|
|
Vliv biotransformace a transportu xenobiotik na incidenci rakoviny kolorekta a účinky chemoterapie
Krus, Ivona ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Králíčková, Milena (oponent) ; Hodis, Jiří (oponent)
Úvod: Kolorektální karcinom (CRC) je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění, které postihuje přibližně 5% celosvětové populace. Více než 75% případů CRC představují tzv. sporadické formy. Náchylnost k sporadickému karcinomu kolorekta je výrazně ovlivněna polymorfismy a mutacemi v genech s nízkou penetrancí. Alterace v genech biotransformace a DNA reparace mohou vést k akumulaci toxinů v buňce, poškození DNA a následně k rozvoji rakoviny. Navíc, změny v genové expresi membránových transportérů, které ovlivňují hromadění protinádorových léčiv v nádorových buňkách, např. ABC transportéry, mohou významně ovlivnit interindividuální variabilitu odpovědi na léčbu a účinnost chemoterapie. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv genetických faktorů a životního stylu na riziko vzniku a progresi karcinomu kolorekta. Ve studii byly sledovány vybrané alterace v genech enzymů biotransformace (CYP1B1, GSTM1, GSTT1, GSTP1, NQO1 a EPHX1) a v genech zapojených v odpovědi na poškození DNA (CHEK2 a NBN) jako potenciální rizikové faktory CRC. Dalším cílem práce bylo vyhodnotit míru exprese všech známých lidských ABC transportérů ve vztahu k prognose a predikci úspěšnosti léčby karcinomu kolorekta. Materiál a metody: Polymorfismy a ostatní genetické alterace byly detekovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR,...
|
|
|
Právní úprava doručování v civilním řízení
Souček, Petr ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Tato rigorózní páce se zabývá problematikou doručování písemností v civilním řízení. Základem práce je rozbor současné právní úpravy, kterému v úvodní kapitole pro úplnost předchází historický exkurs do jejího vývoje v minulosti. Kapitoly jsou pro přehlednost členěny podle jednotlivých způsobů doručování. Každý z těchto způsobů je podroben detailní analýze, v rámci níž je v každé kapitole poukázáno zejména na nedostatky, které se k jednotlivým způsobům doručování váží. Cílem práce je nejen komplexně zpracovat problematiku doručování v civilním řízení, ale především poukázat na aplikační potíže, které se dnes v souvislosti s platnou právní úpravou doručování v praxi vyskytují. Značná pozornost je v této práci věnována datovým schránkám a jejich roli v procesu doručování, a to jak ze směru od soudu k účastníkům řízení, tak ve směru opačném. Vedle elektronické formy doručování prostřednictvím datových schránek a e-mailu se tato práce zabývá rovněž ostatními způsoby doručování, zejména doručování skrze doručující orgán. V sedmé kapitole je pak podroben analýze institut neúčinnosti doručení, jehož účelem je zmírnit následky, které může současný systém, založený na přísné doručovací fikci, účastníků přivodit. Poslední kapitola této práce je potom věnována doručování písemností do zahraničí.
|
|
|
Interakce léčiv s nukleárními receptory při regulaci biotransformačních enzymů a lékových transportérů
Nová, Alice ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Alice Nová Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce léčiv s nukleárními receptory při regulaci biotransformačních enzymů a lékových transportérů Biotransformační enzymy metabolizující xenobiotika hrají klíčovou roli v metabolismu, eliminaci a detoxifikaci xenobiotik, která se dostanou do kontaktu s organismem a chrání tak organismus před potenciálními škodlivými účinky xenobiotik, i některých endobiotik. Ve většině tkání se nacházejí biotransformační enzymy fáze I, II i lékové transportéry, které jsou exprimovány na bazální úrovni nebo jsou inducibilní a jejich exprese se zvyšuje po vystavení organismu xenobiotikům. Ovlivnění exprese a aktivity biotransformačních enzymů a lékových transportérů může vyústit v nepředvídatelnou tkáňovou a systémovou distribuci podaných léčiv, nežádoucí účinky nebo selhání terapie. Indukce biotransformačních enzymů a lékových transportérů je zprostředkována především orphan nukleárními receptory - pregnanovým X receptorem (PXR) a konstitutivním androstanovým receptorem (CAR), a transkripčním faktorem aryl hydrokarbonovým receptorem AhR. Tato dizertační práce předkládá výsledky tří studií, zabývajících se studiem genové...
|
|
|
Úloha estrogenových receptorů v prognóze a predikci terapie karcinomu prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Estrogenové receptory (ER) jsou součástí rodiny jaderných receptorů, které po navázání steroidního ligandu zprostředkovávají různé fyziologické funkce. Kromě toho hrají roli také v řadě onemocnění, mezi nimiž je rakovina prsu. ER patří mezi proteiny detekované v karcinomu prsu v rámci klinické praxe a na základě jeho přítomnosti jsou pacientky léčeny endokrinní terapií. Názory na roli ER v rakovinných buňkách nejsou v současné době zcela jednotné, v budoucnu by však jeho detekce a léčba ER a ER selektivními ligandy mohla přinést pokrok v nádorové terapii. Dalším důležitým faktorem, jenž může ovlivnit estrogenovou signalizaci a také účinnost endokrinní terapie, jsou izoformy, mutace a posttranslační modifikace ER a rozluštění jejich významu v rakovinných buňkách může významně rozšířit znalosti o signalizaci ER a naznačit další cesty ke zlepšení léčby.
|
|
|
Molekulární mechanismus karcinogenity aristolochové kyseliny
Levová, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Aristolochové kyseliny (AA) jsou karcinogenní a nefrotoxické alkaloidy z rostlin čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Aristolochová kyselina I (AAI), která je hlavní toxickou komponentou AA, je příčinou nefropatie vyvolané AA (Aristolochic acid nephropathy, AAN) a podílí se také na vývoji balkánské endemické nefropatie (Balkan endemic nephropathy, BEN). Obě choroby se projevují selháním ledvin a tvorbou nádorů v urotheliální tkáni, vznikajících působením karcinogenních AA. Za skutečnost, že tyto choroby nepostihly všechny osoby, které byly vystaveny působení AA, mohou být zodpovědné rozdílné aktivity a koncentrace enzymů metabolisujících AAI. Poznání enzymů metabolisujících AAI a také vliv na jejich exprese a aktivity jsou důležité pro posouzení, zda daní jedinci jsou, a v jaké míře, ohroženi při vystavení tomuto karcinogenu. Aristolochová kyselina I (AAI) může být metabolisována několika typy reakcí. Stejně jako u většiny nitroaromátů, je hlavní aktivační metabolickou cestou AAI redukce nitroskupiny za vzniku cyklického nitréniového iontu, který se může vázat na purinové báze a dochází tak k tvorbě aduktů AAI s DNA. Při detoxikačních reakcích je AAI oxidačně demethylována cytochromy P450 za tvorby 8-hydroxyaristolochové kyseliny Ia (AAIa). V předkládané disertační práci byl sledován...
|
|
|
Možnosti zvýšení účinnosti vybraných cytostatik
Hanušová, Veronika ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Veronika Hanušová Školitel Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název disertační práce MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI VYBRANÝCH CYTOSTATIK Nádorová onemocnění patří mezi nejzávažnější nemoci a jednu z nejčastějších příčin úmrtí v civilizovaných zemích. Významnou část nádorových onemocnění lze léčit chirurgicky, radioterapií nebo chemoterapií, zejména pokud jsou zjištěna včas. Přes mnohé úspěchy je v řadě případů chemoterapie nedostatečně účinná a použití vyšších dávek cytostatik je limitováno jejich systémovou či orgánovou toxicitou. Proto jsou v poslední době intenzivně hledány nové strategie, které by vedly ke zvýšení účinnosti cytostatik v nádorových buňkách a současně ke snížení toxicity těchto léčiv pro normální zdravé buňky. Cílem předložené disertační práce bylo hledání a testování nových možností, jak zvýšit účinek protinádorové léčby. K dosažení stanovených cílů byly provedeny in vitro testy (různé buněčné linie, subcelulární frakce homogenátu z buněk, potkanů a myší) a in vivo experimenty (tumorizované myši). Prvním testovaným přístupem byla inhibice deaktivace doxorubicinu (DOX). DOX, patřící mezi nejvýznamnější cytostatika využívaná v protinádorové terapii, je metabolizován na méně...
|
|
|
Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi
Souček, Pavel ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Bibliografická citace: Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi [rukopis]: Bakalářská práce / Pavel Souček; vedoucí práce: Aleš Opatrný. - Praha, 2009.-xx s. Anotace Cílem této bakalářské práce na téma "Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi" je popsat a následně vyhodnotit formaci stálých jáhnů, kandidátů i jáhnů po vysvěcení, v brněnské diecézi a to v horizontu let 2000 až 2010. Práce se skládá ze dvou částí. V té první je popsána obnova trvalého jáhenství po II. vatikánském koncilu, obecná služba trvalého jáhna v tradici Církve a církevních dokumentech, které se k tomuto tématu vztahují a to v obecné rovině. Druhá část pojednává o vlastní formaci trvalých jáhnů, a to jak formaci vstupní pro kandidáty trvalého jáhenství, tak formaci pro trvalé jáhny po jejich vysvěcení, jak je implementována v brněnské diecézi. Na závěr je pak analyticky tato formace zhodnocena. Klíčová slova Jáhenství, trvalý jáhen, diakonát, služba.
|
|
|
Studium nukleových kyselin a jejich interakcí pomocí Ramanovy mikrospektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR)
Souček, Pavel ; Kopecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Mojzeš, Peter (oponent)
Práce je zaměřena na možnosti využití nové techniky nerezonanční Ramanovy spektroskopie - Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků (drop coating deposition Raman - DCDR) při studiu nukleových kyselin. DCDR spektroskopie je založena na depozici malé kapky roztoku studované látky na hydrofobní povrch, kde po odpaření rozpouštědla, vznikne kroužek látky ve skelné fázi. Tak dojde k zakoncentrování látky a při měření pomocí Ramanova mikrospektrometru i k několika řádovému zvýšení signálu oproti standardní technice měření vzorků v kapalné fázi. V práci jsme studovali chování 12-merů DNA a DNA o délce 3000 párů bází. Náš výzkum ukázal, že DCDR spektra DNA rozpuštěné v deionizované vodě lze měřit až do koncentrace 30 M na bázi. DCDR Spektra jsou blízká spektrům měřeným z kapalné fáze, avšak deponovaný vzorek nikdy nevytváří kroužek. Ukázalo se, že dominantní roli při vzniku kroužku u nukleových kyselin hraje nikoli velikost molekul, ale jejich náboj, který vede k vzájemnému odpuzování molekul. Po přidání iontů sodíku a následně též iontů hořčíku byl pozorován vznik prstence. Faktorová analýza spektrálních map ale ukázala, že vzniklé prstence DNA nejsou spektrálně zcela homogenní a při jejich vzniku může hrát roli např. kondenzace DNA.
|
|
|
Genetické faktory rezistence vůči chemoterapii a klinické charakteristiky nádorů prsu.
Kunická, Tereza ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent)
Nádory prsu jsou nejčastějšími malignitami postihujícími ženskou populaci jak u nás, tak i ve světě. Léčba tohoto onemocnění zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, radioterapii, chemoterapii a léčbu systémovou (hormonoterapii). V poslední době se přistupuje i k cílené biologické léčbě. Každá pacientka však na léčbu reaguje jinak - interindividuální variabilita v odpovědi na léčbu je tudíž vysoká. Jednou z nejvýznamnějších překážek úspěšné chemoterapie je mnohočetná léková rezistence (multidrug resistance, dále jen MDR). MDR často souvisí se sníženou intracelulární akumulací protinádorových léčiv a zvýšenou expresí ABC transportérů, jako je např. námi studovaný ABCC1. Tato rodina membránových transportních proteinů zahrnuje nejznámější prostředníky MDR, především ABCB1, ABCC1 a ABCG2, které pumpují různé typy léčiv ven z nádorových buněk, čímž vůči nim způsobují rezistenci. Hlavním cílem této práce bylo stanovení genetické variability genu ABCC1 u 191 pacientek s karcinomem prsu a stanovení expresních profilů 30 pacientek (ze souboru 191 pacientek, viz výše) léčených předoperačně. Dále jsme se zabývali vztahy mezi genotypem, resp. fenotypem ABCC1 a prognostickými faktory, resp. výsledkem chemoterapie pacientek. Genová exprese byla měřena u preamplifikovaných vzorků cDNA pomocí real-time PCR s...
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
host ::
RSS.