|
|
The Mighty Boosh: theatrical and narrative sspects of Julian Barratt and Noel Fielding's epic comedy
Šímová, Martina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá podrobnou analýzou tvorby britské komediální skupiny The Mighty Boosh založené herci a komiky Julianem Barrattem a Noelem Fieldingem. The Boosh je v našem kulturním prostředí relativně neznámým pojmem. Z tohoto důvodu slouží první část práce mimo jiné jako úvod: představuje kulturní pozadí herců a původ projektu samotného. Následně se zabývá technickými a fyzickými aspekty show, stejně jako užitými hereckými či teatrálními metodami. Druhá část je více praktická, soustředí se na narativní rámec a strategie, které mají tendenci se výrazně opakovat a činí tak z Barrattova a Fieldingova počinu epickou (hrdinskou) komedii. Analýza si klade za cíl vysvětlit tyto vypravěčské strategie mimo jiné poukazováním na autory jako Vladimir Propp, Joseph Campbell a další, a představit The Mighty Boosh ve své celistvosti a komplexnosti.
|
|
|
Manipulation of children in the prose of Aldous Huxley and George Orwell
Linhart, Marek ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Cílem této práce je studie styčných bodů, konkrétně manipulace dětí státem, mezi dvěma nejznámějšími díly britské antiutopické literatury, Huxleyho románem Brave New World1 a Orwellovým Nineteen Eighty-Four. V obou těchto románech hraje manipulace dětí a mladé generace všeobecně velmi důležitou roli a je zásadním předpokladem pro kontinuitu společenských zřízení, které tyto knihy popisují. Jak Orwell, tak Huxley ve svých románech věnují této oblasti zvláštní pozornost a jejich vize manipulace dětí v totalitním státu v obou případech představuje neodmyslitelnou součást jejich líčení. Analýza přednesená v této práci se teoreticky opírá o výzkum dvou předních amerických psychologů, Abrahama Maslowa a B. F. Skinnera, kteří rozpracovali teorii lidské motivace a chování (Maslow) a takzvaných "povzbuzovačů" (Skinner), vedoucích za jistých podmínek k opakování tohoto chování. Kombinace jejich teorií poskytuje dobrý výchozí bod nejen pro komplexní rozbor vztahu mezi dětmi a státem, ale také pro přesnou identifikaci a vysvětlení metod, které stát pro manipulaci dětí používá. Tato teoretické báze je stručně doplněna o některé poznatky I. P. Pavlova a Sigmunda Freuda, jejichž myšlenky jsou nezbytným kontextem především pro jakoukoliv studii Huxleyho tvorby. Tomuto rozboru předchází stručný nástin historického kontextu...
|
|
|
Political voice of Aphra Behn
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Politický hlas Aphry Behnové Kristýna Hoblová, 2013 Abstrakt Tato literárně-historická práce analyzuje vztah mezi prózou Aphry Behnové a rozvíjející se politickou scénou Restauračního období se zřetelem k využití obvyklých prostředků politického vyjadřování příznivců Whigů i Toryů i k tomu, jak její feministické názory ovlivnily prostředky politického projevu v jejím díle. Práce je založena na předpokladu, že v době Restaurace byly veřejná a soukromá sféra stále těsně propojeny a téměř každé literární dílo bez ohledu na žánr vyjadřovalo jistý politický názor. Práce je uvedena kapitolou, jež rozebírá historické pozadí a literární kontext doby vlády Karla II. a Jakuba II. Součástí je i stručný přehled hlavních prostředků používaných ve všech žánrech psaného politického projevu. Součástí tohoto přehledu je především analogie státu a domácnosti ve formálních pojednáních, Kavalírská kultura Restaurační komedie charakterizovaná libertinstvím, fungování alegorie v romancích, Toryovský feminismus rozvitý v díle Margaret Cavendishové a stručný rozbor prostředků použitých v díle Johna Drydena, autora, který byl Behnové nejblíže svým politickým i náboženským přesvědčením. Třetí kapitola využívá tento kontext ke shrnutí přístupu Aphry Behnové k politice v celku jejího díla, přičemž na jejích ódách se ukazuje neměnná...
|
|
|
Journey Through Parallel Universes: The World of Portal Fantasy
Arzumanyan, Varditer ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je pomocí analýzy vybraných knih prozkoumat světy portálové fantazie, přesněji žánr, v němž se vyskytuje cestování mezi sférami. Tento podžánr fantastické fikce umožňuje kulturní a sociální srovnání mezi místy původu postav a nově nalezenými zeměmi, kde v rámci příběhové linky probíhá proces sžití se s novým místem, a pochopení vlastního já. Esej se zaměřuje na sféry představené ve vybraných literárních dílech, na jejich postavy a na roli přenesení se mezi těmito sférami/světy. Toto přemístění vyžaduje adaptaci, která nevyhnutelně vede k vývoji postav a nabízí tak možnost prozkoumat společenské problémy. Práce se rovněž zaobírá strukturou úkolu (quest) v příbězích, jelikož ta je často součástí tohoto žánru. Každá kniha je shrnuta a zkoumána ve své příslušné kapitole. První kapitola nabízí definici termínu fantastický/fantastic, která je následně promítnuta do definice portálové fantazie. Pozornost je věnována vysvětlení odborných výrazů důležitých pro analýzu, které slouží jako referenční rámec následujících částí. V této části je rovněž vedena diskuse o procesu tvoření sekundárních světů. Kniha Nikdykde, napsaná Neilem Gaimanem, je předmětem druhé kapitoly. Kapitola je uvozena pojednáním o Gaimanově prominenci v oblasti fantazijní literatury a žánrově ohebných kvalitách jeho děl....
|
|
|
Fantastic Society: Social Themes in Terry Pratchett's Discworld
Hájek, Jáchym ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Terry Pratchett je známý především jako autor Úžasné Zeměplochy, což je řada čítající více než čtyřicet knih a několik povídek, které jsou zasazené do světa často popisovaného jako humoristická fantasy. Pratchett nicméně využívá tohoto žánru a jeho možností pro představivost a satiru, nejen aby vyprávěl příběhy, ale také aby zprostředkoval své vlastní názory na některá z největších společenských témat, jako je feminismus, náboženství nebo rasismus. Využívá stereotypních rolí a prostředí žánru fantasy a převrací je, aby ukázal na problémy skutečného světa. Nárůst obliby žánru fantasy, obzvláště satirické či humoristické, umožňuje Pratchettovi předkládat své názory širšímu publiku a vytvořit svět, který odráží a pokřivuje ten skutečný, aby ukázal důležitost a dopad těchto témat na společnost. Zasazení do fantasy světa navíc umožňuje Pratchettovi vytvořit svět, v němž tato témata mohou být volně ukázána a diskutována. První kapitola představuje Zeměplochu jakožto druhotný svět a představuje témata, která budou probírána. Druhá kapitola se zabývá mnoha formami rasismu na Zeměploše. První část kapitoly rozebírá standardní typ rasismu mezi člověkem a člověkem, což je ilustrováno na knize Jingo. Další podkapitola je pak věnována rasismu mezi lidmi a nelidmi a mezi trolly a trpaslíky, který je ilustrován...
|
|
|
Heroin / Heroine: Addiction as Narrative and Transgression in Junky and Trainspotting
Roušová, Helena ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnat dvě knihy, které reprezentují transgresivní fikci a závislostní literaturu. Tyto dvě knihy, Feťák Burroughse (poprvé publikováno v roce 1953) a zabývají drogově závislými a jejich transgresivním chováním. Popisují, jaké volby činí hlavní postavy, když se snaží vyprostit z omezení daných společností a při hledání své identity. Hlavní postavy obou textů se snaží uniknout před pravidly a očekáváními, jež na ně vyvíjí společnost, překračují hranice zákona, morálky, etiky, chovají se transgresivně. V této práci je vysvětlen původ výrazu "transgresivní fikce" a jsou analyzovány transgresivní techniky a transgresivní prvky obou textů. Práce popisuje transgresivní potenciál podtitulu první edice knihy Feťák a rozebírá části, které podrývají identitu střední třídy a vysmívají se americkému životnímu stylu. V knize se transgresivní prvky zabývají, mimo jiné, psychologickým efektem humoru ve vážných a/nebo graficky transgresivních situacích a využíváním intelektuální převahy k manipulaci ostatních lidí. V obou textech hraje důležitou roli násilí jako nástroj transgrese. Násilí je jediný způsob, který dokáže vyvolat u hlavních protagonistů citovou odezvu. V této práci se porovnávají rozdílné narativní styly obou textů jednotvárný styl Burroughse, který...
|
|
|
Linguistic Estrangement in Selected Science Fiction
Lebedeva, Tatiana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Daná práce je diskusí o souvislostech mezi jazykem užívaném ve vědeckofantastické literatuře, formalistickém pojetí odcizení a genderovými studiemi. Práce naznačuje, že jazyk vědeckofantastické literatury představuje jazykové odcizení, které se projevuje ve formě prostředku a efektu, který je výsledkem určité modifikace jazyka používaného ve vědeckofantastickém příběhu. Vzhledem k tomu, že nástroj jazykového odcizení může být zaměřen na zvýraznění různých procesů, je tato práce zaměřena na úzkou kategorii zastoupení pohlaví v anglickém jazyce a transformaci genderově předpojatého jazyka a nerovnoměrného zastoupení pohlaví prostřednictvím výše uvedeného prostředku. Úvod do této práce poskytuje přehled o aktuální diskusi na toto téma s cílem seznámit čtenáře s významem diskuse. První kapitola zkoumá definici vědeckofantastické literatury prostřednictvím teorie kognitivního odcizení Darka Suvina a vysvětluje výběr tohoto média pro studium jazyka a pohlaví. Poté definuje literární odcizení a vysvětluje podstatu a využití lingvistického odcizení ve vědeckofantastické literatuře. Druhá a třetí kapitola ilustrují tento fenomén ve vybraných dílech, Woman on the Edge of Time od Marge Piercy a trilogie Imperial Radch od Ann Leckie, s diskusí o souvislostech mezi texty, prostředkem jazykového odcizení a...
|
|
|
Theme of Memory in Julian Barnes' Later Works
Chaloupecká, Aneta ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce zkoumá téma paměti, jak je zobrazena v pozdějších dílech Juliana Barnese Arthur & George (2005), Nothing to be Frightened of (2008) a The Sense of an Ending (2011). Barnes patří do generace poválečných autorů inspirovaných postmoderním myšlením, konkrétně problematizací historie. Dle postmodernistů totiž neexistuje objektivní způsob poznání historické reality, jelikož jediným důkazem jsou nevěrohodné výpovědi svědků a zkreslené historické dokumenty. Historiografie je považována za nevěrohodný zdroj informací o minulosti, neboť používají stejné narativní strategie jako texty fiktivní a jsou často psány z perspektivy vítězů. Paměť je klíčový koncept v této problematice, jelikož jsou kromě historických dokumentů jediným způsobem, jak poznat minulost. Pro Barnese paměť znamená komplexní mechanismus, který umožňuje vzpomenout si na minulost, ale také určuje veškeré naše chápání každodenní reality. Ve třech diskutovaných knihách Barnes zvolil rozdílnou strategii, s jakou k problematice přistupuje. Memoár Nothing to be Frightened of funguje jako teoretický základ práce, jelikož v něm Barnes prezentuje vlastní chápání složitého mechanismu paměti. Arthur & George kombinuje fakta a fikci, jelikož vypráví fiktivní verzi událostí z pohledu George Edaljiho, a realitu založenou na...
|
|
|
The Doubles That Lost Their Faces: The Role of Physiognomy in the Literature of Doubles in the 19th Century
Farniková, Hana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Tématem bakalářské práce je dvojnictví v anglofonní literatuře 19. století ve spojení s fyziognomií, tj. vědou, která se zabývá propojením vzhledu člověka s jeho charakterem. Vědu znovuobjevil švýcarský pastor Johann Caspar Lavater, čímž ovlivnil literaturu 18. i 19. století. Práce se soustředí především na vztah tváří dvojníků a jejich protějšků. Důraz je kladen na "ztracení tváře" a to jak v doslovném, tak v přeneseném významu. Proto bylo potřeba stanovit funkce, které by tvář měla splňovat v rámci literárního díla. Francouzský filozof Gilles Deleuze stanovil role tváře (odlišovací, sociální, vztahová), které práce pro svou analýzu přebírá. Role zaručují jedinečnost tváře, sociální roli nositele a jeho schopnost komunikovat jak s ostatními, tak sám se sebou (zaručují tedy i to, že by si jednotlivé složky charakteru a vzhledu měly navzájem odpovídat.) Cílem bakalářské práce je zodpovědět otázku: co se stane s tváří a identitou, pokud jsou sdíleny s dvojníkem? Hlavní náplní práce je analýza tří stěžejních děl, které se zabývají tématem dvojnictví: Vyznání ospravedlněného hříšníka od Jamese Hogga, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda od Roberta Louise Stevensona, Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda. Každé z těchto děl přistupuje k dané tématice jinak: Hoggův román se zabývá ďábelským zlodějem...
|
|
|
'The Origin of J.R.R. Tolkien's Character; Gandalf'
Mudrová, Kateřina ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je průzkum původu, vývoje a možných interpretací literární postavy J.R.R. Tolkiena, čaroděje Gandalfa. Práce je zaměřena především na vliv tří možných zdrojů inspirace, o kterých vypovídají jak názory samotného autora, tak intertextuální prvky rozpoznatelné v jeho tvorbě, konkrétně Bible, Severská a Finská mytologie (v této práci zastoupena Mladší i Starší Eddou, Ságou o Volsunzích a Kalevalou) a literární tradice soustředěná okolo legendární postavy čaroděje Merlina i textů, které tato legenda inspirovala. Cílem této práce je pokusit se zmapovat, do jaké míry je Tolkienův Gandalf pouze pokračováním nebo adaptací historické literární tradice, zastoupené výše jmenovanými díly nebo naopak, originální a nezávislou postavou. Tento rozbor se pokusí čtenáři přiblížit, jak způsob, kterým Tolkien zobrazuje postavy čarodějů pomohl nejen popularizovat (dnes již) tradiční charakteristiku těchto postav, tak jak je známe z fantasy literatury, ale navíc pomohl vytvořit nový druh literární postavy čaroděje. Tolkienův Tolkienův vliv na žánr fantasy nebyl nutně inventivní ale spíše transformativní. Základní složky Tolkienova díla nejsou jeho vlastním vynálezem, ale již před ním byly součástí rozvíjejícího se žánru. Před Tolkienem se autoři fantasy literatury silně spoléhali na...
|
host ::
RSS.