|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
| |
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
| |
|
| |
|
|
Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci
Čermáková, Lucie ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Předložená disertační práce pojednává o užití smyslů a smyslově vnímatelných kvalit v rámci renesančního poznávání a popisu přírody. Právě v renesanci dochází k rozvoji přírodopisu jako disciplíny. Brian Ogilvie toho období dokonce definuje jako období "The Science of Describig". Jádrem renesančního přírodopisu je nauka o rostlinách - tedy res herbaria. Motivace přírodopisců pro studium rostlin byly během šestnáctého století různé, od filologického zájmu o popisy rostlin v antických textech, přes jejich užití v medicíně až po studium a pozorování rostlin v přírodě. Právě tato proměna cílů a zájmů v rámci přírodopisu s sebou nese také rozdílné užívání jednotlivých smyslů a ocenění smyslově vnímatelných kvalit rostlin. Práce je členěna podle tří hlavních pohnutek renesančních přírodopisců pro poznávání a popis rostlin. Nejprve je to potřeba určení léčivých účinků. Léčivé vlastnosti vycházejí z primárního složení rostliny a jsou úzce spjaty se smyslově vnímatelnými kvalitami. Další motivací pro studium a popis je určení rostliny jako takové. Nejprve jde především o identifikaci rostlin z textů antických autorů - Dioskorida, Galéna, Plinia a Theofrasta. Popisy z těchto textů potom přírodopisci srovnávají se svými poznatky a zkušenostmi s živými rostlinami. Toto vlastní pozorování živých rostlin vede k...
|
host ::
RSS.