|
|
Mons. ThDr. Antonín Liška CSsR
Gumenický, Jozef ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Diplomová práce je pokusem o zpracování životopisu 11. českobudějovického biskupa Mons. ThDr. Antonína Lišky CSsR (1924 - 2003). Reflektuje jeho životní etapy na pozadí osudů katolické církve v Československu v druhé polovině 20. století. Představuje především jeho rodinné zázemí na jihočeském venkově, formaci v řádu redemptoristů před druhou světovou válkou a během ní, studium teologie v poválečném období, tajné kněžské svěcení v době nastupující komunistické totality, možnost veřejného kněžského působení v době tzv. normalizace, činnost v tzv. podzemní církvi, spolupráci na českém ekumenickém překladu Bible, jmenování světícím biskupem pražským v roce 1988 a působení na čele českobudějovické diecéze v létech 1991 - 2002. Práce vychází z dostupných archivních písemných pramenů, dobového tisku a osobních svědectví příbuzných a spolupracovníků biskupa Lišky.
|
|
|
Vyšehrad v době Vratislava II.
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Vyšehrad v době Vratislava II. Diplomová práce se zabývá jedním z nejslavnějších období Vyšehradu. Kníže Vratislav II., od roku 1085 první český král, zde kolem roku 1070 položil základní kámen baziliky sv. Petra a zřídil při ní kolegiátní kapitulu. Fundace by to nebyla nijak mimořádná, kdyby kapitula nebyla vyňata z pravomocí pražského biskupa a podřízena přímo papežské kurii. V odborné literatuře se dlouho soudilo, že zřízení ojedinělé církevní instituce na území středověkých Čech bylo odrazem osobních neshod knížete Vratislava a pražského biskupa Jaromíra-Gebharda. V posledních letech ovšem badatelé upozorňují, že Vratislav svou vyšehradskou fundací sledoval vyšší politické zájmy. Tomuto předpokladu napovídá i bohatá stavební aktivita v areálu Vyšehradu. Zřízení kolegiátního chrámu sv. Petra, v podobně dvouchórové baziliky, nebylo jediným knížecím nadáním. V areálu románského Vyšehradu vyrostla rovněž menší trojlodní bazilika sv. Klimenta a Vavřince, která je postavena v duchu aktuálních dobových proudů hirsauské reformní architektury, stejně tak je s vládou Vratislava II. spojována výstavba rotundy sv. Martina. Pro současné bádání má téma Vyšehradu v době Vratislava II. mnohá úskalí. Největším z nich je, že z této epochy zde dodnes stojí jen rotunda sv. Martina. Práce je členěna do tří...
|
|
|
Katolická reformace v Kozmografii české Zikmunda z Púchova
Krejčová, Markéta ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé Katolická reforma v Kosmografii české Zikmunda z Púchova Kosmografie česká vyšla v Praze roku 1554 jako česká verze Cosmographiae universalis Sebastiána Münstera. Podnět k vydání vzešel od krále Ferdinanda I. v souvislosti s jednáním s představiteli pražské kapituly o náboženské situaci v českých zemích, zvláště s otázkou vhodně orientovaného vzdělání, které mělo zamezit šíření kacířství. Náklady na vydání nesl administrátor pražského arcibiskupství Jan z Púchova, zatímco jeho synovec Zikmund z Púchova knihu přeložil a upravil. Práce popisuje vydání Kosmografie v historickém a literárním kontextu, snaží se postihnout, jak okolnosti vzniku českého překladu ovlivnily jeho koncepci. Pozornost je věnována komentářům Zikmunda z Púchova, v nichž se autor staví za reformu křesťanské společnosti, rozvrácené úpadkem morálky i náboženským rozkolem a ohrožované tureckou expanzí. Zvláštní roli při nápravě světa přikládá habsburskému rodu a vyzdvihuje jeho význam a poslání při nápravě církve i ochraně křesťanstva proti tureckému nebezpečí. Obhajuje rekatolizační politiku Ferdinanda I., související s centralistickými a absolutistickými tendencemi jeho vlády Klíčová slova: raný novověk, české země, protireformace, náboženská propaganda, Kosmografie česká Počet znaků: 103729
|
|
| |
|
|
Právo exklusivity při papežských volbách
Suchánek, Drahomír ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent) ; Valeš, Václav (oponent)
Právo exklusivity při papežských volbách. Projekt disertační práce se soustřeďuje na institut tzv. práva eklusivity. Středem zájmu je tak samotná podstata problému, tak i politické, církevní a právní souvislosti, které se vztahují k využití tohoto práva při papežských volbách. Ačkoliv se nejednalo o církevní oficiálně uznané privilegium, bylo vícekrát v procesu ustanovování papežů využito a zásadním způsobem určovalo hlasování kardinálského kolegia. Výzkum v této oblasti by měl ukázat právní základ uvedené problematiky, možnosti uplatnění práva exlusivity a odlišné způsoby interpretace zastánců, respektive odpůrců jeho užití.
|
|
|
Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů
Váňová, Libuše ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
99 Bibliografická citace Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů /rukopis/: diplomová práce / Váňová Libuše; vedoucí práce: Petr Kubín. - Praha, 2011. - 99 s. Anotace: Diplomová práce "Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů" vychází z dosud publikovaných prací, které mapují historii města a jeho církevních objektů. V první fázi je tedy nejprve věnována pozornost současnému zpracování tématu. Druhá fáze je pak zaměřena na přehled archeologických výzkumů, které se v dané lokalitě v průběhu doby uskutečnily. Důraz je kladen na výzkumy objektů sakrální povahy (klášter minoritů, farní kostel sv. Mikuláše, špitál s kostelem sv. Alžběty, areál piaristické koleje). Výsledky těchto výzkumů jsou pak konfrontovány s řečí písemných pramenů. V rámci objektivity nebylo možné opomenout i některé profánní objekty. Bez jejich archeologického prověření by totiž unikaly dějinné souvislosti. Za přínos lze považovat, že se podařilo objevem slovanského pohřebiště z 10. - 11. století podpořit zprávu (byť z pozdního pramene), která hovoří o svěcení kostela v Benešově v roce 1070. Klíčová slova: Církevní dějiny Benešova - historie města - archeologie Abstrakt: Thesis "Ecclestical History of Benesov in the light of archeological research" is based on Publisher work, which charts the history of...
|
|
|
Bývalý klášter premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem
Smetanová, Marie ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
BÝVALÝ KLÁŠTER PREMONSTRÁTEK V LOUŇOVICÍCH POD BLANÍKEM Marie Smetanová RESUMÉ Dnešní městečko Louňovice pod Blaníkem patří k jedněm z předních památných míst Podblanicka. Leží na úpatí Velkého a Malého Blaníku, hor, opředených mnohými pověstmi. Tento kraj sehrál nemalou úlohu v období husitského revolučního hnutí, ale Louňovice měly nemalý význam i pro nejstarší období našich dějin - pro období románské a předhusitské. Stával zde totiž kdysi ženský premonstrátský klášter, kterému děkují dnešní Louňovice za svůj vznik a který sehrál na Podblanicku důležitou roli hospodářského a kulturního činitele tehdejší doby. Jak asi klášter vypadal, jaký majetek zpravoval a jaká byla jeho organizace,.si můžeme utvořit především z archeologických výzkumů, provedených v 60. a 80. letech 19. století, protože o klášteru se nedochovaly žádné přímé písemné materiály. Z dosavadních poznatků vyplývá, že louňovický klášter byl s největší pravděpodobností založen v roce1149. Byl osazen premonstrátkami z německého Dünnewaldu a později k nim přibyly i řeholnice českého původu. Písemné zprávy o podobě konventu jsou velmi stručné. Na jejich základě lze konstatovat, že jádro kanonie s kostelem Panny Marie a konventem ohrazené klausurní zdí bylo odděleno od budovy probošství. Je možné, že samostatné proboštovo sídlo stávalo v místech...
|
|
|
Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Ondřej Katrák Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze bakalářská práce RESUMÉ Objevením základů románské rotundy pod barokním kostelem sv. Pankráce v době, kdy probíhala výstavba pražského metra na trase C, se otevřela zcela nová kapitola dějin této svatyně. Archeologický výzkum určil vznik sakrální stavby na přelom 11. a 12. století. Poprvé se v pramenech objevuje v konfirmačních listinách krále Přemysla Otakara I., kde se praví, že byl kostel mezi lety 1140-1148 darován jakýmsi rytířem Asinem klášteru ostrovských benediktinů. Patrocinium je však doloženo až o 200 let později v registru papežského desátku v pražské diecézi z roku 1352. Ovšem není pravděpodobné, že by došlo ke změně patrocinia. Zcela ojedinělé zasvěcení římskému světci sv. Pankráci nás přivádí do nedalekého Vyšehradu. Toto sídlo si kolem roku 1070 zvolil jako knížecí rezidenci český panovník Vratislav II. S papežovým souhlasem zde založil kolegiátní kapitulu a při ní baziliku sv. Petra a Pavla. Kolegiátní kostel měl být předním chrámem v zemi a četná papežská privilegia i samotný akt založení, kdy Vratislav II. po vzoru císaře Konstantina vynesl 12 nůší zeminy ze základů stavby, odkazovaly k nápodobě Říma. Kníže také nechal vybudovat baziliku sv. Vavřince a sbor mocných římských světců uzavíralo patrocinium sv. Klimenta. Do...
|
|
| |
|
|
Kanonizační proces Eduarda vyznavače
Kovaříková, Šárka ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Resumé Kanonizační proces Eduarda Vyznavače Eduard Vyznavač byl posledním anglosaským králem z wessexské dynastie, vládl v Anglii v letech 1042 až 1066. Po dlouhých letech, kdy v zemi docházelo k neustálým bojům, se mu podařilo udržet v zemi mír. Mládí strávil v exilu na kontinentě, díky čemuž měl kontakty na většinu západoevropských panovnických dvorů. Velký vliv na něj měl jeho tchán Godwin, earl z Wessexu, a jeho manželka Edith. V průběhu Eduardovy vlády docházelo ke konfliktům mezi dvěma dvorskými stranami - jednou anglo-dánskou, představovanou především velkými early, a druhou francouzskou, již tvořili panovníkovi přátelé, kteří do Anglie přišli z kontinentu. Všichni soudobí kronikáři poukazují na panovníkovu zbožnost, která se podle všeho nejvíce projevila na velkorysé podpoře přestavby Westminsterského opatství, jehož podoba v době Eduardovy smrti je vidět na slavné tapiserii z Bayeux. Dnešní historiky mnohem více zajímá otázka nástupnictví po bezdětném panovníkovi, především to, jaké právo na anglický trůn měl normanský vévoda Vilém Dobyvatel. Eduardův kult zdá se nikdy až do kanonizace nepřekročil hranice Westminsterského opatství, případně přilehlých londýnských čtvrtí. Z kláštera také vycházely veškeré snahy o Eduardovu kanonizaci. Pro úspěch bylo ale zapotřebí nejprve najít vůdčí osobu, která by...
|
host ::
RSS.