|
|
Badatelsky orientovaná výuka zaměřená na hlukové znečištění způsobené dopravou
Gonzálezová, Natálie ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výuku problematiky vlivu dopravy na gymnáziích. Konkrétně se zaobírá jedním z předních negativních vlivů, a to hlukovým znečištěním, které je s rostoucím objemem dopravy stále větším problémem. Cílem práce je vytvořit a realizovat lekci na toto téma formou badatelsky orientované výuky. Žáci se naučí přibližné hodnoty hluku měřit, zjistí, jaké má dopady a vymyslí, jaké kroky podniknout ke zlepšení situace. Lekce bude pilotně ověřena žáky Střední průmyslové školy zeměměřické a Geografického gymnázia Praha. Teoretická část podrobněji vysvětluje problematiku hlukového znečištění, popis badatelsky orientované výuky a její zasazení do vyučování. V praktické části jsou připraveny podklady k výuce a důkladná metodologie, která slouží jako návod učitelům, kteří by lekci chtěli aplikovat ve svých hodinách. Následně je popsán průběh lekce na Geografickém gymnáziu a reflexe výuky z pohledu učitele i žáků. Na základě ověření znalostí žáků před a po výuce se ukázalo, že mají o problematice větší přehled, ve zpětných vazbách žáci ocenili hlavně práci v terénu, vytváření a ověřování hypotéz a závěrečnou diskuzi, ze které bylo patrné, že si žáci důsledky hluku uvědomují a mají motivaci přispívat ke zlepšení situace. Klíčová slova badatelsky orientovaná výuka, Geografické gymnázium,...
|
|
|
Návrh a ověření badatelsky orientované úlohy na téma kyseliny a zásady pro žáky ZŠ
Tomešová, Jana ; Chroustová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rusek, Martin (oponent)
Práce se zabývá tématem badatelské výuky v souvislosti se vzděláváním v oblasti chemie na základních školách. Jejím cílem je navržení badatelsky orientované úlohy, která bude směřovat k povinným výstupům vzdělávání v tématu kyseliny a zásady a současně bude sledovat cíle badatelské výuky. Součástí práce je vymezení specifik badatelského přístupu k výuce, popis plánovaného průběhu navržené badatelské úlohy a zhodnocení úlohy na základě její realizace. Pro zhodnocení úlohy byly použity výstupy vytvořené žáky v průběhu aktivit, úvodní dotazník, test výstupních znalostí a IMI (Intrinsic Motivation Inventory) dotazníky. Na základě žákovských výstupů bylo posouzeno naplnění stanovených výukových cílů. Míra nově osvojených znalostí žáků byla sledována prostřednictvím porovnání relativních četností správných a nesprávných odpovědí v úvodním dotazníku a výstupním testu znalostí. U IMI dotazníků byly zjištěny mediány zvolených hodnot pro každou dimenzi a určením Cronbachova alfa byla ověřena vnitřní konzistence testu, dále byl využit Mann-Whitneyův U test pro porovnání dvou lekcí v rámci úlohy. Na základě získaných dat bylo konstatováno, že úloha vedla žáky k osvojení pojmů a zvládnutí praktického měření pH, přispěla také k rozvoji dovednosti plánování a provedení chemického pokusu. K zaznamenaným...
|
|
|
Návrh a ověření badatelsky orientované úlohy na téma kyseliny a zásady pro žáky ZŠ
Tomešová, Jana ; Chroustová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rusek, Martin (oponent)
Práce se zabývá tématem badatelské výuky v souvislosti se vzděláváním v oblasti chemie na základních školách. Cílem této práce je navržení badatelsky orientované úlohy na téma kyseliny a zásady, která bude sledovat cíle badatelské výuky a současně bude směřovat k povinným výstupům tématu daným Rámcovým vzdělávacím programem. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku výuky chemie na základních školách a vymezení specifik badatelsky orientované výuky. V rámci praktické části je popsán plánovaný průběh navržené badatelské úlohy a následně jsou zhodnoceny výsledky získané v průběhu její realizace ve spolupráci s žáky osmé třídy základní školy. Pro zhodnocení úlohy byly použity výstupy vytvořené žáky v průběhu aktivit, úvodní a závěrečný test znalostí a IMI (Intrinsic Motivation Inventory) dotazníky, zaměřené na vnímání úlohy z pohledu žáků. Na základě získaných dat byla úloha zhodnocena z několika hledisek. Realizace úlohy úspěšně vedla žáky k osvojení pojmů souvisejících s tématem a zvládnutí praktického měření hodnoty pH různými metodami. Pozitivní byl také vliv na dovednosti žáků týkající se plánování a provedení chemického pokusu. K nedostatkům úlohy, zaznamenaným v průběhu realizace, patřil především omezený prostor pro diskusi žáků a prezentaci výsledků jejich bádání. Minimální byl...
|
|
|
Vladimír Lutovský - uplatnění tématu "třetí odboj" ve výuce dějepisu a výchově k občanství
JANDA, Kryštof
Diplomová práce si klade za cíl vytvořit konkrétní výukovou lekci využitelnou v hodinách dějepisu a výchovy k občanství (ZSV) na druhém stupni základní školy a na střední škole, ve které se žáci za využití metod dramatické výchovy a projektové výuky seznámí s událostmi moderních československých dějin prostřednictvím životního příběhu Vladimíra Lutovského. Kromě vytvoření výukového materiálu se autor práce bude zabývat historickými aspekty tématu a tím, jakým způsobem se věnujeme dané historické éře v prostředí současného českého školství. Zároveň pojedná etické a hodnotové otázky spojené s výukou daného tématu. Další část práce se bude věnovat otázkám vhodného didaktického zpracování tématu a souvisejícím otázkám (věk žáků apod.). Autor téma zpracuje v podobě lekce připravené k využití v hodinách zmíněných předmětů.
|
|
|
Badatelský deník jako prostředek realizace badatelských úloh ve volitelném přírodopisném semináři
HETFLAJŠ, Patrik
Práce se zabývá využitím badatelských deníků ve volitelném přírodopisném semináři, případně při laboratorních pracích. Hlavní součástí této práce je navržení několika badatelských úloh s tématikou geologie. Téma geologie bylo vybráno, protože několik výzkumů dokládá, že atraktivita tohoto tématu není příliš vysoká, a to jak u žáků, tak samotných učitelů. Tato práce by tedy měla sloužit, jako metodická příručka pro učitele, která by napomohla problematiku geologie učit poutavější formou. Badatelské deníky umožňují žákům lépe si organizovat svou práci a systematicky si zakládat výsledky své práce. Žáci mohou badatelský deník používat, jako doplněk k tomu, co probírají na standartních hodinách přírodopisu. Učiteli tento deník může posloužit i jako hodnotící prvek souvislé práce za delší časové období.
|
|
|
Zapojení badatelsky orientované výuky do botaniky dřevin na 2. stupni ZŠ
Dobisíková, Anežka ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá badatelsky orientovanou výukou (dále již BOV) na 2. stupni základní školy (dále již ZŠ) v přírodopisu, a to především v souvislosti s botanikou dřevin. V teoretické části je stručně shrnuta historie přírodovědného vzdělávání v kontextu s vývojem badatelsky orientované výuky, je zmapováno pojetí BOV a jsou uvedeny možnosti jejího využití. Dále je charakterizována výuka přírodopisu na 2. stupni ZŠ se zaměřením na botaniku dřevin a popsáno zastoupení tématu botaniky dřevin a prvků BOV ve vybraných učebnicích a pracovních sešitech. Metodou analýzy výukového materiálu bylo zjištěno, že vybrané publikace přímo BOV úlohy neposkytují. Poskytují však úlohy, které by šlo badatelsky dále využít. Ve výzkumné části je uveden výzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda se ve výukových programech členů Unie botanických zahrad využívají prvky BOV. Na základě dotazníkového šetření a metody interview lze konstatovat, že vybrané botanické zahrady BOV do svých výukových programů cíleně nezařazují. Poslední praktická část práce obsahuje metodiku a popis realizace badatelské aktivity s tématem botaniky dřevin ve škole s tématem "Neopadavé (stálezelené) stromy" pro 7. ročník ZŠ, která byla připravena pro ZŠ Na Líše a zde úspěšně ověřena.
|
|
|
Aktivity pro badatelsky orientovanou výuku v biologii
Nedomová, Martina ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je sestavit a ověřit materiály podporující badatelsky orientovanou výuku na téma Voda v životě člověka. Práce, která vznikla jako součást mezinárodního projektu ESTABLISH, je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývá charakteristikou badatelsky orientované výuky, jejím přínosem a historií, seznamuje s národními a zahraničními projekty a pracemi tuto výuku aplikujícími. Hlavní pasáž praktické části diplomové práce se zabývá sestavením a ověřením materiálů pro badatelsky orientované aktivity k tematické jednotce Voda v životě člověka. Součástí materiálů je metodická příručka pro učitele a pracovní listy k jednotlivým aktivitám. Práce dále obsahuje výsledky dotazníkového šetření pro studenty realizovaného po ověřování aktivit pro získání zpětné vazby o průběhu ověřování materiálů a jejich vhodnosti. Součástí práce je i realizace dotazníkového šetření pro pedagogy, kterým bylo orientačně zhodnoceno povědomí o badatelsky orientované výuce a její dosavadní užívání u učitelů biologie na gymnáziích v Praze. Praktická část obsahuje také analýzu úloh k tématu voda ve spojení s člověkem ve vybraných učebnicích biologie a přírodopisu. Klíčová slova: Vzdělání, přírodní vědy, biologie, badatelsky orientovaná výuka, projekt ESTABLISH, výuková...
|
|
| |
|
|
V hlavní roli kyslík: návrh a ověření badalské aktivity
Kuncová, Lucie ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na ověření navržené badatelsky orientované aktivity a porovnání její efektivity s tradičně pojatým námětem na experimentální činnost žáků s týmž tématem. V teoretická části práce je pozornost věnována roli experimentální činnosti v českých školách, jejím možnostem, pomůckovému vybavení a obecně badatelsky orientované výuce. Praktická část práce je zaměřena na ověření navržené badatelské aktivity ve srovnání s klasicky pojatou experimentální činností. Klasicky pojatá aktivita byla převzata ze stránek společnosti Vernier, badatelská aktivita vznikla úpravou těchto úloh. Navržená badatelská aktivita se skládá ze dvou logicky propojených úloh. Cílem práce bylo navrhnout a ověřit badatelskou aktivitu založenou na experimentální činnosti a porovnat vnitřní motivace žáků při provádění badatelských a klasicky pojatých aktivit. Žáci pracovali ve skupinách, které vnikly na základě jejich preferencí vybraných témat. Pro porovnání byly skupiny žáků rozděleny na dvě výzkumné poloviny, z nichž každá prováděla danou úlohu jiným přístupem. K hodnocení afektivní oblasti se využíval dotazník vnitřní motivace (IMI) a skupinový rozhovor. Přínos v kognitivní oblasti byl ověřen porovnáním pretestu s posttestem. Výsledky experimentální aktivity se žáky potvrdily, že jejich vnitřní...
|
|
|
Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy
MÍSAŘOVÁ, Alena
MÍSAŘOVÁ, A. (2019). Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 46 s. Diplomová práce se zabývá využitím metody formativního hodnocení při badatelsky orientovaném vyučování. Konkrétně se zaměřuje na vrstevnické hodnocení, při němž žáci poskytují písemnou zpětnou vazbu svým spolužákům. Cílem práce je zjistit, zda žáci na druhém stupni základních škol dokáží poskytnout kvalitní a adekvátní zpětnou vazbu svým spolužákům. Proces vrstevnického hodnocení byl začleněn do realizace badatelské plohy zaměřené na vodní režim rostlin. Žáci nejprve vytvořili návrh řešení zadané úlohy, poté byly protokoly od žáků vybrány a následně dle kódů rozdány jiným žákům, aby dané protokoly ohodnotili a do hodnoticího formuláře napsali písemnou zpětnou vazbu. S vybranými žáky byl po ukončení výzkumu proveden rozhovor pro získání jejich subjektivních názorů na proces vrstevnického hodnocení. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina žáků dokáže poskytnout adekvátní zpětnou vazbu. Avšak kvalita této zpětné vazby se lišila podle toho, jakou část protokolu zrovna žáci hodnotili. Většinou se žáci snažili poskytnout adekvátní rady, které by vedly ke zlepšení protokolu jejich vrstevníků, ale bylo nalezeno i několik doporučení, která dosavadní kvalitu protokolu snižovala. V takovém případě ji však hodnocení žáci neakceptovali. Největší problémy měli žáci s hodnocením správnosti zvolených pomůcek, protože v žádném protokolu nebyly pomůcky vybrány správně, takže si hodnotitelé nebyli jisti správným řešením. Výzkumem bylo prokázáno, že vrstevnické hodnocení může být velmi užitečnou metodou formativního hodnocení, kterou je snadné zařadit do různých úloh v přírodopisu, zejména do badatelských aktivit. Hlavní potenciál toho hodnotícího přístupu spočívá v tom, že žáci formulují zpětnou vazbu svými slovy, díky kterým dokáží problematice snáze porozumět, než když je jim to vysvětlováno slovy učitele. Také mají možnost nahlédnout během hodnocení do jiných protokolů a na základě práce s vlastní chybou i chybami spolužáků se poučit a svůj původní návrh opravit.
|
host ::
RSS.