|
| |
|
|
Not so "Traditional" Healing: Constructions of Illness Reality and Spirit Possession in a Rapidly Changing Society in Venda, South Africa
Řezáčová, Vendula ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotalova, Jitka (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Not so 'Traditional' Healing: Constructions of Illness Reality and Spirit Possession in a Rapidly Changing Society in Venda, South Africa" analyzuje socio-kulturní a politické aspekty 'tradičního' léčitelství, které bylo předmětem terénního výzkumu autorky v oblasti 'Venda' v Jižní Africe (v období 2004-6). V první části práce se autorka snaží ukázat, že léčitelské koncepty a symboly označované jako 'tradiční' nepředstavují uzavřený, neměnný systém. Naopak odrážejí a utvářejí dalekosáhlé společensko-kulturní proměny v období po pádu apartheidu, které charakterizují neoliberální reformy trhu, upevňování socio-ekonomických nerovností, proměny genderových identit a politika 'tradice'. 'Tradiční léčitelství' je v tomto kontextu procesem neustálého (znovu)objevování symbolů a praktik, které odkazují k 'vendské minulosti' ve snaze vymezit hranice 'tradice' ve vztahu k biomedicíně. Druhá část práce se zaměřuje na fenomén posedlosti duchy předků, který představuje prostředek rekrutace 'tradičních léčitelů' a legitimizuje jejich nárok na vědění o nemoci a schopnost léčit. Ve srovnání s dosavadní literaturou vlastní výzkum poukázal na významnou proměnu kultu. Výsadní postavení v kultu posedlosti v současnosti nezastávají venkovské ženy. Mezi nejpočetnější sociální kategorie nově...
|
|
|
Chrámová architektura jako kulturní ohnisko jihovýchodní Asie
Steinbachová, Eva ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Soukup, Martin (oponent)
Disertační práce "Chrámová architektura jako kulturní ohnisko jihovýchodní Asie" představuje chrámovou architekturu Thajska, Kambodže a indonéských ostrovů Jáva a Bali jako kulturní fenomén, jehož prostřednictvím je možné postihnout kontinuitu hinduistické a buddhistické kultury jihovýchodní Asie. Hlavním těžištěm práce je kulturologická analýza chrámové architektury jako sémiotického systému - vzájemně spjatých symbolů a významů vyjadřující ideové základy hinduistické a buddhistické kultury. Práce navazuje na díla orientalistů a antropologů a doplňuje českou literaturu, která není příliš zastoupena výběrem bibliografie věnující se chrámové architektuře jihovýchodní Asie. Tato práce si nečiní nárok na úplné a vyčerpávající zpracování dané problematiky. Je vedena spíše snahou zmapovat u nás z kulturologického hlediska dosud nezpracovanou problematiku a přispět tak k hlubšímu poznání kulturního odkazu východoasijské kultury jako součásti kulturního dědictví lidstva. Klíčová slova: architektura, jihovýchodní Asie, buddhismus, hinduismus, Jáva, Bali, Thajsko, Kambodža.
|
|
|
Vůdčí osobnosti a lokální kultura v regionech ČR
Sternová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra teorie kultury (kulturologie) Obecná teorie a dějiny umění a kultury Marie Sternová Vůdčí osobnosti a lokální kultura v regionech ČR Leading Figures and Local Culture in Czech Regions Teze Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc. 2011 PŘEDMĚT PRÁCE Tato disertační práce se zabývá problematikou funkčního propojení lokální kultury a v ní se vyskytujících vůdčích osobností, zástupců elit, kteří mají na udržování a rozvíjení lokální kultury klíčový vliv. Pokusíme se mimo jiné dokázat, že vůdčí osobnost jakožto kulturní elita není jen vědecký a ideologický konstrukt, který se při snaze vyhledat konkrétního představitele této elity rozpadá (Zich, 2003, s.60). Pro účel této práce jsme zvolili dva modelové regiony, které by měly díky své geografické i kulturněhistorické svébytnosti značně přispět k objasnění úlohy vůdčích osobností v lokální kultuře: Chodsko je bezesporu jedním z nejosobitějších regionů České republiky, který si přese všechny dějinné a politické zvraty zachoval svou jedinečnost. Chodský spisovatel a sběratel folklóru Jindřich Šimon Baar (1869-1925) pak beze zbytku představuje typického zástupce místní elity - duchovního vůdce regionu. Stejně tak Šumava je regionem, přes který se historické i nacionální bouře přehnaly, aniž by na jeho svérázu...
|
|
|
Jazyk a etnicita na Balkáně a v Británii
Blažek, Jan ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Cílem této práce je přispět k popisu etnického vědomí v oblasti Balkánu a Velké Británie, a to pomocí studia etnické inkluzivity (překračování etnických hranic) a etnické exkluzivity (posilování výše zmíněných hranic). Autor vycházel z klasické definice národa od Benedicta Andersona (národ = myšlené společenství), a proto si za vlastní předmět svého studia zvolil jazyk (respektive jazyky zkoumaných oblastí), jakožto oblast, v níž se manifestuje myšlení. Ve třech kapitolách se věnoval nejprve strukturálnímu a lexikologickému aspektu jazyka, potom aspektu terminologickému (studium významu a etymologie etnonym) a nakonec aspektu textologickému (studium národních mýtů a jazyka, v němž jsou předávány z generace na generaci). Výše popsané bádání vedlo k jasnému závěru, že zatímco angličtina (v nespolední řadě díky své gramatické přímočarosti a lexikologickému bohatství) je mluvčími jiných mateřských jazyků v Británií vnímána jako výrazně inkluzivní (ať už jde o příslušníky autochtonních menšin či imigranty), na Balkáně jsou naopak jazyky pojímány jako výlučný majetek té či oné etnické skupiny, což vede dokonce i k řízenému vytváření umělých rozdílů mezi nimi. Britský přístup přitom očividně podněcuje kvalitnější interetnické soužití. Tyto závěry potvrzuje i studium etnonym (nejinkluzivnějším ze všech...
|
|
|
Legitimation and professionalization of a Romani NGO in the Czech Repulic
Synková, Hana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mušinka, Alexander (oponent)
Legitimizace a profesionalizace romské nevládní organizace v České Republice Hana Synková Disertační práce mapuje strategie legitimizace a přežití nevládních organizací pracujících s lidmi, kteří bývají kategorizováni jako "sociálně vyloučení" či "Romové". Snaží se odpovědět na otázku, co nevládní organizace dělají, aby vypadaly "úspěšně", byly schopné získávat prostředky a vytvářet organizační renomé. Práce nepojímá organizace jako "věci", ale přibližuje je jako "procesy" a sociální sítě ovlivněné státní a evropskou politikou, systémy financování i vnitřními konkurenčními boji. I přesto, že jsou organizace diskursivně rozděleny na ty, které preferují spíše etnickou nebo sociální definici svých klientů, musejí se vyrovnávat se stejnými tlaky v podobě zákona o sociálních službách, standardů kvality či kontrolních systémů přicházejících s projekty. Organizace nevěnují svůj čas zdaleka jen "práci s klienty", ale i zvyšování sociálního kapitálu svých členů a produkování "textů", které slouží k jejich legitimizaci v očích kontrolních orgánů, ostatních organizací i veřejnosti. Aby bylo možné tyto pro veřejnost "špatně viditelné" procesy výzkumně zachytit, využívá autorka metod organizační antropologie - terénního výzkumu uvnitř organizace a na mnoha místech, které s fungováním organizace kontextuálně...
|
|
|
Revitalizace města - interakce veřejné správy a obyvatel měst
Czastka, Sven ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Současný vývoj evropských měst, především těch postindustriálních, se nese v duchu revitalizace. Tento proces probíhá v západní Evropě a ve Spojených státech Amerických již mnoho let, avšak v českých městech jde o poměrně nový fenomén. Revitalizace neboli obnova města je složitý děj, zahrnující mnoho zainteresovaných osob a skupin nepřetržitě oscilující mezi stavební činností a oživováním vztahů u obyvatel města a jejich sounáležitosti s ním. V této práci jsem se zaměřil na interakci mezi hlavními aktéry v krajském městě Ústí nad Labem, kterými jsem identifikoval správu města a ústecké občanské spolky. Cílem této diplomové práce bylo vymezit pojem revitalizace a možné konotace při jeho používání v souvislosti s městy a konkrétní aplikaci v Ústí nad Labem, popsat správu města Ústí nad Labem a ústecké spolky jako aktéry revitalizace a současný vztah mezi nimi a stanovit v závěru doporučení pro možnou lepší vzájemně výhodnou spolupráci. V průběhu zúčastněného pozorování a z dotazníkového šetření se ukázalo, že v Ústí nad Labem není revitalizací, přičemž používání tohoto pojmu je u správy města běžné, sledován určitý definovaný stav města a jeho společnosti, ale současně také, že ve městě existuje silný potenciál k dobré spolupráci sledovaných aktérů.
|
|
|
Sociologické charakteristiky a mediální reprezentace národnostních menšin v mediálním diskurzu jako teoretické prověření možností komparativních studií: (vlastní v ýzkum mediální prezentace menšin Č eské republiky a Kyrgystánu v devadesátých letech 20. století)
Iskanderova, Tatiana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
V teto práci jsme se zabývali srovnávací analýzou reprezentací národnostních menšin v mediálním diskurzu České republiky a Kyrgystánu v devadesátých letech 20. století. Obě výše uvedené země prošly paradigmatickou změnou, která v terminologii Čtyř teorií tisku měnila tzv. sověttské paradigma za libertariánské. Cílem předkládané disertační práce bylo prokázat, že komparativní analýza je možná i pro etnicity, kultury a státní organizace s menšinami, které jsou teritoriálně velmi vzdálené a typologicky odlišné. Východiskem práce bylo srovnání čtyř výzkumů, které byly vypracovány následujícími autory: Petrou Klvačovou, Tomášem Bitrichem: Jak se (ne)píše o cizincích, Věrou Malkovou: Этнические образы в республиканских газетах. Опыт этносоциологического исследования, Stuartem Hallem (The spectacle of the "Other"), Bernardem Berelsonem, Patricií J. Salterovou (Majority and Minority American's: An analysis of magazine fiction). Všichni tito autoři se zabývali studiem mediální reprezentace etnických skupin, které se nacházely v minoritním postavení vzhledem k majoritní etnicitě. Objektem zkoumaní byl soubor textů (materiály) z tištěných masmédií, doplněný a konfrontovaný s reprezentativním vzorkem odpovědí představitelů médií, politiky, vědy, veřejnosti etc. (hloubkové rozhovory) na téma menšiny. Naše...
|
|
|
Kubánští imigranti a jejich sociální a kulturní adaptace na české prostředí
Kaucká, Tereza ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou imigrace kubánských občanů do České republiky, jejich životem v ČR a především jejich sociální a kulturní adaptací na české prostředí. Cílem práce je zjistit, z jakých důvodů kubánští migranti opouštějí svou zemi původu a proč přicházejí právě do České republiky. Dále se pak zabývám tím, jakým způsobem se jednotliví respondenti začleňují do českého prostředí, co jim při adaptaci pomáhá a co je pro ně naopak obtížné. Předmětem zkoumání jsou tedy kubánští migranti v Praze, kteří do České republiky (Československa) přicházeli už před rokem 1989 a přicházejí dodnes.
|
|
|
Role antropologie v rozvojovém diskurzu
Adamčíková, Jitka ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kysučan, Lubor (oponent) ; Nováček, Pavel (oponent)
Předmětem této práce je přezkoumání role antropologie v rozvojovém diskurzu. Antropolog může k rozvojové problematice zaujmout dvojí stanovisko. Buď zaujme roli aktivního účastníka, který se bude se snažit prokázat, jak mnoho je schopna antropologická disciplína nabídnout při přípravě a realizaci rozvojových aktivit a dá se do služeb nevládních, vládních či mezinárodních organizací zapojených do rozvojového průmyslu. Anebo zaujme pozici antagonistického pozorovatele, který se přidá na stranu teoretiků potažmo kritiků rozvoje. Ti označují západní interpretaci pokroku a její násilnou implementaci v jiných zemích za boj o dominanci a neokoloniální nadvládu globálního Severu nad chudými zeměmi. Přezkoumání pojetí "rozvoje" v jednotlivých obdobích formování antropologického myšlení ukazuje, že evolucionismus 19. století ovlivnil klíčové přesvědčení rozvojového diskurzu chápající odlišnosti mezi jednotlivými kulturami jako rozdílné stupně jejich vývoje. Odlišnosti života obyvatel rozvojových zemí od západního standardu jsou interpretovány jako zaostalost v soutěži pokroku na stupni, kterým již západní kultura prošla. Přestože v antropologické disciplíně byl tento pohled záhy nahrazen kulturním relativismem, v rozvojovém diskurzu stále přetrvává evolucionistické paradigma etnocentrizmu a rozdělení obyvatel planety...
|
host ::
RSS.