|
|
Faktory ovlivňující vývoj parthenogenetických embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Vývoj haploidních parthenogenetických embryí myši (Mus musculus) nedosahuje stejné úrovně jako je tomu u normálních embryí. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se haploidní parthenogenetická embrya myši odlišují nukleocytoplasmatickým poměrem. Objem jádra parthenogenetických embryí roste s ploiditou. Nukleocytoplasmatický poměr haploidních embryí se mezi dvoubuněčným a čtyřbuněčným stádiem statisticky neliší (p = 0.052), u diploidních a tetraploidních embryí byl naopak statisticky významný rozdíl (p < 0.001). Nestandardní nukleocytoplasmatický poměr by mohl souviset s problematickým vývojem. Pochopení faktorů ovlivňujících preimplantační vývoj parthenogenetických embryí zvýší efektivitu derivace haploidních embryonálních kmenových buněk.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku: diskursivní analýza mediálních sdělení
Pániková, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku. Vycházíme přitom z předpokladu, že způsob, jakým se o současném papeži píše, je nastaven určitým diskurzem. V práci proto používáme metodu diskurzivní analýzy navrženou Michelem Foucaultem. Pečlivou analýzou celkem 690 článků otištěných ve vybraných periodikách v období od 2.4.2005 do 31.12.2007 docházíme k dílčím závěrům, které později identifikujeme jako rysy hledaného diskurzu. Odhalujeme tak určité skryté motivy vypovídání, které, jak se ukazuje, tvoří zásadní součást mediálního obrazu Benedikta XVI. Zároveň s tím zjišťujeme, že součástí tohoto diskurzu jsou i praktiky žurnalistů, kteří pracují velmi vágně s významy některých slov či s určitými důrazy. Jak také ukazujeme, tito žurnalisté nejsou schopni v těchto věcech udělat krok kupředu právě kvůli tomu, že způsob jejich uvažování je v diktátu diskurzu (který sami do jisté míry nastavili). Docházíme tak k závěrům, že mediální obraz Benedikta XVI. je ovlivněn např. stereotypy, které my Češi přisuzujeme příslušníkům německého národa, nebo tím, jak žurnalisté uměle propojují některé události Benediktova života. Dále ukazujeme, že současný papež je pro média velmi vhodným objektem estetizace, která se projevuje nejen v bulvárních, ale i v seriózně vyhlížejících zprávách....
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Phenomenon Almodóvar (The Interdigitation of "Small Worlds" in the Work of Pedro Almodóvar)
Turčan, Jakub ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra Elektronické kultury a sémiotiky Bc. Jakub Turčan Fenomén Almodóvar (Prelínanie "malých svetov" v diele Pedra Almodóvara) Vedúci práce: Mgr. Josef Fulka, Ph.D. Abstrakt diplomovej práce Praha 2013 Abstrakt Diplomová práca sa sústreďuje na problematiku autorstva prostredníctvom hĺbkovej analýzy filmového diela španielskeho režiséra Pedra Almodóvara. Analýze predchádza uvedenie autorovho diela do kontextu jeho vzniku, predstavenie jeho doterajšieho obsahu, ako aj pojmoslovie, s ktorým táto práca narába. Nakoľko má toto postmoderné dielo hypertextuálny charakter, je jeho skúmanie podložené konceptom malých svetov Umberta Eca, teda svetov fickie v porovnaní s aktuálnym svetom obsahovo obmedzenejších. Súhrnné filmové dielo vníma práca ako ucelený a zároveň svojim charakterom stále otvorený Text. Prelínanie jeho malých svetov chápe ako procesy intratextuálneho odkazovania, no sleduje aj jeho intertextuálne a ako prepojenie predchádzajúcich dvoch i transtextuálne obsahy. Prezentujúc režisérov nezameniteľný rukopis kombinujúci viaceré známe prístupy filmovej tvorby s vlastnými štýlotvornými prvkami, vyjavuje analýza auteuristický charakter - pôvodne uvedený filmovou teóriou predstaviteľov Francúzskej novej vlny - tejto tvorby. V záverečnej časti práca...
|
|
| |
|
|
Vidění a moc. Porovnání konceptů Guye Deborda a Michela Foucaulta
Bučilová, Pavla ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat podobnosti a rozdíly v přístupech Guye Deborda a Michela Foucaulta ke vztahu vidění a moci. Jejím záměrem je ukázat projevy tohoto propojení, a zdali je možné, aby se společnost z této moci vymanila či ji jakkoliv odporovala. Práce metodologicky vychází z rozlišení politických a filozofických východisek obou autorů: zatímco podle Deborda se dá vymanit z moci spektáklu pomocí nekapitalistického třídního uspořádání společnosti, Foucault vidí mocenské vztahy jako soubor určitých praktik, které prostupují celou společností, každým jedním z nás, a kterými jsme utvářeni stejně, jako my utváříme je. Proto je pro něj nemožné, abychom překonali či ze společnosti naprosto vyloučili propojení moci a vidění. Na základě tohoto rozlišení se diplomová práce pokusí ověřit předpoklad, že Debordova inspirace marxismem mu neumožňuje reflektovat vztah vidění a moci v celé jeho šíři v kontextu nekapitalistických zřízení a že na rozdíl od Foucaultova konceptu dohledu je Debordova teorie spektáklu utopická.
|
|
|
Mozek a událost
Malečková, Dita ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Záměrem této práce bylo nastínit vztah vidění a myšlení a prostoru, ve kterém se pohybují. V první části jsem upřesnila, že vidění není bezproblémovým automatickým dějem. Popsala jsem, co mají vidění a myšlení společné, v čem se tyto dvě oblasti lidského poznání liší a čím se inspirují, což mě přivedlo k otázce vztahu k pohybu a tělesnu. V druhé části jsem dospěla k tématu prostoru - prostoru vidění a prostoru myšlení ve formě "vnitřní krajiny" a také proměnám podoby prostoru ve vědě - viz studie topologického prostoru, či kyberprostoru. Ve třetí části jsem se věnovala tématu chaosu a jeho vztahu k vidění a myšlení a také vztahu chaosu a kreativity ve třech oblastech lidského poznání - filosofii, umění a vědě - který jsem se pokusila specifikovat na konkrétních příkladech filosofa (Deleuze), umělce (Boudník) a vědce (Mandelbrot). Ve čtvrté závěrečné části jsem se zabývala vztahem chaosu a "mozku", neboli aktuálního stavu lidského poznání a vztahu myšlení ke svému vnějšku; mozku k události. Práci jsem uzavřela vysvětlením pojetí noosféry. V celé práci jsem využívala především děl francouzských filosofů Henri Bergsona, Gillesa Deleuze, Michela Foucaulta, Maurice Merleau-Pontyho, Teilharda de Chardin a částečně také Jean-Francoise Lyotarda, či Paula Virilia. Z českých autorů to byly texty Michala Ajvaze, či...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.