|
|
Slovensko-italské vztahy 1939-1945
Kubík, Petr ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Němeček, Jan (oponent) ; Ďurica, Milan (oponent)
Diplomatické vztahy mezi první Slovenskou republikou a Italským královstvím se začaly rozvijet po 1 L dubnu 1939, kdy italská vláda uznala slovenskou nezávislost. Od poloviny května 1939 fungovalo slovenské vyslanectví v Římě pod vedením J. M. Zvrškovce, který byl v létě 1940 vystřídán B. Galvánkem. Italský konzulát v Bratislavě řízený F. Lo Farem byl přetvořen na vyslanectví v září 1939. Jeho vedení se ujal hrabě G. Roncalli, vystřídaný v březnu 1942 P. Cortesem. V letech 1939-1943 se slovenskoitalské vztahy všestranně rozvíjely v oblastech diplomacie, obchodu, kultury, propagandy, médií i sportu a zaznamenávaly stále vzestupnou tendenci. Snad jen neuskutečněné návštěvy na nejvyšší úrovni a nedokončená kulturní dohoda vrhají několik stínu na toto jinak pozitiv11Í období rozvoje vzájemných styků. Zlom nastal po italském vojenském a politickém kolapsu v létě 1943. Slovenská republika sice udržovala diplomatické vztahy s nově vytvořenou mussoliniovskou Italskou sociální republikou v severní Itálii pod německou ochranou, ale tyto vztahy svou intenzitou zdaleka nedosahovaly předchozího období. Vydržely sice až do dubna 1945, omezené ovšem jen na základní diplomatické kontakty a skromnou obchodní výměnu. Všechny ostatní plány padly za oběť stále se zhoršující vojenské a politické situaci, k"1erá oba státy...
|
|
|
The Ivan Markovič's personality and his work in the context of the first Czechoslovak Republic
Borbélyová, Dominika ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná dizertačná práca sa venuje doposiaľ opomínanej osobnosti slovenského politika Ivana Markoviča (1888-1944). Cieľom práce je objasnenie politického pôsobenia Ivana Markoviča, analýza jeho ideologického ukotvenia a celkové zvýšenie povedomia o jeho osobe v kontexte česko-slovenských vzťahov prvej polovice 20. storočia. Práca je rozdelená na štyri kapitoly a epilóg, pričom jednotlivé kapitoly sa venujú skúmaniu rôznych časových i tematických kontextov, v ktorých bol Markovič činný. Prvá kapitola práce uvádza výskum do širších súvislostí česko-slovenských vzťahov na pozadí prvých rokov života Markoviča. Druhá kapitola skúma jeho činnosť ako zakladateľa a redaktora časopisu Prúdy v čase pred vypuknutím prvej svetovej vojny. Odbojovým aktivitám v zahraničí v rokoch trvania vojnového konfliktu sa venuje tretia kapitola. Napokon štvrtá kapitola práce sa zaoberá činnosťou Markoviča v Československej sociálnodemokratickej strane robotníckej a jeho pôsobením vo vrcholovej politike medzivojnovej Československej republiky. Epilóg predstavuje posledné roky života Markoviča ako politického väzňa v nacistických koncentračných táboroch a načrtáva ďalšie osudy jeho rodiny. Na výskum rozdielnych kontextov, v ktorých Markovič pôsobil, práca používa metódu kontextuálnej biografie a metódu aplikovania...
|
|
|
Fenomén československého autostopu v 60. letech 20. století
Čejková, Berenika ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem československého autostopu v 60. letech 20. století. Představuje jej jakožto dobový globální jev, přičemž se zaměřuje na jeho "českou verzi". V práci se autorka snaží odpovědět na otázky jaký byl jeho charakter, aktéři, podoby, problémy a jaké podmínky umožnily jeho masový rozvoj v tomto období. Zároveň je blíže představena otázka postavení mládeže coby hlavního aktéra autostopu a její vztah k Československému svazu mládeže. Na příkladu neúspěšné akce organizovaného autostopu jsou v práci představeny nedostatky této organizace. Text je rozdělen do deseti hlavních kapitol. Nejprve je představena definice pojmu autostop. Následně je autostop zasazen do dobového kontextu. V další kapitole je přiblíženo téma médií 60. let, jež byla pro práci hlavním zdrojem. Následuje popis průběhu autostopu a jeho různých podob řazených dle motivace k tomuto způsobu cestování. Samostatná část je věnována rovněž organizovanému autostopu, příčinám, jež k němu vedly, průběhu a jeho nepovedenému konci. Poslední kapitola se zabývá pozicí autostopu v závěru 60. let a nástinem jeho osudů v dalším období. Klíčová slova Autostop, organizovaný autostop, cestování, turistika, volný čas, 60. léta, mládež, socialismus
|
|
|
Politická vize Václava Havla v době jeho československého prezidentství 1990-1992
Libnar, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá názory prezidenta Václava Havla, v letech 1990-1992, na řešení česko-slovenské otázky uvnitř společného státu, dále Havlovým pohledem na důležité mezinárodní otázky a problematiku zakotvení Československa v Evropě a v neposlední řadě jeho názory na průběh ekonomické transformace. Cílem práce je prostřednictvím odborné literatury, ale zejména vlastních textů a projevů Václava Havla a pravidelného rozhlasového pořadu Hovory v Lánech, nastínit politickou vizi Václava Havla ve výše zmíněných oblastech. Česko-slovenská otázka se ukázala jako jedna ze zásadních pro úspěšné fungování společného státu. Zaměstnávala Havla ve vnitřní politice a její neúspěšné řešení se nakonec stalo důvodem jeho abdikace na post prezidenta. Sláva prvního polistopadového prezidenta na mezinárodní scéně byla vskutku neočekávaná a mezinárodní vztahy byly Havlovou doménou, v níž se mnohé z jeho vizí stávaly skutečností. Ekonomická transformace byla důležitým aspektem při přechodu Československa k demokratickému systému s tržní ekonomikou a jako takovou ji Havel nemohl opomenout reflektovat.
|
|
|
Akce "K" a její důsledky na příkladu Tovaryšstva Ježíšova
Řapek, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) V bakalářské práci je zpracováván zásah proti mužským řeholním řádům - tzv. Akce "K" - s jejími důsledky na příkladu Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích v období mezi lety 1948 až 1968. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. V první kapitole je věnována pozornost Tovaryšstvu Ježíšovu, kde je řád představen a nastíněna jeho historie do roku 1948. Druhá kapitola mapuje církevně-politickou situaci v letech 1948 až 1950, která předznamenává Akci "K". Třetí kapitola se věnuje samotné Akci "K" a jejímu uskutečnění. Ve čtvrté kapitole je rozebírán život v centralizačních klášterech, osudy řeholníků v Pomocných technických praporech, přeškolovacích střediscích a charitním domě. Pátá kapitola je věnována řeholníkům v internačním klášteře v Želivě. V šesté kapitole je soustředěna pozornost na proměny církevní politiky státu po Akci "K" až do roku 1956. Sedmá kapitola mapuje trestní postihy řeholníků v období padesátých a šedesátých let a osmá kapitola se zaměřuje na rozptýlení řeholníků ve společnosti - jejich izolaci, tajnému řeholnímu životu, kontaktům se zahraničím, případům spolupráce s režimem a následně snahám o obnovu řádu v roce 1968.
|
|
|
České rozhlasové vysílání pro děti a mládež v období normalizace
Tanclová, Petra ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podobou českého rozhlasového vysílání pro děti a mládež v rámci normalizačního Československého rozhlasu. Režimní ideologie musela být v té době nějakým způsobem přítomna v téměř všech relacích. Hlavním cílem této práce proto je podrobněji zjistit, jakým způsobem byla ideologie v dětské a mládežnické rozhlasové tvorbě přítomna a zda i přes ni mohly vznikat zajímavé a hodnotné pořady, a to nejen v rámci uměleckého programu. Prostřednictvím odborných publikací, různých článků a také písemných a zvukových pramenů z archivu Českého rozhlasu autorka popisuje personální a organizační poměry v Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež (HRDM). Zabývá se samotným vysíláním a jeho ideologicko-výchovným podtextem, a to i skrze příklady speciálních programů k politickým výročím a událostem. Pozornost se věnuje také výjimečným a hodnotným výchovným rozhlasovým akcím pro žáky základních škol. Závěrem autorka konstatuje, že i přes všeobecné působení ideologie, nelze kompletně celý normalizační program pro děti a mládež jednoduše odsoudit. Schopní pracovníci v HRDM nebyli jen mezi těmi, kteří vytvářeli umělecký program, ale též mezi některými redaktory publicistických a výchovných pořadů, kteří se navzdory neustálému ideologickému tlaku snažili vytvářet kvalitní a zajímavé relace či...
|
|
|
Plánování a výstavba Jižního Města
Kundrát, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá plánováním a výstavbou Jižního Města, největšího českého panelového sídliště. Tento pražský sídlištní celek byl komplexně projektován jako soběstačné město a měl svým obyvatelům poskytovat kromě různých typů bydlení také pracovní příležitosti, veškerou občanskou vybavenost, rekreaci či kulturní vyžití. Tato práce si klade za cíl tyto ambiciózní plány analyzovat a na projektu Jižního Města ilustrovat tehdejší představu o ideálním bydlení, městě a místě pro život. Následně se text práce snaží srovnat a konfrontovat původní představy o Jižním Městě s jejich realizovanou podobou a tím ukázat, v jakých kompromisech se počáteční ideály zhmotnily. Dále práce popisuje, s čím se realizace plánů v praxi střetávala, jak výstavba probíhala, čím byla ovlivněna a proč docházelo ke změnám oproti plánům architektů. Na základě toho se práce pokouší objasnit, jací aktéři se na plánování a výstavbě podíleli a kdo o uskutečnění či neuskutečnění architektonických záměrů rozhodoval.
|
|
|
Pohraniční stráž a zánik obcí na Šumavě v padesátých letech 20. století
Novotná, Nikola ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Pohraniční stráž a zánik obcí na Šumavě v padesátých letech 20. století se zabývá způsoby likvidace opuštěných obcí v oblasti Šumavy v padesátých letech 20. století. Úvod práce obsahuje zejména základní vymezení tématu, cílů, použité literatury a archivních pramenů a dosavadní stav výzkumu. V dalších kapitolách je bakalářská práce zaměřena na průběh likvidace obcí, její příčinu a způsob. Dále se vyjadřuje k ostraze státních hranic Československé republiky prostřednictvím ženijně technického zabezpečení a Pohraniční stráže a k ustanovení pohraničního režimu založením zakázaného a hraničního pásma. Práce postihuje též zánik vysídlených obcí pohlcených Vojenským újezdem Dobrá Voda. V závěrečných kapitolách se věnuje konkrétním příkladům likvidací obcí Bučina, Knížecí Pláně, Stodůlky a Hůrka, tedy obcí zaniklých z důvodu vybudování zakázaného a hraničního pásma a z důvodu vybudování vojenského újezdu.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
| |
host ::
RSS.