|
|
Fenomén družstevnictví na českém venkově
Brízová, Eva ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnami družstevní formy hospodaření na českém venkově a změnami, které působení družstev zpětně přineslo do života vesnice. V popředí zájmu stojí okolnosti a důvody, které vedly tisíce lidí ke sdružení sil a účasti na společném hospodaření. Zabývá se organizační strukturou a principy, na kterých toto hospodaření stálo, a jejich proměnami v měnících se politických systémech. V neposlední řadě představuje družstevnictví jako nástroj společenských změn v teoretických úvahách politiků a národohospodářů. Pozornost je věnována významu družstevních elit v politice a využívání družstevních myšlenek pro ideologické účely. Práce se soustřeďuje na české země, pouze v záležitostech širšího kontextu poukazuje na družstevnictví v jiných oblastech. Práce je chronologicky řazena od začátků zemědělského družstevnictví v druhé polovině 19. století po únor 1948, kdy došlo k diskontinuální změně systému a následné kolektivizaci.
|
|
|
Zemědělství protektorátu Čechy a Morava
Štolleová, Barbora ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Zemědělství Protektorátu Čechy a Morava institucionální změna - produkce - exploatace Práce se zabývá agrárním sektorem v Protektorátu Čechy a Morava a jeho proměnou pod tlakem okupace a válečného úsilí Německa. Soustředí se na cíle nacistické zemědělské politiky v protektorátu, metody a prostředky k jejich naplňování a v neposlední řadě usiluje o zhodnocení jejich výsledků. V popředí zájmu stojí institucionální změna, která spočívala ve výstavbě systému řízeného hospodářství a vytvoření nacistické kontroly nad jeho fungováním. Tato změna byla vlastním předpokladem pro realizaci nacistických zájmů v okupovaném prostoru českých zemí. Systém řízeného hospodářsví umožnil přijetí široké škály opatření, kterými byla ovlivňována zemědělská výroba, její struktura a intenzita. Práce tyto administrativní zásahy analyzuje a interpretuje jejich bezprostřední dopad na zemědělskou výrobu. Proměna protektorátní zemědělské výroby a její příspěvek k zásobování Říše jsou zhodnoceny v širším kontextu nacistického úsil o exploataci okupovaných regionů.
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Okresní soud Hradec Králové a jeho činnost v době první Československé republiky (1918-1938)
Tichá, Lucie ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje činnosti Okresního soudu v Hradci Králové v období 1918 - 1938 se začleněním do kontextu celkového vývoje soudní organizace v českých zemích a historického vývoje královéhradeckého regionu. Úvodní část se zabývá legislativou prvorepublikového soudnictví tak, jak se utvářela od druhé poloviny 19. století. Následuje přehled vývoje organizace soudní správy v českých zemích v letech 1848 - 1938 a kapitola věnující se historii Královéhradecka. Druhé část diplomové práce je zaměřena konkrétně na působnost Okresního soudu v Hradci Králové v meziválečném období, na průběh soudního jednání, strukturu soudu, okruhy působnosti a rozdělení soudní agendy s rozborem příslušných modelových kauz. Klíčová slova: civilní proces, Hradec Králové, legislativa, nesporné řízení, okresní soud, první Československá republika, přestupky, regionální historie, soudní organizace, soudní správa
|
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
|
|
Národní shromáždění v letech 1945-1948
Dobeš, Jan ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá okolnostmi, za nichž bylo národní shromáždění v Československu obnovováno a za jakých pak až do roku 1948 fungovalo. Všímá si i celkového vývoje v letech 1945-1948, ústavněprávní situace, v níž se Československo nacházelo, profesního složení Národního shromáždění a právního postavení jeho členů. Cílem práce je též ukázat, jak se po válce měnila očekávání kladená na parlament. Pokouší se vysvětlit, jakou úlohu hrál parlament v podmínkách lidové demokracie. V Československu byl po osvobození nastolen zvláštní politický systém, jehož jádro spočívalo v instituci Národní fronty, která sdružovala všechny povolené politické strany. Specifickým rysem tohoto systému byla skutečnost, že v něm neexistovala opozice a ani koalice v běžném smyslu. Všechny strany tvořily vládu. Vzhledem k tomu ani nemá smysl hovořit o parlamentní většině a menšině. Předkládaná práce zkoumá, nakolik tyto mimořádné podmínky poznamenaly činnost parlamentu. Snaží se dokázat, že ačkoliv se od parlamentu očekávalo, že bude spolehlivým partnerem vlády, část poslanců se s takovou pasivní rolí nesmířila. Snažili se korigovat některé vládní návrhy nebo je alespoň podrobovat kritice. V četných rozpravách k prohlášením ministrů formulovali postoje odlišné od oficiální vládní politiky. Parlament tak do jisté míry nahrazoval...
|
|
|
Střípky z mozaiky protektorátní společnosti
Doležal, Jakub ; Kuklík, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou období Protektorátu Čechy a Morava v tehdejším politickém okrese Sedlčany a na příkladu tohoto regionu se snaží podat co možná nejvíce široký a plastický obraz tehdejší (protektorátní) společnosti. Tento obraz je nastíněn prostřednictvím mnoho-případové studie respektive pomocí jednotlivých případových studií, jejichž předmětem zájmu jsou konkrétní sociální jedinci žijící ve sledovaném období. Tyto případy přitom nejsou popsány jen samostatně, ale v každém z nich jsou sledovány předem stanovené společné otázky a témata umožňující následnou komparaci a zhodnocení. K těmto v závěru shrnutým otázkám patří otázka svobody každého jedince, predestinace jeho sociální pozice a dalšího směřování jeho životního příběhu v sledovaném období na základě jeho příslušnosti k určité profesní, zájmové, etnické a jiné typické a specifické skupině, dále problematika změn, kterými prošli daní sociální jedinci (respektive sociální typy) v rámci zkoumaného období, a zároveň otázka podmíněnosti těchto změn samotnou realitou německé okupace. V té souvislosti si práce všímá také otázky kontinuity a diskontinuity období Protektorátu Čechy a Morava s obdobím předchozím. S tématem všeobecných změn úzce souvisí také otázka specifických životních podmínek období německé okupace. V rámci...
|
|
|
Česká lesnická jednota ve druhé polovině 19. století
Hronský, Matěj ; Novotný, Gustav (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Les byl vždy zdrojem dřeva pro otop a stavební materiál, bez nichž by nemohla společnost existovat. Jeho správa však byla svěřena nezkoušeným lesníkům a myslivcům, kteří, stejně jako majitelé lesů, měli hmotný zájem na maximálním finančním zisku z lesů. Tato situace, vedoucí k devastaci lesa a jeho hrozícímu zániku, se začala měnit až tehdy, když si zainteresovaní lidé uvědomili důležitost lesů. Zlom nastal v 18. století; les již nebyl považován pouze za zásobárnu dřeva, vhodnou k co nejrychlejšímu zpeněžení a ponechání svému osudu, ale jako nutná podmínka pro zdárný vývoj a fungování celého státu. Tomu pak také odpovídaly změny v hospodaření a první státní zásahy do lesního hospodaření - především v podobě lesního řádu Marie Terezie z roku 1754.
|
|
|
Spolky v Benešově v době meziválečné
Malá, Lenka ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Spolky za první republiky byly nedílnou součástí života většiny obyvatel. Aktivní zapojení do jejich práce určovalo a zároveň i odráželo společenské postavení konkrétního člověka. To byl i případ meziválečného Benešova. V tomto městě působila více než stovka různých spolků a společenstev, jež zahrnovaly všechny oblasti lidské činnosti. V jejich vedení se střídala elita města a zcela běžně se stávalo, že významní občané Benešova působili v řadě spolků zároveň. Prestižní bylo členství zejména v Tělocvičné jednotě Sokol, jejíž odbočka působila i v tomto okresním městě. Vedle sportu a podpory národní myšlenky se starala také o osvětu svých členů a přispívala ke kulturnímu životu města; při místní jednotě byla zřízena knihovna a dramatický odbor, který nabízel veřejnosti divadelní představení, s úspěchem Sokolové provozovali v Benešově i kino. Stejný nadregionální přesah měl také benešovský Městský dobrovolný hasičský sbor. Jeho zřízení a fungování bylo vedeno praktickými důvody, působnost hasičů se však neomezovala pouze na zásahy proti požárům v Benešově a blízkém okolí. Pravidelně spolupracovali s dalšími hasičskými jednotkami v republice, účastnili se oslav a shromáždění ve městě a neobešlo se bez nich ani benešovské kulturní dění, i když v tomto případě jejich přítomnost vyplývala z povinnosti dohlížet na...
|
|
|
Lomnice nad Popelkou v době první republiky
Tichá, Lucie ; Šouša, Jiří (oponent) ; Dobeš, Jan (vedoucí práce)
V mé bakalářské práci na téma "Lomnice nad Popelkou v době první republiky" jsem se snažila podat co nejúplnější přehled o životě města v meziválečné době a zachytit nejvýraznější rysy vývoje pokud možno s dřívějšími historickými souvislostmi v rámci jednotlivých okruhů daných názvy kapitol. Úvodní kapitoly mají uvést čtenáře do místních poměrů a seznámit jej alespoň v náznacích s historií města do konce druhé světové války. Za stěžejní považuji kapitolu třetí o městské samosprávě. Pokusila jsem se podat přehled o správě města v době první republiky, zachytit veškeré veřejné funkce k tomuto účelu zřizované a pro obec v nejdůležitějších funkcích také osoby, které je vykonávaly. Velký prostor je věnován volbě a zasedání městského zastupitelstva, které vyjadřovaly podíl občanů na správě města. Kapitola 4., Finance, ukazuje hlavní trendy ve finančním hospodářství města, seznamuje s městskými rozpočty, dluhy, příjmy i s položkami obecního jmění. Velkou část práce tvoří pojednání o průmyslových podnicích. Hlavním záměrem bylo vystihnout situaci a rozsah soukromého podnikání v Lomnici, který byl nejen v době první republiky skutečně mimořádný a měl vliv na rozvoj celého města, ať šlo o obrovské továrny nebo o drobné živnostníky. Pozornost je věnována také hospodářství obecnímu. Sociálním záležitostem se věnuje...
|
host ::
RSS.