|
|
Vybrané církevní dokumenty vztahující se k ochraně životního prostředí a návrh kritérií pro eko-teologický dokument CČSH
Hurych, Petr ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor Jiří (oponent)
V diplomové práci se zabývám otázkou ochrany životního prostředí a oficiálním vyjádřením vybraných církví k této problematice. Otázku ochrany životního prostředí jsem si zvolil z toho důvodu, že se jedná o jeden z palčivých problémů dnešní doby, který se navíc dotýká každého jednotlivce. Kořistnický přístup člověka k přírodě je navíc často dáván do vztahu s křesťanstvím. A to především z důvodu antropocentrismu vycházejícího z nevhodné interpretace biblické zvěsti a s ním spojeného vyčlenění člověka ze stvoření. Některá environmentální hnutí se navíc ubírají cestou jistého příklonu ke kontemplaci a duchovnímu vnímání přírody a stávají se tak konkurencí tradičním církvím. Na tato obvinění a ohrožení musí církve reagovat a na jejich oficiální reakce a prohlášení se v práci zaměřuji. Jako člen Církve československé husitské se primárně zaměřuji na dokumenty této církve. Kdy jako stěžejní dokument, vztahující se k této problematice, vnímám Základy sociálně etické orientace Církve československé husitské. A po jeho prostudování musím bohužel konstatovat, že tento dokument je pro dnešní dobu zcela nevhodný a nepoužitelný. Tato nedostatečnost ještě více vynikne při jeho porovnání s dokumenty jiných církví. V práci jsem hodnotil ještě dokumenty Světové rady církví, Římskokatolické církve a Českobratrské...
|
|
|
Náboženský a církevní život na středočeském venkově mezi lety 1848 a 1948: případ Mirošovicka
Tomek, Michal ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu církevního a náboženského života v mikroregionu Mirošovicka. Za cíl si klade představit religiozitu místních obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu a její proměny v průběhu období 1848-1948. Pro potřebný kontext jsou uváděny i některé události a vývojové tendence, které sem časově přímo nespadají, nicméně jsou pro pochopení regionální religiozity podstatné. Časové vymezení mezi zmíněnými lety je vybráno z důvodu, dvou pro české země významných, revolučních letopočtů. Revoluční rok 1948 je vybrán díky komunisty nastolené tvrdé proticírkevní politice, která velmi razantně ovlivnila církevní a náboženský život nejen zmíněného regionu. Autor se dále v práci věnuje nejvýznamnějším církvím, které měly v nejen náboženském životě pro obyvatele regionu velký význam. Těmito církvemi jsou pro daný region především Církev římskokatolická, které měla své děkanství v Mnichovicích a farnost v Hrusicích. Dále byla významná Církev Československá husitská, která měla svůj samostatný sbor v Mnichovicích. Práce se mimo jiné zaměřuje také na církevní stavby a farnosti v regionu. Také představuje postavy, které měly na religiozitě obyvatel zásadní podíl, tedy místní kněze, či děkany zdejších farností, či děkanství. KLÍČOVÁ SLOVA Náboženský život, církevní život, religiozita, církve,...
|
|
|
Pravoslavná a portugalská krize v Církvi československé (husitské)
MARTINEK, Filip Gorazd
Předložená práce seznamuje laskavého čtenáře s pravoslavnou a portugalskou krizí v Církvi československé (husitské), k čemuž připojuje popis vyústění do současné krize církevní identity. V první části je představena geneze této církve a její kořeny v katolickém modernismu. Následně je popsána první etapa pravoslavné krize vrcholící analýzou ústředního dokumentu, tzv. Směrnic biskupa Gorazda, po nichž následuje popis vítězství liberálního směřování nad pravoslavným ekumenickým programem. Dozvuky pravoslavné krize jsou spatřovány v portugalské krizi, která vrcholí popisem vzniku Apoštolské episkopální církve katolické. V poslední části je tématizována současná krize církevní identity na příkladu vývoje bohoslužebného oděvu, problému liturgie a eucharistie.
|
|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
| |
|
|
Druhá liturgie Církve československé husitské
Basl, Vojtěch ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se pokusila ve své první části zhodnotit textový i teologický vývoj liturgie v Církvi československé (husitské). Soustředila se na Farského překlad římské mše v r. 1919, první liturgické reformy mladé církve, liturgické rozrůznění i sjednocení v nově koncipované Farského liturgii v r. 1923. Dále práce sledovala vývoj právě této liturgie, především její revizi z r. 1939 a pokusy o liturgickou obnovu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Práce dochází k závěru, že zejména revizí došlo k znejasnění některých částí Farského liturgie. Nebyla uvedena do souladu s Učením, oficiálním věroučným dokumentem církve, ale zároveň nezůstala věrná svému původu. Hlavní část práce se pak soustředila na rozbor jednotlivých částí Druhé liturgie v podobě, v jaké byla přijata sněmem v r. 1991. Práce se tuto liturgii pokouší srovnávat se zmiňovanými návrhy z předcházejících let. Zejména konstatuje, že v současné podobě Druhé liturgie je bohoslužba slova rozdělena na dvě části, přičemž první čtení je od ostatních ostře odděleno. Dále nejsou správně vnímány antifony - vstupní antifona (Introit) a antifona k přijímání (Communio). V podstatě pouze antifona k obětování (Offertorium) je na správném místě. Písně lidu nejsou vnímány ve vztazích k těmto antifonám, spíše jsou vnímány jako oddělení jednotlivých...
|
|
| |
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Nástin dějin pietismu a jeho odraz ve zbožnosti CČSH
Brejtrová, Jitka ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce se věnuje popisu dobového pozadí pietismu, pramenům, ze kterých čerpal a jeho různým formám. Všímá si způsobu řešení krize církve a společnosti. Popisuje základní důrazy pietismu, všímá si nosných a varovných prvků. Druhá část se věnuje době a důvodu vzniku Církve československé husitské, projevům praktické zbožnosti jejích členů a příklonu její teologie k biblickému personalismu. Důraz na osobní vztah k Bohu a k druhému člověku živený studiem Písma ve společenství a důraz na nového aktivního a zodpovědného znovuzrozeného člověka, který je činný ve světě, je stěžejním tématem pietismu i nové generace v Církvi československé husitské.
|
|
|
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
|
host ::
RSS.