|
|
Analýza krajně pravicových subjektů v ČR a SR
Podsedník, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá teoriemi stranické rodiny krajně pravicových stran. Teoretickou část pokrývá zejména práce s textem a autor práce v ní představuje teorii stranické rodiny a stranickou rodinu krajní pravice. Následně jsou představeny teorie tří autorů, na základě kterých budou zkoumány vybrané politické subjekty, a to Dělnická strana sociální spravedlnosti, Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, Slovenská národná strana a Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko. Autor práce vychází z konceptů krajní pravice těchto autorů: Piero Ignazi, Hans-Georg Betz a Cas Mudde. Poté je popsán dynamický vývoj krajní pravice nejen v prostoru Evropy, ale především v České republice a na Slovensku. Cílem této práce je zjistit, zdali je možné často různorodé subjekty zařadit do stranické rodiny krajně pravicových stran podle vybraných kritérií a případně poukázat na rozdíly mezi nimi. V práci je využívána zejména analytická a empirická metoda. K analýze stran budou využity programy stran, jejich prezentace na veřejnosti či v médiích a také na sociálních sítích.
|
|
|
Populism jako fenomén současné demokracie
Čech, Tomáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Motivem této diplomové práce je vyjasnit normativní vztah mezi populismem a liberální demokracií. Předmětem zájmu, tedy není normativně se vyjádřit k populismu, nebo k liberální demokracii, ale pouze pochopit jaký vztah mezi nimi je. Častým tématem spojeným s populismem, totiž je, zda je populismus korektivem nebo spíše ohrožením liberální demokracie. Postup v této práci je relativně přímočarý. Nejdříve se čtenář seznámí s fenoménem populismu, částí jeho historie a důvody, proč je populismus v kontextu politické vědy tak problematický koncept. Posléze přichází vyjasnění populismu pro kontext této práce, bude vybrána ta metoda, která se zdá být nejvhodnější k dosažení cíle této práce. V návaznosti se čtenář dozví více obecných informací o populismu. Záměrem je vysvětlit koncepty a cíle, s kterými populismus nejčastěji operuje. Těmi jsou např. lid, elita, lídr, nebo přímá demokracie. Po vyjasnění populismu a způsobu našeho přístupu k němu se zaměříme na liberální demokracii. Zde budeme postupovat podobně jako v případě populismu. Jakmile si představíme vše potřebné pro uchopení liberální demokracie, přijde na řadu vypořádání se s cílem naší práce. Poslední kapitola se tedy zaměřuje na vyjasnění normativního vztahu populismu a liberální demokracie. V neposlední řadě práce nabídne krátkou úvahu o...
|
|
|
Analýza volební kampaně ve volbách do PS PČR v roce 2017: případová studie Pirátská strana
Šigut, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat předvolební kampaň České pirátské strany ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky roku 2017. Přestože se Piráti od vzniku strany roku 2009 účastnili již několika voleb, tak právě tyto volby přinesly největší volební úspěch. V současné době se na předvolebních kampaních jednotlivých stran podílejí extérní odborníci z různých oborů. Taková spolupráce většinou trvá pouze po dobu předvolební kampaně a po volbách končí. Tito odborníci vytvářejí strategie a plány kampaně, školí lídry v komunikaci, vedou analýzy "značky" atd. Stěžejním cílem této práce je analyzovat, jak Piráti předvolební kampaň vedli, jestli spolupracovali s externími odborníky a jaké prvky se v jejich kampani objevovaly.
|
|
|
The causes of terrorist radicalisation among Northern Irish Catholics
Parolek, Jan ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jestli v případě teroristické radikalizace severoirských katolíků (národnostní a náboženské menšiny v Severním Irsku a de facto i v UK) během "Troubles" byla ideologie pouze funkcí katolických socio-ekonomických grievances, nebo samostatným rozhodujícím faktorem. Práce zkoumá motivace k terorismu líčené v osobních svědectvích, skupinových výzkumech a dalších zdrojích. Je použita teorie Radicalization Puzzle, vnímající radikalizaci jako komplexní nelineární kombinaci čtyř variabilně významných kategorií důvodů (grievances, ideologie, networky, podpůrné struktury). Po stanovení definic terorismu a menšinového statusu, prozkoumání Irsko-Britské historie a validity minoritního statusu severoirských katolíků práce snáší dohromady stanovené důvody radikalizace a kombinuje je do "mentální mapy." Je identifikováno několik širších kategorií důvodů, které jsou srovnány s kategoriemi z Puzzle. Je zjištěno, že grievances byly velkou motivací k terorismu, šlo ale většinou o sociální faktory, obvykle státní či sektářské násilí. Ekonomické grievances byly jakožto dominantní radikalizační faktor velmi vzácné. Republikánská ideologie, rozšiřovaná skrze komunitu, byla také důležitým faktorem. Lze ji ale jen do určité míry považovat za za funkci socio-ekonomických faktorů, jelikož jde o nezávisle...
|
|
|
Propaganda on Social Media: The Case of Geert Wilders
Záhorová, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zkoumat šíření populistické propagandy na sociálních médiích na příkladu nizozemského politika Geerta Wilderse a Twitteru. Výzkumné otázky práce se zaměřují na to, jak Geert Wilders používá Twitter k šíření své rétoriky, jak s tímto obsahem dále nakládají jeho podporovatelé (odběratelé) a jaká témata se kolem Wilderse šíří a jak se Geert Wilders snaží o sekuritizaci islámu a přistěhovaleství skrze tuto propagandu. Tato diplomová práce používá diskurzivní tematickou interpretaci jako hlavní metodologický rámec pro analýzu dat. Data byla sbírána analytickým programem NodeXL, který rovněž umožňuje vizualizaci pozice zachycených uživatelů a jejich interakcí. Analýza samotná je pak rozdělena do tří částí. První část se věnuje tomu, jaký diskurz šíří Geert Wilders a jaký obraz sebe sama i společnosti buduje. Další část se věnuje výrazným hashtagům, které Geert Wilders používá; poslední část se pak věnuje analýze příkladových uživatelů, kteří jsou zapojeni do Wildersovy sítě. NodeXL umí také odhalit přítomnost tzv. "echo chambers", s jejichž konceptem tato práce rovněž pracuje.
|
|
|
KDU-ČSL v krizi? Analýza vývoje strany v období 2009-2013
Neugebauerová, Aneta ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vývoje KDU-ČSL v období 2009 - 2013, kdy se této straně poprvé od jejího vzniku v roce 1919 nepodařilo získat zastoupení v dolní komoře Parlamentu ČR. Toto zastoupení získala znovu v roce 2013, což je také velmi unikátním jevem. Cílem práce je prostřednictvím analýzy oficiálních stranických dokumentů a standardizovaných rozhovorů s vybranými členy KDU-ČSL zanalyzovat vývoj a změny v rámci KDU-ČSL během zkoumaného období a dospět k závěru, zda lze toto období charakterizovat jako krize či nikoli.
|
|
|
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
|
|
| |
|
|
Zahraniční aktivity Dělnické mládeže
Štekl, Jakub ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Prokůpková, Vendula (oponent)
Dělnická mládež (DM) je mládežnickou organizací, a tedy prodlouženou rukou Dělnické strany sociální spravedlnosti. Slouží jako základna pro lidi ve věku 15-35 let, kteří sympatizují s myšlenkami DSSS. Mohou se zde svobodněji realizovat, neboť Dělnické mládeži i podobným mládežnickým organizacím v České republice je věnováno velmi málo pozornosti - většinou stojí stranou politického dění ve stínu svých mateřských stran. Ze své iniciativy ale DM pravidelně organizuje demonstrace a pochody. Pro Dělnickou mládež, jakožto organizaci otevřeně se hlásící k DSSS, je obtížné zmobilizovat dostatečně velké počty lidí, aby se jejím akcím dostalo potřebné pozornosti. Protože možnosti DM jsou, co se týče domácích zdrojů, omezené, což je dáno typickou roztříštěností krajní pravice, orientují se její vůdci na podobné organizace v zahraničí. Tyto své "kamarády" poté jezdí podporovat za hranice ČR na jejich demonstrace, výměnou za to, že oni na oplátku podpoří akce Dělnické mládeže u nás. Cílem práce je popsat a zanalyzovat tuto spolupráci DM s podobně orientovanými uskupeními v zahraničí, resp. v Evropě. Tato práce si klade za cíl objasnit a specifikovat formy této spolupráce, pochopit jejich mechanismy a případně zhodnotit jejich úspěšnost a efektivitu, tzn. posoudit jejich dopad na veřejné vnímání těchto...
|
|
|
ČSSD jako stratarchická strana
Touš, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
organizační strukturou České strany sociálně demokratické typologie politických stran představená Nicolle definuje tři ideální typy organizace strany jsou definovány způsobem alokace zdrojů a kompetencí ve straně mezi národní a lokální zájmů lokální úrovně strany na úrovní národní. typů určitému základnímu cíli. Zatímco směřují k je pak jakýmsi mezistupněm, kdy ani j rií zaměřených na organizační
|
host ::
RSS.