|
|
Iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení
Halfar, František ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Feigerlová, Monika (oponent)
Iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení Abstrakt Práce se zabývá uplatněním zásady iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení. V úvodu objasňuje funkci této zásady v tradici kontinentálního soudního řízení a případná rizika spojená s jeho aplikací v rozhodčím řízení, a to především s ohledem na meze pravomoci rozhodce a řádný proces. Zatímco pravidla o vedení rozhodčího řízení neposkytují v tomto ohledu žádná konkrétní vodítka, základní meze použití této zásady v rozhodčím řízení stanovují obecné soudy v řízení o zrušení nebo uznání rozhodčího nálezu. Práce si klade za cíl tyto meze určit na základě soudní judikatury několika vybraných zemí a sledovat případnou podobnost s jejich civilním soudním řízením. Navzdory rozdílným právním tradicím jednotlivých zemí rozbor judikatury nachází řadu společných prvků v přístupech k použití principu iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení napříč těmito zeměmi. Při zkoumání pravomoci rozhodce aplikovat právo dle vlastního uvážení soudy sdílejí obdobné obavy ohledně zajištění práva stran na projednání věci. Ačkoli v investiční arbitráži má princip iura novit curia poněkud pevnější postavení, obecně tento princip rozhodci poskytuje pravomoc z vlastního podnětu provádět šetření ohledně použitelného práva, zatímco předpoklady řádného procesu stanovují...
|
|
|
Business Management in the Transnational Relations
Králik, Dominik ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Predložená dizertačná práca pojednáva o inštitúte obchodného vedenia s nadnárodným prvkom. V úvode práce sú stanovené tri základné ciele práce, pričom ich spoločným znakom je snaha zefektívniť vnútorný trh Európskej únie. V prvej kapitole sú rozobrané v zásade dve otázky, a to aktuálnosť témy a perspektívnosť problematiky medzinárodných spoločností. V prvej kapitole je rovnako definovaný pojem obchodné vedenie, pričom v druhej kapitole sú už popísané možné ingerencie do obchodného vedenia podľa českého práva. V zásade je možné rozlišovať dve rôzne formy ingerencie, a to internú ingerenciu a externú ingerenciu do obchodného vedenia. V kontexte českého práva predstavuje internú ingerenciu inštitút vyžiadaného pokynu a externú ingerenciu inštitút koncernového pokynu. Prostredníctvom obidvoch foriem ingerencií môže vykonávať zahraničná osoba svoj vplyv na českú spoločnosť. Obzvlášť koncernový pokyn bude pritom veľmi často znamenať medzinárodný prvok smerujúci do obchodného vedenia. Tretia kapitola je vo svojej podstate právnou komparatistikou, a pojednáva o možnostiach ingerencie do obchodného vedenia vo vybraných právnych poriadkoch. Štvrtá kapitola sa snaží zozbierať normy, ktoré by predstavovali priamu úpravu medzinárodných koncernových vzťahov. Piata kapitola je už čisto kolizneprávna a je venovaná...
|
|
|
Nájem bytu
Legnavský, Mário ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Plecitý, Vladimír (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
NÁJEM BYTU ABSTRAKT Cílem disertační práce je poskytnout komplexní analýzu právního institutu nájmu bytu dle současné právní úpravy (zej. zák. č. 89/2012 Sb.) v komparaci s předcházející právní úpravou (zej. zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném ke dni 31. 12. 2013) a v kontextu historického ohlédnutí se za staršími právními úpravami nájmu bytu, jakož i hlavními milníky ve vývoji občanského práva na našem území. Disertační práce je vnitřně členěna na 3 kapitoly, které jsou dále rozčleněny na jednotlivé podkapitoly, oddíly a pododdíly. První kapitola je věnována vývoji právní úpravy nájmu bytu na našem území (vyjma římskoprávní úpravy) až do roku 1989. Na počátku je nastíněna římskoprávní úprava nájmu, jakož i právní úprava obsažená v středověkém Koldínově městském zákoníku. Dále jsou v obecných rysech včetně historických souvislostí popsány stěžejní civilní kodexy, které platily v uvedeném období na našem území, a to obecný zákoník občanský (císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s.), občanský zákoník z roku 1950 (zák. č. 141/1950 Sb.) a občanský zákoník z roku 1964 (zák. č. 40/1964 Sb.). Podrobněji jsou rozpracovány jednotlivé právní úpravy nájmu bytu, případně osobního užívání, které uvedené zákoníky obsahovaly, jakož i s tématem disertační práce související části doprovodných a souvisejících právních...
|
|
|
Znalec a znalecký posudek v civilním procesu
Dörfl, Luboš ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Znalec a znalecký posudek v civilním procesu Abstrakt Tato práce spojuje téma znaleckého posudku jako významného důkazního prostředku v civilním soudním řízení s širší problematikou znalectví, tedy podmínkami řádného výkonu znalecké činnosti se zaměřením na její výsledek - znalecký posudek. Porozumění těmto vztahům v jejich souvislostech může hrát důležitou roli při nalézání dobré praxe při dokazování v civilním řízení, hodnocení znaleckého posudku soudem, nebo dokonce být námětem pro úvahy de lege ferenda v oblasti právní úpravy znalectví i procesních předpisů. Protože správné a efektivní využívání tohoto důkazního prostředku má přímý vliv na rychlost a hospodárnost soudního řízení, je i problematika optimálního nastavení znalecké činnosti v současné době vysoce aktuální. Proto se tato práce zaměřuje nejprve na otázky spojené s výkonem znalecké činnosti, její právní regulací a věnuje se rozboru náležitostí znaleckého posudku a správnému postupu znalce při jeho vypracování. V další části navazuje stručným úvodem do teorie dokazování a představuje znalecký posudek jako specifický důkazní prostředek, jehož využití v civilním soudním řízení předpokládá řadu dílčích kroků počínaje jeho zadáním, vypracováním až po jeho provedení v rámci soudního jednání. Přitom se práce zaměřuje na vlivy řádného výkonu znalecké...
|
|
|
Problematika in-house zadávání (vertikální spolupráce a sektorový in-house model)
Besplakhotnaya, Liliya ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je podrobná analýza celého procesu in-house zadávání veřejných zakázek z obecného pohledu, ale i hloubková analýza obou jeho forem - vertikální spolupráce a sektorového in-house modelu. Informace pro dané téma diplomové práce byly získávány zejména z právních předpisů České republiky i předpisů Evropské unie, z odborných komentářů a článků pojednávajících o právní úpravě veřejných zakázek a samotného in-house zadávání, z internetových zdrojů a rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Při vypracování byl použit deskriptivně analytický přístup, a zároveň jazyková, komparativní a teleologická metoda výkladu. Tato práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, přičemž krátká úvodní kapitola obsahuje popis obecného smyslu a definici obou forem in-house zadávání. První hlavní kapitola rozebírá počátky a vývoj in-house zadávání v právních předpisech Evropské unie a významné relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Druhá kapitola je zaměřena na zakotvení podmínek in-house zadávání do právní úpravy České republiky, přičemž obsahuje analýzu správnosti transpozice evropské právní úpravy do té vnitrostátní a posouzení případných rozporů. Druhá polovina diplomové práce je věnována konkrétním formám in-house zadávání, třetí...
|
|
|
Sekundární cíle při zadávání veřejných zakázek
Bém, Matouš ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je ukázat, že veřejné zakázky mohou sloužit jako legitimní nástroj pro prosazování sekundárních cílů. Pod pojmem sekundární či horizontální cíle rozumíme takové cíle, které nejsou nutně spojeny se samotnou podstatou veřejné zakázky - tj. s nákupem zboží, služeb či stavebních prací. Výklad je proveden zejména za použití deskriptivní a analytické metody, přičemž analyzována je právní úprava jak na české, tak na evropské úrovni. Vedle právních předpisů a odborné literatury byla hlavním zdrojem judikatura Soudního dvora Evropské unie, která hrála klíčovou roli při tvorbě základních mantinelů, ve kterých se dnes zadavatelé při uplatňování horizontálních aspektů musí pohybovat. První kapitola práce se věnuje nezbytnému vymezení právního rámce veřejných zakázek ve vztahu k možnosti sledovat sekundární cíle. V její druhé části jsou v tomto ohledu rozebrány nejdůležitější rozhodnutí soudního dvora. Zvláštní pozornost je věnována vývoji judikatury ve vztahu k možnosti uplatňování politiky zaměstnanosti ve veřejných zakázkách. V druhé kapitole, nazvané Taxonomie horizontálních aspektů, je nejdříve představen základní předpoklad pro to, aby mohlo být uplatnění konkrétních horizontálních aspektů legitimní. Vzhledem k dvojí povaze veřejných zakázek se totiž zadavatel musí vypořádat jak s právní,...
|
|
|
Právní úprava mimosoudních způsobů řešení mezinárodních obchodních sporů v Ruské federaci
Přib, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Brodec, Jan (oponent)
177 PRÁVNÍ ÚPRAVA MIMOSOUDNÍCH ZPŮSOBŮ ŘEŠENÍ MEZINÁRODNÍCH OBCHODNÍCH SPORŮ V RUSKÉ FEDERACI ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je analýza právní úpravy mimosoudních způsobů řešení mezinárodních obchodních sporů v Ruské federaci, a to jak z teoretického, tak z praktického hlediska. Práce se detailně zabývá mimosoudními způsoby řešení mezinárodních obchodních sporů upravenými v ruském právním řádu, tj. mezinárodním rozhodčím řízením a mediací v mezinárodních obchodních věcech, když se zabývá jejich postavením v právním systému, provázanosti s řízením soudním a řízením ve vnitrostátních sporech, jakož i rolí státních orgánů při průběhu řízení včetně zajištění uznání a výkonu rozhodnutí či mediační dohody. Analýze každého z uvedených alternativních způsobů řešení mezinárodních obchodních sporů je věnována zvláštní kapitola, které jsou nosnými částmi této disertační práce. Jednotlivé kapitoly disertační práce (rozhodčí řízení a mediace v mezinárodních obchodních věcech) sestávají z podkapitol, věnovaným individuálním procesním institutům mezinárodního rozhodčího řízení a mediace v mezinárodních obchodních věcech. Zvláštní pozornost je dále věnována tématu podmínek a průběhu řízení o zrušení v Ruské federaci vydaného rozhodčího nálezu a dále podmínkám a procedurálním aspektům řízení o uznání a výkonu...
|
|
|
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé
Skalská, Helena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Brodec, Jan (oponent)
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé Tématem této disertační práce je ochrana slabší smluvní strany v kontextu určení a aplikace rozhodného práva. Disertační práce hledá zakotvení a koncepci ochrany slabší smluvní strany v Nařízení Řím I. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá východisky pro ochranu slabší smluvní strany, přičemž propojuje teoretické a hodnotové základy, na kterých ochrana slabší smluvní strany stojí, s praktickými dopady, které by mohla ignorance významně nerovného postavení některých smluvních subjektů, na společnost v závěru mít. Pro komplexní pochopení problematiky ochrany slabší smluvní strany je totiž nezbytné věnovat se také pozadí jednotlivých právních norem. Pojednání o těchto otázkách však nelze zúžit pouze na pohled mezinárodního práva soukromého. Některé instituty mezinárodního práva soukromého totiž nejsou určeny výlučně pro ochranu určitých kategorií slabších smluvních stran, ale mohou být k ochraně slabší smluvní strany použity s ohledem na pojetí slabší smluvní strany a význam její ochrany v hmotném právu (zejména občanském právu). Druhá část představující těžiště této práce spočívá v analýze způsobů ochrany slabší smluvní strany, a to jak na obecnější metodologické úrovni, tak formou bližšího rozboru konkrétních...
|
|
|
Správa cizího majetku - svěřenské fondy
Lederer, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Správa cizího majetku - svěřenské fondy Abstrakt Hlavním cílem této disertační práce je poskytnout podrobný a systematický pohled na novou právní úpravu institutu svěřenského fondu v České republice za použití deskriptivní, analytické a srovnávací metody. Dílo je rozděleno do sedmi částí. První část této práce se zaměřuje na vymezení pojmu svěřenského fondu a na jeho vytváření. Zabývá se jeho teoretickým východiskem a základními konstitutivními prvky. Část druhá popisuje osobu zakladatele a jeho úlohu při vytváření svěřenského fondu a v průběhu jeho trvání. V této části je také řešena otázka možné výhrady práv k vyčleněnému majetku ze strany zakladatele. Třetí část této práce se týká správy svěřenského fondu. Zaměřuje se především na úlohu svěřenského správce a na jeho povinnosti vůči svěřenskému fondu a obmyšleným, jakož i na jeho povinnosti vůči třetím osobám. Autor rovněž zkoumá otázku zajištění objektivního a nestranného výkonu správy svěřenského fondu v případě, ve kterém zakladatel nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno, je současně svěřenským správcem. Dále se zabývá jmenováním a odvoláváním svěřenského správce. Čtvrtá část se zabývá obmyšleným a jeho právem na plnění ze svěřenského fondu. Dotýká se také způsobu jmenování obmyšleného a určení plnění, které mu má být poskytnuto ze...
|
|
|
Právní ochrana věřitele při dluhovém korporátním financování
Šubrt, Martin ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Elek, Štefan (oponent)
Právní ochrana věřitele při dluhovém korporátním financování Abstrakt V této práci jsem se zabýval ochranou věřitele při dluhovém korporátním financování, kde je dlužníkem kapitálová společnost. V takovém případě totiž dochází k poměrně specifickým konfliktům zájmů mezi věřiteli na straně jedné a společníky dlužníka na straně druhé. Ten vyplývá zejména z vlastností kapitálové společnosti, kdy společníci neručí za závazky společnosti (popř. ručí omezeně) a neodpovídají za svá rozhodnutí, přičemž majetek společnosti je od majetku společníků oddělen. Mezi společníky a věřiteli tak dochází k soutěži o majetek společnosti. Zatímco společníci chtějí svoji investici co nejdříve zhodnotit, stojí v pomyslné frontě jakožto residuální věřitelé společnosti na jejím konci. To může vést k jejich snaze fixní věřitele předběhnout. Tato motivace vrcholí zejména v situacích, kdy je společnost ve finančních potížích. Společníci si jsou totiž vědomi toho, že v případě insolvence žádný majetek společnosti nezískají. V této práci se tak zaměřuji na ochranu věřitelů společnosti před oportunistickým jednáním společníků, kterým je odčerpání majetku společnosti na úkor věřitelů, tedy předběhnutí věřitelů ve frontě na majetek, resp. peněžní toky, společnosti. Při analýze pak vycházím z toho, že věřitelem je banka, přičemž se nejedená...
|
host ::
RSS.