|
|
Neuropsychologický profil u pacientů s idiopatickou generalizovanou epilepsií (IGE)
Živnůstka, Miroslav ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Rolederová, Iva (oponent)
Název práce: Neuropsychologický profil u pacientů s idiopatickou generalizovanou epilepsií Autor práce: Miroslav Živnůska Vedoucí: PhDr. Alena Javůrková, Ph.D. Konzultant: PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D. Počet stran: 60 Počet zdrojů: 56 Idiopatická generalizovaná epilepsie (IGE) patří mezi epilepsie, které mají genetický, nebo neznámý původ. Dělí se na čtyři syndromy: dětské absence (CAE), juvenilní absence (JAE), juvenilní myoklonickou epilepsii (JME) a epilepsii s generalizovanými tonicko- klonickými záchvaty (GTCS). Některé studie naznačily, že pacienti s IGE mohou projevovat deficity v kognitivních doménách jako inteligence, pozornost, paměť, exekutivní funkce, motorické funkce a řečové funkce. Nejvíce zasaženou oblastí se jevila doména exekuce, konkrétně schopnost verbální fluence. K narušení kognitivních funkcí může také nemálo přispívat medikace, depresivita, zhoršená kvalita života a další rizikové faktory. Kromě toho sourozenci těchto pacientů mohou rovněž vykazovat mírný pokles ve výkonnosti v neuropsychologických testech. Navíc u pacientů s IGE byly nalezeny výrazné mozkové změny, zejména v oblastit thalamu. Tato práce se snažila blíže zmapovat neuropsychologický profil a afektivitu u pacientů s IGE a jejich sourozenců, který porovnala se zdravou kontrolní skupinou. Dále se zjišťovalo,...
|
|
| |
|
|
Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií
Žalud, Jakub ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Název práce: Subjektivní vnímání nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií Autor práce: Bc. et Bc. Jakub Žalud Vedoucí práce: PhDr. Alena Javůrková Ph.D. Počet stran: Počet zdrojů: Epilepsie je chronické záchvatovité onemocnění, které může negativně ovlivňovat kvalitu života, kognici či afektivitu. K léčbě tohoto onemocnění se užívají antiepileptika, která mají řadu více či méně známých nežádoucích účinků. Obtíže, které samotní pacienti přisuzují nežádoucím účinkům antiepileptik, mohou být i přes určitou míru subjektivity důležitým informačním zdrojem a měly by být brány v potaz při následných léčebných postupech. Tato práce se věnuje subjektivnímu hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií. Teoretická část poskytuje základní informace o samotném onemocnění a jeho dopadu na kvalitu života, kognici a poukazuje na některé duševní poruchy, které jsou často vázané k epilepsii. Dále se teoretická část zabývá antiepileptickou farmakoterapií charakteru práce není v těchto kapitolách zacházeno do hloubky; jedná se především o přehled užívaných antiepileptik a některá specifika spojená s jejich léčebným užitím. Jádrem teoretické práce jsou především nežádoucí účinky antiepileptik, j subjektivního pohledu pacienta. Jinými slovy se práce zabývá otázkou, které nežádoucí účinky...
|
|
|
Strach z hypoglykémie u pacientů s diabetem mellitem I. typu v kontextu s ošetřovatelským procesem
Tomanová, Iva ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Raudenská, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se věnuje strachu z hypoglykémie u pacientů, kteří mají diagnostikovaný diabetes mellitus 1. typu. Tato práce je rozdělana na dvě části. A to na část teoretickou, která se zabývá problematikou diabetu mellitu jeho charakteristikou, projevy, diagnostikou, léčbou a komplikacemi. Dále se teoretická část věnuje strachu, úzkosti, depresi a citovým vazbám neboli attachmentu. Empirická část této bakalářské práce je věnována strachu z nízké hladiny cukru v krvi ve vztahu k depresi, úzkosti, citové vazbě a dalším demografickým a klinickým faktorům. Závěr praktické části práce popisuje daný vzorek respondentů a stanovuje výsledky výzkumu. Výzkum k této práci byl založen na šesti dotaznících, které byly respondentům předkládány v tomto pořadí - nestandardizovaný anamnestický dotazník, průzkum nízké hladiny cukru v krvi u dospělých (HFS - II), Beckova sebeposuzovací škála úzkosti (BAI), Beckova škála deprese (BDI - II), Experiences in close relationships (ECR) a Generalizovaná úzkostná porucha - 7 (GAD - 7 ). Po zhodnocení dotazníku dle jejich skórovacích manuálu byly využity statistické nástroje. Metody které byly využity vycházely ze stanovených hypotéz o vztahu mezi danými promněnými a cílů práce. Analýzy vztahu byly založeny na těchto statistických metodách: Spearmanův korelační...
|
|
|
Deprese, úzkost a kvalita života u dospělých pacientů po popáleninovém traumatu
Sedláčková, Thea ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku deprese, úzkosti a kvality života u dospělých pacientů po popáleninovém traumatu. V literárně přehledové části jsou představeny současné vědecké studie, které se věnují diagnostice, prevalenci, léčbě a vybraným rizikovým faktorům deprese a úzkosti u této populace pacientů. Tato část práce se dále věnuje i vymezení a způsobům hodnocení kvality života u pacientů s popáleninami včetně faktorů, jež mohou subjektivně vnímanou kvalitu života u této populace ovlivňovat. Výzkumná část má za cíl identifikaci pacientů s MDE a GAD dle M.I.N.I. a průzkum rizikových faktorů nejen u těchto psychických poruch,ale i u snížené úrovně kvality života. Dále se výzkum zaměřuje na validizaci vizuálně analogové screeningové metody Emočních teploměrů u pacientů po popáleninovém traumatu. Studie se zúčastnilo celkem 292 hospitalizovaných pacientů s popáleninami, z nichž 27 (9 %) splňovalo diagnostická kritéria MDE (současná, minulá, rekurentní). Diagnostická kritéria GAD splňovalo pak 10 pacientů (3.5 %). Statisticky významné prediktory MDE jsou: užívání antidepresiv a překvapivě i nižší rozsah popálení. Mezi statisticky významné prediktory GAD pak bylo zařazeno rovněž užívání antidepresiv a nečekaně i méně častý výskyt popálení na viditelných místech těla (hlava, krk, horní...
|
|
|
Cognitive profile of the patients after burn trauma
Slováková, Michaela ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Témou bakalárskej práce je kognitívny profil pacientov po popáleninovej traume. Literárne- prehľadová časť práce je zameraná na popis základných informácií o popáleninovej traume a súčasných poznatkov o kognitívnom profile u popáleninových pacientov. Záver teoretickej časti je venovaný možným príčinám kognitívneho deficitu a možnostiam kognitívnej rehabilitácie. Empirická časť práce sa venuje navrhovanému kvantitatívnemu výskumu, ktorý ma za cieľ popísať kognitívny profil u pacientov po popáleninovej traume. Kľúčové slová Popáleniny, popáleninová trauma, kognitívne funkcie, kognitívny profil, kognitívna porucha
|
|
|
Shinrin-yoku jako možná metoda redukce stresu
Kučerová, Petra ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Pro současnou společnost je charakteristický tlak na výkon. Neustále zvyšující se požadavky působí mnoha lidem zvýšenou míru prožívaného stresu. Chronický stres se stal závažným problémem dnešní doby, který způsobuje značné množství jak fyzických, tak psychických problémů. Je tedy důležité se především soustředit na preventivní opatření než na samotnou eliminaci nežádoucích dopadů stresu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na Shinrin-yoku jako možnou metodu redukce stresu. V práci jsou popsána základní myšlenková východiska, možné fyziologické a psychologické mechanismy podílející se na efektu praktikování Shinrin-yoku, prokázané fyziologické a psychologické účinky praktikování Shinrin-yoku a také jsou zde zmíněny praktické aplikace této metody. Návrh výzkumu je koncipován jako kvantitativní výzkum s experimentálním designem. Cílem výzkumného projektu je zjistit, jak ovlivňuje Shinrin-yoku zvolené fyziologické a psychologické parametry.
|
|
|
Biologické mechanismy uplatňující se při vzniku stresu
Sákrová, Anna ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou biologické mechanismy probíhající v organismu jedince za působení stresu či při probíhající stresové situaci. Návrhu výzkumného projektu předchází literárně přehledová část, zaměřena na stres jako samostatný koncept a jednotlivé biologické mechanismy uplatňující se při jeho vzniku, jako jsou nervové a humorální mechanismy, včetně stresových hormonů. Tato část je zaměřena i na stručné seznámení s posttraumatickou stresovou poruchou. V rámci návrhu výzkumného projektu je práce zaměřena na možnost výskytu zvýšené depresivní symptomatologie u osob s diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou. Cílem výzkumu je odhalit, zda zvýšená depresivní symptomatologie souvisí s diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou a pokud ano, o jaký vztah se jedná. Data budou následně analyzovaná a srovnána s kontrolní skupinou, s možností rozšíření poznatků v této oblasti díky dalšímu zkoumání.
|
|
|
Časová perspektiva a úzkost
Chvojková, Iveta ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Tato práce se věnuje souvislostem časové perspektivy a úzkosti. V teoretické části jsou definovány pojmy stavová úzkost a úzkostnost a úzkostné poruchy. Dále je prostor věnován seberegulačním mechanismům a pro celistvost jsou zde též uvedena možná pozitiva a přínosy úzkosti obecně. Dále je zde vymezena časová perspektiva, přístupy k měření a její souvislosti s prožíváním a chováním jedinců. Následně jsou zmapovány vztahy mezi úzkostí a časovou perspektivou. Poslední kapitola teoretické části pojednává o možnostech intervence u úzkostných jedinců, využívajících a ovlivňujících časovou perspektivu. Empirická část se zabývá zjišťováním vztahů mezi konceptem časové perspektivy a úzkosti. K tomuto účelu byla analyzována data získaná pomocí dotazníkového šetření provedeného u vzorku respondentů věkově spadajících do rané a střední dospělosti. Dotazníkovou baterii tvořila sekce zjišťující demografické údaje respondentů, dále dotazník STAI měřící stavovou a rysovou úzkost a zkrácená verze dotazníku ZTPI - short rozšířená o negativní budoucnost. Výsledky našeho výzkumu poukázaly na významnou pozitivní souvislost úzkostnosti a časových perspektiv: negativní minulost, negativní budoucnost. Dále byl nalezen signifikantní negativní vztah úzkostnosti s pozitivní minulostí. Mezi odchylkou od balancované časové...
|
|
|
Bolest a popáleninové trauma v ošetřovatelství
Navrátilová, Markéta ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Východiska: Práce se zabývá porovnáním strachu z bolesti, intenzitou bolesti, citovou vazbou, úzkostí a depresí u pacientů po popáleninovém traumatu a zdravými jedinci. Cíle práce: Cílem práce bylo porovnat strach z bolesti u pacientů po popáleninovém traumatu se zdravými jedinci a najít prediktory bolesti; nalézt signifikantní prediktory intenzity bolesti a strachu z bolesti u pacientů po popáleninovém traumatu. Zaměřuje se také na zhodnocení vztahů mezi intenzitou bolesti, strachem z bolesti a sociodemografickými proměnnými (věk, zaměstnanost, premorbidní intelekt) a klinickými parametry popáleninového traumatu (rozsah popálení, délka hospitalizace, lokalizace popálení, psychiatrické komorbidity); zhodnocení vztahů mezi intenzitou bolesti, strachem z bolesti a citovou vazbou v multiregresi u pacientů a u zdravých kontrol; zhodnocení vztahů mezi intenzitou bolesti, strachem z bolesti a úzkostí/depresí u pacientů a zdravých jedinců a také zhodnocení vztahů mezi intenzitou bolesti, strachem z bolesti a vnímáním zdraví u pacientů a zdravých jedinců. Metodika: Sběr dat pro tuto bakalářskou práci probíhal na Klinice popáleninové medicíny 3.LF a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Statistický soubor tvoří celkem 204 respondentů splňujících inkluzivní a exkluzivní kritéria - z toho 102 pacientů po...
|
host ::
RSS.