|
|
Nová avantgarda a spor o estetickou podstatu umění
Švábová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (oponent) ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusila nastínit spor o estetickou podstatu umění, který se v angloamerické estetice odehrával ve druhé polovině dvacátého století. Nejprve jsme se setkali s těmi, kteří estetickou podstatu umění obhajovali. Umění nových avantgard, jelikož postrádalo vlastnosti typické pro klasická umění, nepovažovali tito estetici za umění a z různých důvodů a různými způsoby se snažili dokázat, že nové avantgardy do rodiny umění nepatří. Dále jsme viděli ty, kteří se snažili nové avantgardy do této rodiny zahrnout. První možnou strategií tohoto přijetí bylo znegovat estetický status umění a de facto popřít celou estetiku a definovat umění na jiném základě tak, aby nové avantgardy byly jeho součástí. Setkali jsme se s kognitivistickými přístupy a s přístupem sociologickým. Tyto definice se však neukázaly jako uspokojivé a především celý spor díky nim neuhasnul, spíše naopak. Jiní estetici se začali bránit tím, že se pokusili nové avantgardy pod rámec umění i estetična přijmout a estetiku rozšířit.
|
|
|
Pojem umění a jeho definice. Mmezi funkcí a procedurou
Ciporanov, Denis ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Haman, Aleš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tématem této disertační práce je problematika definice pojmu umění ve 20. století. Diskuse tohoto tradičního tématu dosáhla zcela nebývalé šíře a komplexnosti ve druhé polovině dvacátého století v rámci tzv. analytické estetické školy, jejímž nejznámějším vyústěním je zrod procedurální definiční strategie, pokoušející se řešit problém esence umění poukazem na jeho kontextuální, vztahový způsob existence, coby výchozí klasifikační princip, který ovlivňuje následné, na aktu identifikace nezávislé hodnocení. Opozicí takto pojaté strategie je tradiční funkcionální přístup, pokoušející se sepnout celou pestrou oblast umění určením společné (estetické) funkce, která by vytvořila konceptuální pojivo jeho pojmu. Principem identifikace je zde průzkum funkční dostatečnosti, jejíž přítomnost je podmínkou pro udělení statusu umění. Hlavním cílem práce je kritické srovnání obou strategií, které by mělo hovořit pro principiální správnost funkcionalismu. Uvážením klasického případu této strategie - teorie Jana Mukařovského coby zásadní postavy českého strukturalismu - vykročíme za rámec analytické diskuse, a na základě jejího srovnání s funkcionální teorií Nelsona Goodmana poukážeme na blízké a nápadné konvergence obou teorií, jejichž časově i myšlenkově odlišné kontexty mohou být silným argumentem pro správnost společné...
|
|
| |
|
|
Kognitivní estetika: k setkání estetiky a vědy
Hadravová, Tereza ; Kulka, Tomáš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem mé práce je vyjádřit se k otázce možnosti setkání estetiky a vědy. V éře kognitivní vědy, jejímž zaklínadlem je interdisciplinarita, se otázka tohoto typu již neklade. Tiše se předpokládá kladná odpověď - která je ostatně, zdá se, dokázaná řadou existujících spisů, konferencí a výzkumných pracovišť, jež se deklarativně zabývají estetickými otázkami vědeckými prostředky. Nebudu zapírat, že také mou intencí bylo zodpovědět otázku kladně; tím, že jsem si ji však explicitně položila, že jsem začala přemýšlet o možnostech setkání vědy a estetiky, jsem si vytvořila prostor pro kritičtější náhled na samy skutečnosti tohoto střetu, tedy na texty, které vznikly pod hlavičkou vědecké estetiky.
|
host ::
RSS.