|
|
Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci J.E. Purkyně
Fišerová, Ivana ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci Jana Evangelisty Purkyně" mapuje vývoj komunikace vědy za dob českého národního obrození a dokazuje ohromný podíl vědy v rozvoji společnosti, jazyka, kultury i politiky. Zvláštní pozornost práce přikládá jednomu z největších buditelů této doby, Janu Evangelistovi Purkyňovi, jenž měl obrovský vliv na formování dnešní vědecké společnosti. V první části jsou představeny teoretické podklady komunikace vědy, které slouží jako důkazy jejího vlivu na emancipační procesy v českých zemích v 19. století. Jedná se o celkový dobový kontext, následně životopis a přínos Jana Evangelisty Purkyně, samotný vývoj české vědy, který je důležitý pro porozumění této oblasti, a závěrem jsou pak uvedeny první české vědecké časopisy, jejichž zakladatelem, nebo alespoň částečným iniciátorem jejich založení, byl Purkyně. Druhá část práce je empirická a jsou v ní analyzovány editorialy prvního období vydávání vědeckého časopisu Živa v letech 1853-1867, tedy za dob vedení Purkyně a Krejčího. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy je zde dokázán zejména politický podtext a vyobrazena náročná vydavatelská činnost v těchto letech.
|
|
|
Poselství a mediání ohlas na návštěvy dvou papežů v Československé federativní republice a v České republice ve světle jejich veřejných projevů: Jan Pavel II. - 1990,1995,1997 a Benedikt XVI - 2009
Krupa, Adam ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Návštěvy papeže patří mezi důležité společenské, politické, ale i mediální události. Papež vždy přijíždí do hostitelské země s předem danou agendou, ne nepodobnou té u státních návštěv politiků. Centrem veřejné části agendy jsou papežovy proslovy. Cílem této práce je analýza poselství, která dva papežové ve svých návštěvách Československa a České republiky prezentovali národu i světu. A také to, jakým způsobem média tato poselství uchopila, interpretovala a přinesla svým publikům. Z výsledků vyplývá, že papeži zdůrazňovali řadu témat od duchovní obnovy, návratu k tradicím, reorganizaci církve až po připomínku křesťanství jako základu evropské kultury. Média ovšem tyto rámce z velké části ignorovala, protože ani použití rámců nezaručuje preferované dekódování. Analýza vybraných periodik ukázala, že nejlépe šířily papežská poselství Lidové noviny, tedy list, který je zaměřen na silné názorové texty. Což je o to překvapivější, protože Lidové noviny stavěly na tradiční antikatolické tradici. Úzce zaměřený Katolický týdeník poselství nešířil v takové míře. V případě mainstreamové Mladé fronty Dnes převládla forma návštěvy nad obsahem a hlavní roli hrály technické aspekty akce a další zajímavosti. Návštěvu Benedikta XVI. vyhlásil list jako "akci roku", což do značné míry vypovídá o stylu informování o...
|
|
|
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
|
|
|
Jak být trampem. Mediální polemika o charakteru subkultury na přelomu dvacátých a třicátých let
Kuliš, Jan ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá polemikou mezi subkulturními časopisy Tramp a Naše osady ohledně pojetí trampské identity a politizace subkultury trampingu v letech 1929 až 1931. Zkoumá tzv. rudý tramping - příklon části trampů ke komunismu, s tím související politizaci subkultury a jeho vývoj, za jehož platformu bývá považován časopis Tramp; stejně tak jako kritiku tohoto přístupu od časopisu Naše osady hlásícího se k nepolitickému trampingu. Výsledkem této práce je rozčlenění politizace subkultury ve sledovaném období na tři etapy: snahu poslance Jiřího Stříbrného a médií v jeho vlastnictví o politizaci subkultury směrem k jeho politice, politizace i deklarativně nepolitických členů subkultury proti regulaci trampování tzv. Kubátovou vyhláškou v roce 1931, která byla vyvrcholením morální paniky z trampingu, a komunistickou politizaci trampů. Závěrem práce konstatuje, že časopis Tramp sice byl platformou rudého trampingu, ale až v druhé půli své existence, nikoli po celé období, a že jako rudý tramping lze označit jeho levicové a později i komunistické směřování, které však zůstává převážně na ideologické rovině, než aby otevřeně šlo o vzývání KSČ. Dále práce zjišťuje, že polemiku oproti předpokladům odborné literatury nelze personifikovat na spor mezi trampskými novináři Bobem Hurikánem a Gézou Včeličkou,...
|
|
|
Reklamní metody Tomáše Bati a jejich uplatnění v současném marketingu
Gunárová, Zuzana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Reklamní metody Tomáše Bati a jejich uplatnění v současném marketingu zkoumá jeho aktivity od založení firmy až do tragické smrti v roce 1932. Tyto poznatky zároveň srovnává s dnešní dobou. Pro zpracování práce jsem využila literární a on-line zdroje. Zaměřila jsem se na ukázky dobové reklamy a dobové literatury ze Státního okresního archivu ve Zlíně z Národní knihovny v Praze. Velké množství zdrojů jsem také čerpala z internetu - zejména současnou baťovskou reklamu a nabídku.
|
|
|
Jan Štern: Život a dílo v období komunismu i po jeho pádu
Krejčíková, Žaneta ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá životem a dílem českého žurnalisty Jana Šterna a analyzuje jeho články v časopise Listy, který byl do roku 1989 v bývalém Československu ilegální. Hlavní cílem, po přiblížení Šternova života, ve kterém si prošel koncentračním táborem i událostmi Pražského povstání, je najít odpovědi na výzkumné otázky: "Nabádají texty čtenáře k něčemu konkrétnímu, pokud ano, k čemu?", "Jakého charakteru jsou texty: popisné, zábavné, úvahové, recenzující nebo diktující?" a "Jaké zaměření mají texty, jsou čistě politického rázu?". Kombinovanou obsahovou analýzou 62 článků zveřejněných od 70. do 90. let minulého století bylo zjištěno, že 74 % textů neobsahuje výzvu ani persvazi, 79 % článků je úvahového či popisného stylu a v každém ze Šternových výstupů v Listech se objevuje politické téma. Celá práce je ukončena závěrem, seznamem zdrojů, příloh, bibliografií Šternových článků v Listech a přepisem rozhovoru s Annou Šabatovou.
|
|
|
Propaganda a nastolování témat v Československém filmovém týdeníku v roce 1953
Pour, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat obsah Československých filmových týdeníků v roce 1953. Tento rok byl z dějinného pohledu důležitý úmrtím J. V. Stalina a K. Gottwalda a především měnovou reformou. Vládnoucí komunistická strana i kvůli těmto událostem potřebovala u veřejnosti udržet obraz správně nastolené cesty. Pro dosažení cíle provedu jak kvantitativní obsahovou analýzu, jednotlivá vydání týdeníku zaznamenám do kódovací knihy, čímž zjistím témata a rozsah jim v týdenících věnovaný, tak i kvalitativní obsahovou analýzu, kdy se zaměřím na vyznění určitých témat. Ve vybraných příspěvcích analyzuji za pomoci odborné literatury prvky manipulace a propagandy.
|
|
|
Z literárního života Druhé republiky (1938 - 1939)
Pavlíček, Tomáš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Knapík, Jiří (oponent)
V jádru jakéhokoli pokusu o souvislejší vědecké zpracování tématu obvykle stojí základní otázka, jež autora podnítila jeho realizaci a jež se většinou rovněž opakovaně jako leitmotiv do práce promítá od její zárodečné podoby finální textové realizaci. Téma naší práce patrně nejvíce určovala otázka po povaze dění v literárním a kulturním sociálním poli během kratičkého, přesto v komplexnějším pohledu zlomového období moderních českých dějin od mnichovské konference po zánik okleštěného česko-slovenského státu na jaře 1939. Ona nejasná a obecná formulace otázky v sobě po detailnější analýze skrývá již konkrétnější a snáze zpracovatelné problémové okruhy, které mohou sloužit jako prvky určující strukturu vlastní práce.
|
|
|
Působení a publikační činnost Veřejné osvětové služby (vč. regionální sondy)
Šolcová, Anna ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá organizací Veřejná osvětová služba (VOS) a jejím působením v období Protektorátu Čechy a Morava. Za použití archivních pramenů byl zpracován přehled o struktuře a fungování této instituce a o průběhu jejích osvětových aktivit. Konkrétní vliv na české protektorátní obyvatelstvo a protektorátní kulturu je blíže představen na lokálním příkladu I. obvodu. Následně je popsána vydavatelská činnost VOS, která je dále podrobena obsahové analýze vybraných periodik za použití metody zakotvené teorie. Výsledkem tohoto kvalitativního výzkumu je souhrn hlavních myšlenek, které jsou obsaženy v propagandistických textech těchto titulů.
|
|
|
Fenomén Karla Gotta v českém tisku v 60.- 80. letech
Hlavicová, Nikola ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Fenomén Karla Gotta v českém tisku v 60.-80. letech zkoumá mediální obraz Karla Gotta. Mediální obraz nejpopulárnějšího československého zpěváka je v práci konstruován na základě analýzy obsahů zveřejněných ve třech dobových tištěných periodikách během let 1959-1989. Teoretická část práce se soustředí na oblast kulturní politiky, zabývá se specifiky populární hudby v Československu a představuje osobnost Karla Gotta. Prostor je věnován také české tiskové produkci s důrazem na cenzurní praktiky. Cílem práce je sestavení mediálního obrazu Karla Gotta prostřednictvím metody kritické diskurzivní analýzy podle Normana Fairclougha. Analytická část zkoumá zmiňovanou metodou obsahy pojednávající o Karlu Gottovi, které byly publikovány v dobovém periodickém tisku, konkrétně v časopise Mladý svět, Vlasta, v Pionýrských novinách a v časopise Sedmička, potažmo Sedmička pionýrů. Cílem práce je mj. zjistit, zda a jakým způsobem byl skrze reprezentaci Karla Gotta v tisku podporován dominantní diskurz. Práce si stanovuje výzkumné otázky, přičemž soubor odpovědí na tři vedlejších výzkumné otázky pomáhá konstruovat odpověď na otázku hlavní. Výsledky výzkumu jsou pak prezentovány v diskuzi, která nastiňuje možné další směřování výzkumu, a také v závěru práce.
|
host ::
RSS.