|
|
Dohoda o přidružení s Ukrajinou
Antonov, Illia ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Ruffer, Emil (oponent)
Shrnutí Dohoda o přidružení s Ukrajinou Tato diplomová práce je věnována dohodě o přidružení s Ukrajinou. Jako inovativní a rozšířený nástroj vnější činnosti EU tato dohoda o přidružení představuje aktuální téma, které upoutává pozornost nejen odborné veřejnosti. Diplomová práce je členěna do úvodu, tří částí a závěru. Úvod diplomové práce nastiňuje její záměr a obsah, vytyčuje několik bodů zkoumání, na které se diplomová práce soustřeďuje, naznačuje důvody její aktuálnosti a také vysvětluje členění diplomové práce. První část diplomové práce popisuje právní rámec relevantních změn v oblasti vnějších vztahů EU po Lisabonské smlouvě a zkoumá možné právní základy dohody o přidružení s Ukrajinou v rámci těchto změn. Zde jsou stručně popsány základní zásady vnějších vztahů EU, právní subjektivita EU, nové orgány EU pro vnější vztahy po Lisabonské smlouvě, pravomoci EU ve vnějších vztazích. Dále se tato diplomová práce věnuje problematice článku 8 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jako nového možného právního základu ve vnějších vztazích EU, jeho vztahu k jiným právním základům a možným perspektivám jeho uplatnění. Dále se rozebírá článek 217 SEU jako "klasický" široký základ pro přidružení. Konec první části diplomové práce je věnován právnímu základu dohody o přidružení s Ukrajinou. Druhá část diplomové práce se...
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Důvody zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství v judikatuře Soudního dvora Evropské unie
Vondráková, Michaela ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítra, Vladimír (oponent)
Rigorózní práce se zabývá důvody zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství z pohledu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je věnována oběma větvím unijní známkoprávní judikatury, a to jak žalobám podaným k Tribunálu směřujícím proti rozhodnutí OHIM (potažmo rozhodnutí Soudního dvora o kasačním opravném prostředku) na základě Nařízení Rady ES č. 207/2009 o ochranné známce Společenství ze dne 26. února 2009, tak projednání předběžných otázek, které vznesou národní soudy během řízení jimi vedenými k Soudnímu dvoru na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/EC ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Práce pojednává o základních principech ochranné známky Společenství včetně stručného popisu registrace ochranné známky a opravných prostředků. Pro úplnost je uveden i vliv judikatury Soudního dvora EU na rozhodovací praxi českých soudů a statistická data týkající se ochranné známky Společenství. Dále autorka pojednává obecně o absolutních důvodech zamítnutí přihlášky. Z rozhodnutí věnujících se absolutním důvodům zamítnutí přihlášky je zvláštní pozornost věnována netradičním označením (jako je zvuková známka, čichová známka, barva sama o sobě). Dále autorka popisuje každý ze čtyř relativních důvodů zamítnutí...
|
|
|
Výměna informací mezi soutěžiteli se zaměřením na obchodní asociace
Stoláriková, Monika ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se soustřeďuje na výměnu informací mezi soutěžiteli jako samostatné kartelové jednání se zaměřením na procesy a aktivity, které probíhají v rámci činností obchodních nebo profesních asociací. Cílem diplomové práce je komplexně zmapovat přístup, který se v interpretační a aplikační praxi Evropské komise, respektive evropských soudů v této oblasti vyvíjel. Na základě teoretických poznatků a analýz práce definuje kritéria, která se při hodnocení výměny informací uplatňují a snaží se určit v aktuálním právu Evropské unie hranici mezi legální a nelegální výměnou informací mezi soutěžiteli. Po obsahové stránce je práce rozdělena do pěti kapitol. První uvádí obecnou definici výměny informací mezi soutěžiteli a podrobně vysvětluje, v čem spočívá hraniční charakter tohoto fenoménu. Druhá kapitola popisuje základní způsoby výměny informací. S ohledem na zaměření této diplomové práce představuje rozšířený pohled na nepřímou výměnu informací prostřednictvím společného orgánu, tj. výměnu informací prostřednictvím obchodní asociace. Třetí kapitola diplomové práce nabízí obecnou analýzu článku 101 odst. 1 SFEU ve vztahu k dohodám o výměně informací. Je složena z pěti částí a každá se věnuje popisu jedné z podmínek pro naplnění kartelového jednání. Kapitola obsahuje poměrně detailní analýzu...
|
|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Problémy ochrany soukromí a osobních údajů v právu EU
Novák, Daniel ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Pojem soukromí - jakožto právní kategorii - vyjádřili S. D. Warren a L. D. Brandeis v článku "The Right to Privacy" vydaném v Harvard Law Review roku 1890. Občas se ozývají hlasy, že soukromí by nemělo být pokládáno za samostatný předmět právní ochrany. Nelze přehlédnout kritiku, že jeho vymezení je bezbřehé, neboť do oblasti soukromí zasahují mnohá protiprávní jednání postrádající konkrétnější společný jmenovatel. Nicméně pojem soukromí může být strukturován. Obsahové těžiště textu se vztahuje k právu na soukromí ve smyslu informačním, a to zejména v rámci EU. V systému práva EU po jeho lisabonské revizi posílí role Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 2 a 3 Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy platí, že Unie k této Úmluvě přistoupí. Soudní dvůr Evropské unie provádí konformní recepci právních názorů Evropského soudu pro lidská práva, který interpretuje právo na ochranu soukromí extenzívně. Soudní dvůr Evropské unie "vyvíjí" vlastní judikaturu a ochranu soukromí zařadil mezi obecné zásady práva Unie. Lisabonská smlouva se promítla do oblasti ochrany soukromí rovněž tím, že mění čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU tak, že Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie, jež má stejnou právní sílu jako smlouvy. Listina základních práv Evropské...
|
|
|
Soukromoprávní důsledky dohod omezujících hospodářskou soutěž v právu Evropské unie
Mačát, Jiří ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá soutěžním právem Evropské unie, konkrétně soukromoprávními důsledky dohod omezujících hospodářskou soutěž (které definuje článek 101 odstavec 1 SFEU) a jejich vymáháním. Chápe své téma široce, a proto se nezabývá pouze soukromoprávními důsledky a jejich vymáháním, ale rozebírá i charakter zakázanosti a neplatnosti těchto dohod na základě kauzálního vztahu těchto právních institutů k předmětným důsledkům. Rovněž i soukromoprávní prosazování soutěžního práva EU (prostřednictvím kterého jsou soukromoprávní důsledky vymáhány) popisuje nejen z perspektivy tématu této práce, ale i z pohledu jeho vztahu s prosazováním veřejnoprávním a zabývá se i interakcí mezi těmito dvěma systémy. Kapitola 2. této práce poskytuje základní úvod do problematiky dohod omezujících hospodářskou soutěž v právu EU, popisuje zakázanost vyplývající z článku 101 odstavce 1 SFEU a zabývá se neplatností podle odstavce 2 tamtéž. Té poskytuje větší prostor z důvodu značných nejasností ve vlastnostech této neplatnosti z pohledu interpretace její právní úpravy a otázek absolutnosti neplatnosti a možnosti oddělit neplatná ustanovení od zbytku. Kapitola 3. se týká důsledků dohod omezujících hospodářskou soutěž. Definuje je a stanovuje jejich výčet. Sestavuje jejich systém a popisuje kauzální vztahy mezi...
|
|
|
Občanství Unie : aktuální vývoj posuzování osobní a věcné působnosti práva EU
Cibák, Ondřej ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
1 Resumé Cílem této práce je přiblížení základních problémů souvisejících s posuzováním věcné a osobní působnosti práva EU, a to s ohledem na institut občanství Unie. Z toho vyplývá, že smyslem práce není rozbor institutu občanství Unie jako takového. Pozornost je věnována především působnosti věcné. Na rozdíl od působnosti osobní, je to totiž právě oblast posuzování působnosti věcné, kde v poslední době můžeme pozorovat převratné změny v logice používané SDEU. Tyto změny jsou popisovány pomocí analýzy čtyř klíčových rozhodnutí SDEU, ve kterých byl zakotven nový přístup k posuzování věcné působnosti. Základním rysem nového přístupu je opuštění tradiční přeshraniční logiky. V některých situacích tak lze nově dovodit věcnou působnost práva EU i bez existence přeshraničního prvku. Tento nový přístup je založen pouze na statusu občanství Unie jako takového. V práci je také analyzován potenciál nového přístupu, a to především s ohledem na možné řešení problému obrácené diskriminace. Kromě úvodu a závěru práce obsahuje pět kapitol. První kapitola je věnována stručnému seznámení s institutem občanství Unie. Druhá kapitola se podrobně zabývá důležitými pojmy, kterými jsou osobní a věcná působnost práva EU a pojem obrácené diskriminace. Znalost těchto pojmů je zásadní pro správné pochopení následné analýzy...
|
|
|
Vliv leniency programu a institutu narovnání na soukromoprávní vymáhání soutěžního práva
Knebel, Petr ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Vliv leniency programu a institutu narovnání na soukromoprávní vymáhání soutěžního práva Klíčová slova: soutěžní právo, leniency program, soukromoprávní vymáhání soutěžního práva Cílem této práce je zhodnoti vzájemný vztah mezi soukromým a veřjným vymáhání soutěžního práva. V rámci veřejnoprávního vymáhání soutěžního práva se projevuje rostoucí trend užívání moderních nástrojů jako je leniency program nebo narovnání. Tyto nástroje jsou založeny na spolupráci mezi soutěžními úřady a podniky. Na druhé straně takové spolupráce a velice často předávání důvěrných údajů podniky může ohrozit jejich pozici z pohledu potenciálních soukromoprávních žalob ze strany spotřebitelů nebo obchodních partnerů. Je obecně tvrzeno, že soukromoprávní vymáhání a veřejnoprávní vymáhání jsou komplementární, ale v případě těchto moderních nástrojů, zde zjevně vzniká střet. Tato práce se skládá ze dvou následujících kapitol. První kapitola popisuje vývoj soukromoprávního vymáhání soutěžního práva v rámci EU. Od svých počátků před 10 lety, kdy bylo značně nerozvinuto, začalo toto vymáhání budit stále více pozornosti. Evropská komise nedávno zveřejnila návrh směrnice, která má za cíl podpořit soukromoprávní vymáhání v rámci EU. Druhá polovina první kapitoly popisuje vývoj nový nástrojů užívaných v rámci veřejnoprávního vymáhání...
|
host ::
RSS.