|
|
Proverby, cyklus tapisérií od Jacoba Jordaense ze zámku Hluboká nad Vltavou
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Bakalářská práce " Proverby, cyklus tapiserií od Jacoba Jordaense ze zámku Hluboká nad Vltavou" se zabývá cyklem nástěnných koberců vzniklých podle návrhů vlámského malíře a kartonáře Jacoba Jordaense, mezi lety 1644-1647. Cílem práce je sérii zařadit do historických souvislostí, schwarzenberské sbírky, které jsou součástí a především detailně zpracovat jednotlivé kusy s důrazem na jejich výtvarné i literární předlohy. Dalším ze záměru práce je rovněž aktualizovat a doplnit informace v, dnes již zastaralé, literatuře, reprezentované zejména studiemi Jarmily Blažkové. Klíčová slova Proverby, Přísloví, Hluboká nad Vltavou, tapiserie, schwarzenberské sbírky, 17. století, nástěnné koberce, Jacob Jordaens
|
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Stříbrné liturgické náčiní doby historizujících stylů v pražských kostelích
Bodnárová, Jana ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Stehlíková, Dana (oponent)
Stříbrné liturgické náčiní historizujících stylů je velmi zajímavou kapitolou dějin církevního uměleckého řemesla, dosud však tak trochu opomíjenou. Až v posledních letech je této problematice věnována větší pozornost v některých kapitolách knih zabývajících se uměním, církevním uměním nebo uměleckým řemeslem tohoto období. V této práci bych se chtěla věnovat liturgickému náčiní vyráběnému v 19. století pražskými zlatníky. Právě toto století je dobou kdy se historizující styly střídaly v poměrně rychlém sledu. Často se přitom vyvíjely i souběžně a ne všude se stejnou intenzitou. Mým záměrem bylo pokusit se zjistit, jak se všechny tyto změny odrazily v pražském zlatnickém uměleckém řemesle a jaké práce vznikaly pro pražské kostely, kláštery či kapituly.
|
|
|
České výšivky z doby vlády Lucemburků
Čihánková, Ivana ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Ivana Čihánková České výšivky z doby vlády Lucemburků Bakalářská práce Anotace Ve druhé polovině 14. století a na počátku 15. století bylo české vyšívačství na velmi vysoké úrovni, výšivky vytvořené ve vyšívačských dílnách objednávali velmoži, církevní hodnostáři i měšťané pro chrámy na celém území, kterému Lucemburkové vládli. Cílem předkládané bakalářské práce je popsat období a prostředí, v němž výšivky vznikaly, technické postupy a materiály tehdy používané a propojení výšivek s ostatními uměleckými obory doby. První část práce pojednává o významu a využití výšivek v době vlády Lucemburků a uvádí dochované informace o vyšívačích a technice výšivek. Druhá část obsahuje popisy osmnácti výšivek dochovaných u nás i v zahraničí, rozbory jejich ikonografie a souvislosti s dalšími uměleckými díly, především s deskovou a knižní malbou. Klíčová slova Gotické umění - umělecká řemesla - výšivky - české gotické výšivky.
|
|
|
Renesanční nábytek a interiér ve Střední Evropě
Fričová, Michaela ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Fronek, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce Renesanční nábytek a interiér ve střední Evropě je představení renesančního nábytkářství a kultury bydlení ve střední Evropě v kulturně historických souvislostech. Definuje specifické principy renesanční nábytkové tvorby, které jsou následně demonstrovány na konkrétních příkladech v katalogové části. Úvod do problematiky tvoří v první kapitole shrnutí předchozího vývoje nábytkového umění a celkové kultury bydlení v Evropě. Pronikavou změnu, jíž prošla kultura bydlení ve středoevropském prostoru v průběhu 16. a v první polovině 17. století, mapuje druhá kapitola, která popisuje typologickou šíři užívaného nábytku. Současně se zabývá ideovými východisky a kulturně historickými podmínkami doby a jejich dopadem na celkový vzhled interiéru. Třetí kapitola stručně charakterizuje výrobou nábytku z hlediska technologie, materiálové skladby, konstrukce a výrobních prostředků. Popisuje nejrozšířenější užívané výzdobné techniky a jejich náměty. Vedle těchto technických aspektů se věnuje ekonomicko-společenskému pozadí výroby nábytku ve střední Evropě, s rozšířenou podkapitolou věnující se specifikům Polska. Práce tak shrnuje v základních bodech technický a umělecký přínos renesance v nábytkovém umění a v architektuře interiéru ve střední Evropě, který byl určující pro další vývoj nábytku...
|
|
|
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v lucemburské době
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v době lucemburské Dějiny téměř zcela ztraceného souboru vylíčili před 100 lety na základě zevrubného studia bohatých pramenů v kapitulním archivu Antonín Podlaha a Eduard Šittler. V současné době se jí znovu věnoval vedoucí navržené práce. Doposud však nebyla věnována systematická pozornost dlouhé řadě velmi informativních, vzájemně se doplňujících popisů jednotlivých zlatnických prací v osmi předhusitských inventářích pokladu. Zpracování tohoto pozoruhodného souboru vycházející ze znalosti dochovaných obdobných památek gotického zlatnictví a doplněné studiem terminologie užívané ve středověkých inventářích by mělo představit zmíněné inventáře jako důležitý pramen pro zkoumání karlovského dvorského umění.
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
|
Vnitřní umělecké vybavení svatovítské katedrály před regotizací
Chrástecká, Marie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce "Vnitřní umělecké vybavení svatovítské katedrály před regotizací" se zabývá především třemi tématy: Architektonickou podobou katedrály sv. Víta v době před její novogotickou dostavbou, vnitřním uměleckým vybavením tohoto chrámu se zaměřením na barokní umělecká díla a životem a kultem sv. Jana Nepomuckého, který je velmi důležitou osobou pro svatovítský chrám, neboť mnohá umělecká díla v katedrále dosud umístěná nebo i ta dříve odstraněná nesou vyobrazení tohoto českého světce a často i přímo pocházejí ze svatojanské výzdoby oslav jeho svatořečení. Cílem práce byl především průzkum a seznámení se s nejvýznamnějšími uměleckými díly z doby baroka umístěnými v katedrále sv. Víta před její regotizací na základě dobových popisů a obrazových dokumentů, zjištění dalších osudů jednotlivých děl, jejich současné uložení a případně pokus o jejich dohledání.
|
|
|
Zbytky tkanin 14. století z královské hrobky u sv. Víta
Brabcová, Tereza ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Stehlíková, Dana (oponent)
Zbytky tkanin 14. století z královské hrobky u Sv. Víta Tato bakalářská práce se zabývá nejen stručnou historií středověkých hedvábných tkanin nalezených v královské kryptě v roce 1928, ale hlavně se soustředí na skupinu fragmentů pocházejících ze společné rakve čtyř manželek Karla IV. a dalších osob. Výzkum byl prováděn v restaurátorských dílnách na Pražském hradě a zaznamenává současný stav pohřebních textilií. Nasbíráním co nejvíce informací bylo možno získat jasnější představu o původní hodnotě a kráse historicky nejvýznamnějšího materiálu. Klíčová slova Hrobová roucha - 14. století - Královská hrobka u sv. Víta - Textilie - Oděv - Užité umění - Členové královské rodiny - Gotické tkaniny
|
|
|
Vybrané barokní zpovědnice v pražských kostelech
Zemanová, Monika ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Vybrané barokní zpovědnice v pražských kostelech Monika Zemanová Zpovědnice se v posttridentinském období stala významnou součástí chrámového zařízení. Jako taková představovala také uměleckou úlohu, které se úspěšně zhošťovali i pražští architekti, sochaři a řezbáři doby baroka. Práce obsahuje stručné pojednání o svátostech a svátosti pokání jako takové. Dále se zaměřuje na historický vývoj zpovědi a zpovědnic. Hlavní částí práce je však zaměření na jednotlivá díla, jejich historii a podrobný popis. Vznikla především z důvodu opomíjení uměleckého řemesla v literatuře dějin umění. Další důležitou částí je vznik a popis především sochařských, ale i malířských prací, které tato díla zdobí. Ve zpovědnicích se odráží duch doby, ale nachází se zde i prvky patřící do tradiční umělecké výzdoby nejen nábytkového umění. Cílem této práce je poukázat na význam těchto děl ve vývoji umění.
|
host ::
RSS.