|
|
Polyphasic approaches in the taxonomy of green aerophytic algae
Škaloud, Pavel ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Lukešová, Alena (oponent) ; Rindi, Fabio (oponent)
Conclusions Traditionaltaxonomyoftendependson single charactersusedfor distin- guishingparticularspecies.ln thisthesis,I haveillustratedapplicationofpoly- phasicapproachesin taxonomyof greenaerophyticalgae.Theseapproachesare basedon thecombinationof variouscharacters(traditionalmorphology,modern molphologicalapproaches,SSU, ITS rDNA andgeneintronsequencing)forthe speciesrecognitionin greenalgae. The morphologicalcharactersaloneareoftennot sufficientfor speciesde- lirnitation,thoughtheycan be usedfor routinespeciesidentificationModern rnorphologicalapproacheslike confocalmicroscopyallow to detectclearmor- phologicaldifferencesarnonginvestigatedcloselyrelatedspecies,evenifat first sightthesemorphologicallyvery uniformalgaehardlydifferatthe morphologi- cal level. A numberof rnorphologicalcharactersdoesnot reflectgeneticrela- tionships.Rathertheyareinfluencedby variousenvironmentalor culturecondi- tions.For example,cell dimensionsin Klebsorntidiuntcanbe distinctivelyinflu- encedby pH, humidity,illLrminationandternperatureconditions.However,with theaid of molecularmarkerswe candetectproperrnorphologicalfeaturesuseful for speciesdifferentiationt. ln .lslerochlorls,correlationtestof geneticdistances and morphologicaldifferencesrevealedusefulnessof particularchloroplast charactersforspeciesdelirnitation....
|
|
|
Význam půdní krusty pro erozi výsypkových ploch
Fiedlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukešová, Alena (oponent)
8 1 Abstrakt Předmětem studie byly půdní krusty nacházející se na výsypkách po těžbě uhlí u Sokolova. Byly porovnávány krusty nebiologické, fyzikálně-chemického původu a biologické krusty, které jsou tvořeny řasami, mechy a lišejníky. Jednotlivé vzorky krust se podrobily laboratorním analýzám Water Drop Penetration Time, Sekvenovací elektronová mikroskopie, infiltrace vody a také terénním studiím, kde bylo provedeno měření pomocí erozních kolíků, povrch krust byl fotografován a vyhodnocen stereoskopicky. Výsledky poukazují, že krusty fyzikálně-chemického typu vykazují výrazně větší erozi, naopak krusty biologické jsou erozi méně náchylné, tento jev patrně souvisí s mechanickým zpevňováním povrchu. Klíčová slova: Půdní krusta, Výsypky, Těžba, Infiltrace, Eroze
|
|
|
Interactions between the soil micro-flora and invertebrates in Slovak and Moravian caves
Lukešová, Alena ; Nováková, Alena
The role of microflora as food for soil invertebrates is well documented. However, data on interactions between communities of organisms living in caves are very limited. Three caves of the Slovak Karst NP (Domica Cave, Dlhá Chodba Cave, Ardovská Cave) and the Amatérská Cave (Moravian Karst) were selected for this study because from visual observations, it was clear that there was some invertebrate activity. The aim of the study was to compare the communities of algae, cyanobacteria and microscopic fungi developing in excrements of cave invertebrates and in the surrounding cave sediment. The richest communities of both algae and microfungi were found in earthworm casts, containing up to two fold more species than in the surrounding sediment (73 species of microscopic fungi in the casts compared to 37 in surrounding cave sediment in the Domica Cave, and 45 vs. 27 species of algae in the Dlhá Chodba Cave).
|
|
| |
|
|
Vliv kultivačních podmínek na kryoprezervaci půdních řas a sinic
Lukešová, Alena
V příspěvku jsou prezentovány základní principy kryoprezervačních metod, a to jak konzervativních tak vitrifikačních technik, a shrnuty faktory, které mohou ovlivnit úspěšnost kryoprezervace řas a sinic. Jedná se o faktory související s vlastním procesem kryoprezervace, které jsou specifické pro jednotlivé techniky i o faktory související s přípravou a manipulací vzorků před a po kryoprezervaci. Pozornost je věnována zejména vlivu kultivačních podmínek, především teplotě, v souvislosti s možností aplikace chladové aklimace při kryoprezervaci půdních řas. Jak z literárních údajů tak z naší zkušenosti vyplývá, že odezva půdních řas a sinic na jednotlivé faktory je druhově či kmenově specifická a že jejich optimalizace může vést k úspěšné kryoprezervaci řady dosud nezmrazitelných kmenů.
|
|
|
Potravní zdroje bezobratlých v Ardovské jeskyni a v jeskyni Domica - předběžné výsledky
Nováková, Alena ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Lukešová, Alena ; Hill, P. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Byly studovány chemické parametry (obsah organické hmoty a pH) a složení mikrobiálních společenstev různých substrátů Ardovské jeskyně a jeskyně Domica v NP Slovenský kras (Slovensko). Rozdíly v obsahu organické hmoty a mezi mikrobiálními společenstvy byly nalezeny u substrátů z jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. Široké spektrum fotoautotrofních mikroorganismů (řasy a cyanobakterie) bylo zjištěno v různých jeskynních mikroprostředích (jeskynní sediment, rozkládající se dřevo, exkrementy žížal a isopodů), ale žádné řasy nebyly detekovány v exkrementech netopýrů a ve střevním traktu stejnonožce .i.Mesoniscus graniger./i.. Kolonie mikromycetů a bakterií hrají primární roli při transformaci netopýřího guana v potravní zdroj pro saprofágní a mikrofytofágní bezobratlé.
|
|
|
Půdní mikroflóra smrkových porostů Šumavy
Nováková, Alena ; Lukešová, Alena
Druhové složení a kvantitativní zastoupení řas a mikromycetů v půdách smrkových porostů bylo studováno na 3 lokalitách Šumavy (Trojmezná, Smrčina a Boubín) v průběhu 2000-2003. Na lokalitě Trojmezná a Smrčina byly sledovány 2 typy ploch - nenarušená a narušená nahodilým kácením stromů. Celkově bylo izolováno 46 druhů řas a 72 taxonů mikromycetů, které představují běžné půdní druhy. Zelené řasy (hlavně Chlorophyceae a Charophyceae) převládaly kvalitativně i kvantitativně mezi řasami, které jsou vázány na nízké pH půdy. Všechny izolované mikromycety patří mezi saprotrofní druhy. Celkový počet řas se pohyboval u sledovaných ploch mezi 20-33 druhy a abundance mezi 48,1-4210,0 buněk na g suché půdy. Větší druhová bohatost řas byla zaznamenána na plochách s nahodilým kácením stromů než u nenarušených ploch. Opačný trend byl zjištěn u průměrné celkové abundance. Počty taxonů saprotrofních mikromycetů byly mezi 32-40, délka mycelia mezi 6,1-84,5 m na g suché půdy a počty CFU 57,5-2413,4. Žádné rozdíly v druhovém složení a v kvantitativním zastoupení saprotrofních mikromycetů mezi nenarušenými plochami a plochami narušenými nahodilým kácením nebyly zjištěny.
|
|
| |
|
|
Potential sources of polyunsaturated fatty acids for saprophagous soil invertebrates
Elhottová, Dana ; Frouz, Jan ; Krištůfek, Václav ; Lukešová, Alena ; Nováková, Alena ; Tříska, Jan
Main sources of important nutritionally compounds - polyunsaturated fatty acids (PUFA) essential in soils animal diet were compared. The highest concentration of PUFA was found in cyanobacteria (namely Antarctic strain Pseudophormidium sp.), followed by fresh litter, algae, fungi and decomposed litter. The PUFA occurrence in bacteria including actinomycetes was rare. Leaf litter is the most important source of PUFA for soil invertebrates in regards to both PUFA concentration and occurrence in soil. The stage of litter decomposition significantly affected the content of all 13 detected PUFA. The total PUFA content decreased significantly during litter decomposition. Enrichment in certain PUFA was observed in the latest stages of litter decomposition, indicating that the soil microflora improves the nutritional value of the decaying ĺitter.
|
|
|
Sukcese půdních biot na výsypkách - srovnání rekultivovaných a nerekultivovaných ploch
Pižl, Václav ; Frouz, Jan ; Tajovský, Karel ; Lukešová, Alena ; Nováková, Alena ; Starý, Josef ; Háněl, Ladislav ; Balík, Vladimír
Půdní organismy byly studovány na výsypkách v Sokolovské pánevní oblasti, na které nebyl po dosypání proveden žádný rekultivační zásah a jejichž povrch byl členěn systémem hřebenů a úžlabí mezi nimi. Pro studium jejich sukcese byla použita deduktivní metoda. Rozdíly v sukcesním vývoji na nerekultivovaných a výsadbou olše rekultivovaných plochách byly zjišťovány porovnáním společenstev půdních biot na stejně starých plochách. Abundance půdních organismů se, s výjimkou hlístic a larev dvoukřídlých v průběhu spontánní sukcese zvyšovaly, narůstal i počet druhů. Výrazná diverzifikace společenstev půdních živočichů však byla pozorována až po více než 20 letech sukcesního vývoje. Rozdílná byla i struktura společenstev půdních biot, přičemž na nerekultivovaných plochách byla zjištěna řada druhů zcela chybějících či jen vzácně nalézaných na zalesněné výsypce. Zachování ploch bez rekultivace může proto významně podpořit celkovou biodiverzitu výsypek.
|
host ::
RSS.