|
|
Laterality as a determinant of Alzheimer's disease
Stuchlíková, Veronika ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Šlegerová, Lenka (oponent)
Tato práce se zab˝vá efektem laterality na pravd podobnost v˝voje Alzheimerovy choroby zkoumáním, zda je pravd podobnost rozvoje nemoci vyööí u levák ve srovnání s praváky. Dalöí zam ení této práce je rozpoznat a vyvodit záv ry u efekt rizikov˝ch faktor , které byly v p edchozích empirick- ˝ch studiích nejednozna né. Data byla staûena z databáze Alzheimer's Disease Neuroimaging Initiave. Anal˝za byla provedena na dvou závisl˝ch prom n- n˝ch, první binární a druhé kategorické za pouûití binárního logitového mod- elu, respektive multinomialního logitového modelu. Ostatní nezávislé prom nné obsaûené v modelech byly pohlaví, v k, bilingvismus a prom nné t˝kající se ge- netick˝ch faktor nebo faktor spojen˝ch se ûivotosprávou. V˝sledky ukázaly um lou prom nnou pro leváky jako nesignifikantní v obou modelech, tedy efekt laterality na riziko v˝voje Alzheimerovy choroby nelze podpo it. Dále jsou zmín ny signifikantní v˝sledky efekt pohlaví a nadváhy, jejichû efekty vzeöly z p edeöl˝ch studií jako nejednozna né. éeny mají niûöí pravd podobnost pro v˝voj Alzheimerovy choroby v porovnání s muûi. Pravd podobnost v˝voje se sniûuje i pro obezní jednotlivce. Klí ová slova lateralita, rizikové faktory, Alzheimerova choroba, binární logit model, multi- nomiální logit model Název práce Lateralita jako determinant...
|
|
|
Studying Changes in Mental Health among University Students Throughout an Academic Year in the Context of the Covid-19 Pandemic
Skácelíková, Eva ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami duševního zdraví vysokoškolských studentů v průběhu akademického roku. Porozumění změnám v duševním zdraví a rozpoznání období s vyšším výskytem duševních problémů je důležité pro poskytování podpory a realizaci preventivních programů. Téma práce je také motivováno velkou zátěží, kterou duševní problémy představují, jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Analyzovali jsme longitudinální data sbíraná online během pandemie COVID-19, která pokrývají období od března 2020 do října 2022 a obsahují 45 vln sběru dat. Data jsou reprezentativní pro českou populaci. Zkoumali jsme vzorek 162 studentů a 200 nestudujících ve věku 19 až 26 let. V rámci hodnocení duševního zdraví jsme se zaměřili na symptomy deprese a úzkosti, vnímaný stres a pocity spokojenosti. Pro analýzu byl použit model s náhodnými efekty. Výsledky ukazují, že studenti zažívají horší duševní zdraví než nestudující a ženy horší duševní zdraví než muži. Z našich výsledků vyplývá, že duševní zdraví v průběhu akademického roku fluktuuje a že pro ženy můžeme pozorovat jiné efekt než pro muže. Výchozím období pro srovnávání výsledku je akademický semestr. U studentů se během zkouškového období výskyt příznaků deprese a úzkosti zvyšuje u žen a snižuje u mužů. Vnímaný stres se u mužů v průběhu zkouškového období...
|
|
|
Does meat brighten our minds? The effect of meat on cognitive abilities in old age.
Barbušová, Nina ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Tato práce zkoumá vliv konzumace masa a socioekonomických faktorů na kog- nitivní schopnosti starších lidí v Evropě a Izraeli. Studie využívá logistický model s regresory popisujícími denní spotřebu masa, socioekonomické fak- tory, životní styl a další stravovací návyky. Závislá proměnná byla inspirována testem Mini-Mental State, který komplexně měří kognitivní výkonnost jedinců. Výsledky ukazují, že denní konzumace masa negativně ovlivňuje kognitivní výkon, což snižuje šanci na úspěšné absolvování kognitivních testů. Naopak vzdělání, příjem a zaměstnání zvyšují kognitivní výsledky. Tato zjištění přispí- vají k pochopení vlivu stravy na kognitivní zdraví a mohla by být vodítkem pro doporučení v oblasti veřejného zdraví zaměřená na podporu kognitivní odol- nosti stárnoucí populace. Specifikace zdravé stravy pro prevenci kognitivních poruch s nižším příjmem masa by v konečném důsledku mohla vést ke splnění dlouhodobého cíle EU snížit spotřebu masa. Klíčová slova Spotřeba masa, kognitívní schopnosti, starší lidé, SHARE Název práce Bystří maso mysl? Vliv spotřeby masa na kongnitivní funkce ve starším věku.
|
|
|
Big Five personality traits and chronic diseases: Who is more prone to suffer from chronic diseases?
Tkáčová, Andrea ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bertoli, Paola (oponent)
Chronické ochorenia sa stávajú oraz v˝znamnejöou hrozbou pre zdravie a kval- itu ûivota udí vo vyööej vekovej kategórii. Táto diplomová práca sa zameri- ava na skúmanie asociácie medzi osobnostn˝mi charakteristikami a v˝skytom chronick˝ch chorôb v tejto vekovej kategórii. Na anal˝zu rizikov˝ch faktorov sme vyuûili logit a multinomialny logit. Základn˝ model postupne zahrnul alöie faktory, ako je krajina bydliska a genera né rozdiely. Vrodené osob- nostné charakteristiky z modelu Big Five, boli pouûité ako nástroje na hod- notenie duöevného zdravia. V˝sledky odhalili neuroticizmus, osobnostnú rtu charakterizovanú negatívnymi emóciami a aûkos ami zvláda stres, ako najsil- nejöieho prediktora chronick˝ch ochorení. Toto zistenie poukazuje na dôleûi- tos duöevného zdravia pri celkovom zdravotnom stave. Jedinci s vysok˝m skóre neuroticizmu sú náchylnejöí k rozvoju nezdrav˝ch návykov, ktoré následne zvyöujú riziko vzniku chronick˝ch chorôb. Okrem osobnostn˝ch t, boli pouûité demograficke údaje a údaje o zdrav˝ch návykoch, socioekonomickom statuse a vzdelaní. V˝sledky ukazujú signifikantn˝ vzostup rizika chronick˝ch ochorení pri nezdrav˝ch návykoch, ako je nadmerné stravovanie vedúce k nadváhe a konzumácia alkoholu. Naopak, pravidelnú fyzickú aktivitu a abstinenciu od fa- j enia moûno povaûova za v˝znamné...
|
|
|
How Does Motherhood Influence Drinking Habits? An Investigation of Alcohol Consumption Among Women in the Czech Republic.
Urbanová, Denisa ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Kúdeľová, Anna (oponent)
Tato práce zkoumá vliv mateřství na konzumaci alkoholu u žen žijících v České republice a dopady jejich společenských rolí na alkoholismus. I když ex- istují oprávněné důvody proč se domnívat, že mateřství vede ke zvýšené konzu- maci alkoholu, důkazy zároveň naznačují, že nabytí role matky má opačný efekt. Za použití dat z roku 2019 z Evropského dotazníkového šetření o zdraví (EHIS) a pomocí logistických regresí jsme zjistili, že konzumace alko- holu českých žen je ovlivněna nabytými společenskými rolemi, jejichž efekty se liší pro jednotlivé věkové skupiny. Zatímco u mladších žen má mateřství ochranný vliv na alko- holismus, starší ženy s více dětmi nebo více sociálními rolemi mají větší sklon k alkoholismu. 1
|
|
|
Who is more prone to depression? Analysis of micro-level data of patients with cancer.
Balážová, Julie Kristýna ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Landovská, Petra (oponent)
Deprese je u pacientů s rakovinou velmi častá a postihuje asi 1 z 5 lidí s tímto onemocněním. Tato práce odkrývá determinanty potenciálně přispívající k rozvoji deprese u pacientů s diagnózou rakoviny. Zvláštní důraz je kladen na to, jak pan- demie COVID-19 ovlivnila lidské mentální zdraví. Zdrojem našeho souboru dat o populaci USA ve věku 18+ je NHIS. Jsou zkoumány dvě závislé proměnné. Pravděpodobnost užívání léků na depresi nebo úzkosti analyzujeme pomocí logi- stické regrese, a závažnost příznaků deprese pomocí multinomické logistické re- grese. Je použito také několik testů robustnosti. Mezi další nezávislé proměnné, mimo koronavirové symptomy, patří sociodemografické charakteristiky, uspořádání domácnosti, dosažené vzdělání, zdravotní stav a celková spokojenost se životem. Výsledky ukazují, že ženy jsou více náchylnější k depresím, bez ohledu na diagnózu rakoviny. Příznaky koronaviru významně ovlivňují depresi u lidí bez rakoviny, ale nehrají žádnou roli u lidí s diagnostikovanou rakovinou. Starší lidé s rakovinou jsou méně náchylní k rozvoji deprese, a uspořádání domácnosti má zásadní dopad na všechny respondenty s výjimkou pacientů, kteří se z rakoviny už vyléčili. Vzdělání je pro pacienty v onkologické léčbě nepodstatné. Klíčová slova determinanty deprese, pacienti s rakovinou, COVID-19,...
|
|
|
The effect of the smoking ban in bars and restaurants on the health of the non-smoking population in Czech Republic
Bláhová, Adéla ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Lušková, Martina (oponent)
V roce 2017 se Česká republika stala jednou z mnoha evropských zemí, které zavedly zákon zakazující kouření na mnoha veřejných místech včetně barů a restaurací. Tato práce zkoumá efekt zákazu kouření na zdraví českých nekuřáků. K odhadu tohoto efektu požíváme metodu difference-in-differences, která porovnává treatment skupinu, tedy české nekuřáky, s control skupinou, která se skládá z nekuřáků ze Slovenské Republiky, kde takové nařízení nebylo zavedeno. Studie používá data z šetření domácností EHIS ze tří po sobě jdoucích vln: 2009, 2014, a 2019. Dvě různé závislé proměnné byly vybrány jako proxy zdraví: přítomnost dlouhodobého zdravotního problému a počet nocí strávených v nemocnici za posledních 12 měsíců. Byly použity dva různé ekonometrické modely, Logit model a Zero-infalted negative binomial model. Výsledky prokázaly, že zavedení zákazu kouření v barech a v restauracích vedlo ke snížení jak pravděpodobnosti výskytu dlouhodobého zdravotního problému, tak i očekávaného počtu nocí strávených v nemocnici. Tyto výsledky naznačují, že zákaz kouření měl pozitivní vliv na zdraví českých nekuřáků. Klíčová slova zákaz kouření, zdraví, pasivní kouření, Česká republika Název práce Vliv zákazu kouření v restauracích na zdraví nekuřáků v ČR E-mail autora 84249192@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce...
|
|
|
The Impact of Family Policies on Fertility in the Visegrád Group
Gajdušková, Karolína ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce zkoumá efektivitu rodinných politik realizovaných v zemích Visegrádské skupiny (V4) po pádu komunismu v roce 1989 a jejich vliv na úhrnnou plodnost. Zatímco předchozí studie na toto téma se obvykle zaměřovaly na jednu zemi nebo větší skupinu zemí, tato práce poskytuje komparativní přístup, který umožňuje lépe interpretovatelné srovnání účinků politik. Celkově jsme analyzovali dopady sedmi rodinných politik na plodnost v daných zemích. Zvolili jsme syntetickou kontrolní metodu, která simulovala vývoj úhrnné plodnosti, pokud by daná politika nebyla zavedena. Jako kontrolní skupinu jsme zvolili země, které jsou zároveň členy Evropské unie a OECD. Naše zjištění ukazují různorodé výsledky rodinných politik ve skupině V4. Zatímco Česká republika byla úspěšná ve zvýšení plodnosti prostřednictvím efektivní alokace veřejných financí, vysoké investice Maďarska do rodinných politik přinesly relativně omezené výsledky. Polsko dlouho do rodin příliš neinvestovalo, což se v posledních letech změnilo a pozitivně ovlivnilo plodnost, přesto byl přítomen pouze krátkodobý dopad. Slovensku se daří udržovat stabilní míru plodnosti navzdory nižší alokaci financí. Celkově lze říct, že dopady rodinných politik na plodnost se v rámci Visegrádské skupiny liší a je zde malý prostor pro sjednocení politik.
|
|
|
Efficiency change in inpatient care provision under the DRG-based reimbursement mechanism in the Czech Republic
Jakubová, Barbora ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Výdaje na lůžkovou péči tvoří největší část výdajů na zdravotní péči v České republice, což vede k diskusi o její efektivitě. Zlepšení efektivity patřilo k jed- nomu z motivů pro zavedení úhradového systému založeného na DRG, v rámci něhož je lůžková péče hrazena fixní částkou za hospitalizační případ. Tato práce obohacuje relativně omezenou literaturu zabývající se DRG a lůžkovou péčí - přináší analýzu změn efektivity v poskytování lůžkové péče po zavedení DRG v České republice. Konkrétně se zaměřuje na délku hospitalizace, což často slouží jako indikátor efektivity nemocnic. Dále k tomuto tématu přispívá využitím unikátního a poměrně rozsáhlého souboru pacientských dat z 15 českých nemoc- nic z let 2015-2019. S využitím modelů pro diskrétní data byl ve zkoumaném období pozorován klesající trend délky hospitalizace, což se řadí mezi žádané efekty DRG. Odhadovaný výsledek je navíc robustní při zohlednění různých dílčích vzorků - na základě velikosti nemocnic (velké a střední) nebo úrovně závažnosti onemocnění pacienta. Jedinou skupinou, u které nebyl pozorován klesající trend délky hos- pitalizace, byli pacienti se závažnými komplikacemi a...
|
|
|
Environmental catalysers of economic distress-induced self-harm
Lauko, Adam ; Šlegerová, Lenka (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Práca skúma vzťah medzi nezamestnanosťou a samovražednosťou v českých a slovenských okresoch v rokoch 2002 až 2020 pomocou fixed-effects (within) modelu. Práca našla pozitívny vzťah medzi samovražednosťou a nezamestnanosťou u mužov, pre ženy bol efekt štatisticky nevýznamný. Zistili sme, že efekt interakcie proporcie zastavaných území s nezamestnanosťou je negatívny, zatiaľčo efekt interakcie hustoty obyvateľstva a nezamestnanosti je pozitívny. Tieto zistenia boli iba čiastočne v súlade s literatúrou; očakávali sme, že oba efekty prostredia budú negatívne. Interakcie nezamestnanosti s množstvom ze lene a mierou rozvodovosti boli štatisticky nevýznamné. Avšak, hodnota zistení je relatívne nízka, R2 modelu bolo extrémne nízke a zvýšilo sa až po zvýšení úrovne agregácie z NUTS4 na NUTS3.
|
host ::
RSS.