|
|
Konflikt v kyberprostoru. Analýza konfliktních diskurzů komunikačních aktérů internetových diskuzí
Mitrenga, David ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Buchtík, Martin (oponent)
Konflikt v kyberprostoru Abstrakt Analýza konfliktu v kyberprostoru usiluje o porozumění konfliktu a komunikační kultury v internetových diskuzích s ohledem na dynamiku argumentačních konfliktů. Cílem analýzy je hermeneutické porozumění konfliktu v internetových diskuzích a deskripce konverzačně - argumentační dynamiky internetových diskuzí pod zpravodajskými servery. Výzkum využívá kvalitativních postupů analýzy dat a interpretace. Konflikt v kyberprostoru jsem rozdělil na realistický a nerealistický. Pro komunikaci v internetových diskuzích jsou pak charakteristické spíše nerealistické konflikty, tedy částečně marnotratné a pomíjivé konflikty virtuálních sebe - prezentací, postavené na sarkasmu, invektivách, ironii, cynismu a ofenzivních reakcích. Zkoumání struktury a dynamiky internetových diskuzí, také vyvrací zažitý stereotyp o tom, že internetové diskuze jsou pouhou "názorovou žumpou" nebo bezobsažnou "virtuální pavlačí" slaboduchých příspěvků.
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva : diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Přibáň, Jiří (oponent) ; Válková, Helena (oponent)
Shrnutí Dizertace se zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických přístupů k trestnímu právu a trestání relevantních z...
|
|
|
Góly padají proto, aby se slavily: dramaturgická analýza ritualizovaného jevu
Hotový, Ondřej ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociálních studií Katedra sociologie Ondřej Hotový Góly padají proto, aby se slavily Dramaturgická analýza ritualizovaného jevu Bakalářská práce Praha 2013 Abstrakt Práce vychází z kvalitativního výzkumu, který je tematicky zaměřen na různé projevy hráčů při oslavování vstřelené branky při fotbalových utkáních. Na ceremonie tohoto typu je v ní pohlíženo jako na ritualizované jevy, při nichž dochází k určité koexistenci sportovních emocí a posilování rituálních prvků. Zabývá se otázkou, jakou funkci plní rituál v procesu jednání aktérů v konkrétních společenských interakcích. Práce odůvodňuje proces ritualismu, přičemž navrhuje typologii gólových oslav. Při kategorizování je přihlíženo k tomu, do jaké míry se při ztvárňování jednotlivých oslav projevují tři složky - ritualismus, emotivní složka jedinců a dramaturgické představování. Práce je pojata jako dramaturgická analýza sociálního jevu, tudíž je její podstatná část věnována rozboru chování a jednání jednotlivých aktérů (resp. týmů), kteří hrají při oslavování specifické role tak, aby určitým způsobem sami sebe prezentovali, a vytvořili tak dojem na ostatní aktéry. Práce je inspirována interpretací dramaturgické analýzy podle Ervinga Goffmana, jehož knihu "Všichni hrajeme divadlo" lze považovat...
|
|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva:diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Válková, Helena (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertace se na příkladu tří konkrétních právních institutů zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických ...
|
|
|
Vztah výtvarných umělců k umělecké normě
Záleská, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahu výtvarných umělců k umělecké normě. Umělecká norma je tvořena estetickou normou a dalšími sociálními normami vztahujícími se k uměleckému poli. První část práce je věnována představení dosavadních poznatků o zkoumané oblasti, především teoretického přístupu Jana Mukařovského k estetické normě, analytického konceptu sociálního pole, který popsal Pierre Bourdieu a konceptu uměleckých světů Howarda Beckera. Výzkum ukazuje, že umělci vnímají estetickou normu jako neoddělitelnou součást širokého normativního celku. V rámci hierarchicky strukturovaného uměleckého pole je důležité zaujímat výhodnou pozici. Umělci se snaží odlišit se nejen v rámci středního proudu, ale i uvnitř uměleckého pole. To jim zaručuje autentická tvorba a jedinečný styl. Narozdíl od výchozí literatury výzkum potvrzuje skutečnost, že umělci své pragmatické zájmy reflektují a neobávají se ztráty legitimity své umělecké činnosti.
|
|
|
Význam vlasů v případě jejich ztráty: Sociologická studie dvou skupin postižených ztrátou vlasů
Brožová, Tereza ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Tato práce pojednává o ztrátě vlasů ze sociologického hlediska. Jako výrazná součást těla viditelná na první pohled jsou vlasy důležité po sebepojetí jedince a jeho identitu. Významné jsou i v souvislosti s kulturou, úprava vlasů může nabývat i symbolických významů sloužících například k vyjádření genderu, příslušnosti k nejrůznějším skupinám nebo k protestu. Ztráta vlasů s sebou pak pro jedince přináší různé důsledky v souvislosti s jeho sebevědomím i interakcemi. Má práce navazuje na dosavadní poznání v této oblasti a prostřednictvím kvalitativního výzkumu ukazuje důsledky ztráty vlasů pro ženy po chemoterapiích a pro muže, kteří ztrácejí vlasy v důsledku androgenetické alopecie. Tyto dvě odlišné skupiny připisují různé významy vlasům i jejich ztrátě, avšak z různých důvodů ztrátu obě shodně považují převážně za negativní nebo dokonce stigmatizující jev a volí různé strategie, které jim mají pomoci důstojně se se ztrátou vlasů vyrovnat, od nošení paruky až po oholení zbývajících vlasů.
|
|
|
Koncepty "value-action gap" a "knowing-doing gap" na příkladu zpráv o stavu životního prostředí
Knybel, Ondřej ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Bibliografický záznam KNYBEL, Ondřej. Koncepty "value-action gap" a "knowing-doing gap" na příkladu zpráv o stavu životního prostředí. Praha, 2013. 69 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Balon, Ph.D. Abstrakt Koncept "value-action gap" bývá nejčastěji zmiňován v rámci behaviorálních studií individuálního přístupu k ekologickým tématům. Jeho smysl je v tom, že je pomocí něj popisována mezera, která existuje mezi hodnotami, s jakými se respondenti identifikují, a jejich jednáním (jednají v souladu s hodnotami, které jsou jiné než ty pro-environmentální hodnoty, ke kterým se dříve přihlásili). Také se setkáváme s konceptem "knowing-doing gap", který vychází z jiného kontextu a popisuje jiné situace, když jeho autoří demonstrují, jak mnohé korporace/firmy/organizace využívají nefunkční/neefektivní praktiky managementu a organizace práce - a to v situaci, kdy odpovědní zaměstnanci vědí o praktikách lepších. Navíc jsou tito zaměstnanci nákladně školeni; korporace/firma má zpracované plány implementace těchto účinnějších praktik, které by měly lepší výsledky, pokud by byly implementovány, ale i přes toto vědomí a dobré zkušenosti jiných organizací, manažeři stále pracují ověřeným - neefektivním -...
|
|
|
Sociální významy cvičeníprezentované českými časopisy pro ženy
Semotánová, Adéla ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vendula (oponent)
Předmětem diplomové jsou významy cvičení v českém kontextu na základě kvalitativní obsahové analýzy článků v časopisech pro ženy. Ze zahraniční literatury vyplynuly tři relevantní rámce nebo oblasti zkoumání, které se staly také rámcem analýzy: význam cvičení ve vztahu k tělu, cvičení jako možné sociální pole a genderová rovina této praktiky. Konkrétněji mě pak zajímalo, zda je cvičení prezentováno jako aktivita, která přispívá k vytváření těla ukázněného pro společnost nebo restituovaného pro potřeby jedince, zda vytváří cvičení specifické sociální pole, a zda je gender významným faktorem v souvislosti s prezentací cvičení v časopisech určených ženám. Výsledky poukazují na to, že cvičení je praktika přispívající jak k vytváření těla ukázněného, tak i restituovaného. Nelze určit, zda je sociálním polem, protože články obsahují jak náznaky, že by polem mohlo být, tak i aspekty, které se s definicí sociálního pole vylučují. Cvičením má být dosahováno ideálního ženství, jehož součástí je i ideál ženského těla. Tato ideální ženská identita se liší od identity čtenářek, která je časopisy konstruována jako "běžná" žena. Gender je sice významným faktorem ovlivňujícím podobu tělesného ideálu, ale v principu cvičení nehraje významnou roli.
|
|
|
Začlenění handicapovaných: požadavek či nabídka? Přijetí druhými z biografické perspektivy
Votrubcová, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Disblement is a part of our society. To the core of social life pertains also a social contact which allows us to check up our understanding of social reality and gives us the feedbach of our acting and behavior. According to this feedbach we act. View on handicap as a social construct is stigmatizing. Inequality in society is more often uderstood as the result of interaction. Disabled people have stigmatized identity which further influences the interaction and inclusion to the society. The integration is very important, stands before the interaction and depends on understanding disability by the people without any handicap and also by people with disabilities. Stigmatized persons are considered deviant and can have feelings of loneliness. From the medical point of view the handicap is considered as a restricting factor, which does not allow people with disabilities to perform basic roles in society. The social model regards disability as a construct, which is created by interaction.
|
host ::
RSS.