|
Claude Simon. Úvod a interpretace
Charvát, Martin ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená diplomová práce nazvaná "Claude Simon. Úvod a interpretace" je filosofickou interpretací díla francouzského spisovatele Clauda Simona, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985, jehož tvorba je v českém akademickém prostředí doposud opomíjeným tématem. V návaznosti na filosofii G. Deleuze jsem se rozhodl pojmout Simonovy texty jako rhizom, tedy jako decentralizovaná heterogenní spojení, multiplicity a linie nepodléhající žádnému strukturálnímu modelu. Ve své interpretaci vycházím z románu Le Vent (Vítr) z roku 1957, který považuji za text, v němž se manifestují základní motivy Simonovy tvorby, jako jsou událostní ráz fikčního univerza či ztráta transcendence a její přerod v imanenci života. Analýza románu Le Vent mi také umožňuje plynulé a časté přechody k dalším Simonovým románům (Histoire, Les Gèorgiques, Le Palace, L'Herbe, La Route des Flandres). Cílem práce tedy je předložit koherentní pohled na Simonovu poetiku.
|
|
Sportovní zpravodajství a publicistika ve vysílání ČRo 1-Radiožurnálu a BBC 5 Live v roce 2012
Charvát, Martin ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
(abstrakt) Sportovní zpravodajství a publicistika v rozhlase se s příchodem nových médií a tím spojené konvergence médií proměnila. V českém mediálním prostředí neexistuje v roce 2013 specializovaná sportovní stanice, největší prostor dává sportovnímu zpravodajství Radiožurnál, což je nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu. Cílem této práce je zjistit, jaká je současná pozice sportovního zpravodajství na Radiožurnálu a porovnat získaná data a informace s britskou stanicí BBC Radio 5 Live, která je stejně jako Radiožurnál založena na aktuálním zpravodajství. Součástí práce je charakteristika vysílání Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live, vliv sportovního zpravodajství na něj, ale zároveň také vliv nových médií na sportovní zpravodajství.
|
| |
|
Narace a rétorika v krimi filmech
Majtánová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce Narace a rétorika v krimi filmech je koncipována jako formálně analytická případová studie, ve které jsou zkoumaným objektem právnické filmy, jejich žánrová specifika a jejich narativní odlišnosti vůči detektivním příběhům a krimi žánru obecně. Cílem zkoumání je demonstrovat způsob, jakým narativní specifika definují žánry jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Právnické filmy jsou tak zkoumány nejen prostřednictvím teorie žánru, ale také prostřednictvím vybraných narativních struktur a prostřednictvím obecných narativních principů. Práce se soustředí pouze na právnické filmy a nezohledňuje právnickou tematiku prezentovanou v televizních seriálech, stejně tak je vzorek zkoumaných filmů výhradně z americké, popř. britské produkce. Stěžejním zkoumaným filmem je Anatomie vraždy (1959), další vzorek tvoří filmy Svědek Obžaloby (1957), Případ Paradineová (1947), Kdo seje vítr (1960), Jak zabít Ptáčka (1962). Klíčová slova Právnické filmy, soudní drama, literární naratologie, filmová naratologie, vyprávění, žánr krimi, detektivní román, fabule, syžet, hrdinova cesta, Anatomie vraždy, tří aktová struktura, narativní struktura 1
|
|
Utváření kolektivní inteligence v kyberprostoru na příkladu počítačových her
Chaloupková, Šárka ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Cílem práce je popsat utváření kolektivní inteligence v prostředí kyberprostoru a zaměřit se na její užití na příkladu počítačových her. Myšlenka vychází z díla Pierra Lévyho, který zastává názor, že v době digitální revoluce je hodnota obrazu jednou z nejdůležitějších. V tomto procesu hraje stejně důležitou roli nárůst hodnoty myšlenky, narace, sociálních komunit a také vývoj nových mediálních nástrojů a technologií. Společně s tím se, kromě vnitřního prostředí her (vývoj příběhu, sociální interakce, stavba herního prostředí, herní subkultura, herní role), utváří i prostředí za hranicemi samotné hry (transmediální vyprávění, produsage - fan stránky, sdílení obsahu, diskuzní fóra). Práce bude uvedena pojmy kolektivní inteligence, vývoj sociální paměti, kyberprostor a bude se inspirovat také dalšími autory, kteří se zabývají kolektivní inteligencí, jako jsou Henry Jenkins, James Surowiecki nebo Derrick de Kerckhove. Zároveň by měla poskytnout i opačný pohled na problém a to na základě prací odpůrců, kterými jsou např. Cory Doctorow. Strategie a použití kolektivní inteligence budou popsány na příkladu konkrétních her. klíčová slova: kolektivní inteligence, kyberprostor, videohra, Pierre Lévy, ludologie
|
| |
| |
| |
| |
| |