|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Hospodářský a sociální vývoj Kolína od poloviny 19. století do první světové války
Holovský, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Do nového 20. století vstoupil Kolín jako dynamické průmyslové město, zahalené do kouře továrních komínů. Zpočátku rostly - jak dnes je dnes nazýváme - industriální zóny hlavně při silnici na Čáslav - především kvůli spojení s nádražím. Na přelomu století se pak hlavní destinací pro zakládání průmyslu stalo Zálabí. Nicméně i přes poměrně slušný rozvoj se Kolín nevymanil z těsného sepětí se svým zemědělským zázemím. Když se podíváme na podniky, které zde vznikly, uvědomíme si, že většina z nich je více či méně spjata se zemědělskou výrobou potravinářským průmyslem počínaje, přes chemické továrny na líh či hnojiva a strojírenskými továrnami na výrobu strojů či forem pro cukrovary konče.
|
|
|
Měnová reforma 1953 a její reflexe v české společnosti
Ďoubalová, Iva ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Práce se zabývá tématem měnové reformy v Československu, která proběhla ke dni 1. června 1953, s níž úzce souvisí současně provedené zrušení vázaného trhu.. Kromě kapitol věnujících se hospodářským příčinám, přípravě a zásadám měnové reformy jsem se soustředila hlavně na reakce obyvatel na provedené opatření a na sociální dopady, které reforma způsobila. Díky informacím z dílčích prací, které byly dosud o tomto tématu vydány, které jsem doplnila o data z fondů Národního archivu v Praze jsem získala obraz o formách a rozsahu protestů obyvatel proti měnové reformě. Nejrozšířenějším způsobem protestu byly stávky a demonstrace, které se konaly téměř ve všech větších městech. Jednalo se tak o první otevřený protest obyvatel země na východ od tzv. železné opony. Je však nutné mít na vědomí, že nespokojenost obyvatel byla motivována hlavně ekonomicky, politické požadavky zazněly jen výjimečně. Důležitým výsledkem provedené měnové reformy byly změny v sociální situaci většiny obyvatel Československa. Reforma byla zaměřena proti konkrétním skupinám obyvatel: soukromým zemědělcům, řemeslníkům a živnostníkům, s cílem donutit je ke vstupu do socialistického sektoru hospodářství. Postiženi ale byli i dělníci, kteří byli dosud hlavní oporou režimu. Ze sociálních otřesů, které měnová reforma způsobila se společnost...
|
|
|
Rolnický akciový cukrovar Němčice nad Hanou (1910-1948)
Lecián, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Tematem teto diplomove prace je problematika vJ'voje cukrovarnickeho prumyslu na uzemi severni, stredni a easti jiznf Moravy se zvlastnfm zamerenim ke zakladani rolnickych cukrovaru. Badatelskou einnost jsem pfedevsim zamei'il na nejmodernejsi rolnicky akciovy cukrovarni stfedni Morave, zalozeny v NemCicfch nad Hanou zivotopisu jeho zakladatele Jana Rozkosneho. Nebyla to v zadnem pfipade pnice snadna, nebot' dosavadni literatura zahrnujici prumysl na Kojetinsku je velmi skromna. Mam na mysli predevsim knihy razu vlastivedneho a to Fr. Perinka "Vlastiveda moravska - Kojetsky okres" z roku 1930 a ponekud blizsi memu tematu, sbornik v fade Narodohospodarska propagace Ceskoslovenska od R. Jaruska "Kojetinsko - narodohospodarsky pfehled z roku 1933. Avsak i v teto knize elanky 0 prumyslovych podnicich Kojetinska jsou povetsine razu propagaeniho a pokud se tykaji minulosti, jsou to opravdu jen prehledy, protoze kniha si vsima jen zavodil pracujfcich i v letech ti'icatych to jeste ne vsech. Odborne prace v cukrovarnictvi vsak zminuji tuto tematiku temer vzdy pro uzemf Cech a Morava byla opomijena nebo pi'ipomenuta jen okrajove. To je i pripad asi nejpodrobnejsi prace z 80. let zabJ'vajici se cukrovarnictvim, dvojdilne monografie od Fr. Dudka "VJ'voj cukrovarnickeho prumyslu veeskych zemich do roku 1872 a...
|
|
|
Olomoucké tvarůžky - produkce, podnikání, konzum, 1938-1960
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice produkce, podnikání a konzumu olomouckých tvarůžků v období let 1938-1960 na území českých zemí, resp. Československa. Shrnuje vývoj tohoto oboru do roku 1938 a všímá si jak ho ovlivnily důsledky mnichovské změny hranic. Práce sleduje druhy státních zásahů do výroby tvarůžků ve válečných a poválečných letech. Také sleduje proces socializace a následného znárodnění soukromých podniků v 50. letech. Práce přibližuje obraz podnikání ve výrobě tvarůžků a přináší bližší studii tří typických podnikatelů v závislosti na rozsahu jejich produkce. Dále se práce zabývá tvarůžkářstvím jako specifickým odvětvím mléčného průmyslu. Sleduje počet, formu, velikost, regionální rozmístění a strojní vybavení podniků působících v tomto oboru. Poté se věnuje velikosti produkce tvarůžků, jejímu vztahu k celkové produkci sýrů, k typu závodů a regionu. Zabývá se počtem a strukturou pracovníků v tvarůžkářských podnicích a jejich postavením. Věnuje se také exportu tvarůžků. Poslední kapitola je věnována místu tvarůžků v konzumních zvyklostech obyvatelstva a jeho sociální podmíněností.
|
|
|
Podnikatelské a společenské aktivity V.F. Červeného a jeho synů v kontextu rodinného života a politicko-hospodářského rozmachu národně uvědomělé české společnosti
Pavlík, Jiří ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šůla, Jaroslav (oponent)
Jako téma své disertační práce jsem si zvolil podnikatelské a společenské aktivity V. F. Červeného a jeho synů v kontextu jejich rodinného života a politickohospodářského rozmachu národně uvědomělé české společnosti. Tato práce si klade za primární cíle analyzovat podnikatelské aktivity Červených spojené s vedením rodinné firmy, podrobně objasnit příčiny jejich značných podnikatelských úspěchů i okolnosti, jež zapříčinily pozdější úpadek jejich firmy, zároveň podrobně analyzovat společenské aktivity Červených a vymezit jejich společenskou roli v době formování moderní české občanské společnosti. Na tyto hlavní badatelské záměry navazují dílčí cíle. V rovině podnikatelských aktivit jsem si dále vytkl za úkol zařadit a zhodnotit postavení firmy v kontextu českého hospodářství a průmyslu a provést srovnání i s předními zahraničními firmami působícími v tomto oboru. Zároveň jsem snažil zhodnotit manažerské schopnosti Červených, popřípadě je zařadit v rámci obecnější typologie podnikatelů do odpovídající kategorie. Dílčím cílem této práce se stalo i zmapování konstrukčních zlepšení dechových nástrojů provedených Červenými. Nekladl jsem si za úkol detailně analyzovat konstrukční přednosti jejich inovací, na druhé straně se domnívám, že k jejich podnikatelské činnosti neodmyslitelně patří i jejich inovační činnost...
|
|
|
Praha - od zemské metropole monarchie k hlavnímu městu republiky. Vývoj logistického zázemí města v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Dosavadní výzkum byl prozatím soustředěn především na jednotlivé subjekty a dopad jejich samostatného vývoje na sebe navzájem byl opomíjen. Ve své práci se snažím najít odpovědi na otázky obecného charakteru (nakolik ovlivnil vývoj těchto sítí vývoj samotného města? Nebo se tak stalo obráceně a město samo podmiňovalo svým vývojem vznik jednotlivých sítí?) ale i charakteru detailního (jaký byl vzájemný vývoj těchto technických sítí a ovlivnil vývoj jedné sítě i vývoj sítě jiné? Nakolik změnily tyto nově vzniklé sítě život obyvatel Prahy? Změnily i chápání dosud platných norem bydlení?) Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Postupuji takto podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 19261. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby,...
|
|
|
Osídlování Chomutovska v letech 1945-1952
Haviar, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Vztah a spolupráce mezi českým a německým etnikem byla pro vývoj českých zemí velmi podstatná. Taktéž můžeme konstatovat, že tomu bude i v budoucnosti, i když možná v jiné rovině než v minulosti. Do současné doby je vztah obou etnik ovlivněn traumatickým rozchodem za druhé světové války. Druhá světová válka na dlouhá desetiletí přerušila spolupráci a kontakt obou národů. V důsledku odsunu došlo sice k vysídlení německého etnika z osvobozeného státu, na druhou stranu došlo ke stabilizaci Československa, jak v rovině politické, tak sociálně-ekonomické. Dodnes se vedou mezi českými a německými historiky, politiky a širokou veřejností debaty či spory o události po roce 1945. Došlo k vysídlení či vyhnání německého obyvatelstva z Československa? Tato otázka dodnes v jistém smyslu rozděluje oba národy. Každá strana má svoji verzi pravdy a tu interpretuje. Musíme podotknout, že ještě před odsunem, který byl schválen na Postupimské konferenci, proběhl bezprostředně po osvobození tzv. divoký odsun, který je z dnešního hlediska interpretován historiky za bezpráví a porušování lidských práv. Až po tomto divokém odsunu následoval organizovaný odsun. Z dnešního českého pohledu je tento proces interpretován jako odsun, zatímco z německého pohledu šlo o vyhnání. Musím však říci, že tyto názory jsou velmi zjednodušené a...
|
|
|
Prof. Rudolf Jedlička (1869-1926) a zdravotně-sociální instituce spjaté s jeho působením
Černá, Marcela ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Rudolf Jedlička se řadí mezi nejvýznamnější české lékaře počátku 20. století. Po studiích se pod vlivem oblíbeného profesora Karla Maydla věnoval chirurgii, nicméně svůj zájem brzy rozšířil na nově se konstituující lékařské obory - na rentgenologii a radiologii - jejichž se stal ve střední Evropě průkopníkem. Díky svým všestranným lékařským dovednostem byl vyhledávaným diagnostikem i operatérem. Svůj život Jedlička propojil s lékařskou fakultou České univerzity Karlo- Ferdinandovy, respektive Univerzity Karlovy, kde působil jako pedagog - tvůrce tzv. Jedličkovy školy, která se stala nositelkou jeho medicínského odkazu. Vrcholu kariéry dosáhl v roce 1921, kdy byl jmenován řádným profesorem chirurgie a současně přednostou II. chirurgické kliniky. Aktivity Rudolfa Jedličky se však neomezovaly pouze na lékařskou teorii a praxi, ale přesahovaly do roviny iniciování a organizování řady zdravotně-sociálních projektů, z nichž nejvýznamnější bylo založení Pražského sanatoria a přilehlého Jedličkova ústavu. Pražské sanatorium bylo otevřeno v květnu 1914 a bylo koncipováno jako všeobecná nemocnice pokrývající všechny specializace mimo léčby infekčních a duševních onemocnění. Největšího rozkvětu dosáhlo za první republiky - tehdy zde byla zřízena II. chirurgická a II. gynekologická klinika. Jedličkův ústav...
|
|
|
Konkurenční boj ČKD se Škodovými závody a snahy o jeho řešení v letech 1928-1931
Jelínek, Jaroslav ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá konkurenčním bojem mezi průmyslovými podniky Českomoravská - Kolben - Daněk (ČKD) a Škodovými závody v období let 1928-1931. S hlavním zaměřením na to, jak probíhala jednání o narovnání vztahů mezi zainteresovanými podniky. Samostatná práce je pak rozdělena do dvou hlavních tematických kapitol. První kapitola pojednává o samotném vzniku koncernu ČKD. Ten byl započat roku 1871 vznikem jeho mateřského podniků První českomoravské továrny na stroje v Praze, vývoj dále pokračoval fúzí s firmou Elektrotechnická akciová společnost (dř. Kolben a spol.) v roce 1922 a nakonec roku 1927 s firmou Akciová společnost Strojírny (dř. Breifeld- Daněk a spol.). Tyto tři hlavní fúze daly vzniknout na domácím i zahraničním trhu velmi známé obchodní značce ČKD. Druhá kapitola pojednává již o samotném konkurenčním boji a snahách o jeho odstranění. Kapitola je koncipovaná do osmy tematických celků, v nichž poukazuji na příčiny a důsledky konkurenčních střetnutí obou podniků. Hlavní zřetel je kladen na tři pokusy o dohodu, které se udály v letech 1929 a 1931. V posledně jmenovaném roce došlo k podepsání smlouvy o společné výrobě a prodeji automobilů pod společným vedením ČKD a Škodových závodů. 67
|
host ::
RSS.