Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jan Antonín Quitainer (1709-1765)
Petříková, Eva ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Jan Antonín Quitainer patří mezi velice důležité pozdně barokní sochařské osobnosti, jejichž tvorba zdobí četné kostelní interiéry v Praze a dotváří tak specifický kolorit pražského pozdně barokního období. Přestože jsem se pokusila několik atribucí zpochybnit nebo vyvrátit, domnívám se, že na základě poměrně četné řady archivně doložených prací a věrohodně připsané tvorby můžeme zřetelně vystihnout a definovat jeho umělecký profil. Jan Antonín Quitainer patřil mezi produktivní a vysoce kvalifikované umělce, jemuž prokazovaly důvěru velice významné řeholní řády sídlící zejména v Praze. Quitainer zhotovil pro jednotlivé instituce nejvýše tři realizace spočívající v dekoraci oltářů a kazatelen, proto za jeho výhradního zaměstnavatele můžeme považovat strahovské premonstráty, pro něž postupně zdobil téměř po dvacet let exteriér a interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie, klášterní areál a jeho bezprostřední okolí. Quitainerův osobitý stylový profil lze specifikovat jako důmyslnou a nevšední syntézu realisticky cítěné figury, založenou na věrohodně modelovaných tělesných partiích, s estetizací celku, která spočívá v jemném vykreslení detailů a tváří, v eleganci póz a vysoce ušlechtilých gestech. Jeho sochařský projev zcela jistě ovlivnilo působení v dílně staršího Quitainera, jehož můžeme zařadit do širšího...
Jan Antonín Quitainer (1709-1765)
Petříková, Eva ; Royt, Jan (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
Jan Antonín Quitainer patří mezi velice důležité pozdně barokní sochařské osobnosti, jejichž tvorba zdobí četné kostelní interiéry v Praze a dotváří tak specifický kolorit pražského pozdně barokního období. Přestože jsem se pokusila několik atribucí zpochybnit nebo vyvrátit, domnívám se, že na základě poměrně četné řady archivně doložených prací a věrohodně připsané tvorby můžeme zřetelně vystihnout a definovat jeho umělecký profil. Jan Antonín Quitainer patřil mezi produktivní a vysoce kvalifikované umělce, jemuž prokazovaly důvěru velice významné řeholní řády sídlící zejména v Praze. Quitainer zhotovil pro jednotlivé instituce nejvýše tři realizace spočívající v dekoraci oltářů a kazatelen, proto za jeho výhradního zaměstnavatele můžeme považovat strahovské premonstráty, pro něž postupně zdobil téměř po dvacet let exteriér a interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie, klášterní areál a jeho bezprostřední okolí. Quitainerův osobitý stylový profil lze specifikovat jako důmyslnou a nevšední syntézu realisticky cítěné figury, založenou na věrohodně modelovaných tělesných partiích, s estetizací celku, která spočívá v jemném vykreslení detailů a tváří, v eleganci póz a vysoce ušlechtilých gestech. Jeho sochařský projev zcela jistě ovlivnilo působení v dílně staršího Quitainera, jehož můžeme zařadit do širšího...
Jan Antonín Quitainer (1709-1765)
Petříková, Eva ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Jan Antonín Quitainer patří mezi velice důležité pozdně barokní sochařské osobnosti, jejichž tvorba zdobí četné kostelní interiéry v Praze a dotváří tak specifický kolorit pražského pozdně barokního období. Přestože jsem se pokusila několik atribucí zpochybnit nebo vyvrátit, domnívám se, že na základě poměrně četné řady archivně doložených prací a věrohodně připsané tvorby můžeme zřetelně vystihnout a definovat jeho umělecký profil. Jan Antonín Quitainer patřil mezi produktivní a vysoce kvalifikované umělce, jemuž prokazovaly důvěru velice významné řeholní řády sídlící zejména v Praze. Quitainer zhotovil pro jednotlivé instituce nejvýše tři realizace spočívající v dekoraci oltářů a kazatelen, proto za jeho výhradního zaměstnavatele můžeme považovat strahovské premonstráty, pro něž postupně zdobil téměř po dvacet let exteriér a interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie, klášterní areál a jeho bezprostřední okolí. Quitainerův osobitý stylový profil lze specifikovat jako důmyslnou a nevšední syntézu realisticky cítěné figury, založenou na věrohodně modelovaných tělesných partiích, s estetizací celku, která spočívá v jemném vykreslení detailů a tváří, v eleganci póz a vysoce ušlechtilých gestech. Jeho sochařský projev zcela jistě ovlivnilo působení v dílně staršího Quitainera, jehož můžeme zařadit do širšího...
Transmisní mechanismus měnové politiky Federálního rezervního systému
Petříková, Eva ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vztahů uvnitř transmisního mechanismu měnové politiky Federálního rezervního systému (FEDu), tedy především zda nominální úroková sazba a potažmo peněžní zásoba ovlivňují reálný hrubý domácí produkt,a zda tyto veličiny dokáží spolehlivě predikovat domácí produkt. Testován je rovněž monetaristický předpoklad o neutralitě peněz v dlouhém období. Předmětem práce je také test Grangerovy kauzality mezi sledovanými řadami, stejně tak jako analýza "Impuls-reakce", která vypovídá o tom, jakou reakci v jedné časové řadě vyvolá impuls v jiné časové řadě v systému, ve kterém je více časových řad. Analýza bude provedena na čtvrtletních časových řadách reálného hrubého domácího produktu, peněžního agregátu M2, sazby federálních prostředků a míry inflace ve Spojených státech amerických v období od roku 1955 do roku 2007. Ekonometrická analýza bude provedena prostřednictvím programu GiveWin a vztahy mezi zkoumanými časovými řadami budou sledovány v rámci vícerozměrného modelu vektorových autoregresí (VAR).

Viz též: podobná jména autorů
1 PETŘÍKOVÁ, Edita
2 Petříková, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.