|
| |
|
|
Výskyt sovy pálené (Tyto alba, Scopoli 1796) v Karlovarském kraji a rozbory jejích vývržků
Koudelková, Lucie ; Řezníček, Jan (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá několika tématy. První oddíl se zabývá výskytem sovy pálené (Tyto alba) v Karlovarském kraji, a to na Sokolovsku a Chebsku. Mapování výskytu sovy pálené je založeno na detailním rozboru předpokládaného místa jejího výskytu, např. na průzkumu možných indikátorů ve sledované oblasti. Tento pták nebyl v oblasti Sokolovska a Chebska pozorován od roku 1998. Výzkum prokázal opětovný výskyt sovy pálené v uvedené oblasti. Další část práce je zaměřena na analýzu vývržků sovy pálené nalezených v místech jejího výskytu. Výsledkem je vyhodnocení složení potravy na základě analýzy nalezených vývržků. Druhy malých savců, nalezených ve vývržcích z míst výskytu sovy pálené, byly určeny podle jejich kosterních zbytků. Rozbor těchto vývržků ze studované oblasti ukazuje, že ve stravě sovy pálené dominuje hraboš polní (Microtus arvalis), dále pak druhy z čeledi rejskovitých (Sorex sp., Crocidura sp., Neomys sp.).
|
|
|
Zjišťování početního stavu populace zdivočelého holuba domácího (Columba livia f. domestica) vyletujícího koridorem Motolského údolí a inventarizace početního stavu tohoto druhu
Primas, Karel ; Ziegler, Václav (oponent) ; Řezníček, Jan (vedoucí práce)
Od listopadu 2007 do února 2009 byli metodou liniového transektu sčítáni pražští zdivočelí holubi domácí {Columba livia f. domestica), kteří vylétali koridorem Motolského údolí, a metodou pozorování dále i holubi, kteří se vyskytovali na sledovaných lokalitách (tj. Motolské údolí, Arbesovo náměstí a náměstí Kinských). Cílem práce bylo zjistit početnost zmíněných populací, a tím přispět ke zjištění početního stavu tohoto ptáka na celém území hlavního města Prahy. Bylo zjišťováno, zdaje množství ovlivněno abiotickými podmínkami (tj. teplotou vzduchu a počasím), denní dobou, obdobím roku a obdobím sklizně (tzv. žně). Výsledky ukázaly, že koridorem prolétá průměrně 960 holubů za jedno počítání, v údolí se vyskytuje průměrně 60 jedinců při jednom počítání a na náměstích to je průměrně 50 ptáků zjištěných během jednoho počítání. Maximální zjištěné počty činí 6 555 jedinců letících koridorem, 192 holubů v Motolském údolí a 347 ptáků na náměstích. U holubů letících koridorem nebyla prokázána žádná souvislost s abiotickými podmínkami, denní dobou, obdobím roku či obdobím sklizně. Naopak byly nalezeny některé závislosti u holubů ze zkoumaných lokalit: Byla prokázána korelace letních početních stavů holubů z náměstí s denní dobou. Existuje také úzká souvislost početnosti holubů ze zkoumaných lokalit s obdobím roku, s...
|
|
| |
|
|
Rostliny ekosystémů Jizerských hor a jejich využití v přírodovědném vzdělávání na ZŠ a gymnáziích
Semecký, Martin ; Řezníček, Jan (oponent) ; Skýbová, Jana (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce jsou rostliny ekosystémů Jizerských hor a jejich využití v přírodovědném vzdělávání na ZŠ a gymnáziích. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis Jizerských hor z hlediska chráněné krajinné oblasti, botaniky, zoologie a geologie. Současně je zde zmíněna historie, půdní poměry, turistika, podnebí, charakteristické ekosystémy Jizerských hor atd. Poslední kapitola teoretické části je věnovaná monitoringu a výzkumu Jizerských hor, který zde neustále probíhá pod Správou CHKO Jizerské hory. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvoření školního projektu v oblasti botaniky a ekologie pro žáky 2. stupně, který má být realizován v okolí základních škol popř. gymnázií Jizerských hor. Školní projekt by měl sloužit jako výstup nebo zakončení probrané látky během školního roku ve výuce přírodopisu. Pro tento projekt bylo vytvořeno pět pracovních listů, které jsou koncipovány pro okolí základních škol a gymnázií v Jizerských horách, ale s drobnými úpravami se dají použít i v jiných lokalitách. Školní projekt byl z části ověřen v 6. ročníku na ZŠ. Praktická část je obohacena o modelové příklady krytosemenných rostlin Jizerských hor se základními obsahovými látkami.
|
|
|
Drvotova naučná stezka - návrh rekonstrukce a její využití ve výuce přírodopisu a biologie
Netušilová, Michala ; Řezníček, Jan (oponent) ; Ziegler, Václav (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh rekonstrukce historicko-přírodovědné Drvotovy naučné stezky Povodím středního Kačáku v okolí přírodní rezervace Záplavy na Kladensku a její využití ve výuce přírodopisu a biologie na ZŠ a SŠ. Teoretická část obsahuje geomorfologický popis území Kladenska, geologii Kladenska vztahující se k těžbě černého uhlí v tomto regionu, směrnice ochrany přírody ve vztahu k území naučné stezky, dále pak historii vzniku Drvotovy naučné stezky, výčet obsahu stávajících tabulí a v neposlední řadě seznam vyjadřující stav hnízdního i vyskytujícího se ptactva na této ornitologické lokalitě Malé a Velké Záplavy. Praktickou část diplomové práce tvoří návrhy nových naučných tabulí Drvotovy naučné stezky, které jsou v porovnání se stávající naučnou stezkou obsahově více přírodovědně zaměřené a moderněji ztvárněné. Atraktivita lokality a dobrá dostupnost nabízí možnost využití stezky ke školním exkurzím školám jak z okolních obcí, tak z Kladna a dalších měst. Z tohoto důvodu je součástí praktické části návrh pracovních listů ke stezce a jejich autorské řešení.
|
|
|
Postkraniální skelet drobných savců ve výuce biologie
Šmídová, Kateřina ; Mourek, Jan (oponent) ; Řezníček, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi identifikace drobných hlodavců ve vývržku kalouse ušatého (Asio otus) podle pánevních kostí a postkraniálního skeletu ve výuce biologie. První část textu shrnuje teoretické poznatky, týkající se postkraniálního skeletu, lebek a sovích vývržků, z nichž pak vychází navrhované aktivity. V metodice jsou popsány způsoby sběru a preparace sovích vývržků a následné úpravy vypreparovaných osteologických fragmentů. Dále je uveden přehled a procentuální zastoupení druhů zjištěných rozborem a klíč k jejich určení. Výstupem práce jsou čtyři vyučovací jednotky. Autorka je úspěšně odzkoušela s žáky čtyřletého a osmiletého gymnázia.
|
|
|
Experimentální testování reaktivity huculských koní
Horáková, Veronika ; Ehler, Edvard (oponent) ; Řezníček, Jan (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byla experimentálně otestována reaktivita celkem 39 koní, z toho bylo 19 huculů, 10 českých teplokrevníků, 1 norik, 1 kříženec plnokrevníka s lipicánem, 1 chladnokrevník, 3 polokrevníci a 4 plnokrevníci. Cílem práce je porovnat reaktivitu huculských koní využívaných k hipoterapii a výcviku dětí s kontrolní skupinou koní využívaných k rekreačnímu ježdění a posoudit tak vhodnost huculských koní pro využití v hipoterapii z hlediska reaktivity. Koním byli během testu prezentovány celkem čtyři objekty (pohyblivá zvuky vydávající hračka - prasátko, zrcadlo, deštník a balon), přičemž každý z nich na koně působil 20 sekund. Reakce koní na jednotlivé objekty byly následně hodnoceny a pro každého koně byla vypočítána průměrná reaktivita. Na základě statisticky zpracovaných výsledků bylo prokázáno, že reaktivita huculských koní využívaných k hipoterapii a výcviku dětí je výrazně nižší než u kontrolní skupiny.
|
|
|
Využití prezentací v Microsoft PowerPointu jako podpory činnostního vyučování v hodinách přírodopisu v prostředí 2. stupně ZŠ
Žáčková, Tereza ; Řezníček, Jan (oponent) ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je využití prezentací v Microsoft PowerPoint (dále jen MPP) jako podpory činnostního vyučování v hodinách přírodopisu v prostředí druhého stupně základních škol. Diplomovou práci tvoří tři části. První teoretická část se zabývá historií a charakteristikou činnostního vyučování, postavením činnostního vyučování ve školských dokumentech, výukovými metodami podporující činnostní výuku v hodinách přírodopisu a organizačními formami při využití prezentací v MPP, dále zásadami ve výuce přírodopisu, které by měl učitel při tvorbě svých prezentací v MPP dodržovat. Součástí teoretické části jsou dále prezentace v MPP jako takové a základní kroky, jak je vytvořit. Cílem výzkumné části je na základě dotazníkového šetření vytvořit podklady pro třetí praktickou část. Výzkumné šetření je zaměřeno na učitele přírodopisu v prostředí pražských základních škol. Hlavním cílem praktické části je na základě výsledků výzkumného šetření vytvořit metodickou příručku pro učitele přírodopisu, jak vytvořit prezentace v MPP, které jsou koncipované jako podpora činnostního vyučování. Součástí praktické části jsou ukázkové bloky prezentací v MPP s doprovodným materiálem (pracovními listy).
|
|
|
Projekt výuky pro přírodovědný seminář na gymnáziích se zaměřením na ekologii a životní prostředí Rakovnicka
Kouklíková, Monika ; Řezníček, Jan (oponent) ; Skýbová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má poskytnout učitelům biologie a ekologie na všeobecných gymnáziích na Rakovnicku veškeré podklady pro vedení přírodovědného semináře pořádaného nejčastěji ve čtvrtém ročníku se zaměřením na ekologii Rakovnicka.. Cílem tohoto semináře je rozšíření právě probíraného učiva ekologie v hodinách biologie s velkým důrazem na propojení s přírodou a ekologií Rakovnicka. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné publikace, které by uceleně nahlížely na tuto problematiku, bylo velmi obtížné a náročné pro učitele při velkém časovém vytížení, které jeho povolání přináší, vyhledávat informace o Rakovnicku v různých zdrojích a využívat je ve výuce biologie a ekologie. V tom by jim právě měla být nápomocna tato práce, která výrazně usnadňuje přípravu na výuku, a to nejen ve zmiňovaném semináři, ale i během výuky biologie ve všech ročnících. Propojení výkladu s příklady z blízkého prostředí studentů může sloužit jako výborný motivační faktor. Tento přírodovědný seminář má však i další cíle. Jedním z nich je nenásilné opakování některých kapitol biologie probraných v nižších ročnících, které má pomoci studentům s přípravou к maturitě a přijímacím zkouškám na vysoké školy. Dále se studenti seznámí se základní legislativou týkající se životního prostředí. Hlavní osnova práce vychází z učebnice Ekologie a...
|
host ::
RSS.