|
|
Praha - od zemské metropole monarchie k hlavnímu městu republiky. Vývoj logistického zázemí města v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Dosavadní výzkum byl prozatím soustředěn především na jednotlivé subjekty a dopad jejich samostatného vývoje na sebe navzájem byl opomíjen. Ve své práci se snažím najít odpovědi na otázky obecného charakteru (nakolik ovlivnil vývoj těchto sítí vývoj samotného města? Nebo se tak stalo obráceně a město samo podmiňovalo svým vývojem vznik jednotlivých sítí?) ale i charakteru detailního (jaký byl vzájemný vývoj těchto technických sítí a ovlivnil vývoj jedné sítě i vývoj sítě jiné? Nakolik změnily tyto nově vzniklé sítě život obyvatel Prahy? Změnily i chápání dosud platných norem bydlení?) Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Postupuji takto podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 19261. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby,...
|
|
|
Dějiny pražské správy vodárenství v meziválečném období
Drnek, Kryštof ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma, které je poněkud stranou všeobecného vědeckého zájmu. Dějiny správy nejsou přespříliš oblíbeným tématem širší vědecké obce a týká se to i dějin správy vodárenství. Domnívám se, že je to poněkud neprávem. Vodárenství je jakousi šedou osobou v pozadí historických událostí, její správa o to více. Bez její administrace by se jakékoliv dnešní velkoměsto, Prahou počínaje a Vídní a Londýnem konče, nikdy nedostalo na svou současnou úroveň. Její postupný vznik i vznik oboru, který řídila, byl pomalý, provázený stejnými problémy jako ostatní průmyslová odvětví s tím rozdílem, že distribuce vody a její odvod se na pořad změn a reforem dostával až jako poslední, tedy většinou ve chvíli, kdy již hrozilo akutní nebezpečí zhroucení daného stavu. Při svém výzkumu jsem nejvíce využil tři instituce - Archiv hlavního města Prahy, Archiv pražských vodovodů a kanalizací a Národní knihovnu. Mezi hlavní prameny, které jsem zde našel a o které jsem se při své práci opřel, patří série Almanachů hlavního města Prahy, které vycházely mezi lety 1889 a 1939. Mezi další užité prameny patří personální složky tehdejších činovníků pražského vodárenství, současná odborná literatura a jednotlivé prameny, povětšinou ve formě dobových odborných publikací. Tyto publikace se nacházejí ve formě...
|
|
|
Dějiny pražské správy vodárenství v meziválečném období
Drnek, Kryštof ; Jásek, Jaroslav (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma, které je poněkud stranou všeobecného vědeckého zájmu. Dějiny správy nejsou přespříliš oblíbeným tématem širší vědecké obce a týká se to i dějin správy vodárenství. Domnívám se, že je to poněkud neprávem. Vodárenství je jakousi šedou osobou v pozadí historických událostí, její správa o to více. Bez její administrace by se jakékoliv dnešní velkoměsto, Prahou počínaje a Vídní a Londýnem konče, nikdy nedostalo na svou současnou úroveň. Její postupný vznik i vznik oboru, který řídila, byl pomalý, provázený stejnými problémy jako ostatní průmyslová odvětví s tím rozdílem, že distribuce vody a její odvod se na pořad změn a reforem dostával až jako poslední, tedy většinou ve chvíli, kdy již hrozilo akutní nebezpečí zhroucení daného stavu. Při svém výzkumu jsem nejvíce využil tři instituce - Archiv hlavního města Prahy, Archiv pražských vodovodů a kanalizací a Národní knihovnu. Mezi hlavní prameny, které jsem zde našel a o které jsem se při své práci opřel, patří série Almanachů hlavního města Prahy, které vycházely mezi lety 1889 a 1939. Mezi další užité prameny patří personální složky tehdejších činovníků pražského vodárenství, současná odborná literatura a jednotlivé prameny, povětšinou ve formě dobových odborných publikací. Tyto publikace se nacházejí ve formě...
|
|
|
Praha - od zemské metropole monarchie k hlavnímu městu republiky. Vývoj logistického zázemí města v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Dosavadní výzkum byl prozatím soustředěn především na jednotlivé subjekty a dopad jejich samostatného vývoje na sebe navzájem byl opomíjen. Ve své práci se snažím najít odpovědi na otázky obecného charakteru (nakolik ovlivnil vývoj těchto sítí vývoj samotného města? Nebo se tak stalo obráceně a město samo podmiňovalo svým vývojem vznik jednotlivých sítí?) ale i charakteru detailního (jaký byl vzájemný vývoj těchto technických sítí a ovlivnil vývoj jedné sítě i vývoj sítě jiné? Nakolik změnily tyto nově vzniklé sítě život obyvatel Prahy? Změnily i chápání dosud platných norem bydlení?) Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Postupuji takto podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 19261. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby,...
|
host ::
RSS.