|
| |
|
|
Změny mikrobiálního společenstva způsobené pasáží trávicím traktem žížal
Němcová, Anna ; Pižl, Václav ; Elhottová, Dana
Selektivní vliv podmínek trávicího traktu žížal se podílí na redukci nebo stimulaci různých mikrobiálních skupin. Pasáž půdy zažívacím traktem žížaly obecně podporuje zvýšení celkové aktivní mikrobiální biomasy. Počet kultivovatelných bakterií přítomných ve střevě žížaly průkazně nevzrůstá ve srovnání s okolním půdním prostředím, ale dochází ke změnám v druhové bohatosti. Obvykle se během pasáže částečně mění také zastoupení mikrobiálních skupin. Pasáž trávicím traktem a exkrece do půdy může dlouhodobě ovlivnit i funkci významných mikrobiálních skupin. Cílem příspěvku je shrnout přehled kvantitativních a kvalitativních charakteristik doprovodné mikroflóry těchto významných zástupců půdní makrofauny.
|
|
|
Earthworm assemblages on afforested colliery spoil heaps as affected by tree species
Pižl, Václav
Earthworm assemblages were analysed at twenty-eight colliery spoil heap sites of similar age located in the Sokolov open-cast coal mining district, north-western Bohemia, Czech Republic. Sites afforested with different tree species, namely spruce, pine, larch, oak, lime, and alder, were selected for the study in four replicates each, and compared with un-reclaimed sites covered with spontaneously developed vegetation. No difference was found in the density of earthworms between un-reclaimed sites and coniferous stands, however, a significant effect of tree species on worm density was observed at sites with deciduous afforestation. Dense earthworm populations developed in alder and lime plantations, while worm density was significantly lower under oak. Similarly, earthworm biomass at sites with coniferous afforestation did not differ from that of un-reclaimed heaps and was significantly lower than those at sites with deciduous afforestation.
|
|
|
Has .i.Tilia x euchlora./i. a detrimental effect on soil annelids in urban greens?
Schlaghamerský, J. ; Khodabocus, J.B. ; Pižl, Václav
The potential effect of the exotic linden .i.Tilia x euchlora./i., widely planted in urban greens, on soil-dwelling annelids (Lumbricidae, Enchytraeidae) was investigated in two parks in the city of Brno, Czech Republic. Linden trees are the source of honeydew that might affect soil biota and remains an important input of these trees into the soil compartment even if litter is being removed as part of the park management. There have also been discussions about the alleged toxicity of .i.T. x euchlora./i. nectar to pollinators. The native .i.T. platyphyllos./i. was used as a control. Within two days in November 2006 annelids were sampled at three different distances (1 m, 3 m, 6 m) along transects from the trees to well developed lawns. Earthworms were extracted by the electrical-octet method, enchytraeids by wet funnel extraction from soil cores taken down to 12 cm.
|
|
|
Vybrané fyziologické parametry žížaly .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Černosvitov, 1935)
Šustr, Vladimír ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. vykazuje xerotermní preference, t.j. chování neobvyklé pro středoevropské žížaly. Bylo měřeno několik ekofyziologických parametrů .i.D. mrazeki./i. jako základ dalšího studia jejích environmentálních adaptací. pH kolem 7 převažovalo ve střevě tohoto druhu. Profil trávicích enzymů zahrnuje všechny důležité saccharolytické enzymy a nelišil se od jiných žížal, což naznačuje, že se tento druh výrazně neodlišuje v potravních preferencích. Bod tání a bod podchlazení tělních tekutin byly podobné jako u příbuzného druhu .i.D. octaedra./i.. Adaptace .i.D. mrazeki./i. k xerotermnímu prostředí mohou spočívat v její odolnosti k vysychání, schopnosti quiescence a z jejího částečně endogeického způsobu života. Kviescentní dospělci přežívali kolem 60 dní při 15% půdní vlhkosti.
|
|
|
Společenstva žížal ve středoevropských bukových lesích
Pižl, Václav
Cílem studie bylo shrnout dostupné údaje o žížalách obývajících bukové lesy v České republice a srovnat faunu žížal rozdílných typů bučin. V 45 bukových lesích nalézajících se v různých částech republiky byl zjištěn výskyt celkem 30 druhů a poddruhů žížal, z nichž k nejfrekventovanějším patřily .i.Dendrobaena octaedra, D. vejdovskyi, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Lumbricus rubellus, Octolasion lacteum./i.. V moderových půdách acidofilních bučin dosahovala společenstva (složená z 1-6 epigeických druhů) hustoty 3,2 - 48 jedinců/m.sup.2./sup., zatímco mulové půdy neutrofilních květnatých bučin jsou obývány bohatými společenstvy žížal (8-14 druhů, 65-211 jedinců/m.sup.2./sup.) složenými jak z epigeických, tak i endogeických a anektických druhů. Výzkum prokázal, že půdní pH je nejvýznamnějším faktorem determinujícím velikost společenstev, jejich druhová bohatost a struktura je však daleko více ovlivněna geografickou polohou porostů a přítomností specifických habitatů.
|
|
|
Dlouhodobý půdně-zoologický výzkum v CHKO Jeseníky
Rusek, Josef ; Starý, Josef ; Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
CHKO Jeseníky a její přírodní rezervace představují z hlediska půdně-zoologického velmi cennou oblast, v níž se na malém území setkávají arkto-alpínské elementy s teplomilnými prvky na jedné straně a karpatské elementy se sudetskými na straně druhé a seskupují se do charakteristických a bohatých společenstev v závislosti na vysoké ekosystémové diversifikací území. Půdní fauna je vůdčím půdotvorným činitelem a podmiňuje i zdejší výskyt reliktních tundrových půd. Management chráněných území musí vycházet z komplexních vědeckých poznatků a ekosystémových přístupů a půda musí být jejich nedílnou součástí.
|
|
|
Mikroskopické houby v půdě, listovém opadu, exkrementech a střevním traktu .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae)
Nováková, Alena ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae) je endemický druh vyskytující se v několika málo místech na území naší republiky. Mikroskopické houby z hlediska jejich druhového složení a kvantitativního zastoupení byly sledovány v dubnu 2004 ve střevním traktu a v exkrementech .i.Dendrobaena mrazeki./i., v půdě a v opadu dubového lesa (obora Bulhary u Mikulova) a listopadu 2004 pouze v půdě a opadu. Pro izolaci mikromycetů byly používány zřeďovací a promývací metoda, jako izolační médium byla používána tři různá izolační média. Pro stanovení kvantitativního zastoupení byly sledovány počty CFU a délka mycelia (epifluorescenční metoda). Získané výsledky ukazují rozdíly nejen v druhovém složení mikromycetů při srovnání dvou izolačních metod (tyto rozdíly jsou výrazem rozdílného výskytu mikromycetů ve formě spor a aktivního mycelia ve studovaných substrátech) ale také mezi jednotlivými substráty.
|
|
|
Žížaly v ekotonu pole - les
Pižl, Václav ; Zeithaml, J.
Vliv ekotonu pole - les na společenstva žížal byl sledován na pěti plochách (blocích) lišících se osevním postupem na poli. V každém bloku bylo vytyčeno sedm linií kolmých k transektu z lesa do centra pole a v každé na jaře 2001 odebráno 6 půdních vzorků. K získání žížal byla použita kombinovaná metoda ručního rozboru půdních vzorků a formalínové extrakce. Celkem bylo nalezeno 9 druhů žížal (5-7 na jednotlivých lokalitách), mezi nimiž dominovala .i.Aporrectodea caliginosa./i.. Pozice v transektu ovlivnila abundanci i biomasu žížal. Oba parametry byly nejnižší v lese, vzrostly na rozhraní pole - les, opět poklesly ve vzdálenosti 5 - 10 metrů od okraje lesa a pak kontinuálně rostly směrem k centru pole.
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
host ::
RSS.