|
|
Fenomén Airbnb jako determinant proměn prostorových vzorců cestovního ruchu v Praze ve srovnání s Vídní a Berlínem
Šavrdová, Judita ; Marianovská, Veronika (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem Airbnb a jeho vlivem na proměnu prostorových vzorců cestovního ruchu v Praze. Airbnb v posledních letech dynamicky roste a je koncentrováno převážně v centrech měst, což může mít četné negativní dopady. Přesto se dopadům Airbnb v Praze nevěnuje mnoho prací. Cílem této práce je zjistit, jak Airbnb iniciuje proměnu prostorových vzorců cestovního ruchu v Praze ve srovnání s Vídní a Berlínem. Práce zkoumá prostorové rozmístění Airbnb vzhledem k hotelům a dalším zařízením. K tomu je využita kvantitativní analýza sekundárních dat poskytovaných nezávislým serverem Inside Airbnb a dat z národních či městských statistických úřadů. Ve všech třech městech se Airbnb koncentruje převážně v centru, v Praze je to patrné nejvíce. V Praze je Airbnb také nejvíce komercializováno, a to především v centru. Ve srovnání s Vídní a Berlínem nebyly v Praze pozorovány významné změny prostorových vzorců cestovního ruchu.
|
|
|
Diferenciace komerční suburbanizace v metropolitních areálech měst Plzeň a Olomouc
Štrba, Šimon ; Koloušek, Petr (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Účelem této bakalářské práce je výzkum vývoje komerční suburbanizace na území metropolitních areálů (MA) měst Plzeň a Olomouc v období 1990 - 2018. Výzkum diferenciace komerční suburbanizace byl založen na analýze prostorových dat získaných z databáze Corine Land Cover (CLC), která byla v období 2006 - 2012 doplněná o data z databáze Urban Atlas. Z databází byly v rámci zájmových území extrahovány změnové plochy obsahující informaci o rozloze a období vzniku, které byly následně doplněné o typ funkčního využití. Metropolitní areály byly mezi sebou na základě výsledků analýzy porovnány. Z analýzy vyplynulo, že byl rozvoj komerční suburbanizace ve vybraných metropolitních areálech relativně značný a v daných MA lišil zejména z hlediska struktury převažujících kategorií. MA se dále lišily z hlediska dynamiky rozvoje procesu komerční suburbanizace a také z hlediska prostorového rozmístění uvnitř metropolitních areálů. Odlišná struktura kategorií land-use (LU) může být do jisté míry vysvětlována odlišnou makro-polohou vybraných metropolitních areálů v Česku. Rozvoj komerční suburbanizace v lokalitách byl u obou MA značně podmíněn dopravním faktorem. Klíčová slova: komerční suburbanizace, diferenciace, metropolitní areál, Plzeň, Olomouc, databáze Corine Land Cover, databáze Urban Atlas
|
|
|
Interakce developerů a starostů suburbánních obcí v zázemí Prahy
Martinovská, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje charakteru interakce klíčových aktérů suburbánního rozvoje, kterými jsou představitelé obcí a developerské společnosti, a to v kontextu jednání o rezidenční výstavbě. Analyzovaným územím jsou vybrané obce v severovýchodním zázemí Prahy. V teoretické části práce se zabývám institucionálním přístupem, rezidenční suburbanizací, územním plánováním a developerskou činností zaměřenou na bytovou výstavbu. Praktická část je věnována samotnému výzkumu, který má charakter kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů s představiteli obcí a developerských společností. Rozhovory jsou následně vyhodnoceny na základě teoretické tematické analýzy. Interakce mezi developery a starosty obcí je poměrně komplikovaná, jelikož při ní dochází ke střetu soukromých a veřejných zájmů a aktéři jsou tak nuceni vyjednávat. Na charakter interakce, tedy i vyjednávání, působí mnoho různých okolností, které ji více nebo méně ovlivňují. V rámci této práce byly rozlišeny čtyři typy interakcí mezi klíčovými aktéry, které se odlišují určováním podmínek a požadavků k projektům ze strany starostů a jejich následným plněním ze strany developerských společností. Klíčová slova: suburbanizace, územní plánování, developer, developerský projekt, vyjednávání, kvalitativní analýza
|
|
|
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rezidenční proměny a proces gentrifikace v pražských dolních Holešovicích
Sýkora, Jan ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Čtvrť pražského vnitřního města dolní Holešovice v současnosti prochází proměnou, která je často označována jako proces gentrifikace. Doposud však chybí analýza, která by přítomnost gentrifikace empiricky ověřovala. Při gentrifikaci dochází k revitalizaci obytného prostředí, s přistěhováním nových obyvatel roste sociální status, a dochází k vytlačení původních obyvatel. Práce analyzuje rezidenční transformaci dolních Holešovic s cílem odhalit lokality gentrifikace a identifikovat další procesy rezidenčních proměn od roku 2001 do současnosti. K analýze jsou využita kvantitativní data o charakteristikách domovního a bytového fondu, obyvatelích a migrujících, doplněné rozhovory s lokálními aktéry. Nejprve jsou analyzovány změny fyzické a sociálně prostorové struktury na úrovni celé čtvrti. Následuje identifikace typů rezidenčních proměn na mikroúrovni statistických obvodů. Z provedených analýz vyplývá, že v dolních Holešovicích dochází k souběžnému působení gentrifikace a dalších procesů. Klíčová slova: gentrifikace, postsocialistické město, vnitřní město, rezidenční proměny
|
|
|
Život v suburbiu optikou jeho obyvatel: případová studie obce v zázemí Českých Budějovic
Kostelecký, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mikešová, Renáta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na studium rezidenční spokojenosti v suburbánní zóně města České Budějovice, kde jsou dokumentovány jedny z nejsilnějších projevů suburbanizace v rámci Česka. V práci je metodou dotazníkového šetření zjišťována míra rezidenční spokojenosti v konkrétní lokalitě českobudějovické suburbánní zóny. Jako případová lokalita byla vybrána obec Srubec, patřící k největším českobudějovickým suburbiím. Cílem práce je zjistit míru rezidenční spokojenosti obyvatel, jaké faktory jejich spokojenost ovlivňují a co ji zvyšuje nebo naopak snižuje. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že lidé hodnotí životní podmínky v případové lokalitě velmi kladně. Mezi největšími pozitivy vyzdvihují dostupnost jádrového města a přírody. Negativně je naopak hodnocena dostupnost některých služeb nebo vzdělávacích zařízení pro děti. Klíčová slova: rezidenční spokojenost, suburbanizace, České Budějovice, Srubec
|
|
|
Gentrifikace Karlína. Současný stav fyzického prostředí a vývoj sociodemografické a ekonomické struktury po roce 2002
Richterová, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Brabec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat, zda v pražské čtvrti Karlín probíhá v současné době proces gentrifikace. Karlín je tzv. vnitřním městem a v posledních třinácti letech prochází dynamickou proměnou. Ta je způsobena nejen postsocialistickou transformací, ale regeneraci urychlila také likvidace následků povodně, která zaplavila Karlín v roce 2002. Na základě sumarizace výsledků z terénního mapování, kterým je zjištěn fyzický stav jednotlivých domů, výsledků analýz vlastnických vztahů a cenových hladin pozemků a šetření vývoje sociodemografické a ekonomické struktury, jsou jednotlivé sčítací obvody Karlína klasifikovány podle míry gentrifikace do tří kategorií na oblast gentrifikovanou, negentrifikovanou a podprůměrnou. Klíčová slova: gentrifikace, revitalizace, postsocialistická transformace, fyzické prostředí, sociodemografická a ekonomická struktura
|
host ::
RSS.