|
| |
|
| |
|
|
Rozvojová pomoc v subsaharské Africe - úspěšná?
Dědinová, Nikola ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
"Chudoba1 znamená mít hlad, nemít střechu nad hlavou. Chudoba znamená nemoci chodit do školy a nikdy nemít příležitost se naučit číst a psát. Chudoba také znamená nemít práci, žít ze dne na den v neustálých obavách z příštího rána. Chudoba znamená, že vaše dítě zemřelo na infekci z nakažené vody. A především žít v chudobě znamená žít v bezmoci a nesvobodě. Chudoba má mnoho podob. V každé části světa je jiná a mnoho se o ní napsalo."2 I když se o ní už napsalo mnoho, rozhodla jsem se i já, že o ní napíšu. Tématem této práce je rozvojová pomoc v subsaharské Africe a její úspěšnost. Na počátku 21. století má zásadní význam problém odstraňování chudoby a potřeba udržitelného rozvoje. Tento problém se musí řešit v kontextu stále globalizovanějšího, vzájemně závislejšího a měnícího se světa. Rozvojové problémy a procesy jsou složité a nelze je redukovat najedno nebo několik málo správných řešení. A to zvláště platí o chudobě v subsaharské Africe. Protože mezi faktory, které chudobu způsobují nebo zhoršují a které patří i k jejím důsledkům patří hlad a podvýživa, šíření infekčních nemocí jako HIV/AIDS, tubera, malárie, omezený přístup ke vzdělání, zdravotní péči, kvalitní vodě, diskriminace podle pohlaví, vyznání, vládní korupce, občanské války, vojenské převraty. Díky těmto faktorům se dostává subsaharská Afrika...
|
|
|
Polský stranický systém a perspektivy jeho stabilizace po volbách 2007
Koubek, Jiří ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Polský stranický systém je tvrdým oříškem, na kterém se vždy nemilosrdně testovaly všemožné politologické předpovědi a hypotézy. Ironicky řečeno, posledním a dosud jediným uspokojivým tvrzením týkajícím se podoby, vývoje a budoucích vyhlídek tohoto systému bylo převažující hodnocení z počátku 90. let. - polský stranický systém není konsolidován a je v pohybu. Od té doby se zhroutila optimistická vidina z poloviny 90. let, totiž že by Polsko mohlo směřovat ke stranické koncentraci, ústící v pravolevou bipolaritu, potažmo stabilitu a akceschopnost vlád. Zastánci volebního inženýrství v této souvislosti vkládali nemalé naděje do volební reformy z roku 19931. Nenaplnila se ani pozdější představa trvalejší dominance stabilní a konsolidované postkomunistické levice. Jestliže tedy existuje nějaká pravidelnost ve vývoji polské stranické politiky, pak snad jen vtom , jak nekompromisně a nesmlouvavě je každý takový "slibně" se rozvíjející trend vzápětí ukončen něčím neočekávaným. Platí tedy stále zmíněná teze z počátku 90. let? To by byl asi příliš snadný únik od badatelské otázky. Vždyť podle Sartoriho kritérií bychom mohli současné Polsko stěží klasifikovat jako atomizovaný pluralismus. Po volbách 2001 a 2005 se v Sejmu setkáváme se stejnou šesticí stran a po posledních volbách 2007 byla dokonce zredukována na...
|
|
|
Reforma společné zemědělské politiky EU
Krátká, Eva ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je reforma společné zemědělské politiky Evropské unie. Ve své práci se zaměřuji na analýzu této problematiky od počátku 90.let až do současné doby. Reformy SZP zkoumám jak chronologicky, tak i tématicky. V diplomové práci pojednávám o příčinách, které vedly k realizaci reforem SZP. Rozděluji je na vnější a vnitřní faktory. Zabývám se MacSharryho reformou, relevantními pasážemi Agendy 2000, které se vztahují k otázkám reformy společné zemědělské politiky Evropské unie. Dále zahrnuji do své diplomové práce reformu SZP z roku 2003 a příslušné pasáže Lisabonské smlouvy týkající se SZP. Z tématického hlediska jsem téma reformy SZP rozdělila do čtyř okruhů. Analyzuji změny politické, finanční, právní a změny cílů. Ve své diplomové práci hledám mimo jiné odpověď na otázku, zda došlo v souvislosti s realizací reforem SZP EU od počátku 90.let ke změnám ve všech čtyřech výše uvedených kategoriích. Nedílnou součástí mé práce je rozbor způsobu fungování agrárního sektoru ve všech členských zemích Evropské unie. Rovněž zkoumám souvislosti mezi reformami SZP EU a zemědělskou politikou v členských státech Evropské unie. Zjištěné poznatky shrnuji v závěrečné části mojí diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Postoj České republiky k evropské bezpečnostní a obranné politice
Málek, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Evropská integrace probíhající v poválečné Evropě prodělala bouřlivý vývoj, kdy do té doby vzájemné národní soupeření jednotlivých evropských národu bylo postaveno tváří tvář před děsivé následky druhé světové války. Hlavním představitelům povalečných evropských národu bylo zřejmě, že nynější mezinárodní uspořádání v Evropě potřebuje radikální změnu. Samotný průběh integrace evropských států od podepsání Římských smluv v roce 1957 v sobě zračí rozličné dějinné zvraty v jednotlivých státech. Je bláhové si myslet, že národní státy se idealisticky zbavily části své suverenity ve prospěch nadějného projektu evropského společenství. Ba právě naopak se průběh postupné evropské integrace stal rámcem, ve kterém se jednotlivé národní státy snažily realizovat své národní zájmy. Tímto na sebe jednotlivé státy převzaly dynamiku rozvoje evropské integrace. Realizace partikulárních národních zájmů se tak paradoxně stala i rozvojem hlubší evropské integrace.
|
|
|
Civic society in Slovakia. Focus on the local level
Dobrucký, Martin ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Občianska spoločnosť je jedným zo základných kameňov demokracie. Je odrazom toho, ako sa darí demokraciu ukotviť v spoločnosti, v povedomí občanov, ako je občanmi vnímaná a prijímaná. Zdravá občianska spoločnosť vyžaduje participáciu a aktívny prístup občanov, ktorí sa z pasívnej masy menia na spoločensky angažovaných spolutvorcov politík. Táto práca je zameraná na štúdium občana a jeho role v demokracii na Slovensku. Sleduje správanie sa občana na lokálnej úrovni, kde je občan vystavený najtesnejšiemu kontaktu s politikou a má najväčšiu možnosť priamo sa do procesov tvorby politík zapojiť.
|
|
|
Historie České strany sociálně demokratické po roce 1989
Chroboková, Radka ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
ČSSD jako jediná politická strana existuje od svého vzniku v roce 1878 až dodnes, kontinuitu nepřerušila ani komunistická nadvláda, kdy byli sociální demokraté v exilu. Na druhé straně je pravdou, že v období vlády komunistů neměla pro Československo prakticky žádný význam a v podstatě to bylo, jako kdyby neexistovala. Postavení a místo ČSSD se však od doby jejího vzniku výrazně posunulo. Již to není strana, která hájí zájmy dělnictva proti buržoazii, ale strana která má zájem na budování "sociálnějšího státu". Tento posun vidíme i u dalších stran v Evropě a ve světě. Např. Labour Party ve Velké Británií za doby Tonyho Blaira byla něco zcela jiného než dnes. Dále můžeme říci, že ČSSD je stejná jako jiné strany ve svém vnitřním chování. Zejména se jedná o to, že nedokáže delší dobu existovat bez vnitřních sporů. Spory v ČSSD vedly k neúspěchu ve volbách 1990, kdy skupina vedená Rudolfem Battěkem kandidovala v rámci OF. Další se potom projevily jak za vlády premiéra V. Špidly, kdy prohráli, co se dalo a stejně tak i za S. Grosse. Když shrneme historii strany, tak vidíme, že měla období vzestupů a období pádů. Vzestupy jsou v novodobé historii spojeny především s Milošem Zemanem a dnes s Jiřím Paroubkem. Naopak o pády se postarali zejména Vladimír Špidla a Stanislav Gross. Vývoj strany je spojen také s aférami...
|
|
|
Komunistická strana Československa na cestě do ilegality
Vostrčil, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Bakalářské práce pojednává o možnostech ilegální práce KSČ a její prezentace na příkladech ilegální práce zahraničních komunistických stran v legálním rudém tisku od konce dvacátých let až po konečné období legality KSČ během tzv. "druhé republiky". Samotná práce je rozdělena na tři tematické bloky. První blok se zabývá kontextem v podobě vývoje stranického systému od konce 20. let do konce první republiky, dále právním rámcem pro ochranu republiky a definicí pojmu anti-systémovosti. Druhá část již je věnována historickému vývoji, kterým KSČ prošla od bolševizace strany až k událostem, jimiž strana prošla během roku 1933. Třetí část již je věnována analýze možností ilegální práce za pomoci komparace. Fakticky jde o analyzování tehdejšího oficiálního stranického tisku, kde mohly vycházet články o činnosti ilegálních zahraničních stran. Tyto články mohly posléze sloužit jako vzory pro domácí ilegální práci. Tento fakt je zkoumán ve druhé části analýzy. Práce se také částečně dotýká otázky vlivu Kominterny na organizaci těchto činností. Za pomoci komparace metod ilegálních komunistických stran a skutečně prováděných akcí KSČ se budu snažit nalézt vhodnost využití těchto metod pro československé prostředí. Jako zdroje budou použity články oficiálních komunistických tiskovin (Rudé právo, Rudý prapor,...
|
host ::
RSS.