|
|
Dynamika vztahu vybraných subjektů zdravotního systému: farmaceutický průmysl, lékaři a pacienti
Matúšová, Petra ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
1 Abstrakt: Diplomová práce sociologickou optikou mapuje mnohorozměrné vztahy farmaceutického průmyslu, lékařů a pacientů. Zaměřuje se na roli farmaceutického průmyslu v kontextu vztahů s dalšími dvěma aktéry systému zdravotní péče. V první části jsou sumarizovány dostupné české a především zahraniční sociálněvědní poznatky k široce definované vztahové síti. Pozornost je také věnována transformaci lékařské profese v soudobé společnosti a vývoji zahraničního farmaceutického průmyslu v českém prostředí. Empirická část předkládá výstupy kvalitativní studie provedené metodou rozhovorů s ambulantními lékaři na téma jejich vztahů s farmaceutickými firmami. Cílem výzkumu bylo explorovat, jak a proč čeští lékaři vstupují do vztahů s farmaceutickými firmami, porozumět jejich etickému hodnocení a posouzení dopadů těchto vztahů a odhalit strategie a racionalizace jednání, prostřednictvím nichž se lékaři s těmito vztahy vyrovnávají. Klíčová slova: farmaceutický průmysl, lékař, pacient, střet zájmů, sociologie medicíny
|
|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v posledních dvaceti letech věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Část práce je věnována z hlediska stratifikačních výzkumů období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Většina práce se zabývá dobou po Sametové revoluci. Cílem práce je porovnat jednotlivá témata, kterým se věnovali autoři v rámci tématu sociální stratifikace těsně po Sametové revoluci se současnou reflexí sociální stratifikace. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, česká společnost, výzkum
|
|
|
Současná reflexe vztahu sociální stratifikace a spotřeby
Podsedníková, Klára ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce shrnuje teorie, které se zabývají problematikou vztahu sociální stratifikace a kulturní spotřeby. Nedílnou součástí práce o sociální stratifikaci by měly být základní teorie sociální stratifikace, které jsou stručně shrnuty v první kapitole. Dále se práce zabývá teorií distinkce sociologa Pierra Bourdieuho, jsou představeny i práce jeho pokračovatelů a kritiků. Druhou část základní osy práce tvoří současné teorie, které se problematikou daného vztahu zabývají. Největší pozornost je věnována konceptu kulturního všekonzumenství, ale jsou představeny i další dva základní koncepty vztahu sociální stratifikace a kulturní spotřeby a to argument homologie a argument individualismu.
|
|
|
Strukturovanost a neodvislost jednání v dilematu mateřství a interrupce
Prokeš, Vojtěch ; Růžička, Richard (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Cílem této práce je studium a analýza sociologické otázky strukturovanosti a neodvislosti jednání v konkrétním dilematu mateřství a interrupce. Dilema mateřství a interrupce má však rovněž blízko k tématu rozhodování, které je tématem spíše filozofickým a psychologickým. To dovoluje autorovi zaměřit se na téma z nové perspektivy a propojit poznatky různých vědních oborů: filozofie, psychologie, sociologie a demografie. Teoretická část je věnována studiu sociologických teorií jednání a dále diskurzu rozhodování. V druhé části práce jsou hledány indikace, které by vedly k empirické evidenci těchto teoretických poznatků. A konečně ve třetí části je pozornost upřena na samotné dilema mateřství a interrupce. Jejím cílem je pomocí empirických výzkumů nacházet faktory a korelace rozhodování.
|
|
|
Vzhled jako strategie a hodnota
Buriánková, Jitka ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
V této práci se zabývám tématem pohybujícím se na hranicích sociologie hodnot, těla, zdraví a životního stylu. Hlavním cílem práce je podrobněji prozkoumat a osvětlit některé představy o významu vzhledu a péče o tělo v moderní společnosti, a to z pohledu individuálních strategií jednotlivých aktérů či skupin. Formálně se text člení na dvě hlavní části, z nichž první z nich je převážně teoretického zaměření - podává uvedení do problematiky zkoumaného jevu a to nejprve postupným definováním základních pojmů, termínů a kategorií a poté zevrubným popisem historických aspektů vývoje jejich reálné společenské reprezentace, dále se zabývá postoji k hlavnímu tématu z hlediska aspektů i ryze sociologických a v neposlední řadě nahlíží daný společenský jev i z perspektivy kulturně-hodnotového aparátu. V části druhé je pak deskripce nově realizovaného výzkumu "Aktér 2009" realizovanou společností STEM, v jejímž rámci byly zařazeny baterie o životním stylu. Výzkumná část tedy kopíruje linii empirických východisek, které se zabývají vybranými problémy sociologie těla, jeho percepce a individuální péče o něj (např. problematika diet, stravovacích návyků, fitness a wellness, apod.), přičemž metodika vychází z kvantitativního přístupu a její technický aparát je reprezentován bateriemi Likertových škál. Klíčová...
|
|
|
Sociologie zdraví. Zdraví a média v sociálním kontextu
Novotný, Tomáš ; Mudd, Dana (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
ABSTRAKT Sociologie zdraví Zdraví a media v sociálním kontextu Moderní vědecká medicína byla do poloviny 20. století ověnčena skvělou pověstí univerzálně účinné instituce. V posledních desítkách let však dochází k demytologizaci této představy, protože zjišťujeme, že idealizovaný obraz medicíny sliboval více, než mohl splnit. Její obraz se za posledních 50 let značně proměnil a do jejího vývoje začaly zasahovat otázky životního prostředí, politiky nebo hospodářství. Diplomová práce se proto zabývá aktuálními otázkami zdravotnického systému, informacemi o zdraví a masmédii zprostředkovávajícími společnosti informace o zdraví. Jedním z důvodů kritiky moderní medicíny je skutečnost, že nedokáže pokrýt veškeré náklady spojené s péčí o pacienty; mezi dalšími uveďme například lobby ve zdravotnictví nebo obtížné porovnávání kvality služeb ve zdravotnictví. Právě média hrají velkou úlohu v procesu "sekularizace medicíny", navíc se pro veřejnost stala hlavním zdrojem informací o zdraví a zdravotnictví. Sdělovací prostředky ovšem plní ještě jinou funkci - upínají naši pozornost ke zdravotním tématům a zahlcují nás informacemi o ideálu zdraví, jehož normy je téměř nemožné splnit a nabízeného ideálu ...
|
|
|
Nové trendy v českém porodnictví a názorové odlišnosti mezi rodičkami
Mrázová, Andrea ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
V práci jsou sledovány proměny porodnické praxe v průběhu staletí a hlavně posledních desetiletí. Vnímání porodu se mění, a to co bylo v minulosti považováno za normální je dnes alternativní (okrajové) a naopak. Porod zastává v medicíně ojedinělou pozici a musíme ho brát nejenom jako fyziologickou záležitost, ale také jako záležitost sociální. Na porod, jeho rizika, odborné vedení je nahlíženo sociálně konstruktivistickou optikou. Vymezení a vnímání porodu je odlišné hlavně z pohledu dvou "soupeřících koncepcí", (lékařsky vedený porod, přirozený porod). Práce je zaměřena na vnímání a postoje těhotných žen. Jejich názory jsou analyzovány a zpracovány pomocí kvalitativní metody. V posledních letech se stále více dostává do povědomí žen i možnost "jiného" porodu než klasického. I když ženy častěji preferují lékařsky vedený porod, některé začínají uvažovat o jiných možnostech, alternativách. Zastávají názor, že žena by měla mít právo výběru a více nebo méně také převzít odpovědnost za toto rozhodnutí. Chtějí se více podílet na rozhodování o svém těle, porodu. Při výběru způsobu porodu jsou u rodiček preferována různá kritéria. I když porodnice v posledních letech (po roce 1989) mění svůj přístup v této oblasti vůči rodičkám, přece jen se očekávají jejich další "ústupky".
|
|
|
Vztah pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví v České republice
Krátká, Tereza ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Zdraví a jeho vztah k pracovní situaci představuje v sociologii téma, kterému se dosud v českém prostředí nedostává přílišné pozornosti. Předkládaná práce proto povědomí o tomto jevu rozšiřuje - věnuje se studiu vztahu mezi subjektivním zdravím a pracovními podmínkami. V první části jsou za pomoci sekundární literatury definovány pojmy subjektivní zdraví a pracovní podmínky. Ve druhé části jsou s využitím metod kontingenčních tabulek a regresní analýzy testovány hypotézy blíže mapující vztah mezi pracovní situací a zdravím. Dále jsou závěry porovnány s výsledky tematicky příbuzných studií realizovaných v zahraničí. Výsledky analýz odpovídají závěrům těchto zahraničních studií - ekonomicky aktivní lidé se častěji cítí zdravější než nezaměstnaní. Pomocí regresního modelu se podařilo prokázat signifikantní vliv na tento rozdíl u proměnné vzdělání. Dalším testováním bylo zjištěno, že lidé s náročnějšími pracovními podmínkami hodnotí své zdraví hůře než lidé, kteří takovým podmínkám nejsou na svém pracovišti vystavováni. Rozdíl v hodnocení subjektivního zdraví v závislosti na pracovních podmínkách mezi muži a ženami se neprojevil. Klíčová slova: subjektivní zdraví, pracovní podmínky, nezaměstnanost, regresní analýza.
|
|
|
Kdo se vyhýbá manželství?
Hamplová, Dana
Práce analyzuje nárůst nemanželské plodnosti v České republice v letech 1990-2005. Zdůrazňuje, že nemanželská plodnost je typická pro ženy s nízkým vzděláním a ženy z ekonomicky slabších regionů. Na základě dat SEM se ukazuje, že nárůst mimomanželské plodnosti nemůže být zcela vysvětlen nárůstem nesezdaných soužití. Práce naopak ukazuje, že pokles manželské plodnosti může být připsát do značné míry odchodu mužů z rodin a že tento trend je významný především v nižších sociálních vrstvách.
|
|
|
Stručné poznámky o ideových přístupech k rodině v období socialismu
Horská, P. ; Hamplová, Dana
Práce shrnuje teoretické přístupy k rodině od 50. do 80. let 20. století. Důraz je kladen především na marxistickou ideologii, marxistickou sociologii rodiny i praktické implikace těchto teorií. Počátek komunistického režimu v 50. letech byl charakterizován silně protirodinnou rétorikou i praktickou politikou, k jejímuž zmírnění došlo až v 60. letech. Pro 70. a 80. léta byl charakteristický funkcionalistický přístup k rodině i snaha bojovat proti buržoaznímu familiarismu.
|
host ::
RSS.