|
| |
|
|
"Generace Y": Ideologie a životní postoje první generace narozené po roce 1989
Foitová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se zabývá některými aspekty života české generace Y, první generace vyrůstající ve svobodném období po Sametové revoluci 1989. Práce se zaměřuje na vysokoškolské studenty, kterých je v této generaci vysoký počet. V úvodu se věnuje vymezení pojmu generace v českém prostředí i ve světě a problematice generací a diskuzi s tématem související jak na mediální, tak na odborné úrovni. Výzkumná část se opírá o rozhovory se dvanácti příslušníky této generace. Rozhovory jsou orientovány na specifika, která mohou odlišovat českou generaci Y od zbytku mladých lidí ve světě, zejména na historii Československa mezi lety 1948 až 1989. Rozhovory se stáčely k jejich názoru a náhledu na vývoj republiky před rokem 1989 optikou rodiny, vzdělání, vrstevníků a dalšími faktory, které je mohli ovlivnit. Rozhovory se dále věnovaly aktuálnímu postoji k politice, ideologiím a hodnotám. S narátory se také hledala generační specifika, charakteristiky související s generačním určením, např. technologie, sociální sítě, antikomunismus… Klíčová slova generace Y, Husákovy děti, Sametová revoluce, komunismus, antikomunismus, ideologie, technologie, sociální sítě, generační zkušenost, svoboda
|
|
| |
|
|
Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace.
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Stehlík, Michal (oponent)
Disertační práce "Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace" popisuje a analyzuje na základě širokého teoretického a metodologického rámce systém kontroly a řízení hudební tvorby v Československu, prostřednictvím kterého komunistický režim v období začínající normalizace internalizoval ideologickou linii kulturní politiky i v oblasti rockové hudby. Způsob systematizace hudební tvorby na institucionální úrovni a propagandistická úloha médií v této souvislosti představovaly výchozí mocenské nástroje režimu v indoktrinaci socialistických hodnot. Na příkladu zobrazení soudních procesů s hudebním undergroundem v roce 1976 v tisku tato práce ukazuje, jakým způsobem se vlivem kontrolních a řídících mechanismů projevoval daný ideologický rámec v mediálním zobrazení rockové hudby, která se ve sledovaném období stala uměleckým vyjádřením estetického i etického rozchodu undergroundu s establishmentem.
|
|
|
Plzeňská hudební scéna v letech 1968-1983
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Cílem práce je rozšířit poznatky z oblasti plzeňské alternativní hudební scény v letech 1968-1983. Výzkum je zaměřený především na podmínky, za kterých se rocková uskupení v Plzni utvářela, dále na to, co scénu ovlivnilo a jak se vypořádávala s různými omezeními, která jí připravoval komunistický režim v Československu. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory se členy rockových hudebních skupin, působících v daném rozmezí v západočeské metropoli. Interview byla provedena metodou orální historie. Mimo rozhovory se výzkum opírá o poznatky z odborné literatury, archivních materiálů a dobového tisku. Práce tak přináší nové skutečnosti v oblasti (re)kvalifikačních přehrávek, Festivalu politické písně, jehož celostátní kolo se konalo v Sokolově, a veřejných produkcí. Dále autorka prezentuje reakci hudebníků na článek Nová vlna se starým obsahem, který byl uveřejněn v časopise Tribuna v roce 1983. Výzkum se zaměřuje především na aktérskou perspektivu, jež může obohatit již známá fakta a pomoci doplnit mezery, vyskytující se v příběhu dějin plzeňské hudební scény za minulého režimu. Klíčová slova Plzeňská hudební scéna, beatová hudba, orální historie, rekvalifikační přehrávky, Festival politické písně, nová vlna
|
|
| |
|
|
Roudnické strojírny a slévárny, n. p. a jejich význam pro život místního obyvatelstva v období tzv. normalizace a první fázi transformace
Petracchi, Solange ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit analýzu kulturního a společenského života v městě Roudnice nad Labem za doby tzv. normalizace, jenž pomáhal organizovat místní podnik Roudnické strojírny a slévárny n. p. Práce je zaměřena nejen na kulturní a společenské možnosti zaměstnanců závodu, avšak rovněž na všechny obyvatele města v dané době. Obsah je rozdělen do čtyř částí. V první části je popsána spolupráce podniku s místním Spojeným závodním klubem. V druhé části je rozebrán vývoj sportovní činnosti v celém městě. Třetí část se zabývá akcemi organizovanými výhradně samotným podnikem, zatímco část čtvrtá je zaměřena na možnosti rekreace, které podnik svým zaměstnancům a jejich rodinám poskytoval. Tato část se rovněž věnuje problematice společenského života a volného času těch, kteří se rekreace zúčastnili. Klíčová slova: Roudnické strojírny a slévárny n. p. - normalizace - orální historie - kultura v Roudnici nad Labem - sport v Roudnici nad Labem.
|
|
|
Německo a (versus) Německo. Vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a NDR ve čtyřúhelníku Bonn - Východní Berlín - Praha - Moskva v závěru studené války
Doležal, Jakub ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Obsahem disertační práce jsou vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a NDR v závěru studené války, konkrétně v sedmiletém období mezi začátkem vlády Helmuta Kohla a pádem Berlínské zdi, a to v širší dimenzi uvnitř čtverce Bonn - Východní Berlín - Praha - Moskva. Základním cílem práce je vytvoření komplexní analýzy všech důležitých vazeb a vztahových proměn nejenom mezi západním a východním Německem, ale také mezi dalšími aktéry vymezeného tetragonu. Jejich vývoj byl rekonstruován v prvé řadě díky dlouhodobé práci v archivech, přičemž zásadní důležitost mají dokumenty z archivu ministerstva zahraničních věcí ČR a z archivu bývalé státní bezpečnosti NDR. Termín německo-německé vztahy je ponejvíce omezen na oblast Deutschlandpolitik - oficiální i tajná jednání na nejvyšší úrovni - a vzhledem k rozsahu vzájemných kontaktů také obsahově, když jsou v prvé řadě sledována dvě témata - tzv. osy priority. První představuje oblast ekonomiky, jejíž klíčový význam je rámován dvěma miliardovými půjčkami poskytnutými NDR s garancí spolkové vlády na začátku sledovaného období a celkovou změnou paradigmatu ve vztazích mezi Bonnem, Východním Berlínem a Moskvou na konci osmdesátých let, kdy Spolková republika díky své hospodářské síle na místě hlavního evropského spojence Sovětského svazu vystřídala právě...
|
|
|
Úmyslné a neúmyslné fabulace v orálně-historických výpovědích
Minářová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat tématem, které má za cíl analyzovat výpovědi narátorů z pohledu vědecké psychoanalýzy. Práce se zaměří také na paměť, která stojí u zrodu lidských myšlenek a případné fabulace. Nebude se zabývat pouze striktně danými lžemi, ale také zapomínáním, které stojí za upravováním či nechtěným přikrašlováním pravdy. Diplomová práce se bude snažit docílit toho, do jaké míry je paměť zodpovědná za nepřesnost informací a jak chápat lež, která byla vyřčena za plného vědomí a s jasným úmyslem fabulovat a skrýt skutečnou minulost.
|
|
|
Ekologické proudy v Československu.
Hrubeš, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Novák, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...
|
host ::
RSS.