|
| |
|
|
Nástroje a lidské bytosti: Svoboda a limity univerzálního darwinismu
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Cílem práce je poukázat na možnosti svobody člověka ve vztahu k neodarwinistickému uchopení člověka, zejména pak ve vztahu k principu univerzálního darwinismu, který vytváří prostor pro představu "dvojí evoluce člověka" - evoluce genetické a evoluce memů (blízké biologickým a kulturním determinantám). Člověk je v těchto koncepcích představován jako "nástroj replikátorů". Práce však ukazuje svobodu jako nepopiratelnou dispozici člověka, která se může a nemusí u člověka projevovat. V souvislosti s dílem Kanta a Arendtové pak autor vymezuje svobodu jako pojem, jenž splývá s pojmem "lidství". To poskytuje možnost představit člověka jako bytost dvojí povahy: bytost "přirozenou", tedy determinovanou biologickými a kulturními vlivy, a bytost "lidskou", tedy svobodnou. Obě roviny (rovina "lidská" a rovina "přirozená") představují jisté trvale nedosažitelné hranice myšleného prostoru, v němž, a pouze v němž, se může pohybovat člověk jako lidská bytost. Slovní spojení "lidská přirozenost" tak dostává nový význam spojení dvou protikladů, které však odpovídají dvojímu založení člověka jako bytosti svobodné i determinované.
|
|
|
Osobnost české žurnalistiky - Vít Holubec
Marek, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Vít Holubec stál u zrodu sportovního televizního vysílání v Československu. V padesátých letech komentoval první přímý televizní přenos, byl spoluzakladatelem redakce sportu Československé televize a stál u zrodu Branek, bodů, vteřin - nejstaršího pravidelně vysílaného pořadu Československé a později České televize. V této bakalářské práci je chronologicky zanalyzována profesní kariéra Víta Holubce s důrazem na důležité milníky v historii televizního vysílání, kterých byl tento populární sportovní komentátor přímým aktérem. V úvodní části práce je přiblížena sportovní žurnalistika jako profese a stručně popsán vývoj směrem k počátkům televizní sportovní žurnalistiky. Kromě kariéry v Československém rozhlase jsou v práci popsány i Holubcovy novinářské začátky v různorodých denících a později i v Armádním rozhlase. V dalších částech jsou popsány vrcholné okamžiky jeho kariéry, zajímavé události z velkých akcí typu MS v kopané či OH a nakonec jsou připojeny ohlasy jeho bývalých kolegů a následovníků z České televize. Cílem této bakalářské práce je srozumitelné a přehledné vylíčení profesní kariéry jednoho z nejuznávanějších sportovních televizních komentátorů 20. století, s důrazem na důležité události, které formovaly oblast sportovní žurnalistiky v naší zemi.
|
|
|
Komentovaný překlad: Nightmares and Wonders
Marek, Jakub ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Cílem první části této bakalářské práce je vyhotovení překladu úvodní kapitoly z knihy Investigating Farscape, která nese název Nightmares and Wonders. Druhá část práce obsahuje komentář překladu, jenž se zaměřuje na analýzu výchozího textu, jeho hlavní překladatelské problémy, popis použité metody překladu a nakonec na posuny, k nimž při překladu došlo.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nietzsche a Dostojevskij. Idea nadčlověka
Hrybkova, Katsiaryna ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje vyjevení styčných bodů na jedné straně, a odlišných východisek na straně druhé v Nietzscheho a Dostojevského pojetí nadčlověka s použitím tzv. filosoficko-antropologického přístupu k dané problematice. Vychází přitom jak z celkového kontextu tvorby obou autorů, tak ze zohlednění širších dobových kulturně- historických souvislostí. Základním východiskem dané práce je předpoklad (společný pro oba autory) klíčového postavení problému člověka, jehož nejdůležitějším bytostním určením je svobodné rozhodování. Analýza charakteristik zakládajících podstatu člověka následně vyúsťuje v tematizaci ideje nadčlověka - shrnutí výsledků hodnocení lidských bytostních vlastností a vize budoucí podstaty člověka. Prostřednictvím podrobné analýzy jednotlivých mezníků na cestě od člověka k nadčlověku v podobě různých typů vztahování se k vlastnímu bytí a vlastní svobodě - posledního člověka, vyšších lidí a nadčlověka (popř. obyčejných a výjimečných lidí) - autorka dospívá k soustavné komparaci motivu nadčlověka v myšlení obou autorů i s tím souvisejících konceptů (negativní a pozitivní svoboda, překonání nihilismu atd.), a nakonec jejich celkového významu. KLÍČOVÁ SLOVA F. Nietzsche, F. M. Dostojevskij, nadčlověk, svoboda, nihilismus, vyšší lidé, poslední člověk, vůle k moci,...
|
host ::
RSS.