|
|
Genetic factors in lymphoproliferative malignancies Focus on CHEK2 gene in lymphomas with comparison to distinct solid tumors
Havránek, Ondřej ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Papajik, Tomáš (oponent) ; Veselý, Pavel (oponent)
Genetic factors in lymphoproliferative malignancies. Focus on CHEK2 gene in lymphomas with comparison to distinct solid tumors. MUDr. Ondřej Havránek Abstrakt dizertační práce: Úvod: Gen CHEK2 (checkpoint kinase 2) se významně podílí na regulaci signální kaskády oprav dvouřetězcových zlomů DNA a kromě jiných interaguje i s proteinem p53. U nosičů mutací genu CHEK2 bylo prokázáno zvýšené riziko vzniku řady maligních nádorů, ale jeho vztah k riziku vzniku non-Hodgkinských (NHL) a Hodgkinských (HL) lymfomů není znám. Nejčastějším polymorfismem genu TP53 R72P se u NHL zabývalo několik studií, u HL nebyl zatím zkoumán. Metody: Mutační analýza celé kódující sekvence genu CHEK2 byla provedena u 340 pacientů s NHL a analýza oblasti kódující FHA (forkhead-assodiated) doménu proteinu CHEK2 u 298 pacientů s HL. Výsledky byly porovnány s našimi analýzami CHEK2 u karcinomů prsu, kolorekta a pankreatu. U pacientů s lymfomy byl také určen genotyp polymorfizmu R72P genu TP53. Analýza byla provedena pomocí denaturační vysoce účinné kapalinové chromatografie. Výsledky: Četnost mutací v oblasti kódující FHA doménu genu CHEK2 (exon 2 a 3) byla signifikantně vyšší u pacientů s NHL i HL (19 z 340 - 5,6% a 17 z 298 - 5,7%) než u kontrolní nenádorové populace (19 z 683 - 2,8%; p = 0,03 a 0,04). Alterace v uvedené oblasti zvyšovaly...
|
|
| |
|
|
Biologická diverzita buněk karcinomu mléčné žlázy ve vztahu k citlivosti na protinádorovou léčbu
Netíková, Irena ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Abrahámová, Jitka (oponent)
Biologická diverzita nádorových buněk karcinomu mléčné žlázy byla studována v in vitro podmínkách metodou expozice cytotoxickému působení zevních agens. Pro testování byly nejprve použity primární buňky karcinomů mléčné žlázy a maligních výpotků, individuálně odebrané pro experimentální stanovení chemorezistence po krátkodobé kultivaci s cytostatiky standardním MTT testem. V několika dostupných případech byla sledována relace ke klinickému průběhu nádorového onemocnění. U 4 ze 7 vzorků byla pozorována dobrá korelace s výsledky terapie. Dále bylo MTT testem na buňkách primárních nádorů a na linii EM-G3 zjišťováno, jaký vliv má kombinace dvou cytostatik v jedné kultivační jamce na viabilitu buněk a jaké jsou možnosti chemosenzitizace tamoxifenem. Pro modelové řešení vývoje diverzifikace populace maligních buněk byla využita nová buněčná linie EM-G3, která byla v naší laboratoři zachycená a ustavená z kultivovaného vzorku primárního mamárního nádoru pro MTT test. Buňky linie EM-G3 reprezentují unikátní, spontánně imortalizovanou klonální buněčnou linii, prokazatelně odvozenou z premaligních progenitorů karcinomu prsu a schopnou částečně diferencovat in vivo. Linie byla detailně charakterizována pomocí řady cytologických i molekulárně biologických technik. Mnohobarevná fluorescenční in situ hybridizace...
|
|
| |
|
| |
|
|
Biologické chování a vybrané molekulární charakteristiky epiteliálních buněk propagovaných in vitro z normální a nádorové tkáně mléčné žlázy žen
Krásná, Luboslava ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Křepela, Evžen (oponent) ; Červinka, Miroslav (oponent)
Byla vyvinuta kultivační metoda, která dovoluje pravidelně z normální i nádorové tkáně mléčné žlázy žen získávat a in vitro propagovat heterogenní populace epiteliálních buněk. Metoda využívá feeder-layer tvořený ozářenými 3T3 buňkami, který umožňuje klonální růst i jednotlivých izolovaných epiteliálních buněk. Dosahuje proto vysokého procenta úspěšnosti při zakládání kultur ze vzorků všech velikostí, včetně vzorku získaného perkutánní biopsií tenkou jehlou, jehož objem je 0.01 cm3. Kultivované buňky mají vysokou proliferační kapacitu. Profilem exprimovaných cytokeratinů i expresí EMA a ESA proteinů potvrzují příslušnost к luminální a myoepiteliální frakci epiteliálních buněk mléčné žlázy. V kulturách dochází к diferenciaci buněk, která se projevuje změnou jejich morfologie, změnou exprese proteinů a organizací buněk do třírozměrných struktur. Karcinomy mléčné žlázy jsou tvořeny téměř výhradně buňkami fenotypově shodnými s diferencovanými luminálními buňkami, vyznačujícími se především silnou expresí K19. Popsaný kultivační systém jako první umožnil proliferaci luminálních buněk z normální i nádorové mamární tkáně ve více pasážích in vitro, a to i v přítomnosti myoepiteliálních buněk. Bylo zjištěno, že kultivačními podmínkami lze ovlivnit rovnováhu mezi luminálními a myoepiteliálními buňkami, dočasně...
|
|
|
Kartézské genetické programování v evolučním umění
Veselý, Pavel ; Hyrš, Martin (oponent) ; Petrlík, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím kartézského genetického programování (CGP) v evolučním umění (EvoArt). Text předkládá úvod do problematiky. Dále se zaměřuje na proces návrhu, implementace a testování nové metody, jak CGP v EvoArtu využít. Navržená metoda využívá CGP pro generování 2D vektorové grafiky. Praktickou částí je webová aplikace pro tvorbu EvoArt, která metodu implementuje. V závěru jsou zhodnoceny dosažené výsledky.
|
|
| |
|
|
Postupy pro dosažení vyšší povrchové jakosti ocelových odlitků
Tomková, Jana ; Veselý, Pavel (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je ověřit účinky hliníkového prášku v základním žáruvzdorném nátěru určeného pro odlévání ocelových odlitků do organicky pojených forem. Přítomnost hliníkového prášku v základním nátěru byla posuzována jednak z hle-diska nátěru jako takového, tj. odolnost proti tepelnému šoku, penetrace apod., jednak z hlediska vlivu na tvorbu povrchových vad. Výstupem práce jsou: stanovení optimálního obsahu hliníkového prášku v základním nátěru a statisticky podložená analýza o účincích modifikovaného nátěru z hlediska tvorby vad.
|
|
|
Optimalizace výroby těžkých ocelových odlitků
Pernica, Vítězslav ; Veselý, Pavel (oponent) ; Šenberger, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodikou výzkumu příčin vad u ocelových odlitků vyrobených ve slévárně DSB EURO s.r.o. Cílem bylo optimalizovat výrobní parametry tak, aby se snížil výskyt povrchových vad na odlitcích. V první fázi byly vady identifikovány, popsány a poté zjišťovány mechanismy jejich vzniku, včetně vytyčení hlavních faktorů ovlivňující jejich rozsah. Kvantifikace vad se prováděla měřením obsahů a objemů vydrážkovaných vad. Vedle povrchových vad byl ve větší míře zjištěn výskyt vad porušení souvislosti. Závěrem pak byla na základě uvedených postupů navržena nápravná opatření.
|
host ::
RSS.