|
|
Integrace republikánské politické teorie: konceptuální přístup
Halamka, Tomáš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Republikánská politická teorie bývá často rozdělována na neo-římský a neo-athénský republikanismus. Obě varianty chápané odděleně však poskytují pouze úzký a nekompletní obraz republikanismu, který přichází o řadu významných teoretických vhledů. Předkládaná práce naopak přichází s tezí, že z historického i teoretického hlediska může být přesnější a přínosnější chápat neo-římský a neo-athénský proud jako dvě větve jednotné a integrované republikánské tradice. Práce začíná metodologickou diskusí otázky, jakým způsobem může být integrované pojetí republikanismu zformulováno, a vysvětluje důvody svého příklonu ke konceptuálnímu přístupu a k volbě morfologicky orientované metodologie Michaela Freedena. Práce dále pátrá po nejranějších dochovaných formulacích republikánských konceptů ve starověkém Řecku a Římě a diskutuje jejich vzájemné podobnosti a rozdíly. Poté přesouvá pozornost na vývoj těchto konceptů v období klasického republikanismu v renesanční Itálii, raně novověké Anglii a Americe 18. století. Následně jsou analyzovány nejvýznamnější artikulace současného neo-římského a neo-athénského republikanismu. Poslední kapitola shrnuje a syntetizuje nejvýznamnější zjištění: (1) Existence dvou separátních narativů neo- římského a neo-athénského republikanismu nebyla prokázána ani ve starověku, ani v...
|
|
|
Vláda duchovní v díle Josefa Ludvíka Fischera
Ťoupalík, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce přezkoumává kladnou odpověď, tradovanou v sekundární literatuře, na otázku, zda J. L. Fischer byl demokratem a teoretikem demokracie. Některé prvky autorovy tvorby však mohou budit určité pochyby, které existující literatura k tématu nedokáže adekvátním způsobem rozptýlit. Těžištěm této práce se proto stává vypracování návrhu nové interpretace skladebné filosofie z doby před II. světovou válkou na základě sledování "krvavé disjunkce" autora mezi předmětnou a klerickou intencí. Navržený interpretační klíč nám dovolil vyrovnat se s jinak až dosud pro 'čtenáře z vnějšku' nepřeklenutelnými rozpory v díle J. L. Fischera. Toto dílo interpretujeme s přihlédnutím k autorově specificitě jako autorův-aktérův tvořivý výraz, jehož vnitřní významovou strukturu nelze redukovat výhradně na teoretickou složku - dle kategorií normální vědy - a bez přihlédnutí k silným filosofickým, uměleckým i charismatickým ambicím tvůrce. Práce sleduje naznačené rozměry skladebné filosofie a existenciální zápas, který ji přes prolamující se vnějškovou rozpornost sceluje. Výklad rozporů vyvolaných hlubší koherencí je konečně naším interpretačním klíčem k odpovědím na nastíněné otázky. Práce se uzavírá přitakáním dvojí kladné odpovědi, upozorňuje však na fakt, že autorova teorie demokracie imploduje ve...
|
|
|
František Palacký a vliv britského myšlenkové tradice na jeho dílo a myšlení
Kyllar, Václav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Úkolem práce bude podrobná analýza díla Františka Palackého s důrazem na jeho politické myšlení. Tato analýza proběhne za pomoci srovnání s britskou myšlenkovou tradicí, kterou budou zastupovat vybraní myslitelé, s nimiž přišel František Palacký do styku a na základě jejichž myšlenek profiloval své dílo a základní koncepty jeho pozdější politické praxe. Analýza předpokládá jak zevrubnou znalost díla Františka Palackého, tak jeho britských protějšků a celkového filosofického, kulturního a politického prostředí, ve kterém se Palacký stal přední osobou českého národního obrození. Hlavní část práce se zaměří na rozbor stěžejních textů Františka Palackého a britských spisovatelů, kteří na něj měli zásadní vliv. Tento vliv podrobně popíšeme a zhodnotíme v kontextu základních konceptů, které Palackého dílo v jeho celistvosti charakterizují. Touto analýzou se pokusíme prohloubit naše pochopení českého politického myšlení, Františka Palackého a jeho odkazu. Metodologicky bude práce odrážet mezioborový charakter Palackého díla i přes své zakotvení v politickém myšlení bude pracovat s pojmoslovým studií národa, národního obrození a do jisté míry i estetiky a historiografie. Hlavní metodou práce bude textová analýza vybraných zrojů. Autor bude pracovat najmě s primárními texty F. Palackého, ale i s řadou...
|
|
|
Liberální institut a jeho role v etablování neoliberalismu po roce 1989
Medvíď, Martin ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem bakalářské práce je Liberální institut a jeho vliv na utváření ideologie pravicových politiků a stran po listopadu 1989. Předmětem zájmu bude vztah mezi Liberálním institutem jako aktérem a vládou či politickými stranami s cílem zjistit, nakolik byl Liberální institut důležitým účastníkem procesu, díky němuž se z okrajové teorie neoliberalismu stal klíčový prvek ideologie vlády Občanské demokratické strany a premiéra Václava Klause. Liberální institut byl jedním z prvních think tanků v českém prostředí, k jehož zkoumání budou využity metody, jež umožní popsat jeho chování během ekonomické, potažmo demokratické transformace. Bakalářská práce bude rozdělena na dvě části. V teoretické části bude vyložen neoinstitucionalistický pohled na instituce a popsán Liberální institut jako aktér v politickém procesu. Osvětleny budou důvody pro založení Liberálního institutu, jaké byly jeho cíle, kdo ho zakládal a jaká byla jeho role ve veřejném prostoru. Půjde o druh instituce, která do vzniku Liberálního institutu v české politice neexistovala. Následovat bude praktická část, kde na několika případech (např. zákony o privatizaci nebo liberalizace cen) půjde o to zjistit, nakolik byl Liberální institut důležitým činitelem a jak se při tom institutu dařilo politicky etablovat ideologii neoliberalismu....
|
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
|
Max Weber o vztahu protestantské etiky a kapitalismu
Svita, Maksim ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Práce se zaměří na Weberovu teorii modernizace, která yvchází z teze o spojení protestantské etiky a kapitalismu, jak ji vyložil v pojednání "Protestanská etika a duch kapitalismu". Ve weberovské teorii modernizace se určujícím faktorem ekonomického a politického rozvoje stává kultura, právě tzv. "protestantská etika" byla podle Webera jednou z nejdůležitějších příčin rychlého rozvoje kapitalismu ve státech západní Evropy. Tato etika vychází z luteránského pochopení "povolání" a kalvinismu a opírá se o specifickou interpretaci konceptu nitrosvětská askeze. Weberova vize modernizace vyvolala hodně sporů a kritiky většinou proto, že se omezovala na kulturní podmínky západní Evropy a nebrala v úvahu vývoj v jiných neevropských státech. V průběhu své práce budu postupně probírat různorodou kritiku weberovského pochopení procesu modernizace tematizující vztah mezi kapitalismem a protestantskou etikou. Metodou pro tento výzkum proto byla zvolena analýza různých textů, knižních pramenů i jiných moderních kritických spisů poukazujících na volnější a různorodější vztah procesu modernizace s kulturními a hodnotovými vzorci chování. V závěru práce zkusím odpovědět na otázku, nakolik lze kulturní podmínky vhodné pro modernizaci a rozvoj kapitalismu vázat na protestanskou etiku.
|
|
|
Koncept sovětského lidu po XX. sjezdu KSSS jako součást sovětské ideologie a jeho politický význam v procesu destalinizace
Popova, Victoria ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Koncept sovětského lidu byl vždy součástí sovětského politického mýtu, ovšem po dobu existence sovětské moci se zásadně měnil jeho význam. Předmětem zkoumání bude změna významu konceptu sovětského lidu v procesu destalinizace po XX. sjezdu KSSS za Chruščevovy éry, kdy se stal ideologickou oporou budování sovětského právního státu a zároveň zůstal důležitou součástí komunistického politického náboženství. Mluvilo se jak o potřebě socialistické zákonnosti, tak se rovněž hlásalo, že ještě tato generace bude žít v komunismu. Zkoumání se tedy zaměří na ideologii komunistického režimu, která bude nahlížena jako politické náboženství, a předmětem zájmu budou praktické změny v institucích, zákonech, projevech politiků i ve veřejném prostoru, k nimž vedlo užívání nového konceptu sovětského lidu, který byl zbaven významového spojení se stalinskou teorií třídního boje a zostřování třídních rozporů. Klíčová slova: sovětský lid, politické náboženství, sakralizace politiky, Stalin, Chruščov, destalinizace
|
|
|
Individualismus Emanuela Rádla v jeho pojetí sporu Čechů s Němci
Pošvářová, Viktorie ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o individualistickém myšlení českého biologa a filosofa Emanuela Rádla a vysvětluje myslitelovo zaměření na aktivitu a odpovědnost každého člena státu. V práci je postupně shrnuta Rádlova metodologie a zásadní historické, politické a filosofické myšlenky. Z nich je vytvořen koncept Rádlova ideálního jedince, který je začleněn do řešení národnostního konfliktu v Československu. Problémy nového státu jsou pomocí Rádlovy metodologie vymezeny do tří specifických krizí a jejich řešení je naznačeno filosofovým konceptem národa jako politického programu "do budoucnosti". Rádlovy myšlenky jsou v práci komparovány s koncepty liberalismu a teorií společenských smluv.
|
|
|
Hannah Arendtová o demokracii
Těmín, Kristián ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifickým problémem positivního politického zřízení v díle Hannah Arendtové. Positivní politický projekt však nikdy nebyl hlavním tématem její práce. Arendtová spíše reflektuje jednotlivé politické fenomény od dob klasické antické polis až do doby moderních masových společností 20. století. Arendtová předpokládá že jedna z podmínek lidské existence je jednání čili politická aktivita. Tato aktivita však potřebuje specifický prostor pro možnost vyjevení své podstaty. Zároveň tato aktivita předpokládá rovnost jednajících. Tyto předpoklady ale byly znetvořeny během rozmachu masové společnosti. Tato práce zkoumá pozitivní politický projekt Hannah Arendtové, který stojí jako lék či prostředek k nápravě pokřiveného politického prostoru. Nejprve se v práci zabýváme teorií svobody u Arendtové. Tu srovnáváme s teorií I. Berlina. Dále se zabýváme konceptem jednání a vysvětlujeme, proč byl pokřiven během modernity. Nakonec ukazujeme, proč lze označit politický projekt Arendtové za demokratický. Identifikujeme v něm dva momenty (moment deliberace a moment participace), které jsou esenciální pro porozumění samotnému zřízení. Dále se zabýváme problémem elit, který je v jejím díle explicitně obsažen. Představujeme interpretaci, která se opírá o článek J. C. Isaaca, který rozumí...
|
|
|
Presumpce viny u vysoce postavených politiků jako politický fenomén
Frankeová, Anna ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První částí je část teoretická. V této teoretické části se věnuji teoriemi řečových aktů autorů J. L. Austina a J. R. Searleho. Tyto teorie jsou stěžejní pro pochopení hlavní metodologické teorie, ze které později vycházím v části praktické, Quentina Skinnera. V neposlední řadě v teoretické části také definuji právní fenomén presumpce neviny, ze kterého vychází zkoumaný politický fenomén presumpce viny, kterou se zabývá praktická část bakalářské práce. Druhou polovinu práce tvoří část praktická. V této části analyzuji tři reálné případy z naší nedávné politické historie. Prvním takovýmto případem bude vývoj pojetí presumpce viny u Miloše Zemana, který jako první tento pojem začal užívat a vnesl ho do běžného politického žargónu. Dále pak budu zkoumat politické kauzy politiků Stanislava Grosse a Andreje Babiše. V závěru své práce potvrdím, či vyvrátím svoji hypotézu. Klíčová slova: Presumpce neviny, presumpce viny, teorie řečových aktů, performativní role jazyka, právní stát, demokratické hodnoty
|
host ::
RSS.