kašička, Václav ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem dílčího projektu DP 3 bylo získání podrobnějších informací a dat o bioaerosolech (částicích biogenního původu), které jsou významnou složkou spektra suspendovaných částic, a to především v důsledku své biologické aktivity a progresivně vyjádřených zdravotních účinků. Soubor informací o podílu biogenních částic na celkové zátěži suspendovanými částicemi je v současné době naprosto nedostačující. Cíle dílčího projektu a formy dosažení cílů. V roce 2007 proběhla kampaňová měření v definovaných typech lokalit (městská, malá sídla, přírodní pozadí), byly odebrány vzorky aerosolu a pylů, provedeny analýzy získaných datových souborů, zpracování závěrečné zprávy, prezentace výsledků a zpracovány podklady pro návrh opatření ke snížení expozice populace nepříznivým zdravotním účinkům bioaerosolů.
|
|
|
Posouzení výživy koní v letním a zimním období s použitím vybraných preparátů
HANETŠLÉGROVÁ, Petra
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce bylo získat podrobnější přehled o výživě koní a významu krmných doplňků. Hlavní část práce jsem věnovala základům výživy koní, potřebám hlavních živin, skladbě krmných dávek a technice krmení. Dále uvádím vlastnosti a účinky různých druhů léčivých rostlin jako je česnek, konopí seté, yzop lékařský, jablečník obecný, podběl lékařský či oves setý. Lněné semeno, biotin a zinek, kvasnice a probiotika jsou krmné doplňky, které mimo jiné zlepšují kvalitu srsti, žíní a kopyt. Analýza krmiv bude provedena standardními metodami. U skýbalů se bude sledovat tvar, barva, konzistence, pH a pach. Hodnocením skýbalů se posoudí činnost trávicí soustavy. Etologická sledování budou sloužit k získání informací o denním režimu koně, o jednotlivých činnostech, kterým se kůň během dne věnuje a kolik času těmito aktivitami tráví. U koní s dýchacími problémy budou sledovány projevy charakterizující jejich potíže a míra těchto potíží v klidu a během zátěže. Tyto informace budou doplněny měřením frekvence dechu a tepu. Kondice koně se zhodnotí pravidelným měřením tělesných rozměrů, které se využijí pro výpočet tělesné hmotnosti. Statistické a ekonomické metody budou vybrány podle výsledků získaných během pozorování.
|
|
| |
host ::
RSS.