|
|
Kritický pohled na činnost nevládních organizací v rámci regionálního rozvoje. Příspěvek k problematice kulturní změny a procesům akulturace
Kobes, Tomáš ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kotalová, Jitka (oponent)
Činnost NNO v kontextu regionálního rozvoje a řešení romské problematiky je po roce 1999 jedním z témat regionálního rozvoje na Slovensku. Angažování slovenských NNO v romské problematice nebylo nikterak samozřejmé. Nárůst účasti NNO v rámci regionálního rozvoje vyrůstá na předpokladu rámcového strategického dokumentu slovenské vlády, který explicitně romskou problematiku uvádí do souvislosti s regionálním rozvojem, činností NNO a vzrůstající participací zejména zahraničních donorů v této oblasti. Činnost těchto NNO v regionálním rozvoji není vnímána v klasických intencích nositelů demokratických principů, které se podílejí na demokratizaci slovenské společnosti. NNO jsou chápány jako iniciátor procesů sociální změny kontextuálně sepjaté s oblastí regionálního rozvoje. Z teoretického hlediska klasická konceptualizace změny je pro reflexi procesů, spojených s oblastí regionálního rozvoje a činnosti NNO, nedostačující. V těchto konceptech jsou kritizovány především evolucionizující schéma, idealistický a materialistický determinismus, které ve svém důsledku klasifikují společnosti a kulturní diverzitu v základních dichotomiích tradiční vs. moderní, zaostalý vs. pokročilý, vnucující veřejnosti představu o odlišných dynamikách existujících systémů, které jedny odsuzují k životu v moderně, druhé k životu ve své...
|
|
|
Současní Irokézové a jejich identita
Šavelková, Lívia ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kováč, Milan (oponent)
Dizertační práce Současní Irokézové a jejich identita se zabývá problematikou identifikace skupin lidí, kteří se 1. označují za Irokéze, 2. jsou označováni za Irokéze. Irokézové jsou původní obyvatelé Severní Ameriky žijící převážně v severovýchodní části USA (zejména stát New York) a v přiléhajících částech Kanady (Ontario, Quebek). Práce se zaměřuje především na proces utváření identity či identit v kontextu politiky USA (a jednotlivých amerických států) a Kanady (a jednotlivých kanadských provincií), které stanovují legální rámec pro vymezení příslušníků skupiny, pravidla pro přechod státních hranic a jurisdikci v rezervacích. Dále se zabývá sebeidentifikací Irokézů na základě příbuzenství, místa bydliště, uznávání či odmítání vlastních politických reprezentantů a s tím souvisejících frakcí komunit, náboženství, původních jazyků, symboliky, ústní tradice a specifických záležitostí, jimiž je například hra lakros. Speciální důraz je věnován internátním školám, které byly součástí asimilační politiky USA i Kanady a měly na podobu identity původních obyvatel ohromný vliv. Irokézové a jejich postavení a působení v mezinárodním prostoru je také pojato v širší rovině formování identity a kategorizace tvz. domorodých či původních obyvatel, ovlivňované soudobými ideologiemi spjatými s mezinárodním společenstvím....
|
|
|
Islamofobie v České republice: analýza zdejšího tisku z období 1996-2005
Vesecký, Jiří ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Matějů, Martin (oponent)
V rámci závěrečného resumé bych rád zrekapituloval strukturu této práce, především pak vazby mezi jejími jednotlivými částmi. V úvodní, teoretické části jsem definoval islamofobii i související pojmy a představil možné způsoby jejího dělení. Určitá nejednoznačnost termínu "islamofobie" totiž vyplývá z toho, že se skládá ze dvou poněkud odlišných částí. První z nich je odpor vůči islámu (či Islámu), druhou pak odpor proti muslimům jako lidem, zejména pak imigrantům. Obě tyto části však spolu velmi úzce souvisí a často je od sebe nelze oddělit, proto také není vhodné používat dva samostatné termíny. Rozdílnost těchto dvou částí má přitom řadu společných rysů s rozdílností termínů xenofobie a rasismus (respektive neorasismus). Z mého výzkumu přitom vyplývá, že v českém tisku je výrazně častější první možnost, tedy negativní stereotypizace islámu jako takového. Naopak Hallidayův koncept členění islamofobie na "strategickou" a "populistickou" vychází zejména z historických souvislostí, a jako takový je vhodný především pro určení převažujících motivací islamofobie na úrovni zemí či větších oblastí. Také z tohoto důvodu jsem představil historii muslimské přítomnosti na našem území, z níž vyplývá, že v České republice, na rozdíl od naprosté většiny ostatních evropských zemí, převažuje "strategický" proud...
|
|
|
Média jako kulturní instituce
Pultarová, Tereza ; Matějů, Martin (oponent) ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na procesy motivace, výběru a socializace zaměstnanců zpravodajství České televize, stejně jako na sociální struktury, normy a hodnoty, které fungují v rámci organizace. Zvláštní pozornost je věnována lidem, kteří pracují jako novináři. Televizní novináři jsou nejdůležitější skupinou zaměstnanců v každém televizním zpravodajství, další jsou kameramani, střihači, produkční nebo technici. Novináři jsou ti, kteří mají zvláštní výsady. Jsou jedinými skutečnými tvůrci rozhodnutí, ovládají informační toky a ve své podstatě vytvářejí tvář zpravodajství. Nejpodstatnější je ale skutečnost, že jsou jedinou skupinou zaměstnanců, která je oprávněná vstoupit na televizní obrazovku. Právě možnost vstoupit na televizní obrazovku je velmi přitažlivá pro uchazeče o kariéru televizního novináře. Dává jim možnost být na očích milionů televizních diváků a být tak trochu víc zajímavý a slavný než většina "obyčejných" lidí. Právě tato odměna zdánlivé slávy dává televizním novinářům sílu ustát tlaky, které způsobuje časový stres a vztahy plné soupeřivosti. Organizace má silný všeprostupující vliv na jednotlivce, kteří jsou často ochotní jí obětovat velkou část svého života. Považují svoji práci za mimořádně významnou a obsahům televizního vysílání věnují mnohem víc pozornosti, než kdokoliv zvenčí....
|
|
|
Islamofobie v České republice: Analýza zdejšího tisku z období 1996-2005
Vesecký, Jiří ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Matějů, Martin (oponent)
V rámci závěrečného resumé bych rád zrekapituloval strukturu této práce, především pak vazby mezi jejími jednotlivými částmi. V úvodní, teoretické části jsem definoval islamofobii i související pojmy a představil možné způsoby jejího dělení. Určitá nejednoznačnost termínu "islamofobie" totiž vyplývá z toho, že se skládá ze dvou poněkud odlišných částí. První z nich je odpor vůči islámu (či Islámu), druhou pak odpor proti muslimům jako lidem, zejména pak imigrantům. Obě tyto části však spolu velmi úzce souvisí a často je od sebe nelze oddělit, proto také není vhodné používat dva samostatné termíny. Rozdílnost těchto dvou částí má přitom řadu společných rysů s rozdílností termínů xenofobie a rasismus (respektive neorasismus). Z mého výzkumu přitom vyplývá, že v českém tisku je výrazně častější první možnost, tedy negativní stereotypizace islámu jako takového. Naopak Hallidayův koncept členění islamofobie na "strategickou" a "populistickou" vychází zejména z historických souvislostí, a jako takový je vhodný především pro určení převažujících motivací islamofobie na úrovni zemí či větších oblastí. Také z tohoto důvodu jsem představil historii muslimské přítomnosti na našem území, z níž vyplývá, že v České republice, na rozdíl od naprosté většiny ostatních evropských zemí, převažuje "strategický" proud...
|
|
|
Konstrukce romské identity - některé aspekty utváření romství a jeho proměnlivost v čase
Rejžková, Jana ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá jednotlivými aspekty utváření romské identity. Zaměřuje se na to, jakými způsoby mohou Romové svou identitu konstruovat a na čem je tato identita postavena. Romskou etnicitu přitom pojímá jako vztah Romů k okolním skupinám, ať už neromským či romským, založený na vnímání sociálně významných kulturních rozdílů. Zabývá se společnými kulturními prvky, z nichž jednotlivé identity Romů a jejich konstrukce vycházejí, ale i konkrétními příklady romských komunit a jejich specifickými způsoby konstrukce romství. Text se dále věnuje vztahu kultury a etnické identity a jejich proměnlivosti v čase. Řeší zejména otázku, zda se díky měnící se kultuře Romů jejich identita postupně ztrácí, nebo přetrvává. Na rozhovorech se dvěma mladými pražskými Romy pak ukazuje, jaká je podoba romské identity v současné městské společnosti.
|
|
|
Ukrajinská pracovní migrace do ČR
Popela, Jaroslav ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tématem této práce je pracovní migrace z Ukrajiny do České republiky. Autor se zajímá o legální i nelegální způsoby pobytu a práce ukrajinských pracovních dělniků v České republice. Jedna z nejdůležitějších klíčových otázek- Je snadnější a výhodnější pracovat v České republice legálně nebo ilegálně.
|
|
|
Ženské a mužské role u kmene Iban na Kalimantanu
Remešová, Blanka Michaela ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce sleduje ženské a mužské role u kmene Iban na Kalimantanu. Tato kopaničářská společnost, původně žijící v hloubi pralesa, prochází v posledních dvaceti letech v důsledku postupujícího vlivu majoritní společnosti mnohými změnami. Musí se vyrovnávat s odlišným stylem života a hodnot, které jsou na ně ve velké míře a hekticky kladeny. Tento proces ovlivňuje strukturu celé společnosti a zasahuje i do tradičního uspořádání mužských a ženských rolí. Hlubším studiem a analýzou ženských a mužských činností sleduji prostupnost připsaných rolí, které se začínají ukazovat jako narušené či nefunkční a které podmiňují vytváření nových struktur.
|
|
|
Změny a kontinuita osobních identit kabylských imigrantů v České republice
Hyánková, Tereza ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Předložená disertační práce zaznamenává rozhovory a pozorování týkající se kabylských imigrantů v České republice. Pomocí antropologické metodologie a nejrůznějších teorií sociálních věd jsou tyto data srovnávány se studiemi alžírské imigrace ve Francii. Také jiné imigrantské komunity v Evropě slouží pro komparativní účely. Všechny tyto studie včetně této disertační práce ukazují, že sociální identita je flexibilní, dynamická a sociálně konstruovaná jako odpověď na různorodé sociální podmínky, se kterými se imigranti setkávají.
|
|
|
Město jako obraz. Kutná Hora
Altová, Blanka ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Blanka Altová: Abstrakt disertační práce, FHS UK Praha. Katedra obecné antropologie Město jako obraz. Kutná Hora. Vidět a interpretovat historické město jako obraz je jede ze způsobů, jak se z pozice přítomnosti vztahovat k minulosti a odhalovat vztah existenčního i existenciálního významu města. Zároveň užitím pojmu obraz chci zřetelně vyjádřit, že vycházím z materiálního (nikoli společenského) obrazu města. Materiální obraz, tedy architekturu a prostorovou organizaci města vnímám jako prameny in situ a v souladu s historikem umění Pierrem Francastelem jako výsledek a součást figurativního systému vyjadřování (myšlení obrazem), který se ustavoval a vyvíjel souběžně se systémem intelektuálním. Z hlediska přítomnosti je možné do minulosti města nahlížet s pomocí různých konceptů. Já jsem zvolila koncept kolektivní paměti (Maurice Halbwachs, Pierre Nora), protože mne zajímá nejen to, co bylo, ale také to, co nebylo a mělo nebo mohlo být. Užívám ikonografické analýzy a ikonologické metody dějin umění k obsahovému výkladu symbolických významů architektury, urbanismu a městské tématiky (v malbě, kresbě, v reliéfu),. Volím je proto, že mne zajímají především náměty, jejich vztah k realitě a dlouhé trvání v paměti. Tyto metody považuji za vhodné právě k výkladu kulturní a historické paměti (Jan Assmann). Kulturní...
|
host ::
RSS.