|
|
Výběr partnera na základě čichového imprinting-like efektu
Kuncová, Lucie ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Předchozí studie ukázaly, že si ženy vybírají partnera podobného svému otci v různých charakteristikách. Nicméně žádná ze studií se doposud nezaměřila na podobnost mezi tělesnou vůní otce a partnera ženy, přestože tělesná vůně hraje při výběru partnera žen významnou roli. Cílem naší studie bylo zjistit, zda se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá a jestli je hodnocení vnímané podobnosti tělesné vůně ovlivněno intenzitou a příjemností vzorků. Dále jsme testovali, jak kvalita vztahu s otcem v době dětství do 12 let ovlivňuje vnímanou podobnost. V neposlední řadě jsme zkoumali vliv podobnosti tělesné vůně otce a partnera ženy na partnerskou a sexuální spokojenost. Studie se zúčastnilo 25 žen se svým otcem a partnerem. Každý z respondentů vyplnil sadu dotazníků, otcové a partneři navíc poskytli vzorky tělesné vůně. Podobnost tělesné vůně byla následně hodnocena nezávislými hodnotitelkami (N=128). Výsledky naší studie ukázaly, že se tělesná vůně partnera a otce ženy signifikantně podobá. Zároveň se ukázalo, že se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá také v intenzitě a příjemnosti. Kvalita vztahu s otcem neměla na vnímanou podobnost tělesné vůně otce a partnera ženy významný vliv. Také bylo zjištěno, že podobnost tělesné vůně partnera a otce ženy pozitivně ovlivňuje partnerskou, avšak nikoli...
|
|
|
Gender differences in behavioral changes induced by latent toxoplasmosis
Lindová, Jitka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Summaryof resultsofpresentedresearch Toxoplasmagondiiis a protozoanparasiteinfectingabout30%ofour population.After a shortphaseof acuteinfection,the parasitosistums into the lifelong latents.tagewhich is usuallyconsideredasymptomatic.However,in thestudiesperformedby our researchteam, latenttoxoplasmosiswasťoundto havespecificeffectson personality,behavior,morphology andphysiotogy.Interestingly'in manyaspects,theseeffectswereclearlygender-dífferent. My thesis was motivatedby results of previous questionnairestudies which found toxoplasmosisto haveoppositeinfluenceon men's and women'spersonalitytraitswarmth, conscíentiousnessandvigilancemeasuredby Cattell's16PersonalityFactorQuestionnaire (Flegretď. L996,1999,2000'FlegrandHavlíček1999'FlegrandHrdý 1994).Bothinfected womenand men werealso foundto score lower in novelryseeking(Skallová et al. 2005' Flegretal.2003). The resultof lowernoveltyseekingwas confirmedby thefirst studyperformedwith my contribution(lt{ovotnáet al. 2005).Moreover,this studyshowedthat regardingnovelty seeking,similar changeswere observedin subjectsinťectedby cytomega|ovirus.This was interprétedasevidenceforthehypothesisthatbehavioral/personalityshifu inducedby latent toxoplasmosiscouldbenonspecificchanges,causedby mildchronicbraininfections.Lower novelty seeking is thought to be associated...
|
|
|
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Policht, Richard ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
12 Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo...
|
|
|
Reakce sýkor koňader (Parus major) na obraz v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Sebe-poznání je bráno jako vyšší kognitivní schopnost a do nedávna bylo přisuzováno pouze kognitivně schopnějším druhům jako jsou lidé nebo hominidé. Během let byli ale testovány i další živočišné druhy, u kterých tento předpoklad nebyl, jako například sloni a kytovci a i u nich se našly známky sebe-poznání. Nejužívanějším testem sebe-poznání je tzv. mark test, který spočívá v označení zvířete necítitelnou značkou na oblast na těle, kterou může vidět pouze s použitím zrcadla. Pokud se subjekt v zrcadle pozná, bude se snažit si značku z těla pomocí zrcadlového obrazu odstranit. V našem experimentu jsme použili jako testovaný druh sýkoru koňadru (Parus major), která je obecně úspěšná i v jiných kognitivních úkolech, a udělali jsme tři druhy zrcadlových testů. Kromě toho, že jsou sýkorky schopné se úspěšně naučit vyhledávat odměnu pomocí zrcadla, jsme nezaznamenali žádné úspěšné výsledky v mark testu a přikláníme se tudíž k tomu, že tento druh pěvce není schopný sebe-poznání pomocí zrcadla.
|
|
|
Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Po celou dobu vývoje našeho druhu tvoří zvířata významnou součást lidského prostředí a kultury. Je jim věnována větší pozornost než jiným stimulům a zájem o zvířata je doprovázen pozitivními, ale i negativními emocemi. Tato práce se zabývá vztahem lidí ke třem třídám obratlovců - k obojživelníkům (Amphibia), savcům (Mammalia) a ptákům (Aves) - a klade si za cíl odhalit morfologické a další percepční charakteristiky (barva, vzor) těchto zvířat, které jsou zodpovědné za jejich hodnocení z hlediska atraktivity, vzbuzovaného strachu a znechucení, a dále prozkoumat souvislost negativních emocí s lidskými estetickými preferencemi. Testování, jehož se zúčastnilo celkem 536 respondentů, odhalilo nejvýznamnější vliv celkového tvaru těla na hodnocení atraktivity obojživelníků a znechucení z nich. U savců a ptáků byla významným faktorem reálná velikost zvířat, kterou nebylo možné zcela odfiltrovat standardizací fotografií. Barvy měly ve všech případech pouze marginální vliv, sytost přispívala k pozitivnímu vnímání, naopak tmavé či nevýrazné barvy byly hodnoceny spíše negativně. Konkrétní barvy pak byly specifické pro jednotlivé skupiny. Vztahy mezi zkoumanými veličinami nebyly u všech testovaných obratlovců shodné, např. u savců nekorelovala krása se strachem, u ptáků byl mezi nimi negativní vztah. Opakovaně...
|
|
|
Lateralita v lokomotorně-rotačním a sociálním chování savců
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Lateralizace mozkových struktur projevující se behaviorální lateralitou je dnes dobře známým jevem u obratlovců a její ekvivalenty nalézáme i u bezobratlých živočichů. V této práci budu pojednávat o lateralitě projevující se u savců v motorickém chování, které zahrnuje převážně preferenční používání jedné končetiny (tzv. handedness) a stranovou preferenci rotačních pohybů. V této práci bych chtěla shrnout většinu poznatků týkajících se laterality rotačních pohybů, které budou tvořit nejvýznamnější část mé bakalářské práce, na pozadí motorické laterality. Snažím se vysvětlit změny laterality v závislosti na okolních situacích a emočním nastavením jedince a uvádím příklady laterality na individuální i populační úrovni u savců. Klíčová slova: Lateralizace, Motorická lateralita, Rotační asymetrie, Preference končetiny, Individuální lateralita, Populační lateralita, Savci
|
|
|
Human spatial navigation strategies in virtual environments
Hejtmánek, Lukáš ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce přináší přehled psychologických a neurologických teorií a výzkumu z oblasti lidské navigace. Shrnuje, jak navigace u lidí funguje, jaké systémy ji tvoří a jaké informace z okolního prostředí navigace vyžaduje pro správnou činnost. Následně presentuji výsledky několika experimentů z virtuální reality testujících procesy vybavení a užití dvou nezávislých ref- erenčních rámců: allocentrického rámce, který je definován několika ori- entačními body, a objektového rámce. Můj výzkum se snaží zjistit, zda- li během tréninku dochází k prolnutí těchto referenčních rámců, a zda je jejich vybavování z paměti simultánní či postupné. Výsledná data částečně odpovídají předchozím výzkumům a naznačují, že zkoumané representace jsou uloženy a vybavovány nezávisle na sobě. Probandi vykazují delší reakční časy u úkolů, které vyžadují změnu referenčního rámce. Nicméně data také naznačují, že přechod z objektového rámce nenastáva před samotným zadáním úkolu, což je v rozporu s předchozími studiemi. Možná vysvětlení jsou rozebírána v diskusi. klíčová slova: navigace u lidí, přepínání, representace prostředí, objektový referenční rámec, virtuální realita
|
|
|
Sekvenční analýza herního chování hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus)
Palečková, Marie ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Sociální hra je velmi variabilní chování obsahující mimo jiné prvky převzaté z jiných kontextů (např. predace, agresivní chování, sexuální chování). Tyto prvky přinášejí riziko, že hra může eskalovat do agonistického střetu nebo přinejmenším být přerušena. Proto se u mnoha druhů vyvinuly specifické signály sloužící k potvrzení herního charakteru interakce. Některé herní signály mohou mít specifickou metakomunikační funkci, tj. svou přítomností v těsné blízkosti prvků převzatých z agresivního chování upravovat jejich význam. Cílem této diplomové práce bylo pomocí sekvenční analýzy herního chování hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) prověřit, zda určité prvky v herní sekvenci zastávají metakomunikační funkci herních signálů. Otestovala jsem, zda je výskyt některých prvků s domnělou signální funkcí nenáhodný a zda vykazují v sekvenci asociaci s prvky převzatými z agresivních kontextů. Výsledky ukázaly, že v literatuře často uváděný herní signál primátů - play face - se vyskytuje s téměř dvojnásobně zvýšenou pravděpodobností bezprostředně před či po agresivním prvku, nese tedy v herní sekvenci metakomunikační funkci. Ostatní testované prvky nebyly významně asociovány s agresivními prvky, a proto metakomunikační funkci neprokazují.
|
|
|
Reaction of Palearctic and Nearctic chickadees to sympatric and allopatric predators using feeder experiments: do regional differences in recognition of predators and determination of threat they are posing exist?
Lončík, Lukáš ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Schopnosť sýkoriek rozpoznať sympatrických a alopatrických dravcov a zhodnotiť stupeň ich nebezpečnosti bola testovaná pomocou krmítkových experimentov na divokých sýkorkách v Nearktickej a Palearktickej oblasti. Pokusy boli vykonané v Prahe v Českej republike počas zimy v roku 2013, na sýkorkách veľkých (Parus major) a sýkorkách belasých (Parus caeruleus). V nasledujúcom roku v meste Calgary v Kanade na sýkorkách čiapočkatých (Poecile atricapillus). Ako testovacie druhy boli vybrané tri druhy sokolov (sokol kobec (Falco columbarius) sokol myšiar (Falco tinnunculus) a sokol pestrý (Falco sparverius), kde dva druhy boli sympatrické a jeden alopatrický k pokusovaným sýkorkám. Testovaná bola aj reakcia na hniezdneho predátora straku obyčajnú/americkú (Pica pica/hudsonia). Pokusy prebiehali s pomocou krmítkových experimentov, kde k jednému z krmítok bola umiestnená atrapa buď sokola alebo straky a k druhému krmítku atrapa buď jastraba (najnebezpečnejší vtáčí predátor), alebo hrdličky (neškodný vták vo veľkosti testovaných dravcov). Na druhé krmítko boli predkladané sympatrické druhy: jastrab krahujec (Accipiter nisus), jastrab cooperov (Acipiter cooperii), hrdlička záhradná (Streptopelia decaocto) a hrdlička karolínska (Zenaida macroura). V Calgary sa nepodarilo preukázať žiadne rozdiely v reakciách...
|
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
host ::
RSS.