|
|
Odchod Židů z Polska do Izraele v letech 1968-1969 a jejich pozdější osudy
Kroupová, Kateřina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Bakalářská práce "Odchod Židů z Polska do Izraele v letech 1968-1969 a jejich pozdější osudy" pojednává o jedné z nejvýznamnějších vln emigrace v moderní polské historii. V první kapitole je představen antisemitismus, následuje historický vývoj židovského obyvatelstva na polském území. Poté jsou popsány příčiny a důsledky šestidenní války a její vliv na politický vývoj v Polsku po roce 1967, následnou antisemitskou kampaň a emigraci. Rozebrány jsou rovněž polské březnové události z roku 1968 jako jeden z hlavních faktorů židovské emigrace. Nejpodstatnější část, získaná pomocí metody dotazníku, analyzuje a srovnává postoje emigrantů k dané problematice.
|
|
|
Vliv tvorby Jana Kubisze na identitu a kulturní povědomí tří generací Těšínského Slezska
Kurová, Jana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění míry vlivu Kubiszovy tvorby na identitu a kulturní povědomí tří generací lidí Těšínského Slezska. Za tímto účelem byl zobrazen stručný historicko-kulturní vývoj a následná metodologická východiska, kde poukazuji na termíny a teorie, se kterými pracuji v další části této práce. Dále jsem pomocí medailonku představila osobu Jana Kubisze. Následně jsem vylíčila charakteristické rysy Kubiszovy tvorby. Abych mohla prokázat míru působení autorovy tvorby na sebeidentifikaci místních lidí, uvádím v závěrečných kapitolách obsah a výsledky studie, kterou jsem na toto téma realizovala v Těšínském Slezsku. Na závěr práce všechny své poznatky sumarizuji. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Vliv, Identita
|
|
|
Současný život zelovských Čechů na území České republiky
Kučerová, Barbara ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Bakalářská práce Současný život zelovských Čechů na území České republiky si klade za cíl zachytit poreemigrační život skupiny navrátilců ze Zelova v Polsku (polsky Zelów). Věnuje se proměnám kolektivní identity po tzv. druhé reemigraci, jež probíhala po druhé světové válce. Je založena na terénním výzkumu uskutečněném v říjnu 2011 - únoru 2012 mezi zelovskými reemigranty a jejich potomky v devíti protestantských sborech v Čechách a na Moravě. Výzkum probíhal formou rozhovorů a pozorování v jednotlivých sborech, další technikou výzkumu byl dotazník. Zelovští Češi zakládali svou identitu na spojení náboženského a etnickojazykového vědomí (do Zelova se dostali v roce 1803 ze Slezska, do nějž přišli ve vlně náboženské emigrace ve 40. letech 18. století). Práce přibližuje historii náboženské emigrace a českého Zelova. Práce dále zachycuje, jak se identita zelovských Čechů měnila po reemigraci, jaký vliv na tyto proměny měl komunistitcký režim a prostředí, do nějž zelovští Češi přišli a jak velký je jejich opětovný zájem o zelovské tradice doložitelný založením o. s. Exulant a sjezdy a konferencemi věnovanými Zelovu po revoluci v roce 1989.
|
|
|
Polské a maďarské události roku 1956 na stránkách českého tisku
Ludvík, Matěj ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Pavol (oponent)
Revoluce proti komunistickému režimu v Poznani roku 1956 měla být původně hospodářským protestem regionálního charakteru. Svým rozsahem však byla tato akce ojedinělá a spustila vlnu hospodářsko-politických změn nejprve ve své vlasti a následně přispěla i k rozpoutání ozbrojeného boje za demokracii po celém Maďarsku. Oba projevy odporu proti režimu byly krvavě potlačeny, ale staly se důležitou součástí evropských dějin 2. poloviny 20. století. Naše bakalářská práce pojednává především o tom, jak o těchto událostech tehdy psal tendenčně zaměřený český tisk.
|
|
|
Otázka národního vývoje v politických koncepcích polských elit na počátku 20. století
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
Cílem této studie je analýza chápání pojmu národ v polském prostředí na počátku 20. století v závislosti na ideologických diskursech odlišných politických stran. Za hlavní soupeřící paradigmata je v tomto ohledu třeba označit moderní nacionalismus, reprezentovaný národně-demokratickou stranou, a socialismus, rozštěpený v polském případě právě v důsledku protichůdných postojů vůči národní otázce do dvou frakcí, PPS a SDKPiL. Za výchozí pojetí národní identity, s nímž byly moderní koncepce nuceny se vyrovnat, lze považovat dědictví tzv. šlechtického republikánství, ztotožňujícího příslušnost k polskému národu s loajalitou a ochotou ke kolektivním cílům. V souvislosti s negativním vymezováním politických koncepcí jakožto trvalou tendencí polského myšlení se tudíž jak nacionalistický, tak socialistický diskurz snažily stavět jednak proti tradicím této šlechtické identity, jakož i vůči nepolitickým principům a kulturní "organické práci" pozitivistů. Detailní komparace národně-demokratického a socialistického přístupu vůči polské otázce přitom dokazuje, že obě vzájemně antagonistické koncepce nedokázaly uniknout společnému paradoxu, spočívajícím v nemožnosti jednoznačné definice principů národní existence. S použitím teorie Erica Hobsbawma je tak možné říct, že oba národní diskursy byly nuceny oscilovat...
|
|
|
Civic Platform - Law and Justice. Linguistic picture of a collective political opponent on material from election campaigns and coalition talks in the year 2005
Kontšek, Martin ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje poznatky týkající se politické komunikace, jazyka politiky a jazykového obrazu světa. Představím rovněž politickou scénu v Polsku v roce 2005 a politické strany - Platforma Obywatelska a Prawo i Sprawiedliwość. Praktická část práce obsahuje analýzu vybraných materiálů, týkajících se obrazu kolektivního politického protivníka. Klíčová slova: Právo a Spravedlnost, Občanská platforma, jazykový obraz světa, jazyk politiky, kolektivní politický protivník, volební kampaň, koaliční rozhovory
|
|
|
Otázka národního vývoje v politických koncepcích polských elit na počátku 20. století
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Cílem této studie je analýza chápání pojmu národ v polském prostředí na počátku 20. století v závislosti na ideologických diskursech odlišných politických stran. Za hlavní soupeřící paradigmata je v tomto ohledu třeba označit moderní nacionalismus, reprezentovaný národně-demokratickou stranou, a socialismus, rozštěpený v polském případě právě v důsledku protichůdných postojů vůči národní otázce do dvou frakcí, PPS a SDKPiL. Za výchozí pojetí národní identity, s nímž byly moderní koncepce nuceny se vyrovnat, lze považovat dědictví tzv. šlechtického republikánství, ztotožňujícího příslušnost k polskému národu s loajalitou a ochotou ke kolektivním cílům. V souvislosti s negativním vymezováním politických koncepcí jakožto trvalou tendencí polského myšlení se tudíž jak nacionalistický, tak socialistický diskurz snažily stavět jednak proti tradicím této šlechtické identity, jakož i vůči nepolitickým principům a kulturní "organické práci" pozitivistů. Detailní komparace národně-demokratického a socialistického přístupu vůči polské otázce přitom dokazuje, že obě vzájemně antagonistické koncepce nedokázaly uniknout společnému paradoxu, spočívajícím v nemožnosti jednoznačné definice principů národní existence. S použitím teorie Erica Hobsbawma je tak možné říct, že oba národní diskursy byly nuceny oscilovat mezi...
|
|
|
Neoslavismus a polská otázka
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Slovanská vzájemnost, založená na ideji širší etnické příbuznosti, představovala v epoše nacionální emancipace pro reprezentace jednotlivých "probouzejících se" národů výrazný prvek, který nebylo možné opomíjet. Postoj ke slovanství byl založen de facto na míře prospěšnosti, kterou v něm daná reprezentace (respektive konkrétní daný reprezentant, neboť národní hnutí nelze považovat za jednolitý celek) spatřovala právě pro svoje chápání národního rozvoje. Smyslem tohoto konstatování (a i podtextem této studie) není pokus o jednoznačnou deklaraci účelovosti jakýchkoli snah o sblížení na základě slovanské příbuznosti, ale poukázání na složitost tehdejšího sebe-pojímání, tedy vnímání vlastní identity, ve které mohla být slovanská vzájemnost pojímána jako nadřazená, doplňující či konkurující tendence národním aspiracím. V případě nám blízkého českého prostředí bychom tato odlišná pojetí principu a záměru slovanství mohli demonstrovat na příkladu kollárovského a havlíčkovského přístupu. V prvním případě se jednalo o stavění slovanského ideálu nad partikulární zájmy národa, kde byl Kollárův základní stavební kámen tvořen předpokladem jednotného praslovanského jazyka. Základ jeho slavismu tak spočíval v představě, že kdysi jednotný slovanský celek se vlivem historických okolností rozpadl na jednotlivé části, z čehož...
|
|
|
Počáteční léta korespondence mezi Arnoštem Mukou a Adolfem Černým. Od navázání kontaktu po drážďanskou výstavu (1885-1896)
Valenta, Zdeněk ; Kučera, Ctirad (vedoucí práce) ; Trösterová, Zdenka (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
CHern predkhidane disertacni prace bylo podat na pozadi korespondence uceleny obraz jiste etapy vztahu mezi luiickosrbskym vlastencem Arnostem Mukou a ceskym propagatorem a priznivcem Luzickych Srbu Adolfem Cernym, jehoz samotni Luzicti Srbove povafuji za sveho narodniho buditele. Jde 0 casovY usek let 1885-1896. Prace se konkretne zaby-va prvni etapou jejich pratelskeho vztahu. Vychazel jsem z velmi rozsahleho korespondencniho materialu, ktery vsak poskytuje spolehlive, i kdyz casto emocionalne zabarvene informace 0 Luzici, Luzickych Srbech a rodinnem zivote obou protagonistu. Prosti'ednictvim techto informaci lze dobre sledovat vYvoj luzickosrbskeho narodniho a kulturniho zivota sklonku 19. stoleti a dulezitou roli Muky a Cerneho, kterou v nem sehrali. Na zaklade do sud spise nezname a malo vyuzivane korespondence ulozene v osobnich fondech A. Muky (LA PNP) a A. Cerneho (Archiv A V CR, archiv SI), jsem podal obraz jejich rodinneho i profesniho zivota, jejich vedecke prace a jejich podilu na luzickosrbskem narodnim zivote. Casto se jedna 0 dosud nezverejnene poznatky. Cerny navazuje pisemny kontakt s Mukou 9. brezna r. 1885. Tehdy jej zadal 0 prispevek do Masarykova Athenaea. Muka sice do casopisu neprispel, nicmene Cerny vstoupil do povedomi A. Muky a jejich vsestranna spoluprace se tim padem mohla zacit...
|
|
|
Počáteční léta korespondence mezi Arnoštem Mukou a Adolfem Černým. Od navázání kontaktu po drážďanskou výstavu (1885-1896)
Valenta, Zdeněk ; Kučera, Ctirad (vedoucí práce) ; Trösterová, Zdenka (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
CHern predkhidane disertacni prace bylo podat na pozadi korespondence uceleny obraz jiste etapy vztahu mezi luiickosrbskym vlastencem Arnostem Mukou a ceskym propagatorem a priznivcem Luzickych Srbu Adolfem Cernym, jehoz samotni Luzicti Srbove povafuji za sveho narodniho buditele. Jde 0 casovY usek let 1885-1896. Prace se konkretne zaby-va prvni etapou jejich pratelskeho vztahu. Vychazel jsem z velmi rozsahleho korespondencniho materialu, ktery vsak poskytuje spolehlive, i kdyz casto emocionalne zabarvene informace 0 Luzici, Luzickych Srbech a rodinnem zivote obou protagonistu. Prosti'ednictvim techto informaci lze dobre sledovat vYvoj luzickosrbskeho narodniho a kulturniho zivota sklonku 19. stoleti a dulezitou roli Muky a Cerneho, kterou v nem sehrali. Na zaklade do sud spise nezname a malo vyuzivane korespondence ulozene v osobnich fondech A. Muky (LA PNP) a A. Cerneho (Archiv A V CR, archiv SI), jsem podal obraz jejich rodinneho i profesniho zivota, jejich vedecke prace a jejich podilu na luzickosrbskem narodnim zivote. Casto se jedna 0 dosud nezverejnene poznatky. Cerny navazuje pisemny kontakt s Mukou 9. brezna r. 1885. Tehdy jej zadal 0 prispevek do Masarykova Athenaea. Muka sice do casopisu neprispel, nicmene Cerny vstoupil do povedomi A. Muky a jejich vsestranna spoluprace se tim padem mohla zacit...
|
host ::
RSS.