|
|
Guatemala pod nadvládou Efraína Ríose Montta a její vyrovnání se s minulostí
Houšková, Petra ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Jedním z nejnásilnějších období guatemalské občanské války byla vláda generála Efraína Ríose Montta na počátku osmdesátých let, která se vepsala do dějin smutným odkazem genocidy, rozsáhlým vysídlením obyvatelstva a dalšími válečnými zločiny. Většina z nich nikdy nebyla prošetřena ani potrestána. Průlomem beztrestnosti byl nástup Claudie Paz y Paz do čela státního zastupitelství. Nejexponovanějším procesem se stal právě ten s Ríosem Monttem. I přes následné zneplatnění usvědčujícího verdiktu, byl tento proces důležitým milníkem nejen v rámci guatemalské justice, ale i mezinárodního práva, přispívajíce hned několika zásadními precedenty. Ríos Montt se stal první hlavou státu odsouzenou za genocidu domácím tribunálem. Tato práce se zabývá faktory, které ovlivňovaly souzení válečných zločinů po podepsání mírových dohod, a analyzuje význam soudního procesu s Ríosem Monttem v rámci guatemalského vyrovnání se s minulostí ze strany státu. Klíčová slova Guatemala, Efraín Ríos Montt, genocida, beztrestnost, přechodné soudnictví
|
|
| |
|
|
Americká imigrační politika vůči mexickým přistěhovalcům v druhé polovině 90. let 20. století
Konečná, Kateřina ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Práce zkoumá americkou imigrační politiku vůči mexickým přistěhovalcům v druhé polovině 90. let 20. století. Dále zkoumá Severoamerickou dohodu o volném obchodu, která byla důležitá pro americko-mexické vztahy. Cílem práce je zjistit, jak tato dohoda ovlivnila imigrační politiku Spojených států po jejím přijetí, neboť se doufalo, že její přijetí v dlouhodobém hledisku výrazně omezí migrační toky. Studuje proto imigrační aspekty této dohody a imigrační politiky, které byly buďto přijímány, nebo diskutovány ve Spojených státech. Na základě tohoto rozboru přichází se závěrem, který říká, že nelze jasně říct, jak přijetí dohody ovlivnilo americkou imigrační politiku vůči mexickým přistěhovalcům, jelikož tento fakt ovlivňovalo mnoho faktorů, které nemohly být z hlediska rozsahu práce zkoumány, ale objevuje se zde zákon, který navyšuje počet dočasných víz pro kvalifikované pracovníky, což pro mexické přistěhovalce zaváděla již Severoamerická dohoda.
|
|
|
Three Different Mexicos: application of the SWOT analysis on three Mexican regions
Moravcová, Markéta ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Se snižující se důležitostí národních hranic a rostoucí rolí regionů jako hlavních ekonomických aktérů, regionální rozdíly se stávají jedním z palčivých problémů, kterým se státy pokouší čelit. Cílem této práce je blíže prozkoumat případ trendů regionálních rozdílů Mexika. Pro to práce využívá Novou ekonomickou geografii, teorii, která zdůrazňuje důležitost fyzického, a především lidského kapitálu pro hospodářský růst, a Porterovu teorii clusterů, která klade důraz na export jako hlavní motor hospodářského rozvoje. Tato práce dělí Mexiko na tři regiony: Sever, Centrum, a Jih a používá SWOT analýzu pro zhodnocení jednotlivých regionů. Dochází k závěru, že Sever jako region se nachází v nejlepší hospodářské situaci, což je důsledek manufakturního průmyslu zaměřeného na export. Tento region těží ze své blízkosti k USA, ale důsledkem nadměrného propojení je na Severu absence technologického výzkumu pro další rozvoj produktů - k tomu dochází v USA. Centrum také zažívá hospodářský růst. Většina ekonomické aktivity se odehrává v okolí Mexico City, ale Centru se podařilo vytvořit několik dalších clusterů i v jiných svých regionech. Poslední region, Jih, je z daných regionů ten nejrůznorodější, avšak postrádá hospodářský růst. Jeho ekonomika je založená na ropě, turismu a zemědělství. Nachází se v něm jak...
|
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
| |
|
|
Stereotypizace Indiánů v profesionálním sportu v USA: případové studie Cleveland Indians a Washington Redskins
Jeník, Šimon ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stereotypním vyobrazováním původních obyvatel Severní Ameriky ve sportu v rámci USA. Ve Spojených státech amerických jsou Indiáni prezentováni zkresleným a předpojatým obrazem "bělošského Indiána," který se ve sportovním odvětví odráží ve jménech a logách týmů. Cílem práce bylo zhodnotit předpojaté pohledy na Indiány a předložit důkazy o negativních dopadech maskotů a log na původní obyvatele Spojených států v profesionálním sportu. K tomuto účelu posloužily případové studie týmů Cleveland Indians a Washington Redskins. K prostudování zdrojů, které se zabývají tímto tématem, byla použita metoda kvalitativní analýzy a metoda orální historie pro rozhovory s respondenty. Závěr práce shrnuje negativní a rasistické vyobrazování indiánských log a maskotů, která jsou pouhými artikly majitelů výše zmíněných klubů. Tyto loga a vyobrazení poškozují skutečné Indiány a vytváří vakuum, které je představuje jako pouhé historické relikty. Na závěr autor navrhuje řešení této kontroverze, kterým je opuštění užívání indiánských symbolů ve sportu.
|
|
|
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století
Sánchez, Eugenio ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století Eugenio Sánchez Abstrakt Čína v posledních dvou dekádách podstatně změnila rovnováhu sil v mezinárodních vztazích. Otázkou je, zda lze podobný trend sledovat i v kontextu Latinské Ameriky, čímž by došlo k narušení hegemonie USA v regionu Na tuto otázku se tato práce snaží odpovědět prostřednictvím posuzování čínského působení v Latinské Americe v období 2000-2019 ve třech oblastech - ekonomické, vojenské a kulturní. Zvláštní pozornost je v této práci věnována definici hegemonie a identifikování základních rysů hegemonie USA v Latinské Americe. Práce dochází k závěru, že se Čína v latinskoamerickém regionu stala relevantním ekonomickým aktérem, ale její vliv v dalších oblastech (vojenské a kulturní) nebyl tak významný. Čínský ekonomický vliv se rovněž omezuje pouze na několik jihoamerických zemí a celkově hegemonickou pozici Spojených států v regionu prozatím neohrožuje.
|
|
| |
|
|
Domobrana během americké války za nezávislost
Uhrová, Dominika ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou domobrany během americké války za nezávislost. Představí některé důležité osobnosti a velitele spojené s činností domobrany, dále nastíní důležitá vojenská tažení, kterých se domobrana účastnila. Toto téma bude zasazeno do širšího kontextu dějin domobrany v americké společnosti. Na závěr se zaměřím na postavení domobrany po skončení války a na její ukotvení v americkém právním systému. V této části bude věnována pozornost Ústavě Spojených států Amerických, druhému dodatku Ústavy spojených států Amerických a zákonu o domobraně z roku 1792. Na závěr zhodnotím význam domobrany při vzniku Spojených států Amerických a pokusím se odpovědět na otázku, zda by vznikly Spojené státy Americké bez existence domobrany. Klíčová slova: válka za nezávislost USA; domobrana; Spojené státy americké
|
host ::
RSS.