|
|
Radical Paganism: Contemporary Heathens in Search of Political Identity
Miechová, Martina ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat vývoj politického myšlení Severského novopohanství a určit faktory, které vedou k politizaci konkrétních typů novopohanských skupin a k jejich příklonu k pravicovému radikalismu. První kapitola po úvodu sestává ze čtyř případových studií, z nichž každá představuje jiný typ skupiny z pohledu místa a okolností vzniku, kontextu, v němž se se vyvíjela jejich náboženská a politická přesvědčení, a ze způsobu legitimizace jejich případného politického aktivismu. Následující dvě kapitoly se soustředí na analýzu historických souvislostí, které zapříčinily rozdílné ideologické směřování skupin v rámci dvou hlavních typů Severského pohanství, Ásatrú a Odinismu, a to ve dvou odlišných kulturních prostředích Evropy a Spojených Států. Závěrečná kapitola přináší syntézu zkoumaných skupin ve vzájemných souvislostech spolu s jejich historickým pozadím; tato syntéza pak nabízí možnou interpretaci procesu jejich radikalizace. KLÍČOVÁ SLOVA: Nová náboženská hnutí, Germánské (Severské) novopohanství, náboženský rasismus, politické náboženství, nacionalismus, extremismus, Ásatrú, Odinismus
|
|
|
Právní, sociální a kriminogenní aspekty domácího násilí
KOZÁK, Jan
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat právní, sociální a kriminogenní aspekty domácího násilí, zjistit a prognózovat výskyt domácího násilí v Jihočeském kraji a zjistit doprovodná protiprávní jednání domácího násilí. Vedlejším cílem bylo zjistit případné problémy při aplikační praxi v rámci vykazování a navrhnout možná řešení.
|
|
|
Návrh a posouzení suché nádrže a protipovodňové ochrany
Pikna, Martin ; Kozák, Jan (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem protipovodňové ochrany obce Hrušky (okres Vyškov). V rámci práce proběhlo hydraulické posouzení toků protékajících tímto územím. Jednalo se o toky Litava (ř. km 19,460 – 20,928) a Rakovec (ř. km 0,000 – 0,638). Posouzení proběhlo pro průtoky Q5, Q20 a Q100. Výpočet byl proveden za pomocí 2D numerického modelu proudění vody v programu HEC-RAS 5.0.6. Na základě výsledných výpočtů bylo navrženo protipovodňové opatření zahrnující i suchou nádrž a také byla stanovena kapacita nově navrženého mostního objektu. Základním vstupním údajem pro práci byla studie z roku 2013 „Litava II – přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 16,0 (Újezd u Brna) až ř. km 24,0 (Slavkov u Brna)“. Práce byla zpracovávána jako reálný projekt v projekční kanceláři Regioprojekt Brno, s.r.o.
|
|
|
Ideologie českých Vánoc
Bečka, Hynek ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Má práce se zabývá Vánocemi jakožto rituálem, převážně se pak zaměřuje na české, moderní Vánoce. Nejprve představuje, jak zásadně se Vánoce proměnily během devatenáctého století, dále se přesouvá k jejich analýze a interpretaci. Na základě vlastního pozorování obchodních domů a vánočních trhů ukazuji některé symboly, s nimiž Vánoce v českém prostředí pracují, a následně je vykládám podle teorie Victora Turnera. Práce pokračuje rozborem procesu dávání dárků, klíčového aktu celého rituálu. Opírám se zde o výklad Jamese Carriera a několika dalších antropologů, a nabízím čtení Vánoc jako rituálu propojujícího rodinu a komerci. V závěru ještě stručně zmiňuji další témata, jimž by se bylo možné věnovat, vztah Vánoc a moderního národního státu a jak se během Vánoce projevuje communitas, tak jak jí rozumí Victor Turner.
|
|
| |
|
|
Lstivost v řeckém náboženském myšlení
Procházková, Helena ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je představit různé typy lstí v řecké mytologii a jejich roli v širším kontextu řeckého náboženského myšlení. Tuto problematiku se snaží ukázat na vybraných mytických postavách a situacích. Klíčovou otázku představuje, jak se má lest k ustavení a fungování kulturního i božského řádu. Nejprve jsou uvedeny řecké termíny, jež se pojí se lstivostí, a jejich možné významové konotace. Dále práce detailně pojednává o podobách lstivosti u postav Herma a Odyssea a zkoumá, jakým způsobem může být lest pro řád přínosná. Ve třetí části následuje srovnání s dalšími lstivými hrdiny a mýty o původu rituálů. Kapitolu uzavírá vymezení, kdy je lest u mytického hrdiny přijatelná. Závěr se snaží obhájit tezi, že lest může být kulturotvorná i přínosná pro stávající řád, ale její pozitivní role je patrná zejména v prvotním stavu světa, kdy kulturní řád ještě není zcela vymezen. Lest si vždy drží ambivalentní a paradoxní povahu a její problematičnost vynikne zejména v jasně vymezeném a strukturovaném kulturním řádu.
|
|
|
Náboženská legitimizace politické moci v Římě pohledem antických dějepisců
Vanča, Matouš ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami, které politikové antického Říma používali k náboženské legitimizaci své politické moci a svého postavení. Jejím cílem je shromáždit doklady o různých podobách tohoto fenoménu, které se nacházejí v dílech antických dějepisců. Po úvodním vymezení tématu a pole výzkumu (vztah náboženství a politiky v římské republice) následuje stručná charakteristika jednotlivých pramenů (tedy řeckých a římských historiků a jejich děl). Další tři kapitoly jsou již kazuistické a uvádějí doklady o jednotlivých podobách náboženské legitimizace politické moci. První z nich se zabývá využíváním náboženství v politické rétorice, druhá a nejrozsáhlejší pak náboženskou žalobou a politickou blasfémií (dvěma nejzajímavějšími jevy v rámci tématu), třetí poté specifickými případy využívání náboženství k dlouhodobé politické sebeprezentaci. V předposlední kapitole je stručně popsána změna politické situace na počátku principátu, kdy dosavadní formy náboženské legitimizace politické moci mizí a jsou nahrazeny jinými. Závěrečná kapitola se pak zabývá možnosti analýzy shromážděného materiálu z pohledu religionistiky, a to především v rámci sociologie náboženství.
|
|
|
Smrtonosné hostiny ve staroseverské literatuře
Nováková, Barbora ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Práce představuje soubor motivů (základních postav, událostí, typických jevů apod.), které se váží ke smrtonosným hostinám v literatuře starého Severu. Čtenář by měl po jejím přečtení získat základní přehled o zpodobnění a funkci hostin v této kultuře a zároveň porozumět tomu, proč se ve staroseverských mýtech tak často vyskytuje obraz hostiny převrácené. Výkladový rámec tvoří jednak fenomenologické teorie Mircei Eliadeho, dále pak psychologické interpretace mýtů zastoupené pracemi C. G. Junga a Josepha Campbella. Smrtonosná hostina je s pomocí těchto teorií interpretována jako obraz Jiného světa.
|
|
|
Veles: Slovanské božstvo v komparativní perspektivě
Šebetovská, Michaela ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
VELES SLOVANSKÉ BOŽSTVO V KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVĚ Bc. Michaela Šebetovská ABSTRAKT V této práci je zkoumán slovanský bůh Veles. Velký důraz je kladen na o něm pojednávající primární prameny, které jsou ovšem velmi strohé a nelze z nich samotných o Velesovi mnoho vyvodit. Z toho důvodu jsou prameny interpretovány s pomocí srovnání s příbuznými bohy z jiných indoevropských mytologií a numinózními bytostmi slovanského folkloru. Cílem práce ovšem není pouze zrekonstruovat jednotlivé funkce boha Velese, ale pochopit též vazby mezi nimi. To umožní vytvořit Velesův celkový obraz tak, jak ho mohli vidět Slované před příchodem křesťanství.
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
host ::
RSS.