|
|
Hodinové geny v cirkadiánním pacemakeru savců
Cimerová, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Chování savců a jejich fyziologické procesy jsou závislé na denních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které reagují na cykly světla a tmy prostředí. U savců jsou cirkadiánní hodiny uspořádány hierarchicky a pracují téměř ve všech buňkách a tkáních. Suprachiasmatické jádra (SCN) v hypotalamu jsou na vrcholu této hierarchie a pracují jako hlavní cirkadiánní pacemaker. Tato práce představuje jednotlivé geny, které byly za posledních dvacet let v SCN savců objeveny. První kapitola se zaměřuje na obecný mechanismus cirkadiánních rytmů a strukturu SCN. V druhé kapitole jsou popsány transkripčně-translační zpětnovazebné smyčky, které jsou nezbytnou součástí správné funkce cirkadiánních hodin, a stručně je v této kapitole představena funkce jednotlivých genů. Následující kapitoly patří již chronologické charakterizaci Clock, Bmal1, Period a Cryptochrom genů, tak jak byly objeveny. Pokud je známá i jiná funkce hodinových genů než v molekulárním mechanismu cirkadiánních oscilací, je uvedena v závěrečném odstavci každé kapitoly. Závěrečné kapitoly se zabývají dalšími molekulami, kasein kinázami, ROR a REV- ERB receptory, které svojí funkcí ovlivňují expresi a degradaci jednotlivých cirkadiánních genů v SCN. Klíčová slova: suprachiasmatické jádro, cirkadiánní rytmy, Clock, Bmal1,...
|
|
|
Vztah metabolismu kortikosteroidů a ontogeneze ke stresové odpovědi
Makal, Jakub ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Stres je dnes v západní společnosti široce rozšířený fenomén, který představuje vážný rizikový faktor pro zdraví a životní komfort obyvatel. Jako takový je předmětem zájmu stresové fyziologie, která se snaží popsat děje, ke kterým dochází v organismu při stresové odpovědi, a mechanismy, které vedou k poškozování organismu vlivem stresu. Prvním cílem této práce bylo popsat vliv psychosociálního stresu na organismus. Dalším cílem bylo zjistit, zda stres aplikovaný v raném věku ovlivní stresovou odpověď v dospělosti, a jakou roli v takovém případném ovlivnění hraje enzym glukokortikoidního metabolismus 11β-HSD1. Za tím účelem byly použity dva různé modely stresu u laboratorního potkana. Jedním z nich byl model sociální anxiety zvaný "rezident-vetřelec". Naše práce prokázala funkčnost tohoto modelu. Samci potkanů kmene Fisher 344 vystavení psychosociálnímu stresu po sedm po sobě jdoucích dní vykazovali silně zvýšenou koncentraci plazmatického kortikosteronu a zvýšenou expresi genu pro glukokortikoidní receptor v hypofýze. Na základě analýzy chování zvířat jsme zjistili sníženou intenzitu sociálního chování u vetřelců ve srovnání s rezidenty, což svědčí o submisivním postavení vetřelců v modelu "rezident-vetřelec". Druhým modelem stresu byl třídenní stres v juvenilním věku (28. až 30. den věku), následovaný...
|
|
|
Exprese podjednotek AMPA glutamátových receptorů v suprachiasmatickém jádře potkana
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zemková, Hana (oponent)
Hlavní cirkadiánní pacemaker savců uložený v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), je adaptován ke změnám ve vnějším prostředí synchronizací své endogenní periody střídáním světla a tmy během dne a noci. Informace o světle putuje glutamátergním retinohypotalamickým traktem do ventrolaterální části SCN. Aktivace ionotropních glutamátových receptorů v této oblasti prokazatelně zprostředkovává přenos informace o světle na transkripční aparát světloreaktivních buněk. Hojně prozkoumané jsou receptory typu NMDA, jejichž některé podjednotky vykazují v SCN cirkadiánní rytmus a zvýšenou expresi po světelném pulzu. AMPA signalizace v SCN je daleko méně prozkoumaná. Cílem této práce bylo určit, které podjednotky AMPA receptorů jsou exprimovány v SCN potkana, zda tyto podjednotky vykazují denní rytmus a reaktivitu na světelný pulz a nastínit, jaké různé úlohy mohou jednotlivé receptory typu AMPA v SCN plnit. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, suprachiasmatická jádra, glutamátové receptory, AMPA
|
|
|
Vliv morfinu na cirkadiánní systém potkana
Platilová, Michaela ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Cirkadiánní rytmy savců jsou řízeny endogenními biologickými oscilátory. Hlavní oscilátor je umístěn v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a synchronizuje fáze podřízených periferních oscilátorů uložených v mnoha orgánech a tkáních. V přirozených podmínkách jsou cirkadiánní rytmy synchronizovány s vnějším 24 hodinovým dnem, především střídáním světla a tmy. Cirkadiánní systém je citlivý i k řadě nesvětelných stimulů, jako je vynucená pohybová aktivita nebo sociální interakce, ale také stres, farmaka, alkohol a opiáty. Časované podávání opiátů způsobuje fázové posuny cirkadiánních rytmů v chování a negativně ovlivňuje i světelnou synchronizaci. Tato práce se zabývá studováním vlivu akutně podávaného morfinu na aktivitu buněčných signálních kaskád v buňkách SCN, důležitých pro funkci cirkadiánního pacemakeru, a pokouší se objasnit molekulární podstatu interakce opioidního a cirkadiánního systému. Naše výsledky ukazují, že akutní aktivace opioidní signalizace ovlivňuje cirkadiánní pacemaker pravděpodobně nepřímo a suprachiasmatické jádro získává informace aferentacemi z jiných mozkových struktur. Vedlejším výsledkem našich experimentů je snížení hladin pERK1/2 a pGSK3β dvě hodiny po světelném pulsu, které ještě nebylo popsáno. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, suprachiasmatická jádra, opioidy, morfin
|
|
|
Struktura, funkce a farmakologie NMDA receptorů
Švehla, Pavel ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Glutamát je hlavním excitačním neuropřenašečem mezi neurony v centrální nervové soustavě. Jeho působení je zprostředkováno aktivací ionotropních glutamátových receptorů, mezi které patří AMPA, kainátové a NMDA receptory. NMDA receptory hrají klíčovou roli v synaptické plasticitě a excitotoxicitě. Přestože jsou tyto receptory pro správnou funkci mozku nezbytné, jejich nadměrná aktivace může přispívat k patologickým stavům, jako je Huntingtonova choroba, Alzheimerova či Parkinsonova demence. Tato práce podává přehled dostupných poznatků o NMDA podtypu ionotropních glutamátových receptorů, jeho molekulární struktuře a farmakologii a v poslední části se zaměřuje na jeho terapeutický potenciál.
|
|
|
Localization of individual opioid receptor subtypes in CNS
Lišháková, Michaela ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Od svojho objavenia boli opioidné receptory predmetom intenzívneho výskumu, za cieľom objasnenia ich role v analgézii, v rôznych homeostatických procesoch, v nervovom prenose a závislosti. Dôležitým faktorom z hľadiska farmakologických účinkov opioidných receptorov je práve ich umiestnenie v rámci organizmu, či už na úrovni tkanív alebo buniek. Za posledných 40 rokov bolo zozbieraných mnoho informácií o ich rozložení v centrálnej nervovej sústave, čo umožnilo určiť miesta a mechanizmy ich pôsobenia. Boli využité rôzne techniky, ktoré sa vo väčšine výsledkov zhodujú. Existujú však isté rozdiely, ktoré komplikujú presné určenie výskytu receptorov a musia byť ujasnené. Táto práca sa zameriava na zosumarizovanie doposiaľ publikovaných informácii o lokalizácii opioidných receptorov v CNS potkana. Dôraz je kladený na porovnanie výsledkov, ktoré boli získané všetkými dostupnými metódami.
|
|
|
Studium působení neurosteroidů na NMDA podtyp glutamátových receptorů.
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ionotropní glutamátové receptory zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. Jsou to heteromerní komplexy tvořené GluN1 spolu s GluN2A-D a/nebo GluN3A-B podjednotkami, které jsou aktivovány glutamátem a glycinem. Mnoho alosterických modulátorů může ovlivnit aktivitu těchto receptorů, včetně neurosteroidů. Pregnanolon sulfát (3α5βS) je endogenní neurosteroid, který inhibuje NMDA receptory use-dependentním způsobem a má neuroprotektivní účinek. Vazebné místo pro 3α5βS na molekule NMDA receptoru není dosud známé. Cílem mé práce bylo kinetickou analýzou rychlosti návratu odpovědi po inhibici 3α5βS přispět k poznání vazebného místa, kde steroid působí a dále pomocí bodových mutací určit aminokyselinové zbytky, které by se mohly podílet na vazbě neurosteroidu. Pro studium účinku 3α5βS na NMDA receptory jsme prováděli elektrofyziologická měření na lidských embryonálních ledvinných 293T buňkách exprimujících rekombinantní GluN1/GluN2B receptory. Prokázali jsme napěťovou nezávislost inhibičního účinku 3α5βS na GluN1/GluN2B receptory. Z výsledků mé práce vyplývá, že steroidy mohou dosáhnout vazebného místa na NMDA receptoru spíše prostřednictvím membrány, nežli přímo z vodného prostředí. Podařilo se nám určit aminokyselinový zbytek...
|
|
|
Buněčné signální dráhy zapojené v synchronizaci savčích biologických hodin
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Biologické hodiny savců jsou založeny na endogenních rytmických oscilacích takzvaných hodinových genů, které ovlivňují načasování vnějších projevů, například rytmické střídání spánku a aktivity. Tento vnitřní mechanismus, jehož vrozená perioda se mírně odchyluje od solárního času, je možno seřizovat různými vnějšími synchronizátory na periodu přesně 24 hodin. Tato práce se zabývá vlivem nejvýraznějšího synchronizátoru, jímž je sluneční světlo, na molekulární podstatu změny dynamiky mechanismu vnitřních oscilací v hlavním savčím cirkadiánním pacemakeru, suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Existuje nespočet prací, které prokázaly vliv různých buněčných signálních drah na změny cirkadiánních rytmů. Nejčastějšími metodami posuzování fázových změn oscilací je však měření změn ve výstupních rytmech, které ne vždy musí odrážet i změny v mechanismu molekulárním. Cílem je tedy zhodnotit, které komponenty signálních drah prokazatelně ovlivňují dynamiku rytmické exprese hodinových genů.
|
|
| |
|
|
Etika umírání a smrti v intenzivní péči
Bendová, Zdeňka ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent) ; Švecová, Dagmar (oponent)
Autor: Zdeňka Bendová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, oddělení ošetřovatelství Název práce: Etika umírá í a smrti v intenzivní péči Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 95 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: etika, umírání , smrt, paliativní péče, intenzivní péče Bakalářská práce pojednává o etice umírání a smrti v intenzivní péči. Medicína dnes nabízí nevídané možnosti v léčbě i diagnostice nemocí. S rozvojem intenzivní medicíny se zvyšuje potřeba paliativní medicíny. V dnešní době díky kvalitní lékařské péči a ošetřovatelské péči jsme schopni umožnit pacientům žít i několik let pomocí přístrojů. To s sebou přináší nová etická dilemata. V teoretické části práce se snažíme objasnit pojmy související s etikou umírání a smrti v intenzivní péči. Praktickou část práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření. Zkoumaný vzorek tvoří zdravotní sestry pracující na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Cílem práce je zjistit a zhodnotit pohled zdravotních sester na problematiku etiky umírání a smrti v intenzivní péči.
|
host ::
RSS.