|
|
VLIV STUDIA A STANICE ŠKOLY NA ČASOPROSTOROVÉ CHOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ
Kadleček, David ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Madajová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na výzkum časoprostorového chování vysokoškolských studentů. Jde o skupinu obyvatelstva, pro kterou je charakteristická především obrovská vnitřní různorodost. Tuto různorodost způsobuje mimo jiné studium, které klade na každého ze studentů individuální nároky a intenzita těchto nároků je odlišná v různých obdobích akademického roku, potažmo zimního semestru. V důsledku toho existují zřetelné rozdíly v časoprostorovém chování mezi obdobím semestru, vánočních prázdnin a zkouškovým obdobím. Výsledky výzkumu popisují tyto rozdíly a poukazují na důležitost delší dobu trvajících šetření. Vliv studia, které je dlouhodobým životním projektem a milníkem mladého člověka, se projevuje i v řadě dalších aspektů každodenního života. V některých případech jejich časoprostorové chování sjednocuje, v jiných naopak způsobuje diferenciaci nebo působí jako omezující faktor. Práce je zajímavá z metodického hlediska, neboť sledování pohybu komunikačních partnerů bylo provedeno pomocí aplikací pro chytré telefony, což je jedna z nových metod, kterou v poslední době umožnil rozvoj informačních a komunikačních technologií. Součástí výsledků je i zhodnocení přínosů a limitů, která tato metoda přináší, oproti tradiční v dřívějších dobách používané metodě deníkových záznamů. Klíčová slova: studenti,...
|
|
|
Specifické poruchy učení u žáka v maturitním ročníku střední odborné školy a jeho schopnost sebehodnocení
Pospíšilová, Lucie ; Pálenská, Jana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou života žáka se specifickými poruchami učení (dále už SPU) v maturitním ročníku a jeho přípravou na závěrečnou zkoušku. Práce se věnuje jeho sebehodnocení a sebepojetí, jeho vztahu k rodině, škole a k výsledkům učení. Cílem práce je porovnat učební styly žáků se SPU a žáků bez poruchy a jejich přípravu na maturitní zkoušku. Jedná se o teoreticko-empirickou práci. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku poruch SPU, diagnostiku a zejména učební styly, které jsou hlavní složkou praktické části práce. V další části se již zaměřuje na konkrétního žáka, jeho projevy, sebehodnocení a zejména školní úspěšnost. Praktická část se skládá ze dvou částí. Cílem výzkumu je zjistit pohled žáků střední odborné školy na specifické poruchy učení, učební styly a způsob přípravy studentů se SPU na maturitní zkoušku. První část je dotazníkové šetření, které je provedeno u studentů na Střední odborné škole ve Světlé nad Sázavou, ve třídě, kde se nachází 4 žáci se SPU. Třída má dohromady 22 studentů. Druhá část je rozhovor s matkou konkrétního žáka - její zkušenosti s poruchou, jak pomáhala svému synovi s učením např. v 1. třídě, její názor na učební techniky svého syna a jeho přípravu na zkoušku. Závěr výzkumu je shrnutí efektivních technik a metod, jak...
|
|
|
Občanská participace v malých obcích Středočeského kraje
Pečenka, Samuel ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Stachová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá občanskou participací jako možnou cestou rozhodování malých obcí na příkladu Středočeského kraje. Práce vychází z teoretických východisek studia konceptu místa a zejména občanské participace. Cílem práce je postihnout vstřícnost občanské participaci mezi starosty obcí, zjistit, zda a jak občanská participace probíhá, a poukázat na její konkrétní příklady ve vybraných obcích. Odpovědi na tyto otázky vycházejí z hodnocení a analýzy výsledků internetového dotazníkového šetření a rozhovorů v rámci případových studií. Z výzkumu mezi starosty obcí vyplývá poměrně kladný postoj k občanské participaci a relativně velký počet akcí, při nichž jsou občané vyzváni vyjádřit se k určitému rozhodnutí. Občanská participace, kdy mají lidé možnost skutečně něco změnit, však probíhá spíše výjimečně. Výzkum také ukázal, že jednou z hlavních vnímaných bariér občanské participace je apatičnost občanů, kteří často participují pouze v případech, kdy s nějakou problematikou přímo nesouhlasí. Některé příklady však ukazují, že zapojení občanů do určitého dílčího rozhodování může vést k rozhodnutím, která budou obyvateli obce lépe přijímána. Klíčová slova: Středočeský kraj, občanská participace, místo, rozhodování v obcích, lokální politika
|
|
|
Denní rytmy obcí Středočeského kraje
Frydrych, Pavel ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem denních rytmů obcí ve Středočeském kraji. Cílem je přinést nové poznatky o denních rytmech suburbánní zóny Pražské metropolitní oblasti a Středočeského kraje. Práce má tři hlavní cíle. Prvním z nich je vytvořit typologii obcí Středočeského kraje podle jejich denních rytmů. Pro vytvoření typologie jsou využita lokalizační data mobilních telefonů a je udělána pomocí shlukové analýzy. Druhým cílem je ve vybraných obcích (Kněževes, Ořech, Tochovice) zhodnotit denní rytmy podrobněji i pomocí dalších dat (lokalizační data mobilních telefonů od Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a data o dojížďce ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011). Použití těchto zdrojů má upozornit na úskalí, ale i na výhody používání lokalizačních dat mobilních telefonů při studiu denních rytmů. Posledním cílem je popsat v těchto třech obcích rytmizátory, které jejich časovost ovlivňují. Z výsledků vyplývá, že ve Středočeském kraji převažují obce s rezidenčním typem denního rytmu. Více těchto obcí se nachází v suburbánní zóně Prahy, zatímco v ostatních obcích Středočeského kraje je rytmus často téměř vyrovnaný. Velká města mají většinou pracovní denní rytmus, výjimkou jsou města, která výrazně populačně narostla v posledních dvaceti letech. V případových studiích se ukázalo, že...
|
|
|
Gender a každodenní mobilita ekonomicky aktivních obyvatel: případová studie města Příbram
Kubalová, Monika ; Horňáková, Marie (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je denní dojížďka do zaměstnání demonstrovaná na příkladu města Příbram. Cílem práce je zjistit, jaké jsou rozdíly v genderově podmíněné každodenní mobilitě ekonomicky aktivních obyvatel Příbrami. Teoretická část se věnuje diskuzi literatury vztahující se k řešené problematice s důrazem na prostorovou mobilitu. V práci jsou využita data za každodenní dojížďku ekonomicky aktivních obyvatel s obvyklým pobytem v Příbrami ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Pro zpracování výsledků jsou použity základní deskriptivní statistické metody. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že muži mají větší přístup k osobnímu automobilu, což úzce souvisí s tím, že častěji než ženy dojíždí za prací mimo obec bydliště. Ženy naopak ve větší míře využívají veřejnou dopravu nebo dochází na místo pracoviště pěšky. Kromě samotné Příbrami figuruje mezi nejčastějšími obcemi dojížďky hlavní město Praha. Nejvíce zastoupená doba dojížďky za prací je do 29 minut, výjimku tvoří kategorie "60-89 minut", kam je zahrnuta právě dojížďka do Prahy. Klíčová slova: gender, každodenní mobilita, dojížďka do zaměstnání, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, Příbram
|
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vzduchotechnika knihovny
Pospíšilová, Lucie ; Uher, Pavel (oponent) ; Blasinski, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh vzduchotechnického zařízení objektu knihovny v Brně a zahrnuje experimentální měření vzduchových filtrů. Skládá se ze tří částí. V první z nich je vyhotoveno základní seznámení se vzduchovými filtry a blíže jsou zde popsány filtry atmosférického vzduchu pro odlučování částic pro všeobecné větrání – stanovení filtračních parametrů. Na závěr této teoretické části jsou uvedeny konkrétně kapsové filtry a jejich konstrukce. Cílem druhé části bylo provedení měření experimentu kapsových filtrů s různou filtrační vložkou i počtem kapes a vyhodnocení tlakové ztráty a jejich účinnosti. Poslední část této diplomové práce je zaměřena na návrh vzduchotechnického zařízení zadaného objektu a to konkrétně objektu knihovny. Projekt řeší dopravu čerstvého vzduchu do interiéru vybraných místností knihovny a pokrytí tepelných zisků v letním období, tepelných ztrát v zimním období a úpravu vlhkosti vzduchu.
|
host ::
RSS.