|
|
Příprava kosmetického výrobku na bázi mikrobiálních extraktů
Reichertová, Klára ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu kosmetického produktu na bázi mikrobiálních extraktů. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány druhy kultivovaných mikroorganismů, mikrobiální metabolity, legislativa a bezpečnost kosmetických přípravků, skladba lidské kůže a v neposlední řadě aplikované analýzy. Experimentální část se zabývá problematikou využití odpadních produktů potravinářského průmyslu, konkrétně kávové sedliny jakožto substrátu do kultivačních médií. Dále je studována kultivace se zaměřením na zisk metabolitů využitelných v kosmetickém průmyslu a analýza těchto metabolitů pomocí GC/FID a HPLC/PDA. Práce řeší přípravu mikrobiálních extraktů i jejich testování zahrnující stanovení obsahu polyfenolů, flavonoidů, charakterizaci antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity na bakteriálních kulturách Escherichia coli a Staphylococus epidermidis. Řešenou problematikou je také aplikace analyzovaných extraktů do výsledného kosmetického přípravku. Poslední probíranou kapitolou v této práci ke otestovaní výsledného produktu pomocí přístroje Visioscope PC–35 a provedení senzorické analýzy. Kultivovanými kmeny byly Phaffia rhodozyma CCY 77-1-1, Cystofilobasidium macerans CCY 10-1-2, Rhodosporidium toruloides CCY 062-002-004 a Chlorella vulgaris CCALA 924. Na přípravu mikrobiálních extraktů byla na základě získaných výsledků využita biomasa kokultivace Phaffia rhodozyma CCY 77-1-1 a Chlorella vulgaris CCALA 924 i biomasa těchto dvou mikroorganismů kultivovaných odděleně.
|
|
|
Optimalizace přípravy kombinovaných částic s chitosanem a jejich charakterizace s aplikačním využitím
Netopilík, Tibor ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací nanočástic pro kosmetické a potravinářské aplikace. Práce zkoumá různé metody přípravy nanočástic, včetně liposomů a chitosomů, a analyzuje jejich vlastnosti a stabilitu v různých modelových prostředích. Experimentální část zahrnuje stanovení enkapsulační účinnosti různých vitaminů pomocí HPLC a UV-VIS spektrofotometrie. Výsledky ukazují vliv různých faktorů, jako je čas, typ prostředí a způsob přípravy, na stabilitu a účinnost nanočástic. Dále je provedena optimalizace přípravy chitosomů s využitím ultrazvuku a magnetické míchačky. Byly vyvinuty kosmetické produkty obohacené o tyto nanočástice, u kterých byla provedena senzorická analýza. Tato práce přispívá k pochopení procesů přípravy nanočástic a poskytuje užitečné informace pro vývoj nových kosmetických a potravinářských produktů s vylepšenými vlastnostmi a stabilitou.
|
|
|
Studie možnosti využití odpadního pečiva k bioprodukci vybraných metabolitů
Hudečková, Helena ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo studium možnosti využití odpadního pečiva k bioprodukci vybraných metabolitů. Jako odpadní pečivo byl použit odpadní chléb dodaný kavárnou Zastávka. Chléb byl předupraven mletím na malé částice a dále z něj byla vytvořena 15 % w/v suspenze, která byla podrobena enzymatické hydrolýze. Na hydrolýzu byla použita -amylasa pro ztekucení substrátu a po ní následovala glukoamylasa, která daný substrát sacharifikovala. Bylo provedeno několik způsobů hydrolýz, z nichž nejoptimálnější byla dále použita na předúpravu substrátu před fermentací. Účinnost a průběh hydrolýz byly stanoveny spektrofotometrickou metodou podle Somogyiho-Nelsona. Konečné výtěžky glukosy z hydrolýz byly stanoveny metodou HPLC. Po enzymatické hydrolýze následovala fermentace, která byla provedena dvěma způsoby, a to s úpravou pH hydrolyzátu na hodnotu 5 a bez úpravy pH. Během fermentací byly prováděny odběry, ve kterých byl stanoven obsah glukosy, ethanolu a glycerolu metodou HPLC. Fermentace probíhala za teploty 30 °C s použitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Nejvyššího výtěžku glukosy bylo dosaženo u hydrolýzy ve dvou krocích (70,28 gl-1), avšak pro fermentaci byla použita metoda směsné hydrolýzy („směsná 2“) s výtěžkem 67,94 gl-1. Nejvyššího výtěžku ethanolu bylo dosaženo během fermentace bez úpravy pH, a to 31,5 gl-1.
|
|
|
VYUŽITÍ ODPADŮ Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB NA BIOPRODUKCI KYSELINY MLÉČNÉ A ETHANOLU
Hudečková, Helena ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložena disertační práce je zaměřena především na mikrobiální produkci kyseliny mléčné a ethanolu z odpadů z potravinářských výrob. Jakožto substráty byly vybrány odpad z produkce kávy (kávová sedlina), odpad z produkce vína (matoliny), odpad ze zpracování citrusových plodů (pomerančové slupky). Teoretická část se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o odpadech z potravinářských výrob a možnostech jejich zpracování. Pojednává také o vybraných metabolitech (kyselina mléčná, ethanol), na které mohou být tyto odpady utilizovány. Část experimentů se zabývala především charakterizací a optimalizací hydrolýz pro maximalizaci množství fermentovatelných sacharidů. Byly provedeny různé kombinace chemickýc, fyzikálních a enzymatických hydrolýz vybraných substrátů. Následně byl vybírán vhodný produkční kmen kyseliny mléčné a ethanolu. V případě produkce kyseliny mléčné bylo vybráno 7 kmenů (Lactobacillus casei CCM 4798, Bacillus coagulans CCM 2013, Bacillus coagulans CCM 2658, Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus plantarum CCM 7039T, Streptococcus thermophilus CCM 4757), které byly kultivovány nejprve na syntetických médiích s obsahem různých sacharidů a následně byly testovány na konkrétních hydrolyzátech odpadních substrátů. V případě produkce ethanolu byly testovány 2 kmeny (S. cerevisiae CNCTC 6646 a S. cerevisiae CNCTC 6651) na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů. Následně byla věnována část experimentů produkci kyseliny mléčné a ethanolu na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů za kontrolovaných podmínek v bioreaktoru. Závěrečná část předložené disertační práce se zabývala testováním mikroaerobní předúpravy lignocelulosového materiálu pro zvýšení produkce organických kyselin během acetogenní fáze anaerobní digescí.
|
|
|
Analýza a charakterizace beta-glukanů z vybraných přírodních zdrojů
Vít, Radek ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je otestovat a charakterizovat komerčně dostupné produkty s deklarovaným obsahem -glukanů. V teoretické části jsou popsány -glukany, jejich možné zdroje, vlastnosti a využití. Dále se v teoretické části nachází část zaměřená na stanovení obsahu -glukanů. Jako zdroje -glukanů jsou v teoretické části dále popsány kvasinka Saccharomyces cerevisiae a houba hlíva ústřičná. Popsány jsou také jednotlivé stanovované skupiny aktivních látek a principy metod použitých pro jejich charakterizaci. V experimentální části této práce byly charakterizovány extrakty z pěti komerčně dostupných zdrojů -glukanů. Stanovena byla antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, proteiny a sacharidy, u vybraných produktů též obsah vitamínu C za využití HPLC a dále obsah lipidů za využití GC-FID. Ke stanovení obsahu -glukanů byla využita enzymatická metoda. U dvou vzorků s nejvyšší antioxidační aktivitou byly poté provedeny antimikrobiální a MTT testy.
|
|
|
Enkapsulace probiotik do výrobků pro dětskou výživu
Šmídová, Veronika ; Hudečková, Helena (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla optimalizace a vývoj probiotického doplňku stravy s atraktivním vzhledem a s obsahem aktivní složky, jako je prebiotikum nebo „superpotravina“, které mají za úkol obohatit výrobek o zdraví prospěšné látky. V teoretické části se práce zaměřuje na objasnění problematiky probiotik a jejich enkapsulace, na používaná prebiotika a na screening na trhu dostupných probiotických doplňků stravy pro děti. V praktické části se práce zaměřuje na optimalizaci složení nového probiotického doplňku stravy, připraveny byly polysacharidové částice ve tvaru medvídka. Nejprve bylo optimalizováno základní složení, jako nejvhodnější byly vybrány alginát-agarové částice. Dále byla provedena optimalizace přídavku výživově cenných složek. Byly připraveny částice s obsahem inulinu, aceroly, chia vlákniny, jakon sirupu a směsi chlorelly a spiruliny. Další část práce byla zaměřena na stanovení viability probiotických bakterií Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve v různých formách, které byly podrobeny modelovému trávení. Nejvyšší viabilita buněk byla po trávení zaznamenána v případě, kdy byly lyofilizované buňky enkapsulovány do polysacharidové částice. Všechny připravené částice byly na závěr podrobeny senzorické analýze.
|
|
|
Studium růstových a metabolických vlastností vybraných mikroorganismů
Hudečková, Helena ; Šupinová, Petra (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium růstu a produkce vybraných metabolitů mikroorganismy, konkrétně Lactobacillus casei a Saccharomyces cerevisiae. Mikroorganismy byly kultivovány v Erlenmeyerových baňkách za použití médií doporučených pro jejich růst a byly stanoveny růstové křivky z hodnot optické hustoty a koncentrace sušiny biomasy. Dále byl ve vzorcích analýzou na HPLC stanoven obsah glukosy a ethanolu u S. cerevisiae a obsah glukosy a kyseliny mléčné u L. casei.
|
|
|
Produkce organických kyselin vláknitými mikroskopickými houbami a využití jejich biomasy při odstraňování rizikových prvků
Juglová, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Urík,, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit nejvýhodnější metodu produkce organických kyselin mikroskopickou vláknitou houbou rodu Aspergillus niger a zjištění účinnosti bioakumulace rtuti na narostlou biomasu. Teoretická část se především zaměřuje na jednotlivé organické kyseliny, jejich využití a metabolismus jejich vzniku. Dalším bodem teoretické části je toxicita rtuti a princip bioakumulace těžkých kovů na biomasu. Experimentální část se zaměřuje především na optimalizaci kultivace, stanovení obsahu vyprodukovaných organických kyselin v závislosti na typu kultivace. Druhým bodem praktické části je porovnání bioakumulace rtuti na biomasu v závislosti na koncentraci rtuti v roztoku. V celkovém srovnání je nejlepší kultivace dynamická. Dochází k většímu nárůstu biomasy, tím pádem k vyšší produkci organických kyselin. Vyšší produkce biomasy je také výhodná pro zefektivnění bioakumulace rtuti.
|
|
|
Development of cosmetics emulsions with hemp extract
Baranová, Barbora ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
The hemp plant contains many biologically significant substances that are used in the food, pharmaceutical and cosmetic industries. Hemp extracts and oils are increasingly used in the cosmetics industry due to their antioxidant and antimicrobial activity. This bachelor's thesis deals with the characterization of hemp extracts and their use in the creation formulation of a moisturizing skin cream, the stability and assessment of the effects of this cream. In the theoretical part, individual hemp fractions, their composition and use in the cosmetics industry were discussed. As part of the experimental, the content of phenolic substances, flavonoids, chlorophylls and antioxidants in hemp extracts obtained by extraction using ethanol and tetrafluoroethane was analyzed spectrophotometrically. The content of cannabinoids was assessed by HPLC and TLC methods. The best characteristics were demonstrated by the ethanolic extracts of the Santhica and Fibror varieties, therefore they were used in the creation of a skin emulsion and its stability was tested by centrifugal and stress test. The skin cream was created with purely natural substances that are safe, environmentally friendly and effective. The resulting final product has demonstrated stability for approximately eight months and has been tested by volunteers. Their feedback confirmed the product's potential, with 70% reporting more hydrated and soothed skin. The development of a natural facial moisturizer with hemp extract provides a safer and more effective alternative to synthetic cosmetics and addresses the growing demand for sustainable and eco-friendly skin care options.
|
|
|
Production of lignin-degrading enzymes by Phanerochaete chrysosporium
Péčiová, Bianka ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with the study of the production of ligninolytic enzymes produced by the mold P. chrysosporium and subsequently their immobilization. The theoretical part describes the selected production microorganism, principles of action of ligninolytic enzymes (lignin-peroxidase, manganese-dependent peroxidase and laccase) and methods of their immobilization. In the experimental part, optimal conditions of the production of ligninolytic enzymes by P. chrysosporium were monitored as a composition of culture medium with different glucose content and with using two different inducers: lignin and guaiacol. During the 14-day cultivation cycles, the enzyme activity of lignin-peroxidase, manganese-dependent peroxidase and laccase was monitored on each day of cultivation. Based on the optimized enzyme production procedure, the enzymes were subsequently immobilized by various methods: by method of forming enzyme aggregates (CLEA), adsorption on bacterial cellulose (BC) and a combination of both (CLEA + BC). The CLEA method proved to be the most effective, but there was problem with isolation of enzyme aggregates. Therefore, immobilization on bacterial cellulose associated with the enzymes aggregates was chosen as the most advantageous. With this method, the operational stability of the immobilized enzymes was monitored in 7 consecutive reaction cycles. Subsequently, CLEA and CLEA with BC were used to modify the model phenolic substance, where the alkali lignin was selected. For both sets of immobilizers was confirmed the effect of the enzymes on the lignin structure by measuring the molecular weight (Mw) and polydispersity index (PI).
|
host ::
RSS.