|
| |
|
|
Smrt Karla Lažnovského jako počátek revize poslání protektorátního novináře
Maxová, Zuzana ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Smrt Karla Lažnovského jako počátek revize poslání protektorátního novináře" se věnuje skupině protektorátních žurnalistů, kteří se po březnové okupaci českých zemí dobrovolně rozhodli pro spolupráci s nacistickým režimem. Sleduje případ smrti aktivistického novináře Karla Lažnovského, který zemřel po audienci u ministerského předsedy Aloise Eliáše v říjnu roku 1941. Tato událost se na několik dní se stala ústředním motivem většiny protektorátních deníků. Na jejich stránkách došlo k výraznému zostření tiskové propagandy a byl významně tematizován novinářský aktivismus, jehož základní principy spočívaly v otevřené kooperaci s německými okupanty a prosazování říšské myšlenky. Noviny popisovaly Karla Lažnovského jako příkladného žurnalistu a stala se z něho jakási ikona novinářského aktivismu. Na základě analýzy článků, které po úmrtí tohoto kolaboranta ve vybraných denících vyšly, podává autorka definici aktivistického novináře. Snaží se tak přispět k lepšímu porozumění způsobům, jakými byla v tehdejších protektorátních novinách prezentována činnost proříšsky orientovaných novinářů, jak byla odůvodňována a jak bylo posuzováno poslání novinářského povolání vůbec.
|
|
| |
|
|
Medializace sebeupálení Jana Palacha v periodikách Rudé právo, Reportér a Zprávy
Kaňková, Kateřina ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce Medializace sebeupálení Jana Palacha v periodikách Rudé právo, Reportér a Zprávy se pokouší na základě analýzy novinových článků ze tří odlišných periodik (Rudé právo, Reportér, Zprávy) ukázat, jakým způsobem vládnoucí ideologie ovlivňuje způsob medializace události. V tomto případě se jedná o protest Jana Palacha proti politické a společenské situaci v Československu po příchodu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Palach se k protestu, jenž měl formu sebeupálení po vzoru buddhistických mnichů v Tibetu, odhodlal v lednu roku 1969. Ukazuje se, že politická situace v té době byla v období jakéhosi přerodu mezi demokracií a totalitou. Ústřední orgán KSČ, deník Rudé právo, totiž zatím příliš necenzuruje a nezkresluje realitu, zachycuje události v podstatě tak, jak běžely, ačkoli vynechává polemiku a texty komentářového typu. To, že jsou články v Rudém právu neutrální, se nám vyjevuje v porovnání s jinými dvěma typy tištěných médií, jimiž v této práci jsou týdeníky Reportér (jako zástupce proreformního, demokratického média) a Zprávy (jako prototyp totalitního média).
|
|
|
Regionální tématická agenda : na příkladu regionu Vysočina
Plachá, Kateřina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Písmo je obrovským vynálezem lidstva. Proces uchopitelnosti, uchovatelnosti a prokazatelnosti myšlenky okamžiku prostřednictvím písma je nesporný. Jsme samozřejmě schopni tento proces provést také pomocí dalších médií, ale váha psaného textu, v souvislosti s doloženým faktem u člověka převažujícího optického vnímání vjemů, je nasnadě. Zabývat se ve své práci textem bylo pro mne jasnou volbou. Pro posouzení tématické agendy novin mého rodného regionu jsem se rozhodla z toho důvodu, že regionální noviny pro mne vždy byly tím nejméně vyhledávaným a v podstatě téměř nevyužívaným zdrojem informací. Ačkoliv si velmi dobře uvědomuji důležitost tiskoviny, která jako "výrobek" vzniká pod přímým vlivem mateřského prostředí výsledného produktu, jako spotřebitel jsem se vždy obracela preferenčně k faktům tiskových zpráv krajského respektive městského úřadu a k zápisům ze zasedání zastupitelstev. Zajímalo mne proto, jaká je ve srovnání s tímto základem, tématická agenda, kterou prezentují noviny. Která témata jsou průchodná a která zůstávají stranou zájmu, jestli se tato témata v průběhu daného časového období nějakým způsobem vyvíjejí a do jaké míry je coby faktického základu využíváno informační práce úřadu. Předpokládám, že některá témata, jež se stávají běžným obsahem materiálů prezentovaných krajským úřadem, nejsou...
|
|
| |
|
|
Časopis Ohníček: kvantitativní obsahová analýza vybraných pozornostních prvků časopisu v období 1950-2001
Semecký, Jiří ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Bakalářská práce "Časopis Ohníček: kvantitativní obsahová analýza vybraných pozornostních prvků časopisu v období 1950-2001" pojednává o zastoupení a významové roli vizuálních pozornostních prvků v prostředí dětského tištěného periodika. Popisuje stručnou historii a kontext vydávání časopisu, a dále se pak, v souvislosti s procesem vyvolání bezděčné a záměrné pozornosti, zabývá aktem smyslového vnímání lidského organizmu, se zaměřením na vnímání vizuální. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy se snaží zachytit vývoj míry plošného zastoupení zvolených, graficky výrazných prvků časopisu, především pak titulků a obrazové složky, které bezprostředně působí na vizuální vnímání příjemce, a které tak disponují největším potenciálem upoutat prostřednictvím orientačně pátracího reflexu jeho neúmyslnou pozornost. Ta se následně, na základě míry naplnění individuálních očekávání a zájmů, může změnit v pozornost záměrnou. Vnější forma jednotlivých příspěvků tak tedy svou vizuální atraktivitou přispívá ke vzbuzení zájmu o jejich obsahovou složku. Vývoj zvolených pozornostních prvků je, za pomoci časových sond, sledován v celém období vydávání uvedeného dětského časopisu.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Obraz smrti Jana Masaryka v českých médiích v letech 1948, 1968/69, 2004
Bobková, Klára ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Cílem mé práce není vznést soud, zda byl Jan Masaryk zavražděn či zda spáchal sebevraždu, ale analyzovat způsob, jakým se o Masarykově smrti psalo v konkrétních novinách v konkrétních letech, respektive, jaký prostor tématu jednotlivé deníky věnovaly a k jakému informativnímu posunu došlo v jednotlivých obdobích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
host ::
RSS.