Název: Kdo je náchylnější k depresím? Analýza dat na mikroúrovni pacientů s rakovinou.
Překlad názvu: Who is more prone to depression? Analysis of micro-level data of patients with cancer.
Autoři: Balážová, Julie Kristýna ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Landovská, Petra (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2024
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
Depression is very common in cancer patients, affecting about 1 in 5 people with such disease. This thesis uncovers determinants potentially contributing to the development of depression in patients with cancer diagnosis. Special emphasis is placed on how human mental health has responded to the COVID-19 pandemic. The source of our cross-sectional dataset of U.S. population aged 18+ is NHIS. Two dependent variables are examined. The probability of taking medication for depression or anxiety is analyzed using logistic regression, and severity of depres- sion symptoms is estimated by multinomial logistic regression. Several robustness checks are implemented. Additionally to coronavirus symptoms, other regressors include sociodemographic characteristics, household composition, educational at- tainment, health status and life satisfaction. The results show that women are more prone to depression, regardless of cancer diagnosis. The coronavirus symp- toms significantly affect depression among people without cancer, but play no role for people diagnosed with cancer. Older people with cancer are less likely to de- velop depression, and household composition has vital impact on mental health of all respondents, with the exception of cancer survivors. Education is insignificant for patients in cancer... Deprese je u pacientů s rakovinou velmi častá a postihuje asi 1 z 5 lidí s tímto onemocněním. Tato práce odkrývá determinanty potenciálně přispívající k rozvoji deprese u pacientů s diagnózou rakoviny. Zvláštní důraz je kladen na to, jak pan- demie COVID-19 ovlivnila lidské mentální zdraví. Zdrojem našeho souboru dat o populaci USA ve věku 18+ je NHIS. Jsou zkoumány dvě závislé proměnné. Pravděpodobnost užívání léků na depresi nebo úzkosti analyzujeme pomocí logi- stické regrese, a závažnost příznaků deprese pomocí multinomické logistické re- grese. Je použito také několik testů robustnosti. Mezi další nezávislé proměnné, mimo koronavirové symptomy, patří sociodemografické charakteristiky, uspořádání domácnosti, dosažené vzdělání, zdravotní stav a celková spokojenost se životem. Výsledky ukazují, že ženy jsou více náchylnější k depresím, bez ohledu na diagnózu rakoviny. Příznaky koronaviru významně ovlivňují depresi u lidí bez rakoviny, ale nehrají žádnou roli u lidí s diagnostikovanou rakovinou. Starší lidé s rakovinou jsou méně náchylní k rozvoji deprese, a uspořádání domácnosti má zásadní dopad na všechny respondenty s výjimkou pacientů, kteří se z rakoviny už vyléčili. Vzdělání je pro pacienty v onkologické léčbě nepodstatné. Klíčová slova determinanty deprese, pacienti s rakovinou, COVID-19,...
Klíčová slova: COVID-19; Determinanty deprese; logistická regrese; multinomická logistická regrese; pacienti s rakovinou; cancer patients; COVID-19; Depression determinants; logistic regression; multinomial logistic regression

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/190612

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-621280


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce