|
| |
|
|
Aktivní naslouchání v dlouhodobých partnerských vztazích
Teclová, Michaela ; Kalousová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Aktivní naslouchání je v současnosti často zmiňovaným pojmem. V dostupné literatuře se však nevyskytuje konsenzus, pokud jde o jeho definici, ani jednotný pohled na jeho roli v dlouhodobých partnerských vztazích. Tato práce přináší ve své první části přehled jednotlivých přístupů ke konceptu aktivního na- slouchání. Je zde patrné, že napříč odbornou literaturou nepanuje vždy přesná shoda a někteří autoři si pojem mnohdy definují sami vlastním způsobem. Většina definic však obsahuje několik společných prvků, a to zaprvé komu- nikace neverbální angažovanosti a bezprostřednosti, zadruhé parafráze pro- jevu mluvčího a zatřetí kladení takových otázek nebo vět, které povzbudí mluvčího tak, aby následně ještě více rozvinul své sdělení nebo projevil své pocity. Dále je dáván důraz na projevení empatie a přijetí nejen verbálních, ale i neverbálních projevů mluvčího. V další částech se přes specifikaci dlouho- dobých partnerských vztahů, dostává práce k porovnání studií zaměřených na posouzení vlivu aktivního naslouchání na dlouhodobé partnerské vztahy. Po- kud jde o partnerský konflikt, autoři článků se neshodují ve svých závěrech a bylo by nutné replikovat původní výzkumy nebo...
|
|
|
Faktory asociované s diskrepancí mezi sebehodnocenou a hodnocenou atraktivitou
Benešová, Dominika ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Hodnocení vlastní atraktivity hraje významnou roli např. v míře prožívané životní spokojenosti (well-beingu) nebo při výběru partnera. U některých jedinců se ale jejich sebehodnocení neshoduje s tím, jak jsou hodnoceni ostatními, což může být znakem podceňování nebo přeceňování své atraktivity. Tato bakalářská práce proto představuje mechanismy, které mohou k nesouladu mezi sebehodnocením a hodnocením atraktivity vést, a také individuální faktory, které míru tohoto nesouladu moderují. Literárně přehledová část nejprve popisuje obecné mechanismy, které vedou ke zkreslení sebehodnocení v rovině motivace, kognice a emocí. Poté představuje zkreslení, která vznikají při percepci vlastního těla. Následně shrnuje zjištění dosavadních výzkumů o nesouladu mezi sebehodnocenou a hodnocenou atraktivitou. V poslední části se zaměřuje na psychologické faktory, které mohou být asociované s rozdílnou mírou tohoto nesouladu. Součástí práce je také návrh výzkumu, který navazuje na literárně přehledovou část a jehož hlavním cílem je testovat hypotézy o roli představených individuálních faktorů (sebevědomí, narcismus, nespokojenost s tělem) v projevené míře nesouladu mezi sebehodnocením a hodnocením atraktivity. Empirické doklady pro vysvětlení vzniku tohoto nesouladu jsou zatím velmi limitované, v závěru proto práce...
|
|
|
Asortativní párování u člověka.
Štěrbová, Zuzana ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Výběr partnera není náhodný. Nenáhodné (asortativní) párování může být pozitivní (homogamie), kdy lidé preferují a vybírají si partnery se soběpodobnými charakteristikami, nebo negativní (heterogamie, komplementarita), kdy naopak preferují charakteristiky soběodlišné. Více než sto let výzkumu ukázalo, že v párování se významně častěji uplatňuje princip homogamie. Předložená práce má dva hlavní cíle. Zaprvé, kriticky shrnout současný stav poznání v oblasti pozitivního nenáhodného párování (konkrétně empirickou podporu, faktory ovlivňující homogamii, mechanismy jejího vzniku, vztahové a genetické dopady a metodická úskalí výzkumu). Přiložené teoretické práce se zabývají dalšími mechanismy nenáhodného párování (homogamie, imprinting-like efekt, heterogamie, komplementarita). Zadruhé, testovat nenáhodné párování u ideálních (preference) i skutečných (reálný výběr) partnerů v závislosti na pohlaví, sexuální orientaci (heterosexuální a neheterosexuální) a populaci (Brazílie a Česká republika). Výsledky přiložených studií ukázaly, že při výběru partnera se uplatňuje princip homogamie, a to nezávisle na pohlaví a populaci. V případě sexuální orientace byla silnější homogamie nalezena u heterosexuálních než homosexuálních partnerů, nicméně preference pro homogamii se v závislosti na sexuální orientaci...
|
|
|
Vliv nevlastních členů rodiny na osobnost člověka
Chrenová, Karolína ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce je svým charakterem zaměřena na problematiku fenoménu doplněných a nevlastních rodin. Práce poskytuje základní vhled do komplexní problematiky vztahů v těchto rodinách, a pojednává o způsobech, jakými můžou vztahy mezi nevlastními členy rodin ovlivňovat vývoj osobnosti člověka. Pozornost je věnována evolučně- psychologickým teoriím, které se zabývají rodičovstvím a sourozenectvím. Tyto teorie zároveň slouží k nastínění evolučních příčin vzniku některých problémů ve vztazích mezi nevlastními členy rodiny. Formou obecných charakteristik rodinných příslušníků a dynamiky rodin shrnuje práce poznatky odborníků s psychologickou praxí. Tato práce vychází z komplexnějšího náhledu na rodinný systém se zaměřením nejen na vztah mezi nevlastním dítětem a nevlastními rodiči, ale i na vztah nevlastních sourozenců a prarodičů. Výsledky jsou zkoumány zejména s ohledem na to, jak kvalita těchto vztahů ovlivňuje na aspekty osobnosti, manželský a partnerský život jedince a jeho studijní schopnosti. Klíčová slova rodina, doplněná rodina, náhradní rodina, nevlastní otec, nevlastní matka, nevlastní sourozenci, prarodiče, rodičovská péče, osobnost, manželství, partnerství, sourozenecká rivalita, evoluční psychologie
|
|
|
Imprinting-like efekt a homogamie v temperamentu
Dachsová, Kristýna ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Ve výběru partnera se kromě principu homogamie (soběpodobnost) uplatňuje také imprinting-like efekt (podobnost partnera a rodiče opačného pohlaví). Mezi rodiči a partnery i mezi partnery samotnými byla nalezena podobnost v celé řadě charakteristik (např. věk, rysy ve tváři či osobnostní rysy). Hlavním cílem předložené práce bylo testovat, zda se lidé párují na základě soběpodobnosti a/nebo podobnosti s rodičem opačného pohlaví v temperamentu a zda by mohla mít podobnost dopad na partnerskou a sexuální spokojenost. Současně jsme testovali, jak souvisí temperament měřený pomocí dotazníku s jeho behaviorálním (psychomotorické tempo) a fyzickými markery (tělesná výška, váha a BMI). Studie se zúčastnilo celkem 91 respondentů (48 žen a 43 mužů), se svými partnery a rodiči opačného pohlaví. Všichni respondenti vyplnili dotazník EAS (Emotional, Activity and Sociability Survey) měřící temperament (emocionalitu, aktivitu, sociabilitu a stydlivost), poskytli nahrávku psychomotorického tempa (behaviorální marker temperamentu) a uvedli svoji výšku a váhu (fyzické markery temperamentu). Výsledky ukázaly, že oproti očekávání souvisí temperament měřený pomocí dotazníku s psychomotorickým tempem a fyzickými charakteristikami pouze slabě. Dále jsme zjistili, že se partneři vzájemně podobali pouze v jedné...
|
|
|
Evoluční teorie homosexuality
Fořt, Jakub ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá mužskou homosexualitou z evolučního hlediska. V první části poskytuje přehled poznatků o genetickém a imunologickém původu homosexuality u muže, které následně slouží jako teoretický základ pro hlavní část práce. Vzhledem k tomu, že homosexuálové zanechávají méně potomstva než heterosexuálové, je na místě si položit otázku, jakými mechanismy je mužská homosexualita v populaci udržována a jaký by případně mohl být její evoluční význam. Práce shrnuje pět nejvlivnějších teorií, které byly zkonstruovány za účelem zodpovězení této otázky. Práce rovněž uvádí a kriticky hodnotí výsledky empirických výzkumů, které podporují jednotlivé teorie, či svědčí proti nim.
|
|
|
Aktivní vliv rodičů na výběr partnera
Šípková, Kristýna ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Specifikum lidského partnerského výběru je, že se ho neúčastní pouze samotný jedinec, ale i jeho rodiče či jiní příbuzní. Do určité míry tak lze hovořit o skupinovém výběru partnera. Vliv rodičů na výběr partnera může být pasivní (např. dědění preferencí) nebo aktivní (např. zabraňování stýkání). Hlavním cílem předložené práce je kriticky zhodnotit dosavadní studie zabývající se aktivním vlivem rodičů na výběr partnera jejich potomků v závislosti na pohlaví a na kultuře. Preference rodičů a samotných potomků ovšem nemusejí být vždy v plném souladu, což vede k vzájemným konfliktům. Těm se obě strany snaží předcházet manipulačními taktikami (např. poskytnutí/neposkytnutí zdrojů). Míra vlivu, jaký mohou rodiče na výběr partnera svého potomka uplatnit, se odvíjí od typu společnosti a kultury, která jim dává různá práva a možnosti do výběru zasahovat. V industriálních společnostech bývá vliv spíše nepřímý, naopak v neindustriálních společnostech se uplatňuje přímá kontrola výběru. Práce se v neposlední řadě z proximátního a ultimátního hlediska zabývá otázkou, proč mají rodiče "zájem" kontrolovat výběr partnera svých potomků.
|
|
|
Haptika jako prostředek interspecifické komunikace mezi psem domácím (Canis lupus familiaris) a člověkem
Jurásková, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Haptika je nedílnou součástí interspecifické komunikace probíhající mezi psem a člověkem, patří však mezi málo studovaná témata. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o taktilních prostředcích, kterými pes a člověk disponují, a které využívají ke vzájemnému sdělování informací. Vysoká úroveň interspecifické komunikace těchto dvou druhů je v živočišné říši unikátní. Mezi evolučními procesy, které tento rozvoj umožnily, vyniká především domestikace. Jejím výsledkem byly změny, díky kterým pes v porozumění lidským signálům předčí i primáty. Vzhledem k tomu, že jak člověk, tak pes v intraspecifické komunikace haptiku využívají, rozvinul se tento způsob komunikace i v rámci vzájemných interakcí. V této práci jsou charakterizovány jednotlivé typy signálů a jejich význam. Na plnohodnotný rozvoj taktilní komunikace má vliv i ontogeneze psa, taktilní signály se objevují postupně a fyzický kontakt s člověkem pes v určitém období přijímá lépe. Taktilní signály mají své místo v každodenní komunikaci i při profesionálním výcviku. Doteky lze využít jako pozitivní i negativní reinforcer. Dotek může u psa vyvolat stres, ale je-li přijímán pozitivně, pak dokáže stresovou reakci nao pak zmírnit. Relaxačních účinků kontaktu se psem pro člověka využívá i canisterapie, forma rehabilitace. Variabilita haptický podnětů...
|
|
|
Konzistence a vliv otců na výběr partnera u heterosexuálních žen
Taskovská, Kristýna ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Lidé si své partnery vybírají podle různých charakteristik, avšak dosud není jisté, zdali si vybírají partnery se stále podobnými charakteristikami. Současně se ani neví, co všechno moduluje partnerské preference. Jedním z faktorů se ukazuje být vliv rodičů, avšak otázkou je, zdali se tento vliv uplatňuje stejně u různých typů vztahů s rozdílnou mírou závazku (např. vztah na jednu noc, manželství apod.). Cílem předložené práce bylo analyzovat konzistenci partnerského výběru ve fyzických charakteristikách u heterosexuálních žen. Dále jsme testovali vliv otce na výběr partnera a zdali se tento vliv liší u partnerů, s nimiž respondentky mají potomky, a s nimiž nikoliv. V neposlední řadě jsme měřili vliv podobnosti mezi otcem a současným partnerem na partnerskou a sexuální spokojenost respondentky. Výzkumu se zúčastnilo 693 heterosexuálních žen ve věku 18-45 let (průměrný věk = 30,7 let; SD = 5,9 let), které uvedly fyzické charakteristiky (váha, výška, atraktivita, maskulinita, barva očí, barva vlasů, obličejová maskulinita, délka vousů, objem svalů, BMI, relativní výška, tělesné ochlupení a délka nohou) otce, současného partnera (s nímž měly/čekaly potomka/y) a bývalých partnerů (s nimiž neměly/nečekaly potomka/y), dále vyplnily standardizovaný dotazník na kvalitu vztahu s otcem (s-EMBU) a uvedly svou...
|
host ::
RSS.