|
| |
|
|
Biskupovo obrázkové universum. Pontifikál Renauda de Bar - pražská i cambridgská část
Faktorová, Liza ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce pojednává o dvou částech Pontifikálu Renauda de Bar (ms. XXIII C 120 - Národní knihovna v Praze a ms. 298 - Fitzwilliam Museum v Cambridge), výjimečné liturgické knihy vytvořené mezi lety 1302-1316 pro métského biskupa pocházejícího ze zámožného šlechtického rodu Barů z Lotrinska. Oba rukopisy byly až do nedávné doby vnímány odděleně, ovšem z podrobného srovnání obsahu i výzdoby, která se svým bohatstvím vymyká běžné dobové produkci, jasně vyplývá, že se jedná o dvě části téhož pontifikálu. Výzdoba Pontifikálu Renauda de Bar je jedinečná zejména s ohledem na nepřeberné množství výjevů ilustrujících středověkou liturgii a na velké bohatství droleriových scén. Tato práce se pokouší otevřít k dalšímu bádání rozličná témata, která vyplynula z detailního popisu výzdoby obou částí rukopisu. Zvláštní pozornost je věnována netradičně pojaté obrazové příloze.
|
|
|
Středověká nástěnná malba v hradních kaplích v Čechách
Čechová, Lucie ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Malírsky vyzdobených stredovekých hradních kaplí v Cechách se dochovalo pouze nekolik. Práce se snaží postihnout, a to v pozitivním a prípadne i v negativním smyslu, existenci predevším tematické spojnice jejich výzdoby, vysledovat, zda-li existuje nejaká zobecnitelná typologie jejich malírské výzdoby. Jako specifickou skupinu se jí snaží postihnout i priložený katalog. Hradními kaplemi pak v práci rozumím pouze kaple integrované do organismu stredovekého hradu, nikoliv kaple prilehlé, s hradem pouze sousedící.1 Problematiku nástenné malírské výzdoby hradních kaplí nelze chápat izolovane bez vazby kaple k vlastnímu organismu hradu. Prestože vlastní typologie architektur kaplí není predmetem predkládané práce, je pro hlubší pochopení problematiky malírské výzdoby více než podstatná.2 Architektura je pak v neposlední rade také nositelkou probíraných maleb. Vedle toho nám pevné spojení maleb s konkrétní stavbou a místem nabízí pomerne dobré vodítko k urcení jejich možného objednavatele. Tím snad byl témer vždy práve majitel hradu. V rámci práce si pak bylo treba stanovit horní casovou mez pro probíranou skupinu památek. Pozdne gotické malby lze totiž casto z hlediska slohového klasifikovat i jako malby renesancní, nebot slohový prechod byl prirozene pozvolný a nejednoznacný. Stejne tak nelze stanovit - a...
|
|
|
Martin Antonín Lublinský (1636-1690) jako inventor grafických listů: pohled do barokní grafiky druhé poloviny 17. století
Zelenková, Petra ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce je věnována jednomu z nejvýznamnějším inventorů grafiky druhé poloviny 17. století ve střední Evropě, malíři a kreslíři Martinu Antonínu Lublinskému (1636-1690). Po dlouhá léta pozapomenutý Slezan, usazený od roku 1664 v Olomouci, se během posledního desetiletí octnul v centru uměleckohistorického bádání. Příčinou tohoto zájmu je Lublinského osamocené a v lecčems zakladatelské postavení v domácím moravském malířství a kreslířství 17. století. Především je ale poutavé ikonografické bohatství Lublinského známých děl, jejichž počet neustále narůstá. Cílem mé práce bylo sestavit katalog všech podchytitelných Lublinským navržených rytin a k nim se vážících kreseb a současně je důkladně interpretovat. Jednotlivá katalogová hesla jsou podrobně ikonograficky analyzována, je objasněn objednavatelský, historický a uměleckohistorický kontext. Katalog obsahuje v první řade univerzitní teze, které představují těžiště Lublinského tvorby invetora. Dále jsou pojednány Lublinským navržené frontispisy a knižní ilustrace, devocionální grafické listy, portréty a církevní znakové kalendáře. Jako kuriosum v katalogu figurují Lublinského dvě vlastní grafické realizace. Krom toho katalog doplňuje oddíl věnovaný Lublinského předlohovým kresbám a návrhům pro rytiny. Katalog uzavírá soupis ztracených a hypotetických děl. Na...
|
|
|
Jan Antonín Quitainer (1709-1765)
Petříková, Eva ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Jan Antonín Quitainer patří mezi velice důležité pozdně barokní sochařské osobnosti, jejichž tvorba zdobí četné kostelní interiéry v Praze a dotváří tak specifický kolorit pražského pozdně barokního období. Přestože jsem se pokusila několik atribucí zpochybnit nebo vyvrátit, domnívám se, že na základě poměrně četné řady archivně doložených prací a věrohodně připsané tvorby můžeme zřetelně vystihnout a definovat jeho umělecký profil. Jan Antonín Quitainer patřil mezi produktivní a vysoce kvalifikované umělce, jemuž prokazovaly důvěru velice významné řeholní řády sídlící zejména v Praze. Quitainer zhotovil pro jednotlivé instituce nejvýše tři realizace spočívající v dekoraci oltářů a kazatelen, proto za jeho výhradního zaměstnavatele můžeme považovat strahovské premonstráty, pro něž postupně zdobil téměř po dvacet let exteriér a interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie, klášterní areál a jeho bezprostřední okolí. Quitainerův osobitý stylový profil lze specifikovat jako důmyslnou a nevšední syntézu realisticky cítěné figury, založenou na věrohodně modelovaných tělesných partiích, s estetizací celku, která spočívá v jemném vykreslení detailů a tváří, v eleganci póz a vysoce ušlechtilých gestech. Jeho sochařský projev zcela jistě ovlivnilo působení v dílně staršího Quitainera, jehož můžeme zařadit do širšího...
|
|
|
Sváteční Kristus
Záruba - Pfeffermann, Josef ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Obraz Svátečního Krista je ikonografickým typem, který se již stal pevnou součástí ikonografických lexikonů jako velmi vzácná a neobvyklá forma pozdně-středověkého Mahnbildu1. Je tvořen centrálně umístěnou figurou Krista nebo alegorické postavy a okolo bývají rozloženy různé pracovní nástroje nebo pracující postavy. Kristus je v některých případech pracovními nástroji zraňován. V ikonografických lexikonech byl tento typ definován jako zvláštní typ obrazu, který byl užíván jako osvětný prostředek prosazující svěcení svátků a dodržování svátečního klidu. Toto jasné přiřazení k určitému významu je v krátkém pojednání slovníkového hesla nezbytné. Aniž bych tuto funkci zpochybňoval, snažím se doložit větší významovou šíři. Sváteční Krista spojuji také s eschatologickými představami, které ostatně s ideologií sedmého dne velmi těsně souvisí. Spojení Krista a řemeslných nástrojů se snažím vysvětlit jako sociálně velmi důležitý symbol laicisace křesťanské víry. V práci nejprve rozvíjím rostoucí význam vizuální zbožnosti a tělesného následování Krista pro kulturu třináctého století. Tímto přehledem ukazuji na stručnou rekapitulaci vývoje eucharistické úcty a františkánského konceptu Imitatio Christi. Nejdynamičtější rozvoj této kultury se vázal především na klášterní prostředí a na kulturu privátní kontemplace. Pro...
|
|
|
Lexikon biblické ikonografie
Royt, Jan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
Práce zahrnuje celou šíři biblických námětů řazených abecedně, počínaje Stvořením světa až po knihu Zjevení s. Jana - Apokalypsu. Vedle vlastních příběhů Starého i Nového zákona jsou představeny i významné osobnosti Starého a Nového zákona. Zařazena byla také hesla inspirovaná apokryfními knihami Starého a Nového zákona, hesla poukazující na vztah Starého a Nového zákona (např. Typologie) či hesla s biblickou výpovědí související. Každé heslo je profilováno tak, že je v něm uveden stručný příběh biblické události, líčený s přihlédnutím k jeho reflexi ve výtvarném umění. V textu hesla jsou vedle příslušných biblický citací odkazy na apokryfní literaturu, na výklady církevních autorit a dále příklady děl světového a českého umění.
|
|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
|
|
Dvě bavorské piety na pozadí uměleckých a historických vztahů Bavorska a Čech ve 2. polovině 14. a na počátku 15. století
Kvapilová, Ludmila ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Viděli jsme, že kompozičním a motivickým východiskem piet v Landshutu, Mnichově a Hagelstadtu byly horizontální piety 70. a 80. let 14. století. Piety v kostele St. Blasius v Landshutu a v kostele Panny Marie v Mnichově navazují na starší české horizontální piety přímo a nelze vyloučit, že vznikly ve stejné huti. Sídlem hutě byla s největší pravděpodobností Praha. Vzhledem k vyzrálé krásnoslohé typice tváří hagelstadtské piety a vzhledem k řadě zjednodušení a nepochopení v drapérii a ve výstavbě sochy je třeba v jejím případě počítat s větším časovým odstupem od základní skupiny horizontálních piet a s možností vzniku v jedné z domácích bavorských hutí. Dvě mnichovské sochy, pietu v kostele Panny Marie a pietu ze Seeonu, spojují gesta, typ Mariina obličeje blízký tvářím ženských postav Mistra Třeboňského oltáře, výstavba trůnu a téměř shodná kružba postranic. Na druhé straně představují piety v Bavorském národním muzeu a v kostele Panny Marie dva odlišné kompoziční typy a dva stupě vývoje krásnoslohé piety. Pieta v mnichovské Frauenkirche je starší. Uzavřenou kompozicí, robustnějším Kristovým tělem a fyziognomií tváří ještě velmi připomíná horizontální piety. Seeonská pieta patří k výše uvedeným pokročilým rysům vrcholné fázi krásného slohu.
|
host ::
RSS.