|
|
Jak rozvíjet emoční inteligenci dítěte předškolního věku skrze práci s příběhem (pohledem rodičů a pedagogů)
Bednaříková, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce na téma Jak rozvíjet emoční inteligenci dítěte předškolního věku skrze práci s příběhem (pohledem rodičů a pedagogů) se zabývá emoční inteligencí a zkoumá, jaký význam má při jejím rozvoji příběh. K zodpovězení na tuto otázku jsem v prvních dvou kapitolách teoretické části shrnula, kde se emoce berou a jaká je jejich funkce, a dále charakterizovala emoční vývoj dítěte podle psycholožky Marie Vágnerové. Ve třetí kapitole jsem nejprve s využitím odborné literatury představila vývoj pohledu na emoční inteligenci, porovnala ji s inteligencí rozumovou a následně popsala její význam pro úspěšný život. Čtvrtá kapitola teoretické části je zaměřena na příběh a jeho roli v předškolním období zejména při rozvoji emočních dovedností. Uvádím zde důvody, proč je příběh vhodným způsobem, jak emoční inteligenci rozvíjet a poznatky, jak s příběhem u předškolních dětí pracovat, abychom jím emoční dovednosti účinně rozvíjeli. V praktické části s využitím kvalitativního výzkumného designu zkoumám, jak je toto téma ukotveno mezi rodiči předškolních dětí a pedagogy mateřských škol a jak je jeho znalosti využívána ve výchově dětí. Dále zjišťuji, jak je emoční inteligence rozvíjena v rodičovské a učitelské praxi a jakou funkci při tom zastává příběh. V závěru výsledky výzkumu porovnávám s výsledky...
|
|
|
Etnické rozdíly zprostředkované žákům na 1. stupni prostřednictvím příběhů
Rücklová, Anežka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá etnickými rozdíly na 1. stupni základního vzdělávání zprostředkované žákům skrze literaturu pro děti. V teoretické části práce je vymezen pojem multikulturalita a s ním spojené pojmy hodnoty, stereotypy a předsudky. Dále je popsán současný stav nejpočetnějších cizinců v České republice. Uvedena je jak multikulturní výchova, tak interkulturní výchova, jejich postavení ve školním kurikulu, současná situace v českých školách a možnosti rozvoje obou výchov. Nedílnou součástí teoretické části je čtenářská gramotnost. Zmíněny jsou především faktory, které mají vliv na čtenářskou gramotnost. Další část se zabývá literaturou pro děti zaměřenou na etnické rozdíly. Závěr teoretické části představují vybrané metody čtení, konkrétně je specifikován třífázový model výuky a z něj vycházející metody. Cílem praktické části bylo popsat, jakými způsoby a prostřednictvím kterých knih lze zprostředkovat žákům na 1. stupni téma etnických rozdílů skrze literaturu pro děti; zjistit a popsat, jaký postoj mají žáci k danému tématu a zda se změnil po odučených lekcí. Jako metoda sběru dat pro praktickou část práce byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s pedagogy na vybrané základní škole o tom, jak s tématem etnických rozdílů pracují, a s žáky k ověření jejich postojů na základě realizovaných lekcí...
|
|
| |
|
|
Práce s příběhem na téma jinakosti žáků s odlišným mateřským jazykem
Neužilová, Dominika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá zprostředkováním tématu jinakosti žáků s odlišným mateřským jazykem žákům mladšího školního věku, konkrétně prostřednictvím práce s příběhem za využití metod RWCT. V rámci akčního výzkumu byly vytvořeny a realizovány čtenářské lekce, které měly za cíl seznámit s různými aspekty situací žáků s odlišným mateřským jazykem. Tato edukace třídního kolektivu pomáhá s pochopením situace těchto žáků a jejich celkovým přijetím. Lekce byly podrobeny analýze důkazů o učení, pedagogické reflexi a dvě z nich rovněž ověřil jiný pedagog. V rámci praktické části práce byla dále zmapována literatura pro děti, rešerše na dané téma je součástí výsledků práce. Čtenářské lekce byly vytvořeny na základě těchto čtyř titulů: Kiko a tajemství papírového motýla, Maja a Kim, Jednou budeš Arab a Erik. Ve výzkumu byly využity tyto metody sběru dat: nestrukturované pozorování, tematická analýza, polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza výstupů lekcí. Výzkum byl realizován na základní škole ve dvou třídách, 4. ročníku o 22 žácích (Třída 1) a 5. ročníku o 21 žácích (Třída 2). Ukázalo se, že připravené lekce splnily své cíle, přesto jsou v pedagogických reflexích uvedeny některé návrhy na jejich úpravu. Výsledky potvrdily, že práce s příběhem je pro daný účel vhodná. Čtenářské lekce podpořily...
|
|
| |
|
| |
|
|
Smrt zprostředkovaná žákům mladšího školního věku prostřednictvím práce s knihou
Němečková, Kateřina ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá myšlenkou smrti a zprostředkováním tohoto tématu žákům mladšího školního věku. Cílem práce je najít a představit vhodnou literaturu pro děti mladšího školního věku s tímto tématem a nabídnout možnosti, jak komplikované téma žákům mladšího školního věku zprostředkovat skrze literaturu. V teoretické části se práce zabývá vymezením smrti a konceptům, které s ní souvisí. Dále vymezuje pojem mladší školní věk a popisuje emoční vývoj dítěte v tomto věku. Práce také dává prostor pro vymezení literatury pro mladší školní věk a pro charakteristiky nakladatelství, která se věnují vydáváním knih s námětem smrti pro děti mladšího školního věku. Teoretická část rovněž seznamuje prostřednictvím stručných anotací titulů obsahujících téma smrti. Na konci teoretické části práce jsou popisovány východiska programu RWCT, představeny metody tohoto programu a specifikován třífázový model učení E-U-R, který je využíván při tvorbě příprav na lekce praktické části práce. Praktická část potom vymezuje cíle výzkumu, jimiž jsou: vytipovat vhodné tituly k výzkumu, navrhnout výukové lekce s vybranými knižními tituly: Když dinosaurům někdo umře: malá knížka o velkých starostech pro malé i velké, Návštěva malé smrti, Anna a Anička: o životě na začátku a na konci, Most do země Terabithia a O smrti...
|
|
|
Vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež.
Dušková, Hana ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež. Práce je zaměřena na analýzu pěti děl německy psané literatury pro děti a mládež, jejíž hlavní postavou je upír v různých proměnách. Jedná se o knihy Der kleine Vampir Angely Sommer-Bodenburg, Das Vamperl Renate Welsch, Der Spinat Vampir od Gudrun Pausenwang, Pozor, přilétá Molly! od Dagmar H. Mueller a Drákula a já Andrease Schlütera. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou transformací postava upíra prošla v literatuře pro děti a mládež. Jejím záměrem není pokrýt všechny dostupné knihy v žánru, ale vybírá nejzajímavější reprezentace postavy, tak aby vykazovaly různé odlišné znaky. Proměna je analyzována na základě charakteristiky postav, v níž je pro nás podstatné, jak moc se postava odlišuje od původního archetypu upírů. Archetyp upírů je vytvořen na základě tří děl, která položila základy tradičnímu vyobrazení upíra a sice Upír od Johna Polidoriho, Carmilla od J.S. Le Fanu a Dracula Brama Stokera. V úvodu je stručně popsán antropologický kontext tématu, s ohledem na původ upíra v evropském folkloru. Dále je vymezena problematika literatury pro děti a mládeže a žánry, které se uplatňují v upíří literatuře pro děti a mládež. Cílem analýzy je postihnout proměnu postavy od její naturalistické...
|
|
|
Proměna literárních hrdinů u dětí v předškolním věku
Pěkníková, Michaela ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Předložená diplomová práce s názvem Proměna literárních hrdinů u dětí v předškolním věku, se věnuje čtenářské situaci v rodinách a hlavně zkoumá proměny oblíbených literárních hrdinů předškolních dětí. Diplomová práce je rozdělena na dva hlavní úseky - teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá dítětem předškolního věku, jeho vývojem v jednotlivých složkách (tělesným vývojem, sociálním a emocionálním vývojem, myšlením a vývojem řeči). Důležitou kapitolou teoretické části je čtenářské gramotnost a pregramotnost. Dále zde najdeme kapitoly věnující se faktorům ovlivňujícím čtení, práci s knihou v mateřské škole, čtenářskými koutky a dětskou knihovnou v rodině. Teoretickou část uzavírá kapitola Literární hrdina. Cílem praktické části bylo zjistit, jaký je nejoblíbenější literární hrdina u dnešních předškolních dětí, se kterými hrdiny se děti nejčastěji ztotožňují a jak se proměňovala obliba literárních hrdinů u generace jejich rodičů a prarodičů. Výzkumné šetření se skládá ze dvou částí - kvantitativního výzkumu v podobě dotazníkového šetření a kvalitativního výzkumu v podobě rozhovorů s rodinami. Následuje analýza anonymních dotazníků obsahujících otázky zabývající se čtením dnešním předškolním dětem, oblíbenosti knih pro děti a ztotožňováním se s hrdiny z dětských příběhů. Výsledky...
|
|
| |
host ::
RSS.