|
|
Lužičtí Srbové a společnost Pojizeří a středního Polabí v době první Československé republiky
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
V letech 1931-1934 vzniklo v Pojizeří v oblasti od Semil po Mladou Boleslav a ve středním Polabí mezi Kolínem a Nymburkem osm odborů Československo-lužického spolku "Adolf Černý" (od roku 1932 Společnosti přátel Lužice), neúspěšné pokusy o ustavení odboru navíc proběhly v Českém Brodě, Kouřimi a Lysé nad Labem. Oblast se stala po Praze nejvýznamnějším centrem styků s Lužickými Srby v meziválečném Československu. Mířily sem výpravy lužickosrbských sokolů a pěvců, prázdniny zde trávily lužickosrbské děti i vysokoškoláci, v červenci 1933 po vlně čistek a zatýkání v Německu se na podporu Lužických Srbů uskutečnila manifestace na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště. Téma práce je vzhledem k torzovitému zachování pramenů sledováno v prvé řadě na základě studia regionálního tisku, lužickosrbského tisku a časopisu českolužického spolku Českolužického věstníku, od roku 1931 Lužickosrbského věstníku. Ucelený fond se dochoval toliko v případě semilského odboru českolužického spolku (uložen ve Státním okresním archivu v Semilech). Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Lužickosrbského kulturního archivu (Serbki kulturny archiw) v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Fond Oddělení pro lužickosrbské záležitosti (Wendenabteilung), uložený ve Státním pobočném archivu...
|
|
|
Přestavlky u Čerčan během okupace 1939-1945
Braný, Luboš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky): Náplní této práce je mikrohistorická sonda do dějin české vesnice v období okupace. Autor nejprve nastiňuje ve stručnosti vývoj v období První republiky a následně se pokouší zachytit nejvýraznější změny, které do každodennosti obyvatel přinesla válečná léta a okupační režim. Jedná se především o oblast politiky, živobytí, veřejné činnosti a konfrontace s policií a armádou. Nadto se snaží zasadit získané poznatky do širšího historického a územního kontextu. Využity jsou hlavně archivní materiály, literatura regionálního charakteru a soukromé zdroje.
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny sportovních spolků a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před rokem 1914
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků provozujících novou hru zvanou "football" původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj zcela unikátní reliktní prostředí, které představuje hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů - SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a Deutscher Fussball Club Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, SK Slavia, AC Sparta, DFC Prag, První světová válka
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
|
Počátky sociálnědemokratického poúnorového exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
HORÁK, Pavel, Počátky poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953), Praha, Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014, 392 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Disertační práce analyzuje, jakým způsobem byla v letech 1948-1953 formována sociálnědemokratická exilová strana. Sleduje kdo, jak a proč se na tomto procesu mohl nebo chtěl podílet. Téma nahlíží z institucionální perspektivy "exilové strany". Popisuje, jak byla strana organizována a vyjednávána. Kromě osobních příběhů v kulisách uprchlické každodennosti zkoumá, co znamenalo být "sociální demokrat" v "poúnorovém exilu" a zda "exilová strana" vytvářela vlastní sféru komunikačního prostoru k formulaci programu a nejrůznějších požadavků a iniciativ. Práce se koncentruje na formativní období "exilu". Je vymezena rokem 1953, který potvrdil dlouhodobější, bipolární charakter světového řádu. Hypotézou je tvrzení, že se v rámci československé poúnorové migrace formovala "exilová sociálnědemokratická strana" jako instituce, která na základě určitých kritérií vytvářela vlastní komunikační, sociální a migrační sítě. Text přitom neignoruje historický subjekt "obyčejných", "low-level" migrantů. Popisuje podmínky, v jakých "strana" a jednotliví aktéři působili, a na základě několika sond a...
|
|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami (Formování národní identity na příkladu školství)
Němcová, Veronika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami / Formování národní identity na příkladu školství zpracovává téma boje o národní identitu tohoto specifického kraje s výrazně odlišnou historií, než jaká potkala ostatní části nově vzniklé Československé republiky. Pokouší se nastínit vývoj česko-německých národnostních střetů v letech 1920-1938 a ukazuje, že tyto střety spíše než skutečný zájem místního obyvatelstva upřednosťňovaly národnostní a strategické zájmy vlastní. Z obecnějšího perspektivy specifické situace Hlučínska v ekonomické, politické a náboženské oblasti vyzdvihuje jako dominantní pole střetu školství a s ním spojené usilování o jazykovou hegemonii. Nastiňuje podmínky a souvislosti, které měly zásadní vliv na formování národní identity hlučínského regionu.
|
|
|
Repatriace československých občanů z exilu ve Velké Británii po druhé světové válce
Kučera, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Cílem této práce bude vyložit, jak probíhala repatriace z Velké Británie do osvobozeného Československa po druhé světové válce. Pro zařazení československé repatriace do mezinárodní repatriační akce je třeba zdůraznit roli mezinárodních organizací, bez kterých by celá akce nemohla být provedena. V první řadě se práce zaměřuje na mnohaleté plánování repatriace londýnskou československou exilovou vládou, což byl neskutečně zdlouhavý proces nejen pro ni samotnou, ale také pro spojenecké země. Plánování totiž naráželo na mnoho problémů a navíc se s některými závěry muselo počkat až do konce druhé světové války, protože bylo nutné znát aktuální situaci v domácím státě. Za druhé se v práci představí samotný start, průběh a závěr repatriace se zaměřením na jednotlivé transporty a obtíže, jež je doprovázely. V závěru práce je představeno několik repatriantů s jejich životními osudy během trvání jejich pobytu v Anglii, i po jejich návratu do vlasti. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, Druhá světová válka, Exil, Repatriace
|
|
|
Odraz politického vývoje v dětských časopisech mezi lety 1968-1970 na území Československa
Janík, Tomáš ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zanalyzovat celostátní časopisy pro děti a mládež, které vycházely mezi lety 1968 a 1970 v Československu. Zaměří se jak na obsahovou, tak formální stránku vybraných časopisů, a oba aspekty bude zkoumat s ohledem na pozadí politických událostí daného období. Snahou bude poukázat na případnou propagandu a zjistit, do jaké míry byly časopisy pro děti ovlivňovány dobovým politickým diskurzem. Také bude provedena komparace jednotlivých časopisů s odůvodněním případných rozdílů, a to i poukázáním na prostředí, ze kterého jednotlivé časopisy vzešly.
|
|
|
Hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945
Machýček, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
(česky): Bakalářská práce přibližuje hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945, středně velkém moravském městě, které se během těchto let stalo pohraniční oblastí protektorátu Čechy a Morava. Práce je rozdělena do kapitol, z nichž se každá věnuje určitému tématu hospodářského a sociálního života. Zahrnut je problém tzv. náhradní existence pro obyvatele, kteří zde našli na přelomu let 1938/1939 azyl, dále se zaměřuje na problematiku školství, kultury, hospodářské výstavby, průmyslového podnikání a židovské otázky. Rozebrána je také tématika místního odboje dělící se ve městě na dvě etapy - organizovaného odboje a partyzánského odboje. Práce celkově analyzuje vliv politických systémů v letech 1938 - 1945 na městský život ve Valašském Meziříčí jak v sociálním, tak i v hospodářském sektoru. Tyto změny v tomto zkoumaném období velmi zásadně ovlivnily životní situaci všech skupin obyvatel, kteří zde žili, studovali nebo pracovali. V této práci byly využity všechny dostupné prameny. Převážně se využívají archivní materiály ze Státního okresního archivu ve Vsetíně a Zemského archivu v Opavě. Bohaté množství informací se také nalézá v odborné literatuře týkající se především historie města Valašské Meziříčí.
|
host ::
RSS.